Nestabilní situace na Ukrajině pokračuje a už teď je jasné, že konflikt ovlivnil a nadále ovlivní chování trhů. Výpadky surovin bude třeba nahradit jinými zdroji, které výrobci aktivně vyhledávají. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly v tuzemsku nehrozí nedostatek potravin. A vláda hledá cesty, jak zemědělce podpořit a ulehčit jim situaci.
Vše bude záležet na tom, jak dlouho ještě konflikt potrvá. Platí tu samozřejmě ale známé rčení o tom, že kdo je připraven, není překvapen. Trhy jsou podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly monitorovány, situace se vyhodnocuje a v případě potřeby by EU řešila situaci společně. „Chci zdůraznit, že v ČR nehrozí nedostatek potravin, například ve výrobě obilovin jsme soběstační ze 160 procent a osevní plochy obilovin byly a jsou dostatečné pro tuzemskou spotřebu,“ upozorňuje.
Situace se dramatizuje
Přestože je Česká republika v obilí soběstačná, Svaz pekařů a cukrářů v ČR už varoval, že cena pečiva poroste. Na ceně se kromě zdražování obilí významně podílí také růst cen energií. Náklady pekařů vzrostly podle výkonného ředitele Bohumila Hlavatého zhruba o 79 %. A zvyšování cen se dramatizuje i v dalších odvětvích. Postihlo hlavně vepřové maso, problémy mají i drůbežáři.
Ministerstvo zemědělství ČR (MZe ČR) hledá cesty, jak podpořit farmáře, zároveň se také podílí na celoevropských řešeních. Evropská komise (EK) například na začátku dubna řešila zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů. Poskytne 500 milionů eur nejvíce postiženým zemědělcům, umožní také pro letošní rok odchýlit se od některých povinností ekologizace pro uvedení další zemědělské půdy do produkce. EK také členským státům doporučila, aby v nových strategických plánech Společné zemědělské politiky upřednostňovaly investice, které snižují závislost na plynu, pohonných hmotách, pesticidech a hnojivech, například investice do udržitelné výroby bioplynu nebo do precizního zemědělství a podporu uhlíkového zemědělství.
Na národní dotace má MZe ČR letos zhruba pět miliard korun, které chce směřovat hlavně do nejohroženějších sektorů. „Z toho 750 milionů korun půjde pro výrobce potravin,“ přibližuje Zdeněk Nekula. EK také mimořádně uvolňuje 12,5 miliardy Kč, na Česko z nich vychází 270 milionů Kč. „Tyto peníze použijeme do nejvíce postižených sektorů, zejména prasat a jablek, vnímáme i obtížnou situaci v sektoru drůbeže. Poskytneme také navíc 100 milionů korun z národních prostředků do sektoru prasat,“ uvádí ministr.
Ne obilí, ale hlavně olej
České i evropské obavy plynou hlavně z toho, že se Ukrajině nepodaří letos kvůli konfliktu včas zasít. Země s největší rozlohou orné půdy v Evropě, často označovaná za „obilnici Evropy“, je největším vývozcem slunečnice a slunečnicového oleje na světě, čtvrtým největším producentem ječmene, stejně tak žita. Pátou příčku v největší světové produkci si drží u kukuřice, medu a je také pátým největším vývozcem pšenice.
Situace na trhu s oleji už ale byla napjatá mnohem dřív, než konflikt na Ukrajině začal. Souvisela s celosvětově rostoucí spotřebou olejů, zejména pak v Číně. „Nárůst ceny řepky je oproti roku 2020 zhruba padesátiprocentní,“ přibližuje situaci Kamil Varhánek, marketingový ředitel společnosti Emco. Výrazný nárůst podle něj zaznamenaly už před válkou na Ukrajině i ceny obilovin, zejména pšenice, po covidové pandemii také ječmene, který využívají hlavně pivovary. „Je za tím hlavně rostoucí spotřeba a konflikt na Ukrajině k tomu přidal nejistotu ohledně výše letošní sklizně.“ Je přesvědčen, že pokud se nepodaří zasít, nárůst cen bude pokračovat a hrozí nedostatek a výpadky v dodávkách. Pro Emco je sice pšenice okrajovou surovinou, její růst ale ovlivňuje ceny dalších obilovin. „A to včetně ovsa, kde vidíme zhruba třicetiprocentní nárůst ceny z loňské sklizně a panuje velká nejistota sklizně letošní,“ dodává. Uzavírání kontraktů ze sklizně letošního roku je tak velmi problematické, dá se očekávat snížení pěstebních ploch ovsa na úkor pšenice a tím pádem i růst ceny. Stabilita cen je v současné chvíli zbožným přáním všech výrobců, kterým jinak nezbývá než všechna navýšení promítnout do ceny finálních výrobků.
Místo slunečnice olivy
Potravinářské firmy intenzivně hledají cesty, jak se vyhnout překvapení. Kromě shánění surovin z jiných zdrojů přichází na řadu i jejich částečná či celková náhrada. „Řešíme to velmi intenzivně, protože třeba ve slovenské Prievidzi, kde vyrábíme kulinářské produkty pod značkami Maggi a Carpathia, je slunečnicový olej součástí přibližně poloviny portfolia,“ říká Tereza Skrbková, corporate communication manager společnosti Nestlé Česko. Firma tak aktuálně hledá alternativy v podobě jiných rostlinných olejů, v hledáčku má hlavně olivový. Ten má ale jiné senzorické vlastnosti, a tak je třeba řešit především to, aby výrobky splňovaly všechna kvalitativní, výživová, senzorická i chuťová kritéria. A to může nějakou dobu trvat.
Senzorické vlastnosti si budou muset hlídat také výrobci potravin, jejichž součástí je med. Podle jednatele společnosti Medokomerc Milana Špačka tvořil ukrajinský med v roce 2020 téměř třetinu importovaného medu Evropské unie, v lednu a únoru loňského roku to bylo dokonce necelých 60 %. „V produkci medu jsme dlouhodobě nesoběstační a ukrajinský med tvoří zhruba polovinu dovozových medů do tuzemska,“ vysvětluje. Důležitý import do ČR tak může brzy dostat zásadní ránu, pokud konflikt na Ukrajině bude pokračovat a tamním zemědělcům se nepodaří zasít kukuřici. Dovoz ukrajinského medu mohou nahradit medy z Asie, Jižní Ameriky, Turecka a dalších východoevropských zemí. U levnějšího asijského medu varuje před tím, že nízká cena bývá často na úkor kvality a chuti a kvalitu je třeba důsledně kontrolovat. Pokud bude chtít výrobce tyto vlastnosti zachovat, bude muset nakoupit dražší med. I z toho důvodu by raději volil kombinaci jihoamerického medu s východoevropským.
Ječmen na pivo bude
Ačkoli je Ukrajina čtvrtým největším producentem ječmene, v případě sladového ječmene to podle Romana Havlíka, ředitele Pivovaru Svijany, neplatí: „Máme potvrzené, že všechny plochy v Česku byly osázeny a neměl by být s dodávkami problém.“ Ceny ale podle něj určitě porostou. Jednoduše proto, že rostou všechny vstupy a výrobci potravin a nápojů je budou muset částečně promítnout do spotřebitelských cen.
Ačkoli se ještě na konci loňského roku zdála desetiprocentní inflace jako cosi velmi pobuřujícího, přijdou ještě možná časy, kdy na ni budeme vzpomínat v dobrém. Čísla Českého statistického úřadu dokládají, že meziroční inflace v březnu zrychlila na téměř 13 % (12,7 %) a růst spotřebitelských cen je nejvyšší od května roku 1998. K inflaci „pandemické“ se přidala „válečná“ a experti očekávají, že její růst se ještě nějaký čas nezastaví.
Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem, rostly rovněž ceny energií, tuhých paliv, vodného i stočného. Z potravin byly meziročně vyšší ceny mouky o téměř třetinu (30,3 %), polotučného trvanlivého mléka a brambor o více než pětinu (20,1 %, respektive 21,4 %), o 31,9 % vzrostla také cena másla. V souhrnu za 1. čtvrtletí letošního roku se meziročně zvýšily ceny polotučného trvanlivého mléka o 18,1 %, jogurty vzrostly o 7,1 % a sýry a tvarohy o 8,2 %. Dražší byla také vajíčka (3,4 %), cukr (18,5 %) nebo oleje a tuky (25,8 %). Růst cen se nevyhnul ani zelenině (8,7 %), rybám (3,1 %) a nealkoholickým nápojům (6,2 %). Ceny obilovin a mouky byly vyšší o 24,9 %.
Možná přijde i kontrola marží u potravin
Pozitivní pohled na první čtvrtletí vykazují pouze ceny masa, které se zvýšily jen o jedno procento, přičemž ceny vepřového byly nižší o 6,6 %, ceny uzenin jen o desetinu procenta. Už v příštím čtvrtletí ale tato čísla poskočí do plusu, například výkupní ceny vepřového masa aktuálně rostou. MZe ČR ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zvažuje, stejně jako tomu bylo v březnu s pohonnými hmotami, kontrolu marží u některých potravin. Jednat by se mělo o ceny másla, kuřecího a vepřového masa nebo pečiva. Rozdělení zisku mezi zemědělci, potravináři a obchodníky je podle Zdeňka Nekuly dlouhodobě nerovnoměrné.
Názor odborníka:
„O ceně medu by se mělo rozhodnout do konce května.“
Česko je v produkci medu dlouhodobě nesoběstačné. Přerušení dovozu z Ukrajiny ovlivní jeho ceny. Predikovat cokoli z dlouhodobého hlediska je těžké. Ale nepředpokládám, že by došlo k úplnému výpadku tamního medu. Pokud ovšem ukrajinští farmáři nestihnou osít pole slunečnicí do konce května, čeká nás určitě výpadek 50 tisíc tun slunečnicového medu. Částečně jej lze pokrýt dovozy z Asie, Jižní Ameriky, Turecka a dalších východoevropských zemí.
Milan Špaček, jednatel, Medokomerc
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 4/2022.
