Co čeká retail v příštím roce, problematika cen potravin, jaké důsledky bude mít na celý sektor konsolidační balíček a co může pro obchod a zákazníka udělat vláda. Na to se na předvánočním setkání s vybranými médii kromě jiného zaměřil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).
V úvodu setkání s novináři, které proběhlo 19. prosince 2023, Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, shrnul následující rok z pohledu makroekonomů. Česká republika je jedinou zemí v Evropě, která se dosud nevrátila na úroveň roku 2019. Odhad vývoje růstu se pohybuje v rozmezí 1,2 % až 1,9 %. Stagnace a vysoké sazby budou korigovat ceny směrem k inflačnímu cíli zhruba 3 %. Spotřebitelské výdaje domácností zůstanou pod silným psychologickým tlakem. Ten aktuálně přiživuje diskurz veřejné debaty o budoucím vývoji ekonomiky a „drahotě“. Domácnosti se potenciální rizika rozhodly saturovat tvorbou rezerv (úspor), respektive snižováním sklonu ke spotřebě. Ten se významně projevuje zejména na potravinách a nealkoholických nápojích. Ve společnosti přetrvává výrazně negativnější sentiment, než by odpovídal zlepšující se situaci.
Vnímaná inflace je čtyřikrát vyšší než reálná a potraviny už nejsou jejím hlavním tahounem. Podíl výdajů domácností na potraviny na jejich celkových spotřebních výdajích klesá. Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) činil v roce 2020 15,3 %, v roce 2021 15 % a o rok později 14,3 %.
Co tlačí ceny potravin nahoru
Na ceny potraviny mají podle Tomáše Prouzy vliv krátkodobé tlaky. Jsou to ceny dodavatelů, ceny energií, dopady konsolidačního balíčku a sezonnost. U konsolidačního balíčku jde konkrétně o zvýšení regulované složky ceny energií, zvýšení DPH na kojeneckou stravu a na nealkoholické nápoje, zvýšení ceny mýtného. Dále zvýšení daně z příjmů a nemovitostí, zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance, prodražení a omezení práce na dohody (hlavně u zemědělců), prodražení zaměstnaneckých benefitů a rezignaci na snižování byrokracie. Sezonnost podtrhuje skutečnost, že adventní trh je vždy promočně nejaktivnější. Až 68 % všeho zboží prodávaly řetězce průměrně v posledních pěti letech v jeho rámci v akcích a v lednu tento podíl klesal v průměru na 43 %.
Pokud jde o dlouhodobé tlaky, upozorňuje na skutečnost, že v řadě segmentů přetrvává nedostatečná konkurence mezi českými potravináři a zemědělci. Stále roste vertikální koncentrace agroholdingů, probíhá skupování malých a středních farem finančními investory, což vede k omezování pestrosti nabídky a produkci komodit bez přidané hodnoty. Charakteristická je pomalá modernizace daná důrazem na provozní dotace. České potraviny jsou často o 15 až 20 % dražší než zahraniční, a k tomu je vysoká DPH na potraviny.
Tomáš Prouza dodává, že průměrná ziskovost v obchodě je 2,50 % (rok 2022). V letech 2021 a 2020 to bylo 2,68 % a 2,84 %. Pro srovnání uvádí příklad největší tuzemského výrobce cukru, skupinu Tereos TTD, jež ovládá více než 60 % tohoto trhu v České republice. V loňském roce dosáhla ziskovosti 9,69 %.
Mýty a pověry
Mezi mýty a pověry související s cenami potravin řadí Tomáš Prouza to, že za jejich vývojem stojí vyšší počet obchodů v České republice. Realitou podle něho je, že u nás připadá na jednu prodejnu 2 337 zákazníků, v Německu je to 2 276 zákazníků, takže v podstatě jedna ku jedné. V této souvislosti připomíná, že plánování výstavby prodejen je strategickou záležitostí v hodnotě desítek milionů korun. Vychází z analýzy kupní síly, velikosti spádové oblasti a konkurence v okolí. Ročně řetězce investují do modernizace a výstavby 10 až 12 miliard korun.
Roli podle něho hraje také nedostatečná konkurence. Dokládá to údaji společnosti GfK Czech. Ty shrnují podíly dvou největších dodavatelů na trhu. U margarínů a melanže tvoří 85,8 %, u pracích prostředků 69 %, u balené vody 67,2 %, u sycených nealkoholických nápojů 61,5 %, u piva 56,6 % a u sušenek a oplatek 56,4 %.
Přitom jsou v ČR šesté nejlevnější potraviny v EU. Hned za Rumunskem, Polskem, Bulharskem, Maďarskem a Nizozemskem. V regionu jsou druhé nejlevnější, za Polskem a před Slovenskem či Německem (zdroj: Eurostat).
Co dál
Bez čeho nebude efektivní a konkurenceschopné zásobování potravin fungovat? Tomáš Prouza je toho názoru, že bez schopnosti srozumitelně vysvětlit, proč konsolidujeme veřejné finance a co to bude stát. Dále bez práce s daty namísto vyvolávání třídní nenávisti – oprávněnost zvyšování nákladů jde ověřit. Také bez konce šíření strachu a špatných zpráv – ekonomika potřebuje oživit, čehož bez spotřebitelské důvěry nedosáhneme. Dále bez cílevědomého posilování konkurence mezi dodavateli, rozbíjení vertikálních integrací a pečlivé analýzy dalších fúzí v potravinářství a zemědělství, bez investiční pobídky na výrobu potravin v České republice – orientace na oblasti s vyšší přidanou hodnotou, bez většího otevření naší země potravinám ze zahraničí, bez podpory pestrosti nabídky u malých a středních českých dodavatelů, bez reformy dotačního systému a bez výrazného omezení byrokracie.
„Při vášnivých diskusích o aktuální tématech nesmíme zapomenout na budoucnost zemědělství a jeho vliv na zásobování potravinami, na vliv stravování na kvalitu délku života, stejně jako dožití ve zdraví, a na zálohování PET lahví a plechovek a jeho vliv na cenu nápojů,“ uzavírá Tomáš Prouza.
Související články:
Ministr zemědělství žádá řetězce, aby vysvětlily vysoké ceny cukru. Mohou za to dodavatelé, brání se obchodníci
Češi nakupují ve slevách a omezují větší investice, týká se to i elektroniky
Zlevnily brambory i vejce, zákazníci si připlatí za mléčné výrobky, chléb či jablka. Díky letákům lze ušetřit téměř třetinu výdajů za potraviny