Pandemie přinesla obchodům na venkově i něco pozitivního. U zákazníků vyhrávala jejich blízkost, když ochota cestovat za nákupy byla velmi malá. Kraje se k podpoře maloobchodu v obcích staví různě, někde je podpora velkorysejší, jinde méně, vždy je třeba spoluúčasti obce. I přes podporu, kterou kraje a obce poskytují, ale ne všechny obchody přežijí.
Definovat, na čem závisí úspěch prodejny na venkově, je těžké. Svou roli hraje personál, prostředí i skladba nabídky a samozřejmě otvírací doba a dostupnost. Pokud prodejnu provozuje obec, musí se postarat o zásobování, a má tedy na bedrech mimo svou standardní činnost další práci, které mnohdy ne zrovna dobře rozumí. I s tímto rizikem do toho řada obcí jde a snaží se tak pro své obyvatele potravinovou obslužnost zajistit.
První zkušenost je velice dobrá
Například obec Vysočina sama přímo provozuje dvě prodejny v místních částech, kde byl obchod zavřený. A jak říká její starosta Tomáš Dubský, v pandemii se důležitost prodejny potvrdila. „Tržby se nám navýšily a pandemická doba ještě víc ukázala, jak je obchod v malých obcích důležitý. Lidé to brali jako základní jistotu a i obec ze svých prodejen zařizovala dodávku základního zboží, především seniorům,“ vysvětluje Tomáš Dubský. Obec navíc využila Program Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) Česko platí kartou a osadila obě prodejny platebními terminály. „První zkušenost je velice dobrá a zákazníci si na tuto službu velice rychle zvykají,“ potvrzuje. Obec také využívá podporu Pardubického kraje, letos tak získala dotaci 100 tisíc korun. „Kraj podpořil sto deset žádostí a rozdělil víc než šest milionů korun,“ uvádí Tomáš Dubský. A neskrývá radost z nově vyhlášeného programu MPO ČR Obchůdek 2021+. „V případě, že se náš kraj zapojí a umožní to podmínky, rádi bychom požádali o podporu na druhou prodejnu,“ dodává.
Pardubická inspirace
Pardubický kraj má s podporou venkovských prodejen více než desetiletou zkušenost a podle Miroslava Krčila, radního Pardubického kraje pro oblast venkova, životního prostředí a zemědělství, jde o jednu ze stěžejních podpor. „Nesmí jít ale jen o finanční pomoc v obecné rovině. Přeji si, aby ta podpora byla svázána i s podporou propagace a produkce regionálních potravin. To jsou dvě spojené nádoby a je to jedna z cest, kam bychom se do budoucna mohli ubírat. Chceme tedy spojit podporu venkovských prodejen s propagací a podporou regionálních potravin a také těch potravin, které získají označení Mls Pardubického kraje,“ vysvětluje svůj přístup. Dodává, že žádosti o dotace z kraje rok od roku přibývají a kraj každoročně podporu navyšuje o zhruba jeden milion korun. Program Obchůdek 2021+ Miroslav Krčil vítá a upozorňuje, že do určité míry mu byl inspirací právě program Pardubického kraje. Pokud se kraj rozhodne programu účastnit, budou k dispozici dva programy, které by měly obsloužit velkou část žadatelů. Krajský program je primárně zaměřen na ty nejmenší obce a vesnice do 500 obyvatel. „Pak je zde i možnost žádat dotace v případě vesnic a obcí do 700 obyvatel, ale v tomto případě už je to podmíněno výší obratu,“ vysvětluje. Program ministerstva pak počítá s podporou prodejen v obcích do tisíce obyvatel bez návaznosti na další podmínky.
Pomohla by nákupní aliance
Velký potenciál má podle Tomáše Dubského v malých vesnických obchodech prodej regionálních výrobků. Problém ale vidí v logistice. „V našich prodejnách si vše řešíme sami a převaha základních potravin už je regionálních – jde o pečivo, uzeniny či sortiment lahůdek. Ostatní zboží nám zaváží velkoobchod. Je ale řada zboží, které nemá rychlou spotřebu a mohli bychom ho nabízet celoročně a domluvit se přímo s výrobcem. Pravda ale je, že na tuhle oblast nejsme experti a myšlenka, že by někdo obchod zastřešoval, zní logicky. Jde hlavně o produkty od zemědělců, jako je ovoce, zelenina nebo uzeniny. Určitě bychom uvítali pomoc při skladování, ale také v nabídce menších balení,“ konkretizuje Tomáš Dubský.
Řešením podle něj ale může být v budoucnu i umísťování výdejních boxů, které v posledním roce testuje třeba Skupina Coop. Boxů zatím není ani desítka, samostatně provozovaný výdejní box bez prodejny funguje v pilotním provozu v jihomoravské obci Medlovice.
Výdejní boxy testuje i on-line hráč Rohlík.cz, který ale jejich provoz testuje hlavně ve městech. Službu kombinuje s Alza boxy, kam si lze chlazené i mražené potraviny objednat také. Tahle spolupráce dává smysl – pro on-line supermarket je dalším krokem, jak mimo své Rohlík Pointy rozšířit místa k vyzvednutí nákupu. Alza.cz zase maximalizuje využití kapacity už vybudovaných výdejních boxů.
Místo, kde se rodí sounáležitost
Maloobchodu prodejna v obci zajišťuje pro obyvatele dostupnost potravin a dalšího zboží, zároveň ale samozřejmě plní i svoji sociální funkci – lidé se tu shromažďují, předávají si informace, vytvářejí se tu vztahy a sounáležitost s obcí. „Obchod nemusí být jen pro seniory, matky s dětmi či mentálně či fyzicky postižené obyvatele, kteří mají omezenou schopnost mobility pro nákupy. Upřímně i zdraví dospělí mohou uvažovat o tom, zda se jim vyplatí každou sobotu strávit několik hodin svého volného času dopravou a nakupováním, když by daný čas mohli věnovat rodině nebo koníčkům,“ říká Jiří Ulvr, který je pověřený řízením resortu hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova v Libereckém kraji.
Při rozhodování o podpoře by se podle něj měla kombinovat dvě kritéria – ekonomická a sociální. Komerční hledisko podle něj na první místo dát nelze, dosáhnout zisku v této činnosti může být dlouhodobě reálně nemožné. Dotace ze strany obcí či krajů mohou podle jeho názoru ale jen do určité míry zmírňovat negativní dopady v těch nejvíce postižených místech. „Pokud chce obec maloobchodníka podporovat, měla by být dobře obeznámena s ekonomikou fungování prodejny a měla by nastavit podpůrný mechanismus, který zajistí udržitelnost provozu prodejny. Důležitá je důvěra a také transparentnost,“ míní Jiří Ulvr. Liberecký kraj také nabídl možnost podpory obcím z programu Obchůdek 2021+. Zájem o něj projevilo deset menších obcí, které zároveň splňují podmínky programu.
Cílem jsou také pojízdné prodejny
Plzeňský kraj poskytuje dotace obcím v rámci dotačního titulu Zachování prodejen v malých obcích Plzeňského kraje už od roku 2018. „Kraj věnuje problematice letitou pozornost společně s dalšími subjekty, jako je například Spolek pro obnovu venkova,“ uvádí René Zeithaml z odboru kanceláře hejtmana Krajského úřadu Plzeňského kraje. Podpora venkova je pro tento kraj, který má výrazně venkovský charakter osídlení, nezbytná. Příjemcem dotace mohou být obce Plzeňského kraje s počtem obyvatel do 500 nebo obce s počtem 501 – 1 000 obyvatel žádající o dotaci pro prodejnu, která se nachází v její části obce s počtem obyvatel do 250. Obce, které získají dotaci kraje, přidají svoje prostředky a zajistí výplatu příspěvku provozovatelům prodejen. Zároveň mohou využít finanční prostředky i na své výdaje spojené s energiemi (pokud obec hradí energii v budově prodejny), vodným a stočným, eventuálně i se mzdovými náklady na prodavačku v případě, že prodejnu obec sama provozuje. „Velkou výhodou je, že za splnění daných podmínek může obec získat podporu na provoz prodejen až ve třech svých částech a na jednu pojízdnou prodejnu, která obsluhuje její část, kde kamenná prodejna chybí,“ vysvětluje René Zeithaml.
Dotace kraje se poskytuje až do výše 90 % celkových nákladů; nejnižší možná požadovaná částka na kamennou prodejnu je pět tisíc korun, maximální pak představuje 30 až 100 tisíc korun na prodejnu podle typu provozovatele a výdajů obce. Pět až patnáct tisíc korun může získat pojízdná prodejna.
„Od prvního ročníku titulu se počet žadatelů zvýšil více než dvaapůlkrát. Oproti roku 2018, kdy bylo vyplaceno z rozpočtu Plzeňského kraje téměř 1,3 milionu korun, se zvedla v roce letošním částka schválené dotace kraje na více než tři miliony korun,“ vyčísluje dotace René Zeithaml. Dotace aktuálně směřují k 89 provozovatelům, z toho třem provozovatelům pojízdné prodejny a pěti obcím, které samy prodejny provozují.
Koho a co podpořit, je na obcích
Karlovarský kraj v rámci svého dotačního titulu Program obnovy venkova nabízí podprogram Venkovské prodejny. Z něj je možné získat dotace na náklady spojené s provozem kamenných prodejen nebo poplatek provozovateli pojízdné prodejny za pravidelnou zajížďku do obce, přičemž provozovatelem prodejny byla obec. V roce 2020 se podpora rozšířila i na prodejny v majetku obce provozované nejen obcí, ale i jiným subjektem. Obec, která chce krajskou dotaci získat, smí podat v uvedeném podprogramu zaměřeném na venkovské prodejny jednu žádost. Prodejna musí být ve vlastnictví obce, ale obec nemusí být zároveň provozovatelem. „Obracejí se na nás i sami podnikatelé, se kterými aktivně komunikujeme a poskytujeme informační servis a metodickou pomoc, aby si pro ně mohla jejich domovská obec o dotaci požádat,“ vysvětluje postup Patrik Pizinger, radní pro oblast regionálního rozvoje Karlovarského kraje. Kraj podle něj neurčuje žádný limit počtu otvíracích dnů v týdnu či v roce, nepožaduje ani přehled sortimentu, a dává tak pravomoc obcím, koho a co chtějí podpořit. „V roce 2019 si požádaly o podporu čtyři obce, o rok později jich bylo čtrnáct, letos je to celkem dvanáct obcí. Jsme velmi rádi, že tento dotační titul obce využívají a lidé najdou prodejnu ve svém blízkém okolí otevřenou,“ dodává Patrik Pizinger.
I přes pomoc někdy prodejny zanikají
Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana kraje pro oblast regionálního rozvoje, uvádí, že Vysočina je typickým krajem malých obcí, kde je třeba zajistit dostupnost základních služeb. A zároveň, jako většina ostatních zástupců krajů, potvrzuje, že to není jen o dostupnosti základních služeb, ale také o prohlubování soudržnosti s obcí. „A obchod je také často místem pro další přidružené služby, ať už je to výdej plynu, obědů, pošta nebo různé typy zásilkového obchodu,“ shrnuje. A dodává, že kraj podporuje obchody v obci už od roku 2017. Dotace je určena jen pro obce a maximální výše podpory pro jednu obec je 50 tisíc korun, ke které obec přidá ještě 30 procent ze svého rozpočtu. Celkem už tak kraj podpořil 487 projektů v částce 21 milionů korun a hodlá se zapojit také do nového programu MPO ČR Obchůdek 2021+. I přes krajskou a obecní podporu ale několik prodejen každoročně zaniká.
Odlišnou zkušenost mají v Jihomoravském kraji. „Neevidujeme žádnou obec, u které by se dotace nepovedla nebo nedávala smysl,“ informuje Markéta Chumchalová z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Kraj poskytuje obcím podporu prostřednictvím programu Podpora provozu venkovských prodejen, kde je žadatelem obec do 750 obyvatel. Podmínkou je, že se obce podílejí minimálně padesátiprocentní účastí, přičemž dotace jsou v rozmezí 25 až 70 tisíc korun. „Díky těmto dotacím úspěšně fungují třeba obce Dobelice, Podmyče, Křižínkov nebo Nemojany,“ zmiňuje Markéta Chumchalová. Doplňuje, že kraj se v srpnu rozhodl zapojit také do dotačního programu Obchůdek 2021+.
Jižní Čechy poskytly 12 milionů
Už 12 milionů korun přišlo prostřednictvím dotačního programu Podpora venkovských prodejen v Jihočeském kraji. „Podmínkou pro získání dotace je prodej potravin a program podporuje rekonstrukce, opravy a vybavení venkovských prodejen, provozní náklady prodejen a mzdové náklady,“ přibližuje detaily Pavel Hroch, náměstek hejtmana pro problematiku jihočeského venkova. Příjemci dotace se podílejí spoluúčastí, která činí minimálně třicet procent z celkových uznatelných výdajů projektu. V letošním roce doputovalo do programu 52 žádostí, 37 bylo navrženo ke schválení. Žadateli mohou být obce do pěti tisíc obyvatel s tím, že mateřská obec či místní část obce, ve které se nachází prodejna, musí mít do 600 obyvatel. „Minimální výše dotace je 30 tisíc korun a ta maximální je 300 tisíc korun,“ specifikuje Pavel Hroch.
Ne všechny kraje to vidí stejně
Do podpory venkovského maloobchodu se vlastními dotačními programu dosud nezapojily Zlínský, Moravskoslezský ani Středočeský kraj. Soňa Ličková, tisková mluvčí Krajského úřadu Zlínského kraje, uvádí, že obce dosud podporu maloobchodního prodeje ze strany kraje nepreferovaly, a to ani ty s počtem do 500 obyvatel. Kraj se tedy hlavně soustředí na podporu obcí v jiných, finančně náročnějších projektech a drží si filozofii nerozmělňování prostředků na drobné akce. Podobně je na tom Moravskoslezský kraj, který preferuje pro rozvoj v obcích větší investiční celky. Poukazují tu také na to, že kraj má dobrou hustotu dopravních sítí, která zajišťuje kvalitní dostupnost větších měst.
Zlínský kraj se ale již zapojil do programu Obchůdek 2021+, Moravskoslezský o něm uvažuje. Středočeský kraj ho ale odmítá. „Do programu se nezapojíme. Alokace ve výši tři miliony korun je pro náš kraj naprosto nedostatečná. Předpokládáme-li ve středních Čechách zájem přibližně 500 žadatelů, pak by každý obchůdek dosáhl na maximální podporu 6000 korun, a to k záchraně, natož rozvoji nepomůže. Navíc převis poptávky by způsobil další problém,“ míní Martina Kemrová, tisková mluvčí Středočeského kraje. Program tak na kraji považují za „danajský“ dar. „Nebudeme plýtvat našimi prostředky na administraci předvolebního projektu Obchůdek 2021+,“ uzavírá Věslav Michalik, náměstek odpovědný za krajské finance.
Názory odborníků:
„Neřešme jestli, ale jak.“
Mám pocit, že se daří otázku zajištění obchodní obslužnosti venkova vnímat jako společensky důležitou, což dříve nebývalo. Pomůže tomu určitě i nový program Obchůdek 2021+. Prodejna má na venkově nezastupitelnou roli a je třeba hledat řešení k udržení. Dlouhodobě prosazuji heslo Neřešme jestli, ale jak zachovat prodejny na venkově. A myslím, že jsme na dobré cestě.
Tomáš Dubský, starosta, obec Vysočina
„Bez znalosti potřeb zákazníků nemá podpora smysl.“
Nestačí prosadit projekt podpory na zastupitelstvu, je třeba do debaty o obchodu zapojit i potenciální zákazníky. Jaký obchod chtějí, s jakým sortimentem, jakou provozní dobu. Tyto základní praktické otázky je třeba s nimi řešit a tak si získat jejich zájem a důvěru. Bez budoucích zákazníků, kteří budou stabilní i s tržbami, které v prodejně zanechají, nedávají projekty podpory maloobchodní prodejny smysl. Pouze by obecní rozpočet dotoval něco, o co nebude zájem.
Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, Liberecký kraj
„Obec jako žadatel je zárukou, že to bude fungovat.“
Krajská dotace pro obce činí procentní podíl na celkových nákladech, přičemž obce do 500 obyvatel mohou získat maximálně 70 % z celkových uznatelných výdajů a obce nad 500 obyvatel maximálně 50 %. Tím, že je žadatelem vždy obec, ačkoli provozovatel může být jiný, je zaručena i určitá objektivní kontrola skutečného fungování malého obchodu v místě. Spolupráce se na řadě míst daří, zájem ale není o pojízdné prodejny.
Patrik Pizinger, radní pro oblast regionálního rozvoje, Karlovarský kraj
„Podpora díky hustotě dopravních sítí není třeba.“
Moravskoslezský kraj disponuje dobrou hustotou dopravních sítí, která zajišťuje kvalitní dostupnost větších měst. Potřeba podpory maloobchodu nevyplynula ani z provedených analýz v území kraje nebo z jednání s obcemi. Prioritou grantových podpor ze strany kraje vůči obcím je pomoc v oblasti spíše investičních aktivit, které jsou finančně náročnější a obce nemají možnost je realizovat ze svých rozpočtů. Kraj se ale pravděpodobně zapojí do programu Obchůdek 2021+, v současné době probíhají konzultace projektových žádostí s obcemi a provozovateli prodejen.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a cestovní ruch, Moravskoslezský kraj
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 9/2021.
