Výsledky průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, jejich třídění a související životní styl dokazují, že česká veřejnost není dostatečně informována o plastech a jejich významu v dnešním světě. I proto vznikla edukativní kampaň s názvem Replastuj.
Třetina respondentů uvádí, že ve škole ani jinde nepřišla do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Pro 8 z 10 lidí jsou plasty tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Stejný počet dotazovaných považuje odpad z plastů za reálnou hrozbu pro životní prostředí. Na druhém místě skončil kov, naopak pomyslný žebříček ekologických materiálů vede papír. V Evropě přitom představují plastové obaly pouze zhruba 19 % z celkového obalového odpadu a jejich podíl dál klesá. Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, globálního výrobce plastových obalů, k tomu říká: „Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 procent lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. To vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionu tun plastů.“ Trend bude pokračovat i nadále, protože podle plánů EU musí do roku 2025 každá PET lahev obsahovat 25 % recyklovaného plastu (rPET), do roku 2030 dokonce 30 % rPET.
Silným tématem ve společnosti je i problematika mikroplastů v mořích. 43 % dotazovaných přiznává, že toho o nich moc neví. Zároveň přibližně 50 % respondentů si myslí, že za znečištění moří mohou hlavně plasty. „Mikroplasty se uvolňují zejména ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik automobilů a městského prachu. Ke znečištění oceánů primárními mikroplasty tedy nepřispívají ve velké míře plastové obaly. Naopak, čím více plastových obalů je správně odstraněno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů. Pokud se plasty uchovávají v materiálovém cyklu, nemohou skončit v přírodě a rozložit se tam na mikroplasty,“ vysvětluje Jan Daňsa.
Jak zvýšit povědomí o plastech
Na fakta o plastech, jejich recyklaci a správné ekologické využití nově upozorňuje edukativní kampaň Replastuj. Jejím iniciátorem je právě tuzemská pobočka společnost ALPLA. Ve své argumentaci se Replastuj opírá o data a výsledky ověřených analýz i studií a potvrzuje, že dobře uchopené a pochopené plastové obaly jsou pro přírodu příznivým řešením. Cílem je otevřít diskusi široké i odborné veřejnosti, zvýšit povědomí lidí o plastech a jejich významu v kontextu recyklace a cirkulární ekonomiky.
Plasty mají podle zmíněné iniciativy nezastupitelnou roli v řadě oborů (např. zdravotnictví nebo automobilový průmysl) a jejich nahrazení jinými materiály by způsobilo vyšší ekologickou zátěž. Potvrzuje to i nezávislá LCA analýza hodnotící celý životní cyklus různých druhů materiálů, který si nechala společnost ALPLA vypracovat. „Svět bez plastů by nebyl ekologičtější, protože výroba, distribuce, likvidace a recyklace jiných materiálů generuje větší množství CO2, než je tomu v případě plastů. Nesnížilo by se ani množství odpadu, resp. zvýšil by se podíl odpadu, který je obtížné efektivně recyklovat, nebo jehož recyklace zatěžuje životní prostředí,“ dodává Jan Daňsa.
Související články:
Coca-Cola uvádí na český trh vody Natura ve 100% recyklovaných PET lahvích
Lidl redukuje hmotnost PET lahví, ušetří 500 tun plastu ročně
Globus přestane prodávat velké papírové tašky, nahradí je plastovými z recyklátu
Kofola a Mattoni 1873 se stanou spolumajiteli slovenského výrobce preforem pro PET lahve