Ekonomové z Mendelovy univerzity v Brně publikovali výsledky rozsáhlé studie maloobchodního trhu v České republice. Výsledky potvrzují zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tom, že maloobchodní trh v České republice je konkurenční a formuje jej především chování spotřebitelů.

Ekonomové Michal Mádr a Radek Náplava z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně sledovali a analyzovali vývoj maloobchodního prodeje v nespecializovaných prodejnách v období let 2005 až 2021, v některých oblastech i v roce 2022. Konkrétně se zpracovatelé zaměřili na vývoj tržních podílů šesti největších firem, které zahrnují devět největších obchodníků: Albert, Globus, makro, Rewe Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco (Tesco Stores a Tesco Franchise). Dále sledovali vývoj tržní koncentrace a vývoj ukazatelů rentability a obchodních marží. Studie vznikla v rámci spolupráce ÚOHS a Mendelu.

Mezi základní zjištění patří vývoj tržních podílů maloobchodní řetězců. Největšího nárůstu v absolutním vyjádření docílil Lidl, Kaufland, Billa a Penny. U Lidlu vzrostl podíl ze 4,3 % na téměř 15,5 %. Svůj tržní podíl více než zdvojnásobila Billa (ze 2,4 % na 6,4 %) a Penny Market svůj podíl téměř zdvojnásobilo (ze 4,6 % na 8,5 %). Největší pokles tržního podílu zaznamenalo makro, v průběhu času se zredukoval na necelou polovinu (z 11 na 5,3 %) a druhé největší snížení tržního podílu dosáhla společnost Globus (z 5,9 na 4,7 %).

Koncentrace trhu je v Česku střední

Tržní podíl šesti největších firem zahrnující devět největších prodejců celkově vzrostl oproti roku 2005 o osmnáct procentních bodů na současných 75 %. Tržní podíl pěti největších firem (bez zahrnutí Globusu), tedy 70 procent, je podobný aktuální situaci v Estonsku, Německu, Srbsku a Velké Británii. Další evropské státy s podobným trhem jako v České republice mají vyšší stupeň koncentrace – Belgie 84 % a Francie 85 %.

V Dánsku, Finsku a Nizozemí funguje duopol s podílem přes 90 %. Podobně vysoce koncentrované jsou trhy s třemi velkými subjekty, které mají Irsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko. Na druhé straně jsou státy s nižším stupněm koncentrace (Itálie, Maďarsko, Polsko či Řecko). V evropském srovnání má český maloobchodní trh prostřední pozici.

Zásadní je zjištění o roli fúzí ve vývoji tržních podílů obchodních řetězců. Od roku 2005 došlo ke spojení velkých soutěžitelů jen dvakrát.  Ve sledovaném období proběhlo šestnáct fúzí a akvizic. Z toho pět se uskutečnilo v rámci hlavních soutěžitelů. Spojení soutěžitelů Ahold Czech Republic  a Julius Meinl (rok 2005), Tesco Holdings B.V. a PR market (rok 2011) a Koninklijke Ahold N. V. (Ahold) a Spar Česká obchodní společnost (rok 2014) měly minimální vliv na nárůst tržních podílů. U spojení Tesco Stores ČR a CS Edeka (rok 2006) se zvýšil tržní podíl Tesca o jeden procentní bod na 11,5 % v roce 2007. Fúze Rewe Group s Plus – Discount vedla k nárůstu tržního podílu na 13 % (o 3,5 procenta).

Vývoj maloobchodního trhu tedy naznačuje, že spojení soutěžitelů na něj mají nepatrný vliv. Největší růst zaznamenaly společnosti Lidl a Kaufland. Ty za sledované období neuskutečnily ani jedinou akvizici. Jejich úspěch je tedy založen na schopnosti správným způsobem oslovit české spotřebitele, který jim dává přednost před ostatní konkurencí.

Největší marže má Kaufland a Lidl

Vývoj obchodní marže ukazuje dlouhodobě rostoucí trend v čase. Od roku 2014 vykazují nejvyšší marži lídři trhu Lidl a Kaufland. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že některým subjektům sice klesá tržní podíl, ale jejich obchodní marže se udržuje na stejné úrovni nebo dokonce roste.

„Úřad velice uvítal, že mohl pomoct se vznikem této studie, která přináší velice zajímavá zjištění. Potvrdilo se, že maloobchodní trh s potravinami není nijak zkamenělý. Proměňuje se, a to především v závislosti na preferencích českých spotřebitelů. Ti svým nákupním chováním výrazně ovlivňují pohyby tržních podílů jednotlivých řetězců. V zásadě zanedbatelný byl naopak dopad uskutečněných fúzí na tomto trhu. Budeme vědce z Mendelu nadále podporovat, aby v tomto výzkumu pokračovali a pustili se do řešení navazujících otázek,“ okomentoval výsledky studie předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Celou studii lze nalézt na tomto odkazu.