Tématem letošního kongresu Samoška byla digitalizace a automatizace prodejen. I když odpověď, jaká je prodejna budoucnosti, zde nezazněla, akce ledacos naznačila. A je to zajímavé.
Významný prostor včetně hlavní diskuse byl věnován automatickým prodejnám. I když na první pohled toto řešení vypadá jako monolit, existuje několik odlišných variant.
Plně automatická prodejna v režimu 24/7 je spíš výjimkou. Daleko více je uplatňován takzvaný hybrid, kdy se prodejna po určitý čas provozuje s obsluhou a po zbytek doby jako automatická. I zde se ale najdou různé varianty:
- klasická obslužná prodejna, která je po zavírací době přizpůsobena k automatickému prodeji (většinou ve městech)
- prodejna, která je koncipována jako automatická, ale je zde po určitou dobu prodavač (většinou na venkově)
- prodejna, která je koncipována jako automatická, ale je zde po určitou dobu prodavač, automatický provoz je časově omezen, třeba do 22 hodin (také na venkově)
Zajímavým fenoménem je, že do oboru vstupují obce. Buď automatickou prodejnu provozují, nebo ji zřídí a pronajímají. Řeší tak situaci, kdy se na venkově podnikatelům nevyplatí do prodejny investovat a provozovat ji.
Zaujala mě také zkušenost z malých obcí, kterou jeden z diskutujících nazval „externí spižírna“. Lidé si zvykli chodit do automatických prodejen i několikrát denně, vždy když něco potřebují.
Prodejní asistenti
Zdálo by se tedy, že budoucnost je bezobslužná. Ale nemusí to tak být. Hned v úvodní přednášce, která byla jinak hodně teoretická a technická, zazněl jeden velmi zajímavý podět. Totiž aby obchodníci sice z hlediska digitalizace a automatizace zhodnotili své prodejní procesy, ale tam, kde se stýká člověk s člověkem, nezasahovali.
Vychází nám z toho model prodejny, která využívá nejmodernější technologie, ale ne primárně k tomu, aby se obchodník zbavil personálu. Naopak se tím prodavačům poskytuje víc prostoru, aby mohli se zákazníky komunikovat a aktivně jim prodávat. Jako příklad můžeme uvést třeba nákup s obsluhou, zakončený automatickou pokladnou.
Komunitní charakter venkovských prodejen zas inspiruje k zavedení „prodejních asistentů“. To mohou být jak klasičtí prodavači (ovšem v trochu odlišné roli), tak dobrovolníci, kteří si třeba i bez nároku na odměnu v určitou dobu povídají se zákazníky, pomohou jim s nákupem a tak dále.
A prodejní asistenty, i když v trochu jiné roli, je možné zavést i klasických samoobsluhách. Mluvil jsem o tom už někdy před 15 lety, ale právě nové technologie vytvářejí lepší podmínky pro jejich nasazení.
Pravidelným autorem blogu o tradičním trhu je Miloš Toman, který vytvořil podnikatelskou koncepci intuitivního marketingu.