Původně chtěla být zdravotní sestrou. V její rodině je jich totiž pět a byly pro ni vždy vzorem. Bohužel se za minulého režimu nedostala na střední zdravotnickou školu a musela si vybrat jiné zaměření. Rozhodla se pro obchod a svého rozhodnutí nelituje. Dnes má za sebou více než 40 let praxe v oblasti nákupu, z toho 27 let působí v obchodech Albert.

O pracovníky v obchodě byl velký zájem, a tak studium učebního oboru prodavače potravinářského zboží dávalo smysl. Jako učnice si prošla všemi částmi prodejny od úklidu po vybalování zboží. To jí do profesního života přineslo spoustu znalostí o tom, co je třeba, aby obchod klapal po všech stránkách a zákazníci byli spokojení. Umí naslouchat, a tak naslouchala každému, kdo ji mohl něco naučit, ráda vzpomíná třeba na vedoucí odborného výcviku: „Vždycky nám říkala víc, než bylo v osnovách, dávala nám další nadstavbu. Ten, kdo chtěl, si z toho hodně vzal a mohl se posunout dál.“ Je přesvědčena, že pokud člověk dává svému řemeslu a lidem kolem to, co potřebují, vždy se mu to vrátí. A jak dodává: „V obchodu to platí stoprocentně.“

Když byl Albert ještě malý

Dnes má Marie více než 40 let praxe v oblasti nákupu. A stála u počátku rozvoje maloobchodní sítě Albert, kde pracuje už 27 let. Z tehdejších dvanácti obchodů se síť rozrostla na více než tři sta. „Oslovil mne bývalý kolega a na pohovor jsem šla k tehdejšímu generálnímu řediteli. Neuměla jsem anglicky a kolega mi dělal tlumočníka,“ vzpomíná Marie na své začátky pro Albert. Dostala tehdy jednu klíčovou otázku na to, kde pracovala a které oddělení se jí nejvíc líbilo. „Odpověděla jsem, že nákupní oddělení, protože tam záleželo na šikovnosti a na tom, jak umíte komunikovat, jak dokážete navázat kontakt s dodavateli, zda máte schopnost najít a dosáhnout spokojenosti na obou stranách a přinést zákazníkům to, co chtějí,“ říká.

A bylo rozhodnuto. Nastoupila do sítě, kterou tehdy ještě málokdo znal, a zpočátku to prý byl střet nového a starého světa. A společně s Albertem rostla a rozvíjela své dovednosti. V roce 1991 otevřel Ahold v tuzemsku první supermarket a jednání s dodavateli provázely i vtipné historky. „Sháněli jsme zboží a volali jsme dodavatelům a hlásili se ‚Tady společnost Ahold‘ a z druhé strany se ozvalo ‚Prosím? Ahooooj?‘,“ směje se Marie při vzpomínce na to, jak se z Aholdu stal na počátku Ahoj. Dnes už samozřejmě nikdo neváhá, Albert je na tuzemském retailovém trhu dobře etablován.

Člověk musí být trochu psycholog

Nejcennější je pro Marii v obchodě schopnost komunikace. „Musíte umět komunikovat s lidmi, najít si k nim cestu. A totéž platí o obchodních partnerech, se kterými se vždy snažím vytvořit dlouhodobé vztahy a vazby. Je důležité přinášet zákazníkům kvalitní produkty od ověřených dodavatelů. Musíte být tak trošku psycholog, snažit se každého pochopit, ale zároveň je důležité jednat s partnerem tak, abych se každý den mohla podívat do zrcadla a říct si ‚ano, bylo to v pořádku‘,“ upozorňuje na to, jak v praxi uspět. Její energičnost nepřehlédnete, plná energie je i její komunikace. Má ráda upřímnost a její jednání může někdy působit trochu horkokrevněji. Její ráznost však někdy kolegové mylně zaměňují s útočností. „Nevyhledávám hádky. Ale někdy je prostě lepší se pohádat v zájmu věci než vyvíjet zákulisní taktiky, které vážně nemám ráda.“

Za jeden z největších úspěchů považuje představení nového sortimentu džusů pod vlastní značkou Albertu: „Oslovila nás společnost Toma, byla za tím spousta jednání a diskusí, a nakonec jsme pod vlastní značkou představili celý sortiment džusů, nápojů a limonád. Byla to první vlaštovka, protože v té době žádné privátní značky téměř nebyly. Vše začínalo.“

Obchod se za ty desítky let změnil nejen v nabídce sortimentu. „Technologie jdou velmi rychle dopředu a promítají se do nákupního zážitku zákazníků, do péče o ně. Je to obrovský skok, co obchod za posledních dvacet let prodělal. Snažíme se mít naprosto vyšperkované prodejny tak, aby se zákazník cítil spokojeně.“

Ráda se obklopuje šikovnými lidmi

Jedním z jejích životních vzorů, kteří ji v obchodě hodně naučili, byl i František Červenka, první ředitel Albertu. „Byl to velmi moudrý pán. Měl v té době hodně zkušeností, učil nás základy obchodu a vždycky říkal: ‚Obklopujte se chytrými lidmi, protože jenom s nimi se posouváte i vy dál‘.“ A tak má Marie kolem sebe ráda lidi, kteří jsou chytří, pracovití a šikovní a mají zájem se dál rozvíjet. „Když na sobě člověk pracuje a chce vědět víc, tak se s ním pak moc dobře pracuje,“ hodnotí. Imponují jí lidé, kteří měli nápad, myšlenku, šli si za ní a dokázali ji rozvinout a něco vybudovat: „Příkladů je ve světě spousta. Nemusí to být zrovna Bill Gates, ale třeba soused instalatér, který měl odvahu a založil si svoji malou firmu. Staral se o ni, pečoval o svoje zákazníky a teď se má dobře. Vážím si všech lidí, kteří něco dokázali.“

Za Albertem do Prahy

Marie Šidlová žije v Brně, ale pracuje v Praze. Až do roku 1999 sídlil Albert právě v brněnské metropoli, a i po přesunu centrály do hlavního města zůstala Marie Albertu věrná. Nejdříve to bylo na zkoušku do Vánoc, a protože všechno klapalo, rozhodla se značku a s ní i přátelský a sehraný tým neopustit. „Hlavně ze začátku to byla výzva, pro celou moji rodinu, ale vždy se vše nějak vyřešilo. Když jsem byla v práci, tak jsem pracovala, ale jakmile jsem přijela domů, práci jsem odstřihla a věnovala se jen rodině.“ Právě ta je pro ni totiž zásadní životní hodnotou, které nechce zůstat nic dlužna. Rodinné vztahy a pospolitost mají přednost. Při náročné práci je ale třeba volný čas pečlivě plánovat.

Zapomínat totiž nesmí ani na sebe. I když někdy hledá delší dobu místo v diáři, vždy si najde čas nejen na rodinu, ale také na přátele. Ráda jezdí na hory i do přírody na kolo. Kromě kamarádek tráví také svůj čas s vnoučaty. Jak jí sedí dnešní generace? „Jsou upřímní, nezáludní, a když je naštvete, tak vám to řeknou. Nedávno jsem za něco kárala mého dvouapůlletého vnuka, a i když neumí ještě pořádně mluvit, tak odešel, přinesl mi boty a ukázal ‚tam‘ – prostě mě vyhodil,“ doplňuje s úsměvem Marie.

Svůj volný čas tráví raději s lidmi než sama, pokud tedy nepracuje v zahradě, která je také jejím velkým koníčkem. Na tu jí ale nezbývá tolik času, protože raději volný čas tráví s vnoučaty. „Jsem zvyklá na nějakou interakci. Kdybych byla sama, tak by mi to přišlo jako nevyužitý den,“ dodává s úsměvem.

Data a informace ze života Marie Šiblové:

60 let

více než 40 let v retailu

27 let v dané pozici

záliby: rodina (2 dcery), cestování, přátelé, zahrádka a četba

Motto: Obklopujte se chytrými lidmi, protože jen oni vás mohou posunout dál.

Imaginární přání: Ráda by viděla partnerům do hlavy a zjistila, co si myslí.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

O Marii Šiblové se dočtete také v časopisu Zboží&Prodej 6-7/2019.