Symbolicky za pět minut dvanáct vláda představila Ozdravný balíček čítající 58 opatření, která budou mít pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024 až 2025 ve výši 147,5 miliardy korun. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku. První čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami. Opatření snižující deficit o 94,1 miliardy korun mají platit od ledna 2024.

Cílem konsolidačního úsilí vlády je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. „Po vládě Andreje Babiše jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím pět procent HDP a prvenstvím v tempu zadlužování se mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit veřejné finance. Po vypořádání se s loňským turbulentním rokem je právě teď správný čas na to vrátit Česko zpátky do formy. Rozhodně to nejsou populisticky populární kroky. Věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh budoucích generací, jak se lidem snaží namluvit opozice,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Šetřit i na straně státu

Opatření řeší v souladu s doporučením odborníků z NERV strukturální saldo veřejných financí zejména úsporami na výdajích. Ty souhrnně v následujících dvou letech dosáhnou 78,3 miliardy korun. „Pokud chceme přesvědčit naše občany, že myslíme snižování tempa zadlužování vážně, považuji za povinnost začít šetřit na straně státu. Proto spoříme přes 20 miliard na provozu a v platové oblasti státu. Za desítky miliard škrtáme také národní dotace. Ty podle mého názoru jen pokřivují trh. Řada firem si z nich udělala regulérní dotační byznys. Potvrzují to i zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.

Zvýšení příjmů rozpočtu

V nejvyšší míře se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů zejména pro podnikatele (54,4 miliardy korun), úspor na provozu státu (11,2 miliardy korun) a snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 miliardy korun). Na příjmové straně dojde v letech 2024 až 2025 k celkovým úsporám 69,2 miliardy korun prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu (7 miliard), daní z hazardních her (3,9 miliardy) či zrušení 22 daňových výjimek (7,6 miliardy). Dojde k opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % (13 miliard). Dále pak ke zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % (22 miliard) a odvodů OSVČ (7,5 miliardy). Zvýší se i daň z nemovitých věcí (9,3 miliardy). Její inkaso je nyní pro veřejné finance zcela zanedbatelné a pro státní rozpočet dokonce ztrátové.

„Nevyhnuli jsme se logicky ani zvýšení některých příjmů rozpočtu. Tam jsme ale maximálně zohlednili sociální aspekt, abychom co nejméně zatížili ohrožené skupiny obyvatel. I v jejich zájmu přitom jsou zdravé veřejné finance. Díky nim bude stát v dalších letech připraven pomáhat v tíživých situacích. V případě nouze nabídne záchrannou síť sociální podpory,“ říká Zbyněk Stanjura. Jak dodává: „Nepochybně dobrou zprávou pro naše občany jsou také změny DPH. Snižují daň u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků. Současně zpřehledňují celý systém spojením snížených sazeb na dvanáct procent. To omezí prostor pro daňovou optimalizaci a odstraní absurdity s točeným pivem po minulé vládě. Svým celkovým dopadem na státní rozpočet přitom budou tyto změny v ekonomice působit protiinflačně.“

Agrární komora: Škrty jsou nesystémové

Reakce oborových sdružení na konsolidační balíček na sebe nenechaly dlouho čekat. Agrární komora ČR nesouhlasí se škrty v dotacích. „České zemědělství má za sebou několik náročných let. Pěstitelé a chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Kritická je především situace v živočišné výrobě a pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či chmel. Tam hrozí razantní útlum produkce a následkem toho další pokles potravinové soběstačnosti Česka. Oznámit českým zemědělcům škrt v dotačních podporách ve výši 10,2 miliardy korun v následujících dvou letech, s nimiž již počítali a navíc bez uvedení dalších detailů, považujeme za populistický a nesystémový krok. Přispěje k dalšímu ohrožení produkce kvalitních domácích potravin za dostupné ceny pro obyvatele,“ uvádí prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Krácení dotací znevýhodní zemědělce

Jak dodává Jan Doležal, pro sektory, jako je chov prasat nebo drůbeže, se jedná o téměř jedinou formu podpory. Krácení dotací pak ještě více prohloubí konkurenční nevýhody, které má ČR vůči svým sousedům. Jedná se například o stále přísnější požadavky na welfare. Mezi ně patří zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který se nebude týkat celé Evropské unie. „Agrární komora České republiky jakožto největší zemědělská organizace v České republice nebyla přizvána k debatě, která je klíčová pro budoucnost jejích členů. Opět to ukazuje na totální absenci jakékoliv vize pro další vývoj českého zemědělství ze strany státu. Jediná jistota je, že vládou představený takzvaný Ozdravný balíček 2024/2025 jednoznačně nepřispěje k ozdravení českého zemědělství,“ konstatuje Jan Doležal.

„K vysokým nákladům v zemědělské prvovýrobě, jako jsou krmiva pro zvířata, průmyslová hnojiva, energie, pohonné hmoty, mzdy a další přibude za necelé dva roky ještě zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 a 21 procent. Otázkou je, zda bude v té době v zemědělství ještě koho danit,“ uvádí prezident komory. Vítá však snížení sazby DPH na potraviny na úroveň 12 procent. Současně je podle něj třeba „dohlédnout na to, aby snížení sazby skutečně pomohlo zákazníkům při nákupu základních potravin a nepřispělo pouze ke zvýšení zisků zahraničních obchodních řetězců.”

Unie výrobců a dovozců lihovin ČR: Veliké rozčarování

Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL ČR) s velikým rozčarováním přijala zprávu o návrhu konsolidačního balíčku v oblasti spotřebních daní na alkoholické nápoje. „Politici se opakovaně uchýlili k diskriminačnímu jednání, kdy dvě třetiny celkového objemu alkoholických nápojů zůstaly nedotčeny a zvýšená daň se uvalila pouze na lihoviny. Toto rozhodnutí křiví podnikatelské prostředí a zcela jednoznačně nahrává některým zájmovým skupinám,“ konstatuje Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.

„Jednostranným zvýšením spotřební daně na lihoviny dojde k přelití části spotřeby do nezdaněného vína a výsledkem tohoto nesystémového kroku bude snížení inkasa do státního rozpočtu, tedy přesně opačný efekt, než který si stanovila vláda. V minulosti každé zvýšení spotřební daně na lihoviny s sebou přineslo dlouhodobé snížení celkového inkasa v nadcházejících letech. Nemluvě o tom, že nesystematičnost ve spotřebním zdanění vede k dezorientaci lidí, kteří se pak mylně domnívají, že pivo nebo víno obsahují jiný alkohol. Unie dlouhodobě upozorňuje na to, že neexistuje žádný lepší ani horší alkohol. V pivu, vínu i lihovinách je pořád jeden a ten samý alkohol. Sektor lihovin v Česku zaměstnává tisíce lidí. Pěstitelské pálení je stejně jako vinařství nebo pivovarnictví nedílnou součástí naší kultury,“ upozorňuje Vladimír Darebník.

Vinaři jsou spokojeni

Vinařská unie ČR vítá ponechání nulové sazby spotřební daně na tichá vína: „Vládní rozhodnutí o ponechání nulové sazby spotřební daně z tichých vín vítáme. Jde v současnosti o jediné efektivní opatření, jak pomoci českému vinařství a vinohradnictví při střetu s tvrdou evropskou konkurencí. Zároveň ale budeme rádi za otevření dialogu ohledně budoucnosti tuzemského vinařství a jeho koncepčním rozvoji. Stále také platí, že debata o zavedení spotřební daně na tiché víno by měla být vedena nejprve na půdě EU. Jen tak mohou být rovné podmínky pro všechny producenty napříč členskými zeměmi. Jednotný evropský trh by měl mít jednotná pravidla, dokud mají všechny vinařské země nulovou sazbu spotřební daně, rovná se její případné zavedení likvidaci odvětví v daném státě.“

Prezentaci ozdravného balíčku si lze přečíst zde.