Bio už je pro řadu zákazníků standardem

27. října 2022

Publicistika 0

1899

Trh s biopotravinami stále dynamicky roste. A ačkoli navýšení podílu spotřeby biopotravin na spotřebě všech potravin a nápojů stouplo ze zhruba jednoho procenta v roce 2017 na stávajících asi 1,77 %, což se může zdát jako poměrně malý posun, v reálu generují biopotraviny obrat ve výši 9,41 mld. Kč. Podíl spotřeby biopotravin je proti státům západní Evropy stále poměrně nízký a otázka tedy zní, jak jejich podíl dál navýšit.

Biopotraviny vykazují stabilní meziroční nárůst už od roku 2010. „V uplynulých letech činil zhruba třicet procent a i přes jisté zpomalení poslední dostupná data stále ukazují meziroční nárůst o nějakých třináct procent,“ přibližuje situaci na trhu Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR). Celková spotřeba biopotravin včetně dovozu v ČR v roce 2020 činila 5,99 mld. Kč a vývoz biopotravin vzrostl na zhruba 3,43 mld. Kč. Průměrná roční spotřeba na obyvatele představovala 562 Kč, to znamená meziroční nárůst o 12,5 %. Rychlý pohled do minulosti říká, že v roce 2006 činil maloobchodní obrat s biopotravinami v ČR asi 760 milionů korun a na celkové spotřebě se tehdy podílely ani ne půl procentem (0,35 %). Průměrná spotřeba biopotravin na obyvatele tak byla přibližně 74 Kč.

Pohled k sousedům naznačuje, že má ČR ještě co dohánět. Nejvyšší výdaje na osobu mělo v roce 2020 Švýcarsko, zákazníci tam za biopotraviny utratili přes 418 eur, zatímco evropský průměr činilo podle serveru Statista 101,8 eur. Největší podíl biopotravin na celkové spotřebě má Dánsko (13 %), následované Rakouskem, Švýcarskem, Lucemburskem a Švédskem. Největší trh z hlediska obratu představují Německo, Francie, Itálie a Švýcarsko.

Káva, čaj i dětská výživa

Hlavní kategorií biopotravin s největším objemem prodejů je dlouhodobě kategorie Ostatní zpracované potraviny s 51% zastoupením. „Přičemž téměř tři čtvrtiny této kategorie tvořily káva, čaj a hotové pokrmy včetně dětské výživy. Dále jsou to tradičně ovoce, zelenina a mléko a mléčné výrobky,“ uvádí Vojtěch Bílý. Zanedbatelné ale podle něj nejsou ani pekařské a cukrářské výrobky, které v posledních letech zaznamenávají nárůst objemu prodejů.

Pokud jde o výrobce, jejich počet vykazuje mírný, ale v letech stabilní nárůst. V roce 2017 jsme měli 672 výrobců potravin a v letošním roce jich aktuálně máme 989. I výměra půdy v ekologickém zemědělství stabilně narůstá. Aktuálně činí zhruba 575 tisíc ha, to je asi 16 % celkové zemědělské půdy v ČR a hospodaří na ní přes pět tisíc farem. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo asi 4 300 farem a 500 tisíc ha.

Dovoz tvoří asi polovinu spotřeby

Importované biopotraviny tvoří asi polovinu spotřeby. „Je to dáno do značné míry tím, že jsme součástí otevřeného vnitřního trhu EU a i na biopotraviny se vztahuje jeden ze základních principů, kterým je volný pohyb zboží,“ vysvětluje Vojtěch Bílý. V ČR podle něj máme kapacity v oblasti prvovýroby na pokrytí některých komodit, obzvláště v kategorii obilovin nebo hovězího. „Dlouhodobě ale vnímáme limity ve zpracovatelském průmyslu. Například většina hovězího masa z ekologických farem je na trhu prodána jako konvenční, přestože je v ekologickém zemědělství chováno 63 procent veškerého skotu v ČR,“ upozorňuje na nedostatky. Právě zpracovatelský průmysl by ministerstvo rádo podpořilo, jak přímo, třeba přes investiční podpory ve Společné zemědělské politice, tak nepřímo vytvářením poptávky po biopotravinách na trhu, se kterou se pojí ochota do bio provozů investovat.

Vrásky dělají zpracovatelům hlavně energie

Sektor zpracování biopotravin je podle Kateřiny Urbánkové, manažerky Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců, stále více zatížen růstem cen energií. „Jde o energeticky náročné provozy, ať už jde o chlazení mléka nebo třeba masa, a to komplikuje rozvoj zpracovatelského sektoru,“ popisuje. A dodává, že zvýšené náklady při zpracování biopotravin se pak promítnou do cen výrobků, a ještě více je zdraží. Na otázku, jak z toho ven a co by zpracovatelům teď nejvíce pomohlo, říká, že nástrojů je hned několik. Jedním z nich je třeba nulové DPH na biopotraviny, které by jejich nabídku na pultech obchodů výrazně zlevnilo a přiblížilo bioprodukci i těm zákazníkům, kteří ji doposud z důvodu vyšší ceny odmítali.

Z hlediska ekologického zemědělství, ale i z hlediska produkce, podpory vzdělávání, ovšem i výzkumu a výchovy spotřebitele vidí jako nejlepší země Německo, Rakousko nebo Francii.

Svaz poskytuje firmám pomocnou ruku v oblasti legislativy a kompletní znalostní podporu při přechodu na ekologické zemědělství, ale i při samotném hospodaření v ekologii. „Nabízíme exkurze, workshopy, poradenství, pomáháme firmám vybrat kontrolní organizaci a vůbec se v oblasti ekologického hospodaření zorientovat,“ vypočítává Kateřina Urbánková. Podle ní jsme v produkci biopotravin v některých komoditách soběstační, jde například o obiloviny, mléko nebo hovězí maso. Nesoběstační jsme typicky v kategoriích ovoce a zeleniny, které jsou ale na trhu v bio kvalitě nejprodávanější.

Směr školní a veřejné stravování

Co by nejvíce pomohlo rozvoji bioprodukce v tuzemsku včetně spotřeby? „Určitě je správným krokem určení povinného procenta biopotravin ve veřejném a školním stravování,“ je přesvědčena Kateřina Urbánková. Přineslo by potřebnou stabilizaci, protože by měli zemědělci zajištěn odbyt. Podle ní je také reálné, že by na ekologické zemědělství postupně přecházeli i další zemědělci, které jistota odbytu produkce k pěstování v bio kvalitě přesvědčí. Otázkou je, zda se vyšší bioprodukci dokáže přizpůsobit navazující zpracovatelský sektor.

A právě zpracovatelský průmysl chce MZe ČR více podpořit. Jak potvrzuje Vojtěch Bílý, ministerstvo to má v plánu jak přímo, tedy skrze například investiční podpory ve Společné zemědělské politice, tak nepřímo vytvářením poptávky po biopotravinách na trhu, se kterou se pojí ochota do bio provozů investovat. „V tuzemsku máme kapacity v oblasti prvovýroby na pokrytí některých komodit, obzvláště v kategorii obilovin nebo hovězího. Limitující je ale právě ne zcela dostatečně rozvinutý zpracovatelský průmysl. Z tohoto důvodu je například většina hovězího masa z ekologických farem na trhu prodána jako konvenční, tedy ne jako bio, přesto že je v ekologickém zemědělství chováno 63 procent veškerého skotu v ČR,“ uvádí.

MZe ČR plánuje zvyšovat poptávku po biopotravinách ve veřejném stravování, kde momentálně probíhají velmi živé diskuse jak na národní, tak i na unijní úrovni. Na příkladech členských států, jako je například Dánsko nebo Rakousko, respektive měst, jako jsou Kodaň a Vídeň, se ukazuje, že stanovení povinného zastoupení biopotravin ve veřejném a školním stravování jdoucí ruku v ruce s vhodnými podporami generuje silný stimul pro rozvoj ekologické produkce. V tuzemsku se to nyní bude ověřovat v pilotním provozu na školních projektech Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol, ve kterých budou od příštího školního roku biopotraviny povinně zastoupeny alespoň z deseti procent. Oblast školního stravování se ale potýká i s dalšími problémy. A ty nespočívají jen v prostém určení povinného procenta biopotravin.

Chybí komplexní vzdělávání kuchařského personálu

Otázkou, jak vytvořit systém školního stravování, který bude splňovat představy všech zúčastněných, a jak dostat denně na talíře dětí výživově hodnotné pokrmy, se zabývá například pilotní projekt Máme to na talíři (www.mametonataliri.cz), do kterého je zapojeno 16 škol. Stojí za ním spolupráce Státního zdravotního ústavu a Českého gastronomického institutu a kulinářského umění. Řeší, jaká kritéria musí být naplněna, aby bylo možné označit školní stravování za kvalitní a hlavně, jak takový systém udržet v praxi. „Problematika kvalitního školního stravování je velmi komplexní. Jednou z oblastí je i vzdělávání personálu,“ říká Alexandra Košťálová, koordinátorka projektu Zdravá školní jídelna. Nejde jen o vzdělávání, ale i generační obměnu kuchařského personálu. „Průměrný věk je vysoký a za pět až deset let hrozí, že v jídelnách nebude mít kdo vařit,“ upozorňuje.

Školní stravování na pozici kuchařů nepožaduje žádnou kvalifikaci a často jsou přijímáni lidé, kteří mají minimální zkušenosti s gastronomií. „To by nevadilo, kdyby existoval nějaký systematický a státem podporovaný systém dalšího vzdělávání, a každý kuchař by absolvoval specifické kurzy, související s jeho profesním růstem,“ sděluje Alexandra Košťálová. Pravdou ale je, že jídelny nemají na takový rozvoj potřebné investice. „Mají možnost investovat omezené finance do vzdělávání z takzvaných ostatních neinvestičních výdajů,“ upřesňuje. A dodává, že jsou tyto zdroje velmi nízké, aby dostačovaly na vzdělávání celého týmu. Jídelny z nich navíc platí třeba i pracovní oděv a obuv. Řešit je třeba také platy, které jsou nekonkurenceschopné privátní sféře.

Podle Alexandry Košťálové nejsou motivující jakkoli pracovat na osobním rozvoji a profesní růst kvůli omezeným možnostem v rámci platových tabulek tu prakticky neexistuje. Pokud se nezlepší oblast vzdělávání a platů, pak nebudou dobře fungovat ani následné kroky. Mezi ty patří hlavně definice, z jakých surovin, jak pestře by se mělo vařit, jakou nutriční hodnotu mají mít jídla a jakým způsobem je vařit. „Na to navazuje organizace efektivního provozu, adekvátního vybavení varen a v neposlední řadě i péče o zákazníka,“ doplňuje komplexitu celé problematiky.

Více než pětina biopotravin se prodá on-line

E-shopy jsou významnou cestou prodeje biopotravin, přes kterou se jich podle Vojtěcha Bílého prodá více než pětina. „V období pandemie došlo k posílení e-shopů, ale stejně jako v ostatních oblastech obchodu se i v rámci prodeje biopotravin budou muset e-shopy vypořádat s aktuálními preferencemi zákazníků,“ zdůrazňuje.

Dva největší tuzemští hráči ale zatím ochlazení zájmu spotřebitelů o biopotraviny nezaznamenávají. „Dlouhotrvajícím trendem je zvyšující se zájem zákazníků o původ a složení potravin, takže spíše stále noví zákazníci přibývají,“ informuje František Brož, tiskový mluvčí Košík.cz. Růst se liší podle kategorie, třeba prodej mléčných bioproduktů roste za poslední dva roky o 15 %, u trvanlivých potravin se ale třeba bio nabídka produktů meziročně zdvojnásobila. Daří se i bio masu a uzeninám a tradičně největší je segment ovoce a zeleniny, kde tento on-line retailer podporuje české pěstitele a spolupráci chce rozšiřovat i v budoucnu. Největší bio „žně“ pak zákazníky čekají na podzim, mimo sezonu ale nahrazuje tuzemskou bio produkci ta zahraniční. Mezi nejprodávanější bio sortiment patří bio kuřecí maso, mléko, brambory a kořenová zelenina, ale i bio kypřicí prášek do pečiva.

Stále větší zájem zákazníků o kvalitu a složení potravin evidují i v Rohlík.cz. „Je to vidět právě na bio sortimentu, který meziročně vzrostl o 8,4 procenta,“ konstatuje tisková mluvčí Lutfia Volfová. Na prodej bio má vliv sezonnost, ale třeba promovaný zářijový měsíc biopotravin se prý na zvýšení spotřeby příliš nepromítá. Nejprodávanější je na Rohlíku hlavně bio ovoce a zelenina, následovaná mléčnými výrobky, konkrétně se daří tvarohu, mléku a máslu. „Roste ale i non-food, třeba prodej dětských plen v bio kvalitě meziročně vzrostl o 32 procent,“ dodává. Prostor pro bio vidí v Rohlíku i v rámci privátních řad. Zatím je k dispozici bio jogurt Mii, do konce roku se chystají další novinky, které se budou prodávat za cenu konvenčního zboží včetně bio řady péče o tělo.

S edukací i rozvojem sortimentu pomáhají řetězce

MZe ČR si všímá, že poměrně výrazně se na trhu začaly profilovat obchodní řetězce. Kromě tématu biopotravin vzdělávají své zákazníky i v otázkách udržitelnosti a neplýtvání potravinami a rozšiřují privátní značky v biokvalitě. „S ohledem na chování typického domácího spotřebitele toto vnímáme jako velmi pozitivní krok k rozvoji trhu s biopotravinami i sektoru ekologického zemědělství,“ míní Vojtěch Bílý.

Rostoucí sílu řetězců vnímá i Luděk Šťastný, jednatel společnosti bio nebio: „Prodej biopotravin v tuzemsku přebírají řetězce a přednost na pultech mají zahraniční značky biopotravin. Našimi hlavními zákazníky jsou spíš nezávislí prodejci zdravé výživy a biopotravin. Pomáháme jim, aby k nim chodilo co nejvíce zákazníků. Hlídáme si hlavně férové chování výrobců biopotravin vůči zemědělcům, ať už značkou Fairtrade, nebo Naturland. Na to obvykle ve velkých obchodech nemají místo.“

Těžko ale teď podle něj odhadovat, jak moc spotřebitele ovlivní klesající kupní síla a zda jeho kroky tedy zamíří pro biopotraviny spíše do řetězců. V bio nebio patří mezi nejprodávanější sušené plody, celozrnné krekry z vlastní pekárny a bio čokolády značek Vivani a Rapunzel. Povědomí o biopotravinách a ekologickém zemědělství ale mezi spotřebiteli považuje za nedostatečné: „Řada lidí nechápe, proč by si měli něco na první pohled tak drahého kupovat. Chybí povědomí a uvědomění si toho, co konvenční zemědělství znamená pro zemědělskou půdu i čistotu spodních vod.“

Právě na oblast edukace spotřebitelů ale míří každoroční mediální kampaň, ve které chce MZe ČR pokračovat. „Jedním z cílů Akčního programu pro rozvoj ekologického zemědělství je dosažení čtyřprocentního podílu biopotravin na spotřebě do roku 2027. Dosáhnout toho chceme třeba i podporou spotřeby biopotravin skrze mediální kampaň a osvětovou činnost, včetně akcí na farmách, receptů na vaření z biopotravin nejen v časopisech o vaření, ale také například ve formě QR kódu na kusu masa, který si koupíte v obchodě a kde po jeho načtení naleznete inspiraci, jak maso zpracovat ve formě receptu známého kuchaře a propagátora biopotravin Hugo Hromase,“ uzavírá Vojtěch Bílý.

Vybraní zástupci společností, institucí a obchodníků se s námi podělili o jejich názory na současnost a budoucnost nabídky a prodeje biopotravin na tuzemském trhu.

„Poptávka záleží i na hodnotovém žebříčku.“

Prodeje potravin v tomto roce klesaly šest měsíců z osmi, až do srpna. Domácnosti jednoznačně šetří a šetřit budou kvůli zvýšeným nákladům. Pro část z nich mohou být „kvalitnější“ biopotraviny něco, co mají na svém hodnotovém žebříčku nad koupí oblečení či kultury. A proto poptávku po tomto zboží ani v krizi nezmenší, popřípadě zmenší minimálně. Nicméně pravděpodobně bude převládat počet domácností, které přejdou na levnější varianty, a proto prodeje biopotravin půjdou v následujících měsících spíše dolů.

Filip Pastucha, economist, clients & markets, Deloitte CZ Services

„Zákazník určuje pravidla hry. Bez edukace se neobejdeme.“

V předchozích letech se edukaci nevěnovala příliš velká pozornost, přitom jde o klíčový nástroj, jak benefity biopotravin přiblížit široké spotřebitelské veřejnosti. Bez edukace se přitom neobejdeme a měli bychom téma biopotravin a vůbec ekologického zemědělství začlenit do rámcových vzdělávacích programů škol. Učit děti už od mala, co jsou lokální potraviny a biopotraviny, co se děje v krajině při konvenčním a ekologickém zemědělství. Chceme vychovat budoucího spotřebitele, který bude preferovat lokální biopotraviny, a to je dlouhodobá a mravenčí práce. Vyplatí se, protože ve spotřebitelích je síla, zákazník určuje pravidla hry. Když bude chtít mít na pultech více biopotravin, obchodníci mu vyjdou vstříc. A je lepší, když ten impuls přijde od zákazníků zdola než legislativně shora.

Kateřina Urbánková, manažerka, Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců

„Podpora zpracovatelského průmyslu i podíl ve veřejném stravování.“

Chceme podporovat investice do zpracovatelského průmyslu skrze Společnou zemědělskou politiku nebo zvyšovat poptávku po biopotravinách ve veřejném stravování, kde například nad tímto tématem aktuálně probíhá diskuse nejen na národní, ale i na unijní úrovni. Na příkladech jiných členských států, jako je například Dánsko, ale i jednotlivých měst, jako jsou Kodaň nebo Vídeň, se ukazuje, že stanovení povinného zastoupení biopotravin ve veřejném a školním stravování jdoucí ruku v ruce s vhodnými podporami generuje silný stimul pro rozvoj ekologické produkce. V ČR toto nyní budeme ověřovat v pilotním provozu na takzvaných školních projektech Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol, ve kterých budou od příštího školního roku biopotraviny povinně zastoupeny alespoň z 10 procent.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí, Ministerstvo zemědělství ČR

„Bio už je pro mnohé zákazníky standardem.“

Vliv inflace a celkově zvyšujících se cen není u biopotravin tak velký jako u jiných produktů. Producenti měli jednak v mnoha případech dostatečný prostor v ukrajování své marže a zdražování se těchto produktů prozatím tolik nedotklo. Důležité je však i spotřebitelské chování zákazníků, kteří biopotraviny nakupují. Právě z důvodu zdravého životního stylu se pro ně tento segment stal standardem, ze kterého jen tak neustoupí a jsou k bioproduktům velmi loajální. Zároveň jsou také tito zákazníci velmi ukáznění a nakupují spíše na přesný počet porcí tak, aby nemuseli zboží s kratší dobou spotřeby vyhazovat.

František Brož, tiskový mluvčí, Košík.cz

„Ovoce a zelenina se na obratu biopotravin podílejí 40 procenty.“

V letošním roce zaznamenáváme největší zájem o ovoce a zeleninu. Ty se na obratu podílejí ze 40 procent. Druhou nejprodávanější kategorií jsou mléčné výrobky, které tvoří 23 procent obratu. Celkově nabízíme kolem 170 výrobků pod bio značkou Billa Bio, zahrnuje kromě zmiňovaných také cereálie, sušenky, nápoje, oleje nebo luštěniny. Čeští dodavatelé tvoří 42procentní podíl na obratu. Aktuálně pozorujeme zvýšený zájem o privátní značku Clever, ale prémiový sortiment Billa Bio ani Billa Premium neplánujeme omezovat.

Dana Bratánková, tisková mluvčí, Billa ČR

Jak se daří biopotravinám v řetězcích:

V Penny marketu se nejvíc daří bio mléčným výrobkům

Pod privátní značkou my Bio nabízí Penny market kolem dvacítky produktů. Podle tiskového mluvčího Tomáše Kubíka, ale firma v nejbližší době plánuje rozšířit sortiment hlavně v oblasti mléčných produktů. Ty také patří k nejprodávanějším. K dalšímu oblíbeném sortimentu v bio kvalitě patří například mouky a další trvanlivé potraviny. „Zatímco v posledních letech segment bio potravin průběžně rostl, v letošní roce vidíme spíše mírný okles a přesun zákazníkům k levnějším alternativám,“ uvádí Tomáš Kubík.

V bio sortimentu Kauflandu bodují K-Bio banány a mražený hrášek

V závislosti na sezonnosti, především u oblíbeného bio ovoce a zeleniny, má Kaufland pod značkou K-Bio kolem 280 výrobků. To je podle tiskové mluvčí Renaty Maierl o pětinu více než v roce 2021. Mezi nejprodávanější artikly patří K-Bio banány, následované mraženým sortimentem, kde se velmi daří hrášku a zeleninovému mixu. Úspěšné jsou i konzervované výrobky, kde je zase nejoblíbenější zelenina. Mléčné produkty – mléko, sýry a jogurty zaujímají až čtvrtou pozici „Rostou i prodeje bio cereálií, müsli, javorového nebo agávového sirupu,“ přibližuje detaily. Do budoucna by chtěl chce Kaufland nabídku především čerstvých bio-potravin i nadále rozšiřovat, ale je nutné vše pečlivě zvažovat s ohledem na současnou ekonomickou situaci, kdy zákazníci vybírají, co do svého nákupního košíku vloží. „Vzhledem k tomu, že bio produkty jsou cenově náročnější, je možné, že bude jejich prodej klesat kvůli aktuální ekonomické situaci. Věříme ale, že si zákazníci na bio kvalitu zvykli, i kdyby to bylo jen v některých segmentech, a budou ji vyhledávat i nadále,“ dodává Renata Maierl. Větší spotřebě biopotravin by pak podle ní nejvíce pomohla osvěta, co za bioprodukcí stojí. Pak by se našlo jistě více zákazníků, kteří by je přidali i do svého nákupního košíku.

Meziroční prodej značky dmBio narostl v on-line o více než 90 procent

V září připravila síť dm drogerií celou řadu aktivit při příležitosti iniciativy Září – měsíc biopotravin. „Již od srpna mohli zákazníci při nákupu produktů dmBio, alverde a Pro Climate nad 299 korun získat udržitelnou tašku z dřevěných vláken jako dárek,“ přibližuje detaily Jiří Peroutka, manažer komunikace společnosti dm drogerie markt. Tašek se nakonec vydalo přes 67 000 kusů. Členové věrnostního programu dm active beauty zase 12. října dostali při nákupu výrobků značky dmBio třicetkrát více bodů. Tématu biopotravin a rychlých večeří se v dm věnovali také v jednom z dílů živého vysílání dmLive v mobilní aplikaci Moje dm. „Prodej produktů značky dmBio vzrostl v září 2022 ve srovnání se srpnem 2022 o 13 procent. Velmi výrazný nárůst zaznamenal zejména on-line prodej. Ve srovnání se srpnem 2022 se jedná o navýšení o 16 procent. A pokud porovnáme září roku 2021 a 2022, sledujeme dokonce více než devadesátiprocentní nárůst prodeje,“ uvádí Jiří Peroutka. Firma ve vánoční sezoně podpoří značku dmBio ještě skrze adventní kalendáře a vánoční limitovanou edici nápojů a sladkostí.

Značka Naše Bio prošla v Bille proměnou

Značka Naše Bio v síti supermarketů Billa prošla přeměnou na značku Billa Bio. „S touto změnou jsme museli upravit i prezentaci značky. Zákazníkům ji v současné době představujeme na našich webových stránkách firmy a připravuje nový komunikační koncept,“ říká Dana Bratánková, manažerka korporátní komunikace a tisková mluvčí společnosti Billa ČR. Aktuálně firma nabízí pod privátní značkou Billa Bio na 170 výrobků, které zahrnují mléčné výrobky, cereální produkty, sušenky, nápoje, oleje, luštěniny nebo ovoce a zeleninu. Právě ta pak patří k nejžádanějším, na obratu biopotravin se podílí ze 40 %. Druhou nejprodávanější kategorií jsou mléčné výrobky, které tvoří 23 % obratu. Zákazníci se podle Dany Bratánkové začínají pozvolna otáčet k privátní značce Clever, kterou se Billa rozhodla na prodejní ploše více zviditelnit. Privátní značky Billa Bio i Billa Premium neplánuje firma omezovat. „V celkovém sortimentu se nám daří udržovat podíl z lokální produkce na vysoké úrovni. Čeští dodavatelé aktuálně tvoří dvaačtyřicetiprocentní podíl na obratu,“ dodává. Firma se také zapojuje do akce Září – měsíc biopotravin.

MZe ČR: Biopotraviny ve veřejném stravování se řeší napříč unií

Biopotraviny ve veřejném stravování jsou silným nástrojem pro další rozvoj spotřeby. Diskuse probíhají na národní i unijní úrovni. „Ze zkušeností těchto členských států, které sdílíme například skrze pravidelná setkávání Ambasadorů ekologického zemědělství členských států, kdy jedno z nich proběhlo 5. října a jehož stěžejním tématem zastoupení biopotravin ve veřejném stravování bylo, vyplývá, že je nutné jednak citlivě přistoupit ke stanovení podílu biopotravin ve veřejném a školním stravování, ale také vhodně zvolit, které biopotraviny zařadit. Tedy jaké máme národní a lokální zdroje, řešit dodavatelský řetězec, aby nákupčí v jídelnách měli zajištěné dodávky biopotravin a v neposlední řadě i zpracovatelský průmysl,“ říká tiskový mluvčí Vojtěch Bílý.

Otázkou je samozřejmě i cena biopotravin, respektive celková cena stravování. „Z práce docenta Jana Moudrého z Jihočeské univerzity vyplývá, že při vhodném sestavení receptury, respektive při zvolení vhodných biopotravin, lze dosáhnout navýšení celkové ceny do 10 procent, v některých případech i okolo pouze tří procent. Je také nutné podotknout, že ve stávající době, kdy ceny potravin strmě stoupají, se cenové rozdíly mezi konvenčními a biopotravinami smazávají,“ dodává. Hledá se řešení založené na důkladné diskusi se zainteresovanými odborníky, včetně zástupců kantýn a jídelen, které bude mít optimální parametry jak z pohledu výrobců, kuchyní, dodavatelů, tak i veřejnosti. Toto řešení pak bude MZe ČR komunikovat jak vůči zástupcům veřejného stravování, tak směrem k veřejnosti, aby mělo dostatečnou podporu pro jeho zavedení.