logo

  • Zprávy
    • Moderní trh
    • Tradiční trh
    • E-commerce
    • Čerpací stanice
    • Nákupní centra
    • Dodavatelé
    • Spotřebitelé
    • Personálie
    • Ze zahraničí
    • Fotogalerie
  • Události
  • Profily
    • Rozhovory
    • Nákupčí
    • Mladí v retailu
    • Prodejny
    • Žena v retailu
  • Publicistika
    • CatScan
    • Data
    • Téma
    • Komentáře
  • Blog
    • In-store komunikace
    • Tradiční trh
    • Lidské zdroje
  • Časopis
    • Aktuální vydání
    • O časopisu
    • Výzkum mezi čtenáři
    • Distribuce
    • Předplatné
    • Inzerce
    • Publikační kalendář
  • ZapNews
    • Newsletter
    • Registrace k odběru newsletteru ZaPnews
  • Speciály
  • TOP 50
  • O nás
    • Profil
    • Kontakty
    • Jak se spojit
    • Odkazy
  • Každý rok přibývá lidí, kteří při nákupu zboží v kamenném obchodě už na místě přes mobil...
  • Internetový prodejce potravin Rohlik.cz rozšířil nabídku o novou privátní značku Yutto. Ta...
  • IKEA Česká republika utržila v uplynulém finančním roce 11,9 miliardy korun. Ve srovnání s...
  • Řetězec Tesco ve 33 vybraných prodejnách po celé České republice graficky sjednotil sekce s...

Analýza: Český obchod v časech změn

9. prosince 2022
Publicistika 0
870
Analýza: Český obchod v časech změn

Již třetím rokem se vyrovnáváme se situacemi, které mají jen málo pamětníků. V uplynulých dvou letech to byly dramatické následky epidemie covid, letos válka na Ukrajině s dopadem na společnost a celou ekonomiku včetně obchodu. Změn na trhu i v nákupním chování je celá řada a často jsou vzájemně protichůdné: dramatický růst cen vrací pozornost nakupujících k cenám i mění rovnováhu mezi distribučními kanály, současně však pokračuje modernizace obchodu a nákupních zvyklostí. Tento článek se pokouší o shrnutí aspoň hlavních trendů v maloobchodu s rychloobrátkovým zbožím i o opatrný výhled do nejisté budoucnosti.

Již asi v polovině roku 2021 začaly změny tržního prostředí, které jsou v moderní české ekonomice historicky jedinečné: zejména rychlá akcelerace meziroční míry celkové inflace, která v posledních měsících překračuje 15 %. Ta je z velké míry ovlivněná cenami v koši bydlení, voda, energie a paliva, kde ceny rostly od března 2022 o 20 % a více (zpomalení nastalo až v říjnu). Podobný trend je v cenách potravin (v říjnu 2022 přesáhla meziroční inflace 25 %) a ve službách ubytování a stravování, kde se růst cen drží nad 20 % již od dubna 2022. Tyto ekonomické změny i další důsledky války na Ukrajině (a hojná tematizace v médiích) mají samozřejmě významný dopad na mnoho aspektů politických, sociálních i ekonomických. Jedním z nich je dobře měřitelný pokles indexu ekonomické důvěry obyvatel. Ten koncem roku 2022 poklesl na historické minimum a navíc klesá zdaleka nejrychlejším tempem za dobu jeho měření. To vše má samozřejmě vliv i na nákupy potravin a celkový obrat maloobchodu s rychloobrátkovým zbožím.

Přečtěte si také
Povilas Sugintas: Pohled na trh s kosmetikou a osobní hygienou v ČR rok po vypuknutí pandemie

Přesun z restaurace do obchodu by mohl kompenzovat pokles

Celkový obrat českého maloobchodu s potravinami zaznamená téměř jistě v roce 2022 rekordní nárůst a patrně překoná hranici 540 mld. Kč. Příčinou růstu je však zmíněná inflace. Když „odečteme“ cenový vývoj a podíváme se na maloobchod ve stálých cenách, vidíme dlouhé období od února 2020 do března 2022, kdy se dostal vývoj do záporných čísel. V průměru v tomto období klesl objem maloobchodu s potravinami o 0,7 % proti předchozím měsícům. Další fáze nastává v dubnu až září 2022, kdy se pokles zrychlil na -5,6 % proti stejnému období předchozího roku (tyto „fáze“ vývoje tržeb jsou stanovené strojově, jde tedy o statisticky vykazatelný fenomén).

Budoucí vývoj je samozřejmě velká neznámá, protože se nacházíme v historicky unikátní konstelaci. Přesto jde spočítat určitou predikci za pomoci klíčových ukazatelů (inflace, index spotřebitelské důvěry a dosavadní vývoj maloobchodu). Aktuálně z tohoto modelu vychází „střední scénář“ tak, že by maloobchod s potravinami ve stálých cenách (bez započtení inflace) měl v příštích 12 měsících klesnout o 5 % (období od října 2022 do září 2023). Kvůli rychle rostoucím cenám v gastronomii (i kvůli dalším potížím tohoto segmentu) se ale dá očekávat další přeliv nákupů ze stravovacích služeb (restaurace atd.) do nákupů v maloobchodě. To by mohlo do jisté míry kompenzovat očekávaný pokles maloobchodních tržeb.

Přečtěte si také
CatScan: Tuzemské víno si zaslouží podporu

Reakce nakupujících: šetření i na potravinách

Hlavní reakcí nakupujících na výše popsané změny je samozřejmě snaha udržet si pod kontrolou své běžné výdaje. A na těch se významně podílí nákupy potravin. Změna nákupního chování podle dostupných dat přichází v několika směrech. Patrně nejviditelnější je další zvýšení nákupů ve slevových akcích. Podle Shopper Review 2022 se podíl lidí, kteří dělají „akční nákupní koš“ aspoň jednou týdně, zvýšil ze 36 % v roce 2021 na 40 % v roce 2022. Podobně roste význam akcí jako důvodu pro výběr prodejny. Druhým způsobem, jak šetřit, je hlavně v případě domácností s menším počtem členů omezení objemu nákupu, a tím omezení spotřeby. Týká se to jak lidí starších (zhruba přes 50 let), tak nejmladších (asi do 35 let), kteří často žijí sami či s partnerem. Zde skutečně hrozí výrazné omezování frekvence nákupu „zbytných“ kategorií a v důsledku pokles prodaného objemu potravin. Třetí očekávatelnou změnou je přesun k levnějším značkám, což v řadě případů znamená růst podílu privátních značek obchodních řetězců.

Změna nákupního chování se projevuje i v rovnováze obchodních formátů: diskontní prodejny (tedy Lidl, Penny a Norma) mají v roce 2022 na českém trhu již 33 % věrných zákazníků, v roce 2021 to bylo 29 % (tento růst je statisticky signifikantní změna). Na druhé straně e-shopy se širokým sortimentem rychloobrátkového zboží (Rohlik.cz, Košík.cz, iTesco) již v roce 2022 nezopakovaly rychlý růst z roku 2021. Jako své hlavní nákupní místo je uvádějí čtyři procenta nakupujících, zkušenost s nimi má 24 % (podobná čísla jako v minulém roce).

Nová situace však přináší i své příležitosti. Přesun spotřebitelů z gastronomie k nákupům v maloobchodě bude doprovázen rozvojem spotřebních příležitostí, které dosavadní konzumaci v restauracích nahradí, jako je „jídlo, které si beru s sebou do zaměstnání či školy“, „párty s rodinou či přáteli“, „domácí vaření“ a podobně.

K tomu je však potřeba dodat, že nutnost šetřit nesmazala klíčová očekávání nakupujících: mladší lidé (zejména do 25 let) stále očekávají od značek i obchodníků orientaci na udržitelnost a větší „inspirativnost“, všeobecně přetrvává orientace na zdravější potraviny (zvlášť u rodin s dětmi). Rozdílem je jen to, že stále větší část lidí zvažuje, kolik do těchto potřeb investovat peněz.

mobil, počítač

Slevové akce: komunikační kanály a jejich vývoj

Výše popsané změny nákupního chování se dají v současné situaci dobře očekávat. Některé změny však zjevně souvisí spíš se změnou životního stylu a technologií a jsou do jisté míry překvapivé. V první řadě na trhu vidíme další (mírný) pokles využití tištěného akčního letáku (ze 62 % v roce 2020 na 55 % v roce 2022). V souvislosti s jasně rostoucími akčními nákupy by byl očekávatelný spíš opačný vývoj.

Při bližším pohledu se však ukazuje, že tato změna souvisí s rostoucím podílem nakupujících, kterým papírový leták již domů nechodí. Na pozadí je jistě dlouhodobá snaha obchodníků o utlumení tohoto stále nákladnějšího, technologicky zastaralého a neekologického komunikačního kanálu a patrně i klesající efektivita distribuce. Velký význam však jistě má i rychle rostoucí kanál mobilních aplikací řetězců (širokosortimentních / potravinářských), které koncem roku 2022 využívá již 48 % českých nakupujících. Je to extrémně rychlý nárůst, v roce 2020 tyto aplikace využívalo 24 % nakupujících, takže během dvou let se síla tohoto kanálu zdvojnásobila! Zjevně tato změna souvisí i se stále širším využitím mobilních telefonů v běžném životě, navíc na trh vstupují stále další hráči se stále sofistikovanějšími aplikacemi. Velmi pravděpodobně není tento vývoj u konce a v dalších letech se mobilní aplikace stanou dominantním komunikačním nástrojem i v potravinářském obchodě. Jejich potenciál z hlediska technických možností i konkurenční síly je stále využitý jen částečně. Další rozvoj jistě zaznamenají personalizované promoce, dynamická cenotvorba, spolupráce se značkovými výrobci na komunikaci trendů a inovací a tak dále. Je pak logické, že rychlý růst aplikací omezuje využití jiných kanálů. Kromě zmíněného poklesu tištěných letáků vidíme i mírný pokles využití e-mailových newsletterů. Na webových stránkách řetězců sleduje akční nabídky solidních 41 % nakupujících, ale tento podíl se meziročně prakticky nemění.

„Střídání“ prodejen je na ústupu

V kontextu většího šetření a vyhledávání akční nabídky by se dalo čekat, že nakupující budou víc střídat prodejny. Děje se však pravý opak – již druhým rokem klesá „střídání“ prodejen a nakupující se stále více orientují na nákupy v několika prodejnách, kterým jsou tím pádem věrnější. V roce 2022 navštívil „průměrný nakupující“ během dvou týdnů 3,5 kamenných prodejen (kromě velkých řetězců do nich počítáme i večerky, pekárny, řeznictví a další menší formáty). V roce 2020 bylo toto číslo 3,9, počet navštívených prodejen tedy klesl o 10 %. Velmi podobný vývoj vidíme, když sledujeme počet prodejen navštívených během 6 měsíců: v roce 2022 8,2, v roce 2020 9,2, tedy pokles o 11 %. Přitom expanze prodejní sítě stále probíhá, takže dostupnost prodejen se zvyšuje.

Důvodů může být víc a patrně působí všechny současně: snaha ušetřit čas a náklady na cestování (expanze činí prodejny dostupnější a proti tomu stojí rostoucí cena pohonných hmot); klesající dostupnost papírového letáku, který je jedním z podstatných motivátorů pro střídání prodejen; postupně se vyrovnávající cenová hladina velkých konkurentů.

Pokles frekvence nákupu nezasahuje samozřejmě celý trh rovnoměrně. V průměru se dá říct, že největší pokles zažívají ty typy prodejen, které jsou využívané pro doplňkové nákupy, tedy nejde v nich koupit vše, co potřebuji. Výrazný pokles proto zaznamenaly formáty jako pekařství, řeznictví či některé kanály tradičního trhu a na druhé straně ze situace mírně profitují velkoplošné prodejny. Hned je však třeba dodat, že situace je velmi různá u jednotlivých obchodníků a i na tradičním trhu jsou společnosti, kde je stále vidět potenciál k růstu.

V každém případě tento vývoj znamená, že pro obchodníky je budování věrnosti nakupujících stále důležitější téma a že i v době ekonomických těžkostí pokračují základní trendy, které byly viditelné již v předchozích letech. Klíčová očekávaná témata příštího roku jsou tedy: úsporné nákupní chování (akce, omezení spotřeby, levnější značky), růst „domácích“ spotřebních příležitostí, růst mobilních aplikací řetězců a diverzifikace jejich využití, pokračující trendy životního stylu (udržitelnost, zdraví, inspirativnost) a trend vyšší věrnosti k prodejně. Vedle větších nároků na značky i obchodníky v sobě obsahují i nové příležitosti, byť s náročnými limity.

Žebříček je založen na dostupných výsledcích

Přehled TOP 50 českého obchodu je zpracovaný na základě aktuálně dostupných zveřejněných účetních závěrek a výročních zpráv. I proto se mezi obchodníky liší časová období (finanční roky), pro která jsou data k dispozici. Pořadí firem podle obratu je tedy pouze přibližné, protože jejich výkony nejsou porovnané ke stejnému kalendářnímu datu. Za tržby považujeme pro účel TOP 50 součet tržeb za zboží a tržeb za vlastní výrobky a služby. Počty prodejen vycházejí z dostupných informací ke konci října 2022. V letošním roce se změnila koncepce TOP 50: jsou zařazeni jak obchodníci s převahou rychloobrátkového zboží (potraviny, drogerie, parfumerie, krmiva a potřeby pro domácí zvířata), tak obchodníci se spotřebním zbožím (elektro, DIY, nábytek, sport, odívání). Do TOP 50 jsou zahrnuti největší obchodníci bez ohledu na sortiment. Kvůli logice věci jsou však v samostatné tabulce zobrazeni obchodníci s převahou rychloobrátkového zboží a v druhé tabulce obchodníci s převahou spotřebního zboží.

V rámci obchodníků s rychloobrátkovým zbožím má nejvyšší tržby Lidl Česká republika, druhá největší společnost je Kaufland Česká republika. V rychlém růstu pokračuje Albert Česká republika, výší tržeb srovnatelný s Kauflandem. Čtvrtou společností je Penny Market (a Billa ze stejné skupiny Rewe je na 7. místě). TOP 5 uzavírá Tesco Stores ČR. V rámci TOP 10 jsou ještě dva silné mezinárodní řetězce: Makro ČR a Globus ČR, oba s více než 20 mld. Kč ročních tržeb. Pro konzistenci byly nově do přehledu zařazeny i společnosti nabízející další kategorie rychloobrátkového zboží: péči a krmiva pro domácí zvířata (Plaček Pet Products) a parfumerii (Notino, El nino parfum). Významnou pozici mají mezi obchodníky s rychloobrátkovým zbožím také řetězce drogerií (dm drogerie markt, Teta drogerie a lékárny ČR, Rossmann). Základní souhrnné údaje jsou uvedené pro Družstvo CBA CZ a pro Skupinu Coop (dvě největší spotřební družstva, Jednota, spotřební družstvo České Budějovice, a Coop družstvo HB, jsou uvedena v žebříčku i samostatně).

Mezi obchodníky s převážně spotřebním zbožím dominuje Alza.cz a mezi TOP 5 je i společnost Internet Mall (e-shop Mall.cz; součástí Mall Group je i společnost CZC.cz uvedená v žebříčku samostatně). Silné postavení mají v tomto segmentu trhu obchodníci s elektronikou (HP Tronic Zlín, Okay, Electro World), potřebami pro stavbu, zahradu a dílnu (Hornbach Baumarkt CS, Obi Česká republika, Bauhaus, Mountfield, Siko koupelny, BM Česko, Uni Hobby) a nábytkem (Ikea Česká republika, XLCZ Nábytek, Jysk, Sconto nábytek). Dalšími významnými segmenty jsou obchody se sportem (Sportisimo, Decasport) a odíváním (Pepco Czech Republic, LPP Czech Republic, KiK textil a non-food). Mezi obchodníky s nejvyššími tržbami zřejmě patří i společnost Fast ČR (aspoň podle informací, které se objevily neformálně v tisku). Oficiální dokument, který by takto vysoké tržby dokládal, tedy účetní závěrku, se však získat nepodařilo.

 

Zdeněk Skála, jednatel, Skála a Šulc

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 11-12/2022.

 

 

 

 

 

 

Související články:

Povilas Sugintas: Pohled na trh s kosmetikou a osobní hygienou v ČR rok po vypuknutí pandemie CatScan: Tuzemské víno si zaslouží podporu Každé osmé prodané pivo z Prazdroje je nealkoholické Obchody v malých obcích: mají šanci se udržet?

Doporučujeme

Komerční sdělení

EASTLOG 2023 zvolil hlavní téma, připravuje workshop pro Ukrajinu a má novou programovou ředitelku

EASTLOG 2023 zvolil hlavní téma, připravuje workshop pro Ukrajinu a má novou programovou ředitelku Kongres EASTLOG, který se řadí po bok největších středoevropských akcí zaměřených na logistiku, supply chain a dopravu, vybral hlavní téma pro nadcházející ročník, který se uskuteční 24. až 26. května 2023 v O2 universu v Praze. EASTLOG 2023 se zaměří na […]

Archiv komerčních sdělení

Aktuální vydání časopisu

Čtěte nové číslo Zboží&Prodej!


Zajistěte si svůj výtisk

TÝDENNÍ NEWSLETTER ZaPnews

 

Registrujte se k odběru newsletteru

Kalendář akcí

1.–5. 2. 2023, veletrh hraček Spielwarenmesse, Norimberk, Německo

14.–17. 2. 2023, veletrh Biofach, Norimberk

16. 2. 2023, seminář Best of in-store, Praha

26. 2.–2. 3. 2023, EuroShop 2023, Düsseldorf, Německo

19. 4. 2023, kongres Čerpačka, Praha

Profily

Projekt není udržitelný tím, že to řeknete. Ukažte důkazy

11. ledna 2023
Jiří Smetana, Penny Market

Jiří Smetana, manažer nákupu trvanlivých potravin a nápojů, Penny Market Česká republika: Z retailu se vytrácí pokora

7. prosince 2022
Vydává
Skupina ATOZ Retail
ATOZ Marketing Services, spol. s r.o.
Holečkova 657/29
150 00 Praha 5 – Smíchov
tel.: +420 606 023 052
IČO: 48117706
www.atoz.cz

Předplatné
Karolína Bezunková
tel.: +420 603 823 515
e-mail: karolina.bezunkova@atoz.cz
Šéfredaktor
Petr Hříbal
tel.: +420 733 559 503
e-mail: petr.hribal@atoz.cz

Web editorka
Gabriela Bachárová
tel.: +420 739 737 258
e-mail: gabriela.bacharova@atoz.cz

Group sales manager
Pavel Kotrbáček
tel.: +420 605 296 739
e-mail: pavel.kotrbacek@atoz.cz
© 2022. All Rights Reserved.
Zásady ochrany osobních údajů
Zásady používání souborů cookies a jejich nastavení
×
Authorization
  • Registration
Login
Enter with social networking
Unde omnis iste natus error sit voluptatem.
  • With Twitter
  • Connect
  • With Google +
×
Registration
  • Autorization
Register
* All fields required