Spotřebitelé se kvůli covidu naučili konzumovat víno doma, a proto došlo k posílení prodejů v off-trade na úkor on-trade. Zároveň dochází k poklesu prodeje dražších a prémiových vín, protože v důsledku pandemie a poklesu kupní síly spotřebitelé přecházejí na levnější vína. Vinaři, tuzemské nevyjímaje, se proto snaží nové době přizpůsobit.
Nejméně postiženými subjekty jsou vinařství, která dodávají své produkty retailerům, což platí pro většinu velkých producentů. Producenti, kteří nechtějí prodávat svůj sortiment v maloobchodních řetězcích a snaží se zmírnit své ztráty, sázejí na elektronický obchod. Jak se ukazuje, jde čím dál tím častěji o významný prodejní kanál.
Nejvíce výdajů šlo na Chardonnay
Počet domácností, které si v období mezi 3/2021 a 2/2022 alespoň jednou koupily nějaké víno, zůstal na stejné úrovni jako v tomtéž období o rok dříve, a to 7 z 10 domácností. Více než polovina výdajů na tuto kategorii byla využita na nákupy ve slevě. Alespoň to dokládá průzkum společnosti GfK Czech. Mezi nejvyhledávanější vína jednoznačně patří bílá. Nějaké bílé víno v daném období zakoupila více než polovina českých domácností. Jedna domácnost bílé víno zakoupila v průměru jedenkrát měsíčně a útrata za jeden nákup činila okolo 130 Kč. „Za rok jedna domácnost nakoupila okolo 21,5 litru bílého vína. Nejčastěji pak domácnosti utrácejí za bílá vína suchá, poté polosladká a polosuchá. Na Chardonnay šlo nejvíce výdajů českých domácností na bílé víno,“ prozrazuje konzultantka Monika Pikhartová.
Červené víno v daném období alespoň jedenkrát koupila téměř polovina českých domácností. V průměru si během roku tento druh vína domácnosti z nákupu přinesly domů devětkrát a za jeden nákup utratily asi 110 Kč. Za celý rok nakoupila jedna domácnost v průměru okolo 14,5 litru červeného vína. Nejoblíbenější červená vína jsou vína suchá. Mezi odrůdy, na které padlo nejvíce výdajů domácností, patřil například Merlot. Víno růžové v daném období zakoupila více než čtvrtina českých domácností. V průměru růžové víno domácnosti zakoupily 4x během daného období, tj. asi jednou za tři měsíce. Na jeden nákup pak utratily přibližně 95 Kč. Dohromady jedna domácnost za dané období zakoupila v průměru asi 4,5 litru růžového vína.
Loňský rok vinné révě přál
Z dostupných informací Vinařské unie ČR vyplývá, že loňská sklizeň vyniká vysokou kvalitou. Na druhou stranu objem úrody se ve vinařských oblastech značně lišil. Sklizeň začala o 14 dní později, než bylo zvykem v posledních letech. Posun zapříčinily chladné jarní měsíce, které zpozdily rašení révy. Moravské vinice unikly jarním mrazům, které potrápily například Francii i další tradiční vinařské země v Evropě. Tuzemským vinařům přálo počasí v září, které bylo teplotně nadprůměrné, s dostatkem slunečního svitu a minimem srážek. Hrozny z loňské sklizně měly vysokou cukernatost a mírně vyšší obsah kyselin, které zaručují výraznou aromatičnost. Podmínky přály i nadprůměrné produkci přívlastkových vín. „Již teď se vína jeví velice pozitivně, s výraznou aromatikou a svěžestí, mnoho vín je mimořádné kvality,“ popisuje František Drahonský, výrobní ředitel společnosti Bohemia Sekt, která dohromady s dceřinými společnostmi obhospodařuje 560 hektarů vinic.
Jak bylo řečeno, v loňském roce oproti minulým létům panovaly velké rozdíly v objemu sklizených hroznů v jednotlivých vinařských oblastech. „Úroda je rozdílná podle regionu, Znojemsko a Mikulovsko na tom bylo, co se týče množství, o něco lépe než v roce 2020, a to v řádech procent. Na Slovácku se naopak urodilo méně hroznů než v roce 2020 o přibližně 15 až 20 procent,“ vysvětluje Bořek Svoboda, ředitel Zámeckého vinařství Bzenec. „Hroznů jsme sklidili rozhodně méně než v roce předcházejícím, a to přibližně o 15 procent, zato mají lepší kvalitu, vyšší přírodní cukernatost a více bude i přívlastkových vín,“ dodává David Šťastný, ředitel společnosti Château Valtice – Vinné sklepy Valtice. Ředitelka vinařství Víno Datel Iva Šantavá to potvrzuje a doplňuje, že loňský rok byl vinařsky rokem opravdu dobrým, a proto jsou vína krásně aromatická.
Krásná jsou bílá, růžová i červená vína
Vína z roku 2021 – jak bílá, tak červená – mají potenciál a v dlouhodobém srovnání se zařadí mezi silně nadprůměrné. „U letošního ročníku se jako zásadní ukazuje potřeba vody. Zatím jí je nedostatek, první kvartál jí moc nepřinesl, a to by mohl být problém jak pro vinice, tak mladé výsadby,“ upozorňuje Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. Počasí je ale v posledních letech nevyzpytatelné a snad se umoudří. Ostatně i s blížícím se vinobraním 2021 to kvůli srážkám moc valně nevypadalo. „Pak se přeci jenom pánbíček nad námi slitoval a daroval nám čtyři týdny nádherného babího léta, které nám umožnilo přivézt do sklepa opravdu pěknou surovinu. Vína jsou svěží, pěkně aromatická, obzvláště ta bílá. Obecně byly hrozny přeci jenom lehce subtilnější, ale šťavnaté až křupkavé,“ uvádí Miloš Michlovský, majitel společnosti Vinselekt Michlovský, a vzkazuje, že v případě červených vín z loňské sklizně si budeme muset s hodnocením přeci jenom ještě chvíli počkat. Dobrá práce s dobrými sudy však všechny může příjemně překvapit.
„Obecně mezi vinaři panuje shodný názor, že vinařsky ročník 2021 je skutečně špičkový, co se týče kvality. Velkou zásluhu na tom má již zmíněné pěkné podzimní slunné počasí, takže jsou krásná vína nejen bílá a růžová, ale i červená. Naše rodinná vinařství mají své vinohrady v okolí Pálavy, v Dunajovských kopcích a na Valticku. Zde převažují kamenité půdy, které dávají vyniknout nádherným minerálním vínům. Tím je toto terroir jedinečné,“ pochvaluje si David Šťastný. I podle něho je v případě toho letošního vše teprve na začátku.
Obchodně půjde o velkou výzvu
Covid se vším zamíchal. Proto prodeje moravských a českých vín v důsledku pandemie a návazných opatření v průměru poklesly o asi 10–15 % a dovozy ze zahraničí ještě zesílily tlak na cenu. Důsledky války na Ukrajině zatím představují velkou neznámou, ale za březen jsou hlášeny výraznější propady prodejů. „Může to být jak všeobecnou nejistotou z vývoje situace, tak inflací a růstem cen, které vyvolávají změny spotřebitelského chování,“ říká Martin Chlad. A už nyní je přesvědčen, že cena vín při nákupu bude minimálně ve výhledu letošního roku opět o něco důležitějším faktorem.
Z hlediska trendů je potom poměrně zřetelný nárůst obliby vín typu frizzante (tedy víno s CO2 na osvěžení). Na to reaguje Iva Šantavá: „Určitě by od našich zákazníků bylo velmi hezké, pokud by mysleli na podporu vinařství Čech a Moravy a upřednostnili nákup našich českých a moravských vín. Doba je velmi složitá ve všech segmentech a víno je přece jen naší kulturou a historií. Na Moravě patří k životu, folkloru a zdroji obživy. Proto by bylo velmi hezké a potřebné, aby nás naši zákazníci podpořili!“
Prodeje vín společnosti Vinselekt Michlovský byly v loňském roce stabilní. A přesto, že se jednalo o již druhý složitý rok plný omezení a lockdownů, zvýšila opět své celkové prodeje (tentokrát o procento proti roku 2020). O něco lépe se dařilo v segmentu horeca, ale přesto stále nevykazuje takové prodeje jako v běžných letech, třeba v roce 2019. „Obchodní řetězce si tedy své zákazníky udržely a stejně tak našemu e-shopu i většině našich e-commerce partnerů se dařilo stejně nebo lépe než v roce 2020. Letošní rok bude obchodně velkou výzvou, a to kvůli prudkému zdražování úplně všeho, ale zejména energií a pohonných hmot. Proto očekáváme pokles obratu v celé kategorii vín. Většiny zákazníků z naší cílové skupiny se to bude více či méně dotýkat, proto jsme připravili zajímavé aktivity a pokusíme se získat nové zákazníky i spotřebitele na úkor konkurence,“ shrnuje Miloš Michlovský.
Raději o jednu lahev méně, ale kvalitnější
Podle všeho by se spotřebitelé měli klonit k domácí produkci, ještě jednou k domácí produkci a do třetice k domácí produkci. To je směr, kterým musí jít celý svět a který má naprostou logiku z hlediska spotřebitelských preferencí, ceny, podpory domácí ekonomiky, ale i ekologie. „I když toho vyrobíme málo, respektive Česká republika není z hlediska produkce a spotřeby vína soběstačná, je třeba moravská a česká vína preferovat. Jsou nezpochybnitelně kvalitní a při srovnání ceny a kvality vycházejí oproti konkurenci velmi dobře,“ vyzdvihuje Martin Chlad. Na pultech obchodů lze koupit dovozová vína za 50 Kč, ale ta jsou kvalitativně úplně jinde.
Při výběru vína by se měl zákazník dívat hlavně na jeho původ i z dalšího důvodu. „Kvůli všeobecnému zdražování a do jisté míry panice se na trhu určitě ve větší míře objeví nová, levná, a ne vždy kvalitní vína ze zahraničí. Snažíme se celou dobu existence našeho vinařství učit spotřebitele na určitou úroveň a kvalitu. Bylo by dobré, aby na to spotřebitelé mysleli při výběru vína a nekupovali to nejlevnější,“ podotýká Miloš Michlovský. A radí, že je lepší koupit si o jednu lahev méně, a tak ušetřené peníze raději investovat do opravdu kvalitního a dobrého vína z Moravy.
Moravská produkce je na světové úrovni
V Château Valtice – Vinné sklepy Valtice je největší zájem tradičně o odrůdy Tramín, Chardonnay a Rulandské šedé. „K naší velké radosti jsou na vzestupu naše již tradiční odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené i odrůda typická pro Château Valtice, Valtický sylván,“ sděluje David Šťastný. Podle něho navíc Čechům velmi často chybí zdravý patriotismus pro moravská vína, který existuje v okolních vinařských státech. „Nikdy se mi nestalo, že by mě například v Rakousku někdo přivítal italským vínem. Jsme v tomto trochu jinačí, a přitom i tímto bychom si mohli pomoci. Navíc moravská vína jsou skutečně na světové úrovni a mezinárodní soutěže vína to jen potvrzují. Všude existují vinaři dobří a ti druzí,“ dodává závěrem David Šťastný.
Názor odborníka
„Prodej stále ovlivňuje pandemie.“
Prodej moravského vína je stále postižen krizí způsobenou pandemií. Naprosto zásadně byly zasaženy restaurace, vinárny a bary. To se velmi negativně promítlo ve spotřebě vína v tomto segmentu. Naopak se zvýšila spotřeba velmi levných zahraničních vín různé kvality. Bude dlouho trvat, než se věci dají do pořádku a naši zákazníci se vrátí v gastronomii k pěkným moravským vínům.
David Šťastný, ředitel, Château Valtice – Vinné sklepy Valtice
Data:
21,5 l
bílého vína spotřebuje průměrně česká domácnost za rok.
Zdroj: GfK Czech, 3/2021 – 2/2022
Víno zaznamenalo přechod z on-trade do off-trade a posun od prémiových k ekonomickým variantám
Podle společnosti Euromonitor International klesl v roce 2020 vlivem pandemie objem on-trade prodeje vína o 47 %. Objem off-trade prodeje vína se v daném roce ze stejného důvodu zvýšil o 9 %. Mnoho dospělých spotřebitelů i nadále pije víno v domácím prostředí, a proto došlo k přechodu z on-trade na off-trade. Stále však probíhá pokles prodeje dražších a prémiových vín, protože spotřebitelé přecházejí na levnější vína, a to kvůli snížené kupní síle v důsledku pandemie.
Vinařství, která nedodávají retailerům, se s cílem zmírnit ztráty obracejí na e-commerce
Nejméně postiženými hráči na trhu jsou vinařství, která dodávají své produkty do obchodních řetězců, což platí o většině největších výrobců. Přestože se víno prodává i ve stravovacích službách, podíl na celkových tržbách není tak velký. Spotřebitelé nadále nakupují víno v maloobchodních prodejnách a konzumují jej doma. Vinařství, která nedodávají retailerům, se přizpůsobují a nabízejí víno spotřebitelům prostřednictvím internetových obchodů. Pravděpodobně půjde o silný prodejní kanál pro obecný posun prodeje dopředu. Největší posun souvisí s cenou, přičemž nejvíce trpí prémiová vína kvůli snížené důvěře spotřebitelů a nižším výdajům. Spotřebitelé navíc při stravování venku častěji pijí dražší a speciální víno, což také přispívá k posunu od prémiového vína k levnějšímu. Víno má však dlouhou trvanlivost a nekazí se jako pivo, což napomáhá výrobcům zmírňovat ztráty.
Zdroj: Euromonitor International, květen 2021
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
