V posledních pár letech jsem měl možnost vícekrát navštívit drsný skandinávský sever. Musím říci, že jsem byl tímto kouskem naší planety uchvácen, i když jsem se pohyboval výhradně po velkých městech, a nemohl tak poznat jejich přírodu. Díky svým návštěvám Helsinek, Göteborgu a Kodaně jsem měl ale možnost poznat, jak vypadají města skutečně vytvořená pro kvalitní život svých obyvatel a ne pro co nejvíce plynulý tok automobilů, jako tomu je v absolutní většině našich měst, s Prahou v samotném čele tohoto pelotonu.

Z těchto návštěv, které byly vesměs spojeny s mou prací v TRANSEARCH International, jsem si však odnesl mnohem více. Měl jsem zde možnost diskutovat se svými kolegy a jejich klienty o různých aspektech řízení jejich organizací. Měl jsem možnost lépe poznat, co je to ten skandinávský styl řízení lidí. Velmi rychle jsem si uvědomil, že právě tento styl řízení přináší řešení pro mnoho výzev dnešního světa, který se mění a formuje pod tlakem rychlého rozvoje moderních technologií, ale také díky vstupu nových digitálních a neustále “connected” generací na pracovní trh. Pojďme se na to společně podívat do větší hloubky.

Potřeba reagovat na měnící se podmínky na trhu, poptávku a konkurenci nutí firmy k mnohem větší flexibilitě a k mnohem vyšší míře inovativnosti. Zástupy mladých lidí, kteří dnes vstupují na trh a pro které je internet, chytrý telefon, Facebook či MineCraft něco tak samozřejmého, jako je pro nás starší voda či vzduch, také postupně mění pravidla hry. Vyznávají totiž jiné hodnoty než generace předchozí, resp. si tyto hodnoty poskládali ve svém žebříčku priorit zcela jinak. Ideálně chtějí pracovat pro firmy, které naplňují smysluplné a uvěřitelné vize. Chtějí dostat důvěru a prostor. Chtějí více respektu i přesto, že toho ve svém životě mnoho nedokázali. Work-life balance pro ně není jen něčím virtuálním, co přečtou v náborovém letáčku svého nového zaměstnavatele.

Jak na tuto poptávku reaguje skandinávský styl řízení? Osobně bych řekl, že výtečně. Pokud bych měl dle svých osobních zjištění popsat, jaké společné rysy jsem ve stylu řízení lidí v těchto severských zemích nalezl, byla by to bezesporu nadstandardní míra důvěry, demokracie, důrazu na týmovou práci a prostoru, kterého se lidem ve společnostech dostává. Na oplátku zaměstnanci firmám přinášejí svou vysokou míru angažovanosti, kreativitu a také silný pocit odpovědnosti za celkový úspěch těchto firem. Z lidí, se kterými jsem měl možnost hovořit, jsem cítil velkou loajalitu a hrdost na firmu, pro kterou pracují. Chvílemi jsem měl pocit, že se nebavím se zaměstnancem firmy, ale jejím spolumajitelem. V takových firmách je vůbec těžké rozeznat, kdo je kdo. 🙂 Vzájemný respekt, participativní styl rozhodování o klíčových věcech a cílené potlačování rozdílů mezi manažery na jednotlivých úrovních v organizaci vede k určité zdravé formě rovnostářství. To zase podporuje bezbariérové cirkulování myšlenek v rámci společnosti. Nikdo zde nemá strach říci svůj názor a zároveň se neobává přisednout si k řediteli celé firmy ve firemní kantýně a říci mu svůj názor např. na nový velký projekt. Skandinávské organizace jsou typicky také plošší, než je tomu ve většině jiných zemích. Necítí zde potřebu stavět vysoké organizační pyramidy. Raději své týmy organizují v projektových týmech.

Stejně jako celá jejich společnost, cítí i skandinávské firmy obrovskou odpovědnost za budoucnost této planety. Není náhoda, že před pár dny firma Coca-Cola oznámila spuštění svého pilotního projektu prodeje nápojů v plně recyklovatelných obalech právě ve své švédské pobočce. Pokud se podíváme do světa retailu, synonymem pro zodpovědné ekologické chování je v této branži bezesporu švédský nábytkový gigant IKEA. Nikdo z retailu se této firmě svým propracovaným, ale zejména důvěryhodným přístupem ani nepřiblížil, natož aby byl srovnatelně daleko. Prosím podívejte se na sekci Lidé a Planeta na jejích českých webových stránkách: https://www.ikea.com/ms/cs_CZ/this-is-ikea/people-and-planet/index.html.

Právě toto je směr, který musí následovat i naše společnosti, pokud si chtějí udržet krok a atraktivitu jako výrobci, prodejci a zaměstnavatelé, a to nejen dnes, ale i zítra.

Skandinávci si za několik desetiletí vytvořili unikátní styl řízení, který jako by vypadl z pera zkušeného konzultanta, jenž dostal za úkol vytvořit návrh ideálního stylu řízení organizace pro dnešní svět. Není však snadné jej jednoduše přenést kdykoliv do jakékoliv organizace. Nejsme Skandinávci a zároveň mileniálové zatím stále představují jen malou část organizací u nás. Mnoha lidem proto vyhovují staré zavedené pořádky a jakýmkoliv změnám se brání. Času však není nazbyt. Česká republika si nemůže vzít přestávku a ignorovat, co se děje všude okolo nás. Pokud nechceme být nadále montovnou Evropy, ale raději jedním z inovačních světových center, které je schopno vytvářet mnohem vyšší přidanou hodnotu, musíme se začít chovat ke svým firmám jinak než jako k dobře organizovaným montovnám, stejně tak se musíme ke svým zaměstnancům chovat jinak než jako k montérům. Skandinávci nám k tomu mohou být skvělou inspirací.

Držme si tedy palce, ať to zvládneme!

Roman Molek