V polovině března oznámilo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe ČR) vznik pracovní mezirezortní skupiny, která se má věnovat otázce vysokých cen potravin. Cílem je zjistit, zda růst cen téměř všech základních potravin skutečně způsobily zvýšené náklady, tak jak tvrdí prakticky všechny články vertikály, nebo zda nedochází k umělému navyšování cen. Přesněji tedy, řečeno už zlidovělým obratem, jestli si tu náhodou „někdo nemastí kapsy“ na úkor spotřebitele.

Po deseti měsících se završuje záměr MZe ČR kontrolovat prodejní ceny, který oznámilo už loni v dubnu. Ministr Zdeněk Nekula chtěl dozírat na prodejní ceny vybraných potravin (máslo, pečivo, drůbeží a vepřové maso), na podzim loňského roku se k plánované čtveřici přidal také cukr. „V minulém roce jsme oslovili Ministerstvo financí ČR s žádostí o prověření cen potravin skrze specializovaný finanční úřad. To ale takové šetření provést odmítlo,“ uvádí tiskový mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Přesto MZe ČR nadále monitorovalo ceny potravin na základě dat Českého statistického úřadu. Následně oslovilo v lednu 2023 obchodní řetězce s žádostí o vysvětlení důvodu vysokých spotřebitelských cen. Jelikož ale byla podle resortu vyjádření retailerů neuspokojivá a velmi obecného rázu, svolal Zdeněk Nekula kulatý stůl s řetězci na konec února. I tam však byli zúčastnění skoupí na slovo i data. „Práce na problematice pokračuje ustanovením meziresortní pracovní skupiny vedené Ministerstvem zemědělství ČR, která se bude věnovat vysokým cenám potravin. K prvnímu jednání se sejde 21. března,“ upřesňuje Vojtěch Bílý. Stálou součástí skupiny budou kromě zástupců MZe ČR také Ministerstvo financí ČR (MF ČR) a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Doplní je rovněž zástupce vlády a zástupce Národní ekonomické rady vlády. Zdeněk Nekula také vyzval všechny spotřebitele a subjekty na trhu, aby zasílali podněty na speciální e-mailovou adresu. Dosud (do 13. 3.) jich dorazila necelá stovka.

To my ne, to oni

Zodpovědnost za vysoké ceny spočívá především ve zvýšených nákladech všech zúčastněných. I tak si ale mezi sebou mediálně onoho černého Petra přehazuje celá vertikála, od zemědělce přes potravináře po obchodníky. Od zástupců obchodu jsou často slyšet slova o příliš vysoké koncentraci „agrobaronů“, tedy zpracovatelů zemědělských surovin. Od zemědělců zase o koncentraci obchodníků. Agrární komora České republiky (AK ČR) dlouhodobě mluví o tom, že čeští zemědělští prvovýrobci mají omezený vliv na výkupní ceny a neovlivňují tak ceny na pultech. „Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na světových burzách, tedy vztahem nabídky a poptávky,“ upozorňuje Jan Doležal, prezident AKČR. Ta se také obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby prověřil případné zneužívání tržní síly čtyřech řetězců na tuzemském trhu (Lidl, Kaufland, Penny a Billa), které patří pod křídla skupin Schwarz a Rewe. Podle AK ČR tak mají velkou vyjednávací sílu při jednání s dodavateli. Podle žebříčku TOP 50 českého obchodu časopisu Zboží&Prodej dosahují Lidl a Kaufland dohromady tržeb větších než 136 miliard korun.

Analýzu k aktuálnímu žebříčku TOP 50 českého obchodu najdete tady.

Prostřední článek vertikály, zpracovatelé a výrobci potravin, mají ale podle Potravinářské komory ČR (PK ČR) v otázce, proč ceny potravin tak vyrostly, jasno. „Příčiny jsou jednoznačné. Jsou to zvýšené náklady nejen elektřiny a plynu, o kterých už tady mluvíme řadu měsíců: Protože sice máme ceny energií od začátku roku 2023 zastropované, ale na velmi vysoké úrovni ve srovnání s okolními státy a současně jsou mnohem vyšší než před rokem 2019. Současně se zvedají i ostatní náklady, ceny obalů, které rostou kontinuálně od doby covidu, cena lidské práce a v neposlední řadě také cena za likvidaci odpadů, protože každý potravinář musí platit za recyklaci, třídění a sběr veškerých obalů, které uvádí na trh,“ poukazuje na zásadní důvody Dana Večeřová, prezidentka PK ČR. Jsou jí známy případy, kdy se tyto náklady za dva roky zvedly některým členům PK ČR až o 230 %. „A tady si myslím, že je důležité se otázce odpadů věnovat, protože v České republice provádí sběr, třídění a likvidaci odpadů jediná společnost, a to je Eko-Kom,“ dodává Dana Večeřová.

Pomyslný boj o lečo

Trnem v oku na miskách rostoucích cen jsou v posledních týdnech zejména drahé ovoce a zelenina, hlavně papriky, rajčata či salátové okurky. Pomineme-li ovšem společenskou debatu o tom, kterak je lečo pokrmem pro bohaté a zda už se blíží ceně kaviáru, růst cen sezonní zeleniny, která se v tuzemských podmínkách přes zimní měsíce nepěstuje, není až tolik překvapivý, ačkoli jsou ceny vyšší než obvykle. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy stojí za letošním zvýšením nestabilní situace na celoevropském trhu, který se potýká s menšími zásobami z loňské sklizně a omezenou produkcí čerstvé zeleniny ze skleníků, na něž zase dopadají vyšší náklady, zejména na energie. Ta se promítla částečně také do skladování zeleniny. Její ceny se tak podle Zuzany Přibylové, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy, stabilizují až s domácí produkcí, kterou lze čekat s příchodem pozdního jara a léta. „Situaci by výrazně pomohly dlouhodobé investice a stabilní podpora českého zelinářství a zeleniny ze strany státu i spotřebitelů,“ konkretizuje.

Dlouhodobě nepříznivá situace na trhu, který v loňském roce zaplavila například jablka z Polska, jež kvůli konfliktu na Ukrajině nedoputovala na ukrajinský a ruský trh, nutí podle Ovocnářské unie České republiky pěstitele zvažovat, zda jablka vůbec pěstovat. Za posledních 10 let se podle unie snížily stavy jabloní o 2,5 milionu, letos z tuzemské krajiny zmizí dalších 10 % ovocných sadů a pět procent ploch se zeleninou.

Pomůže novela zákona o významné tržní síle

Ačkoli debaty o kontrolách běží mediálním prostorem dlouhé měsíce, neexistoval prakticky nástroj, který by takovou činnost umožňoval. Větší transparentnost trhu a možnost lepších kontrol nekalých obchodních praktik podle MZe ČR přinesla novela zákona o významné tržní síle, která je v platnosti od začátku tohoto roku. Podle Zdeňka Nekuly jde o kompromis, který ochrání menší firmy. Nově totiž bude moci ÚOHS posuzovat zneužití významné tržní síly u mnohem širšího okruhu podnikatelských subjektů. Ke 12 největším obchodníkům totiž přibylo dalších 800 subjektů. Ke zneužití dominantního postavení přitom podle MZe ČR dochází nejen mezi největšími obchodníky a jejich dodavateli, ale často i mezi velkými potravinářskými firmami a zemědělci. Zatímco dosud se zákon vztahoval na firmy s ročním obratem větším než 5 miliard korun, nově se bude týkat i společností s obratem nad 51 milionů korun. A pokud odběratel vůči svým dodavatelům použije některou z nezákonných praktik, hrozí mu pokuta až 10 milionů korun, nebo do výše deseti procent z jeho čistého obratu.

Modelových situací, kdo za daný stav vysokého růstu potravin může nejvíc, totiž může být víc. Kromě zemědělce, zpracovatele a obchodníka jsou tu také třeba silná odbytová družstva, která si do určité míry mohou diktovat ceny. První výsledky z šetření, tedy data, nad kterými bude možné diskutovat a hledat řešení, by měl mít ÚOHS nejdříve koncem dubna. Bylo by ovšem fér dodat, že příliš optimismu k tomu, že kontroly skutečně povedou k nějakému smysluplnému opatření, není. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza přiznává, že od výsledků šetření mezirezortní komise prakticky nic neočekává a že by bylo lepší debatovat třeba o nižší DPH na potraviny nebo také otevřít debatu o změně dotačního systému celého zemědělství, která povede k podpoře pěstování například zeleniny v neprospěch dotace bohatých plodin, jako je například řepka.

Snížíme sazbu DPH na potraviny

Potravináři i obchodníci naznačují, že únik z rostoucích cen potravin by mohla představovat nižší sazba DPH, kterou mají například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku. Také Polsko si stále drží nulovou sazbu na některé druhy potravin a přeshraniční turistika za levnými potravinami se stále dynamicky rozvíjí. Trh by uvítal prakticky jakoukoli aktivitu, která by potvrdila, že se problémy řeší. „Můžeme se inspirovat v okolních státech, které například snížily DPH na potraviny u základních položek dočasně na nulu, jako například Polsko nebo Španělsko. Ve Francii se zase vláda dohodla s řetězci na tříměsíčním snížení cen dvou až pěti set základních potravin na minimum. V Německu jsou zastropované ceny energií na mnohem nižší úrovni než u nás, mají mnohem méně slevových akcí a maximálně do třiceti procent z ceny výrobku,“ vypočítává Dana Večeřová.

Otázkou ovšem zůstává, zda se snížení sazby DPH skutečně promítne do spotřebitelských cen. Na MF ČR debata o snižování DPH příliš nerezonuje. Podle Martina Diviše, vedoucího partnera daňového poradenství ve společnosti PwC Česká republika, je to především proto, že dopad na konečné ceny potravin v obchodech se čeká spíše minimální, ne-li rovnou nulový. „Očekávám, že Ministerstvo financí ČR připraví spíše legislativní návrh na spojení obou snížených sazeb DPH. To je nyní 10 a 15 procent a nově by mohlo jít o jednotnou sazbu ve výši 13 nebo 14 procent,“ míní.

Všechno zlé je pro něco dobré

Inflace a vysoké ceny potravin společně s poklesem reálných mezd stojí za citelnějším ochlazením nákupního apetitu zákazníků. Ti více plánují nákupy, jsou menší, častější a orientují se na slevové akce. Nákupy zbytných potravin pečlivě zvažují či odkládají až na dobu, kdy je pořídí právě v akční slevě. Lidé také více přemýšlejí nejen o tom, co nakoupí, ale jak suroviny zpracují tak, aby jídlem neplýtvali. A to bude možná nakonec největší benefit, který si česká společnost, kde se o plýtvání často mluví, ale mnohem méně koná, z celé kauzy rostoucích cen odnese.

O komentář k cenám potravin jsme požádali vybrané odborníky z oboru.

„Ceny zeleniny se zlepší až s dostupností lokální produkce.“

Zuzana Přibylová, tajemnice, Zelinářská unie Čech a Moravy

Díky nízké soběstačnosti nepatří Česká republika mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu. Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny pouze z jedné třetiny, podle dat ČSÚ jsme v roce 2021 byli soběstační jen z 32,8 procenta. Převážná část domácí produkce zásobuje trh od jara do podzimu. V zimních a jarních měsících je dovozní závislost ještě více umocněna vzhledem k dlouhodobě nedostatečným investicím do skladovacích kapacit. Současný celosvětový růst cen zeleniny je důsledkem kombinace několika faktorů. Prvním z nich je obvyklý sezonní vývoj, kdy se do cen zeleniny promítají náklady na její skladování a zároveň omezená dostupnost. Přidal se dopad energetické krize a extrémní nárůst cen vstupů i navýšení úrokových sazeb a růst ceny práce. Situaci negativně ovlivnilo i pozdní zastropování cen energií. Mnozí pěstitelé se v obavách z extrémní ceny energie rozhodli na podzim místo naskladnění zeleniny pro přímý prodej. V případě produkce z krytých ploch, tedy skleníků, provozovatelé na zimní měsíce podstatně omezili nebo úplně pozastavili produkci. Aktuálně se tak projevují menší zásoby a objem čerstvé plodové zeleniny, tedy rajčat, paprik a okurek, je na trhu nedostatečný. Extremity vývoje počasí, které postihly v minulém roce významné produkční oblasti, jižní Evropu, severní Afriku, Indii a Čínu, prohloubily nedostatek některých druhů zeleniny i na světových trzích. Výraznou změnu u polní zeleniny očekáváme až s příchodem hlavní sklizňové sezony během léta. U krytých ploch očekáváme výrazné zlepšení situace už v jarních měsících.

„Snížení sazby DPH na potraviny by mělo na jejich cenu nulový dopad.“

Martin Diviš, vedoucí partner daňového poradenství, PwC Česká republika

Snížení sazby DPH u potravin vidím jako velice nepravděpodobné, a to z důvodu předpokládaného nulového či minimálního dopadu na konečné ceny potravin v obchodech. Vláda očekává, že by se toto snížení sazby DPH ve velké míře projevilo pouze růstem marže obchodníků, a v době velmi napjatého státního rozpočtu s největší pravděpodobností k takovému kroku nesáhne. Důvodem je, že již dnes vláda hledá dodatečné zdroje na příjmové straně rozpočtu. Je však pravda, že Česká republika má jednu z nejvyšších sazeb DPH na potraviny v Evropě, a to zejména v porovnání s našimi sousedními státy. Očekávám, že Ministerstvo financí ČR připraví legislativní návrh na spojení obou snížených sazeb DPH, nyní 10 a 15 procent, do sazby jedné, a to ve výši 13 nebo 14 procent. Provázet to podle našeho názoru bude i přeřazení některých služeb, které se během pandemie dostaly do snížených sazeb, zpět do sazby základní. Dopad do státního rozpočtu by tak měl být neutrální nebo i lehce pozitivní, ale bez konkrétních obrysů se těžko kalkuluje. Na samotné ceně potravin pro zákazníky se případná změna sazby z nynějších 15 na 14 či 13 procent ze zkušenosti projeví jen velmi kosmeticky, pokud vůbec.

„Potravináři přicházejí o konkurenceschopnost na evropském trhu.“

Dana Večeřová, prezidentka, Potravinářská komora ČR

Mezirezortní pracovní skupina má diskutovat, jak řešit problematiku vysokých cen potravin. V České republice je na vertikále zemědělec–potravinář–obchodník mnoho problémů k řešení nebo minimálně ke zlepšení. Nezapomínejte ovšem na spotřebitele, který je také důležitým článkem vertikály. Myslím, že ten s napětím očekává, jaké výsledky práce mezirezortní skupiny přinese a zda se podaří v konečném důsledky s cenami potravin poskočit směrem dolů. Ceny surovin sice v mnoha případech zlevňují, nicméně náklady jsou pro naše potravináře velmi vysoké. Pokud tedy máme jednu vysokou inflaci, jednu z nejvyšších DPH, 15 procent, na potraviny v Evropě, máme čtyřikrát vyšší ceny energií, ceny obalů odpadů a pracovní síly se stále zvyšují, koruna je stále velmi silná, naši potravináři přicházejí o konkurenceschopnost na evropském trhu, a těžko pak můžeme mít na trhu levné potraviny. A je třeba zdůraznit, že náklady se zvedají všem, jak zemědělcům, potravinářům, tak i obchodníkům.

„Za drahými potravinami jsou zvýšené náklady v celé vertikále.“

Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR

Hlavním viníkem drahých potravin jsou zvýšené náklady, kterým čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. V zemědělské prvovýrobě se zvyšují v meziročním srovnání o desítky až stovky procent náklady na energie a pohonné hmoty, průmyslová hnojiva, krmné směsi pro hospodářská zvířata, mzdy nebo pachtovné. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout zvýšené náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U některých komodit, jako jsou například jablka, vejce nebo drůbeží maso, zemědělci zdražovali v průběhu loňského roku nejpomaleji ze všech článků. Z toho je jasné, že zemědělci neurčují ceny potravin na pultech a mají omezený vliv i na ceny, za něž prodávají svou produkci. Podmínky na domácím trhu určují velké obchodní řetězce, které u mnoha položek zdražovaly nejvíce, ačkoliv k tomu nebyl objektivní důvod. Celých 75 procent tuzemského maloobchodu ovládá ve skutečnosti 11 obchodních řetězců majících obrovskou tržní sílu, která je neporovnatelná s několika desítkami tisíc českých zemědělských podniků.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 3/2023.