Klára Lunardon Dubská, ředitelka velkoobchodu CBA Nuget pro oblast Čechy, místopředsedkyně ...

23. června 2021

Žena v retailu 0

3239

Klára Lunardon Dubská, ředitelka velkoobchodu CBA Nuget pro oblast Čechy, místopředsedkyně Družstva CBA CZ, spolumajitelka maloobchodní sítě CBA: Dotýkáme se smyslů

Odmalička vyrůstala v podnikatelském prostředí. Co si pamatuje, vždy byla zvědavá a pozorovala pohyb a dění kolem sebe. A když v takovém prostředí žijete odmala, všechna teorie i praxe vám postupně přejde do krve.

Teoretické i praktické fungování obchodu Klára Lunardon Dubská vstřebávala odmalička. A zvlášť tehdy, když ji otec, podnikatel, integroval do firmy postupně od úplně nejnižších pozic. Tam měla možnost se ale mnohému naučit, třeba tomu, jak zaměstnanci kolem ní přemýšlejí, co potřebují, jak se cítí a co je pro ně důležité.

Otec prý ale příliš nevěřil v dívčí potenciál v obchodě, a to i přes to, že ve druhém ročníku přerušila Klára studia na zdravotnické škole, udělala rozdílové zkoušky a svůj talent zaměřila tam, kde ho cítila nejvíc – do obchodu. A její talent neunikl ani dalším. Hned po absolvování obchodní akademie jí otcův společník nabídl práci. „Najednou jsem nepracovala ve skladě, ale v kanceláři vedle svého otce, kde jsem měla možnost vidět zblízka styl řízení lidí a společnosti. V té době se málo delegovalo, hodně kontrolovalo a moc nedůvěřovalo,“ vzpomíná na začátky ve firmě. Právě tady si začala pomalu uvědomovat a rozvíjet své vize a myšlenky, jak by společnost mohla fungovat.

Obchod ve vlastních rukou

„Když mi bylo 25, pár dní po narození mého prvního syna, otec zemřel. Nebylo jasné, co bude dál se společností, která měla jen jednoho společníka a pět dědiců,“ vrací se k období, kdy se musela rozhodnout, co dál. V rámci úzké spolupráce nabídla Klára know-how velkoobchodu v severních Čechách a převzetí zaměstnanců i zásob majiteli a předsedovi Družstva CBA CZ Romanu Mazákovi. Následovalo pár měsíců vyjednávání a přemýšlení, a nakonec si v září roku 2007 podali ruce. Nemovitosti byly prodány samostatně a společnost postupně zlikvidována. V rámci časové prodlevy nastartování nového velkoobchodu obraty přirozeně upadaly a Klára od pana Mazáka dostala nabídku na práci obchodního zástupce pro regiony Českolipsko a Děčínsko. A o několik měsíců později dostala nabídku ředitelky velkoobchodu pro Čechy. Na této pozici je do dnešního dne a velmi si příležitosti i svěřené důvěry obchodních partnerů a majitele společnosti váží.

Z továrny na zelenou louku

Od roku 2008 firma fungovala v pronajatých prostorách bývalé textilní továrny. „Obrat rostl a prostor nestačil, navíc i podmínky v zázemí pro zaměstnance byly nevyhovující. Na přelomu let 2012 a 2013 jsme se proto přestěhovali do nově postaveného skladu na zelené louce u Liberce. To byl moment, kdy jsem byla nesmírně hrdá na celý tým, který se na našem úspěchu a růstu podílel,“ uvádí s patřičnou hrdostí. Sklad měl konečně dostatečnou kapacitu pro to, aby kromě Libereckého a Ústeckého kraje mohl zásobovat i všechny zbývající regiony v Čechách.

Důvěra a prostor pro růst

Za svůj osobní úspěch považuje dokončení bakalářského studia v oboru chemie a technologie potravin a posléze studia MBA, ke kterému ji motivovalo získávání hlubších znalostí při rozšiřování podnikání. A co ji na práci baví nejvíc? „Důvěra, možnost a taky příležitost růst,“ říká bez dlouhého přemýšlení. Oceňuje možnost rychle zareagovat na změny na trhu a rychle se rozhodnout. „Svou roli tu hraje také nekomplikovaná struktura společnosti s jedním majitelem, který je stále aktivní a nechává své lidi realizovat se ve vlastních talentech a dovednostech,“ vypočítává přínosy. Dodává, že důležitá je i podpora, kterou lidem kolem sebe dává: „A to je to, proč každý den chodím do práce s radostí a pokorou.“

Ego je lepší nechat stranou

Práce přináší chvíle radosti a pokory, ale samozřejmě také starosti. Všechny rozumné stížnosti, spory a problémy jsou ale podle Kláry výzvou ke zdokonalení a zlepšení věcí a procesů. „Moje trpělivost je ale omezena na nepodložené stížnosti a konflikty, které jsou poháněny nemyslícím egem. Takovým, které ignoruje, že musíme denně rozumně spolupracovat, abychom dosáhli dobrých výsledků,“ vysvětluje. A právě spolupráce je pro ni klíčovou hodnotou, které věří. „Řídím se myšlenkou, že největší potenciál jednotlivce je v propojení se s ostatními. Tu řadu let, co se pohybuji v retailu, jsem zaznamenala velmi málo cílených spojení a spolupráce mezi obchodníky na tradičním trhu. A to je obrovská škoda, ze které těží ostatní,“ dodává. Vzorem je pro ni „rovnost“ při spolupráci se zohledněním silných a slabých stránek daného pohlaví. „Život vyžaduje flexibilitu, schopnost odpouštět a neustále se učit novým věcem,“ říká. Její díky patří i rodičům, kteří ji na život dobře připravili.

Tradiční neznamená, že stojíme na místě

Pohybujeme se sice ve světě turbulentních změn, které se retailu nevyhýbají, Klára má ale v jednom jasno. Ačkoli se on-line nakupování – včetně potravin – rozhodně stalo „in“ a nelze jej ignorovat, což období covidu potvrdilo, tradiční obchod s potravinami není mimo hru. Zákazníkům nabízí mnohem více než si jen vybrat a zaplatit na internetové platformě a později si nechat doručit zboží. „Dotýkáme se smyslů. Naši zákazníci mají možnost se rozhodnout u skutečných produktů, neprodáváme překvapení. Nakupují v příjemném prostředí poblíž svých domovů, kde mají možnost se třeba i pozdravit se svým okolím. Přiznávám, je to konvenční. Tradiční však neznamená, že stojíme na místě. Naproti tomu neustále zlepšujeme pohodlí a prostředí našich zákazníků, neustále rozšiřujeme a rekonstruujeme naši vlastní síť obchodů. Náš úspěch nám dává zapravdu, že naše obchody mají svůj důvod a nepředstavují minulost,“ je přesvědčena.

Logika, rychlost, volný čas a pískoviště

Její pracovní den začíná kolem osmé hodiny, obvykle nezná čas oběda a není výjimkou, že pracuje do noci. Většinu času řeší telefonní hovory, e-maily, schůzky a cesty za zákazníky či dodavateli. „Maloobchod je logický, rychlý a také impulzivní,“ komentuje svou práci. Pravidelnou dobu si ale také vyhrazuje na maloobchodní výzkum a strategie.

Zbývající čas samozřejmě patří rodině. „Nemohla bych bez ní být,“ přiznává. Rodina je to opravdu velká, společně s manželem vychovávají čtyři děti a oba se pečlivě snaží, aby doma nikdo netrpěl nedostatkem pozornosti a lásky. Aby bylo možné vše stíhat a nikoho nešidit, s dětmi jim pomáhá chůva. Nejlépe si odpočine v přírodě, na horách, ale také na koncertech klasické hudby a v divadle. „Také si ráda zahraji golf, i když golfové hřiště teď spíše měním za to pískové,“ dodává s úsměvem.