Jak nedávno informoval magazín Zboží&Prodej, počet nezávislých prodejen s potravinami nadále klesá. Zejména těch, které nejsou členy žádné sítě a nemohou tedy využívat jejich vyjednávacích možností pro získání lepších cen od dodavatelů.

Členové těchto sítí se zatím drží. Nenechme se ovšem ukolébat. Konkurenceschopnost nespočívá jen v nižších nákupních cenách. To by bylo příliš snadné. Je potřeba zboží nejen dobře nakoupit, ale také dobře prodávat.

Každou chvíli ovšem slyším, že tradiční obchodníci nemají zájem o nové informace. Vzdělávání považují za zbytečné. Vždyť co mohou ještě nevědět, když podnikají dvacet a více let? Za tu dobu se ovšem prodej podstatně změnil. Přicházejí nové přístupy, nové technologie. Řetězce proto využívají služeb psychologů a odborníků na category management.

Dobře prodávat tedy neznamená narovnat levně nakoupené zboží do regálu a čekat, co na to zákazníci. Je zapotřebí mnohem více. Zatím, jak se zdá, vládne sebeuspokojení. Na letošní Samošce, která je významným zdrojem informací, jsem zaznamenal menší počet malých obchodníků i zástupců sítí.

Tomáš Baťa pře sto lety napsal: „Jednou z těch, pro živnostníka nejnebezpečnějších pověr je domněnka vlastní dokonalosti. Je to pověra, jíž propadá nejvíce dospělých lidí. Projevuje se netýkavostí, odmítáním poučení, přesvědčením, že nám není třeba vědět víc a učit se od každého.“

Budoucnost tradičních obchodníků nezávisí na tom, jestli budou mít nízké ceny. Je potřeba, abyste byli v čele všeho nového. Abyste přicházeli s moderními přístupy, jak technologickými, tak z oblasti psychologie prodeje, dříve než velká konkurence. Vždyť tradiční obchod je například vzorem, co se týče bezobslužných prodejen. A může toho být daleko více.

Kdo je malý výměrou prodejní plochy, nemusí být nejmenší ve využívání moderních trendů a informací. Jen je potřeba chtít.

Pravidelným autorem blogu o tradičním trhu je Miloš Toman, který vytvořil podnikatelskou koncepci intuitivního marketingu.