Kečup značky Clever dodávaný pro český trh má přibližně o čtyřicet procent rajčat méně než ten samý výrobek v Německu. Špagety stejné značky určené pro český a slovenský trh jsou vyrobené z běžné pšenice, zatímco pro rakouský trh z výrazně kvalitnější tvrdé pšenice. Ministerstvo zemědělství si nechalo porovnat výrobky privátních značek řetězců z pěti evropských zemí a tvrdí, že rozdílná kvalita potravin nekončí, i když přiznává, že v případě některých výrobků dětské výživy jsou na tom naopak západoevropští spotřebitelé ve srovnání s českými hůře. Svaz obchodu a cestovního ruchu považuje zveřejnění testu za součást vrcholící předvolební kampaně a vyzývá ke společnému postupu v této problematice po volbách.
Test pro Ministerstvo zemědělství vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Odborníci otestovali celkem 21 produktů, a to dětské výživy, krmivo pro domácí zvířata a privátní výrobky obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné.
„I tento test ukázal, že dvojí kvalita je stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Test odhalil například kečupy, obsahující rozdílné množství rajčat. Kečup značky Clever z řetězce Billa dodávaný pro český trh má přibližně o čtyřicet procent rajčat méně než ten německý. Špagety Clever dodávané pro český a slovenský trh byly vyrobené z běžné pšenice, zatímco pro rakouský trh z výrazně kvalitnější tvrdé pšenice. Ananasové plátky z Lidlu určené pro Německo a Rakousko byly nakládané v ananasové šťávě, pro ČR, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu.
Velký rozdíl byl i v mražené salámové pizze. Zatímco v německém Globusu byl použitý eidam a mozzarella, v pizze pro český trh byl analog sýra, tedy náhražka vyrobená z rostlinných tuků. Globus v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje „stejná“ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou.
Jen mírné rozdíly byly v instantních kojeneckých výživách, drobně se lišily výživové hodnoty a zastoupení jednotlivých složek. Přesnídávka s příchutí banán, broskev a jablko měla ve všech zemích složení stejné, naopak dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem.
„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ uvedl ministr Jurečka.
Rozdílnou kvalitu ukázal už první test
Testování zveřejněné ministerstvem zemědělství je v letošním roce už druhé, v prvním, které bylo provedeno tento rok v létě, se například zjistilo, že masový výrobek Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, zatímco v tom českém byla velká část vepřového masa nahrazena drůbežím a vepřovým separátem. V německých rybích prstech Iglo našel spotřebitel více masa, než když si ho koupil v České republice. Zatímco výrobek určený pro český trh obsahoval padesát procent masa, jeho německá verze až 64 procent. Produkt se přitom vyrábí v jednom německém závodu.
Porovnávaly se i prací prostředky, ve stejně velkých baleních bylo rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahoval více aktivních látek, než ten, který pocházel z českých, maďarských nebo slovenských obchodů. Rozdíl byl až dvacet procent v obsahu aktivní látky. Persil se hájil tím, že ve středoevropských zemích je jiné složení skvrn, a proto jinak vypadá i složení prášku.
Česko společně se Slovenskem, Maďarskem, Polskem a některými dalšími novými zeměmi Evropské unie na rozdílnou kvalitu potravin upozorňuje již delší dobu. „Jak výrobci, tak obchodní řetězce, kterým ministr po zveřejnění průzkumu zaslal osobní dopis, již avizovali, že budou u některých produktů měnit receptury. Změnil se i pohled členských států EU na dvojí kvalitu, problém za nepřijatelný označil rovněž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s tím, že je třeba jej řešit,“ uvedlo ministerstvo zemědělství ve svém vyjádření.
Svaz obchodu a cestovního ruchu vyzývá k diskusi
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), jehož členy jsou také velké obchodní řetězce, vydal prohlášení, ve kterém medializaci testu považuje za součást vrcholícího předvolebního období. „SOCR ČR proto vyzývá všechny zúčastněné strany k diskusi a nalezení společného postupu namísto vedení neproduktivních mediálních diskusí. Svaz zároveň apeluje na odložení této diskuze na období po parlamentních volbách, kdy do řešení situace už nebudou vstupovat politické ambice a vytvoří se prostor pro konstruktivní hledání konkrétního řešení, na jehož konci budou spokojení zákazníci,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Jak dodala: „Obchodní řetězce jsou součástí Česka a tuzemský zákazník je pro ně na prvním místě. Jsme přesvědčeni, že o spokojenost občanů v roli zákazníků jde i výrobcům potravin a státním institucím v čele s Ministerstvem zemědělství ČR.“
SOCR ČR podle svého vyjádření zastupuje podnikatelské subjekty v oblasti retailu, které od 90. let minulého století investovaly v Česku více než 350 miliard korun, ročně odvádějí na daních přes 20 miliard korun a zaměstnávají bezmála 80 tisíc lidí. „Jsou to ale zároveň firmy, považující důvěryhodnost zboží, které svým zákazníkům nabízejí, za klíčový faktor jejich loajality, jíž si nesmírně váží. SOCR ČR je přesvědčen, že nechtějí být součástí problému, ale naopak zásadní součástí jeho řešení,“ doplnila Marta Nováková.
