V rámci celkové udržitelnosti v byznysu je to téma, které už několik let každodenně zaměstnává subjekty prakticky ve všech oblastech podnikání. Energetické úspory ve firmách už dávno nejsou volbou, ale nutností. A protože přechod například na energeticky méně náročné technologie společnosti značně finančně zatěžuje, pomocnou ruku v podobě úvěru s nízkým úrokem vítá spousta z nich.
Koncem dubna loňského roku spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) společně s Národní rozvojovou bankou (NRB) program Nové úspory energie (OPTAK), který mohou využít firmy na projekty napříč ČR, kromě Prahy. Z vyčleněných 1,8 miliardy Kč bylo dosud vyčerpáno jen 250 milionů Kč převážně na malé záměry.
Program pomáhá financovat opatření vedoucí k úspoře energie, jako je zateplení budov, výměna oken, dveří, výměna vytápění, osvětlení, regulace energií, rekuperace nebo výměna energeticky náročných technologií za úspornější. Úvěr nabízí úrokovou sazbu 1,99 % p.a. a je určen pro společnosti všech velikostí. „Obracejí se na nás výrobní firmy, firmy z oblasti služeb, ale i zemědělci,“ přibližuje detaily Eva Baková, specialistka energetiky NRB. Ta také nabízí poradenský program Elena, která firmám pomáhá s potřebnými posudky a hodnoceními.
Ještě zbývá hodně
Dosud bylo v programu, který má alokované zdroje ve výši 1,8 mld. Kč, vyčerpáno jen 250 mil. Kč. V průběhu loňského roku totiž došlo přednostně k využití navýšeného objemu prostředků z končícího programu Úspory energie (OPPIK), zaměřeného na podobný typ investic u malých a středních firem. V roce 2023 byla poskytnuta stovka úvěrů v celkovém objemu 364 mil. Kč (celková alokace pro tento program na období 2018–2023 byla 850 mil. Kč). „Poskytování zvýhodněných úvěrů z programu OPTAK tak v plné míře začalo až na konci roku 2023,“ vysvětluje Eva Baková.
Finance z programu OPPIK využila v minulosti například rodinná firma Lahůdky Fiala, která vyrábí chlebíčky, saláty a pomazánky. Ty míří nejen do vlastních čtyř prodejen, ale společnost je rovněž zaváží B2B klientům. Díky dvěma bezúročným úvěrům financovala výměnu střechy, oken a zateplení administrativní budovy, instalaci fotovoltaiky a pořízení tří tepelných čerpadel. „Výsledkem je, že 35 procent elektřiny pro naši centrálu si nyní vyrábíme sami na střeše,“ říká majitel Jan Fiala. Firemní elektro auta pomáhají se spotřebou letních přebytků. Instalací tepelných čerpadel se firma mohla zbavit závislosti na plynu právě ve chvíli, kdy dorazily nové rozpisy záloh s trojnásobkem nových cen.
Šance i pro velké projekty
Od 1. 1. 2024 jsou úvěry poskytovány v režimu de minimis, tudíž pouze na menší investiční záměry. Nedávno ale NRB zveřejnila informaci o Zvýhodněném úvěru Nové úspory energie klientům. Aktualizace Výzvy a zahájení poskytování podpory zahrnuje i režim tzv. Blokové výjimky (GBER). V jeho rámci je možné poskytnout na záměry klientů vyšší objemy finančních prostředků. Podle Evy Bakové se na NRB jen během dubna obrátily už stovky klientů s žádostí o konzultaci projektů. Právě ta zvyšuje šanci firmy na úspěšné získání financí z programu. A právě díky Zvýhodněným úvěrům i v režimu GBER v NRB předpokládají značně zvýšený zájem právě pro velké projekty.
„V současné době klienti hledají především úsporu provozních nákladů. Nejčastějšími záměry klientů jsou celkové rekonstrukce nemovitostí. Klienti provádějí zateplení pláště budov, střechy, výměnu oken, výměnu vytápění nebo osvětlení,“ přibližuje Eva Baková, na co finance z úvěru nejčastěji míří. Přidanými opatřeními bývají fotovoltaika (FVE) a tepelná čerpadla, NRB ale pomohla také s financováním zelené střechy nebo s využitím srážkové vody v kombinaci s dalšími opatřeními k úspoře energie. „Řada firem také provádí výměnu energeticky náročné technologie za tu úspornější,“ doplňuje Eva Baková.
Vše se musí dobře spočítat
Podmínkou získání Zvýhodněného úvěru s dotační složkou je doložení úspory energie. Výpočet úspory energie na opatření na nemovitostech lze provést prostřednictvím programu Elena, což znamená, že klient nemusí vyhledávat poradce sám. Vyhodnocení provede specialista nebo smluvní poradce NRB. „Poplatek za výpočet úspory je z 90 procent hrazen z prostředků Evropské investiční banky a klient hradí pouze zbylých 10 procent jeho hodnoty. Spolu s klienty vybíráme opatření, která lze financovat z programu Nové úspory energie, a pomůžeme i s vyhodnocením úspory energie,“ doplňuje Eva Baková.
S internetem věcí (IoT) na internet energií (IoE)
Už několik let se mluví o přínosu využívání internetu věcí (IoT), se kterým už má řada společností zkušenosti například z implementace chytrých čidel, napojených na systémy, které řídí úspory energií. IoT čidla se využívají pro monitoring chladicích či mrazicích zařízení v obchodech, nepostradatelné jsou rovněž ve výrobě. Už nějakou dobu se také mluví o tom, že nestabilní a těžko předvídatelný energetický trh potřebuje další stupeň, tzv. internet energií (IoE). V praxi může takové IoE vypadat tak, že s pomocí IoT budou vytvořeny monitorovací sítě čidel, které se budou propojovat do tzv. chytrých sítí (smart grid). A díky smart grid aplikacím bude možné podrobně sledovat aktuální stav sítě, řídit spotřebu elektřiny nebo flexibilně zahrnout do elektrické sítě obnovitelné zdroje. Cíl je jednoduchý, vybudovat nový typ sítě, který nahradí tradiční model dodávek elektrické energie tak, jak jsme zvyklí, a nabídne dodávku energií co nejefektivněji podle aktuální potřeby. Díky inteligentnímu sběru dat, automatizovanému řízení a využití informací o aktuální spotřebě a produkci elektřiny umožní smart grid optimalizovat tok elektřiny a snižovat ztráty v síti. A to do budoucna určitě oceníme.
Příklady z praxe:
Úspory přináší fotovoltaiky i rekonstrukce strojoven potravinářského chlazení
Podle Anety Turnovské, tiskové mluvčí hypermarketů Globus, procházejí obchody modernizací zaměřenou na snižování energií průběžně. Retailer má zavedený systém managementu hospodaření s energií v oboru maloobchodu, pekařství, řeznictví a restaurace a je držitelem certifikátu ČSN ISO 50001:2019. Rekonstruované hypermarkety jsou vybaveny uzavíratelnými chladničkami pro čerstvé výrobky, čímž se výrazně šetří elektrická energie a jak dodává, pracuje se také na rozšíření fotovoltaických řešení: „Globus pracuje na využití některých střech velkoplošných hypermarketů na fotovoltaiku.“
Do roku 2030 čeká řetězec například dokončení rekonstrukce strojoven potravinářského chlazení v pěti pobočkách, které s sebou nesou především výměnu chladiva obsahujícího freony za chladivo na bázi CO2. „S tím jsou spojené i výměny chladicího nábytku na prodejní ploše za uzavřený nábytek pro co nejvyšší úsporu elektřiny,“ upřesňuje tisková mluvčí. Financování modernizace a úsporných opatření využívá subjekt především z vlastních zdrojů, na rozsáhlejších projektech, jako třeba v případě výstavby fotovoltaických elektráren na střechách hypermarketů, čerpá přibližně pětinu pořizovací ceny z Národního plánu obnovy. Stejně tak je financováno i řešení Revitalizace nakládání s dešťovými vodami, jehož výsledkem je využití dešťové vody pro myčku automobilů v areálu hypermarketu Globus Čakovice. Retailer v celém areálu hypermarketu vybudoval důmyslný systém odchytu dešťové vody, která nahradí spotřebu vody pitné v myčce aut. Projekt zahrnuje soustavu odtokových kanálků na „dešťovku“ z celého pozemku. Ta je svedena do obří retenční nádrže o objemu 406 m3 zabudované pod parkovištěm. „Díky tomuto řešení budeme schopni nahradit až 86 procent roční spotřeby vody pitné v myčce aut,“ doplňuje Aneta Turnovská.
Fotovoltaika dokáže pokrýt až čtvrtinu roční spotřeby
Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má společnost Lidl Česká republika už na 55 prodejnách a navíc je také na budově logistického centra v Buštěhradu. Na tu firma částečně využila i dotaci. „Obecně lze říci, že fotovoltaikou jsme schopni pokrýt okolo 20 až 25 procent roční spotřeby prodejny,“ přibližuje tisková mluvčí Eliška Froschová Stehlíková. Dodává, že všechny prodejny a sklady jsou již vybaveny i úsporným LED osvětlením. „Co se týče chladicí technologie, dochází k postupné výměně za novější technologii s přírodními chladivy. Třicet šest procent našich prodejen využívá k chlazení potravin výhradně přírodní chladivo s nízkým GWP indexem již nyní a u zbylých prodejen tvoří neekologické chladivo z celkového objemu v prodejně jen velmi malou část,“ doplňuje.
V Lidlu nadále plánují instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy dostupných objektů. Podle tiskové mluvčí jsou prodejny pro využití fotovoltaiky ideální; ve dnech, kdy nejvíce svítí slunce, je spotřeba elektřiny z důvodu chlazení a mražení potravin největší. „Spousta našich prodejen je zároveň vybavena podružným měřením energie a umíme díky tomu vyhodnotit, které prodejny mají největší potenciál úspory energie. Dále pracujeme na zavádění IoT technologií do našich procesů. Konkrétně byla dokončena instalace hardwarových prvků, které následně umožní sledování a vyhodnocování v portálu, který je vyvíjen našimi kolegy na mezinárodní centrále v Německu,“ přibližuje technologické plány. Do budoucna tak bude možný nejen on-line monitoring, ale například i predikce závad či úpravy parametrů, které povedou k úsporám nejen v oblasti energií.
Ve svícení je nejvýraznější úsporou přechod na LED technologie
„V roce 2022 jsme dokázali snížit emise skleníkových plynů o 47 procent,“ říká Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Řetězec o tom informuje v pravidelném nefinančním reportu, kde uvádí, že od roku 2018 do roku 2023 snížil uhlíkovou stopu ve vlastním provozu o polovinu a řeší ji i v dodavatelském řetězci společně s dodavateli. „Provozujeme více než 330 prodejen v tuzemsku a jsme průkopníkem v systému autonomního nezávislého hlídání teplot na prodejní ploše i v zázemí,“ přibližuje detaily Jiří Mareček. Téměř celé portfolio prodejen Albertu využívá tzv. HCCAP teplotní čidla, která monitorují teplotu, respektive kvalitu chlazených a mražených potravin v celé prodejně. Dále firma implementuje do prodejen tzv. building management systém, který pomocí čidel, regulátorů a IT technologie řídí provoz veškerých zařízení HVAC (automatizovaný systém propojující topení, větrání a klimatizaci).
„Z pohledu svícení představuje nejvýraznější úsporu přechod na LED technologii, na konci roku 2023 ji využívalo 95 procent našich obchodů,“ doplňuje Jiří Mareček. A podstatnou součástí CO2 udržitelných řešení je podle něj také výměna syntetických chladiv za šetrnější alternativy. Už samozřejmostí je dnes uzavřený chladicí nábytek, což přináší nejen úspory elektrické energie, ale je to také příjemnější pro zákazníka, který prochází uličkami s chlazeným a mraženým zbožím. „Pro instalaci těchto technologií je důležité, aby byl systém dobře promyšlený a navržený. Ideální je najít vhodné řešení z pohledu celé životnosti technologie, zahrnující počáteční investici, provozní náklady, jako je spotřeba energie či náklady na servis a revize zařízení. Kromě energetických úspor v našich prodejnách, distribučních centrech i centrále se zároveň díváme na možnost vlastní výroby elektřiny. Samozřejmě tedy pracujeme na projektech, které umožní využití vhodných střešních ploch pro instalaci fotovoltaických panelů,“ dodává tiskový mluvčí.
Spuštění fotovoltaiky na střeše sedmi prodejen
Společnost Kaufland Česká republika má v současné chvíli 94 prodejen s moderním potravinovým chlazením využívajícím ekologické chladivo CO2. Všech 143 prodejen má vnitřní i venkovní LED osvětlení. Energii z fotovoltaické elektrárny (FVE) využívá dosud pouze prodejna v Písku (30 kWp), ale v Kauflandu letos plánují spustit fotovoltaiku na střeše sedmi prodejen (celkem asi 2,2 MWp). „Při plném pokrytí střechy si vlastní výrobou z FVE pokryjeme zhruba 20 až 30 procent spotřeby prodejny,“ přibližuje detaily tisková mluvčí Renata Maierl. Kromě toho se rozšiřuje využívání zbytkového tepla z potravinového chlazení v kombinaci s tepelným čerpadlem i do stávajících prodejen, kde se aktuálně k vytápění využívá plynový kotel nebo dálkové teplo.
Modernizací a přestavbou technologií prošla v minulosti prodejna v Klatovech, na kterou firma čerpala finanční podporu od Evropské unie. Cílem bylo dosažení úspory energie a následné úspory emisí CO2, kterých se dosáhne jak modernizací potravinového chlazení, tak LED osvětlení a systému měření a regulace. „Úsporná opatření provedená v Klatovech zatím zpracováváme a nemáme je ještě vyhodnocená,“ přiznává Renata Maierl. Změna ale podle ní musí být celková a prostupovat celou firmou. Proto zavádí provozní opatření a periodické kontroly technologií a činností v prodejnách s největším vlivem na energie na měsíční a čtvrtletní bázi.
Chytrá čidla pomáhají optimalizovat teplotu a spotřebu energie
Všechny prodejny společnosti Penny Market Česká republika jsou vybaveny úsporným LED osvětlením. „Chladicí, stejně jako další technologie obměňujeme průběžně a vždy se snažíme instalovat to nejúspornější a nejekologičtější řešení na trhu,“ říká tiskový mluvčí Tomáš Kubík. Energetické úspory díky výměně interního i externího osvětlení a chladicí i mrazicí technologie znamenají v jedné prodejně po její modernizaci v závislosti na použitých technologiích přibližně 75 MWh ročně. Celkově jen díky tomu retailer ušetří a neodebere tak z veřejné sítě více než 50 000 MWh elektrické energie ročně, což je průměrná spotřeba bezmála 17 000 českých domácností.
Aktuálně také subjekt ve všech prodejnách instaluje čidla, která na všech chladicích zařízeních měří a pomáhají optimalizovat teplotu nebo spotřebu elektrické energie.
„Fotovoltaické panely máme instalovány ve dvacítce našich prodejen, v průměru za celý rok pokryjí spotřebu prodejny přibližně z jedné třetiny,“ popisuje Tomáš Kubík. A dodává, že na instalaci fotovoltaických panelů rovněž využívají i dostupné dotační tituly.
Ve firmě jsou hrdí především na dvě prodejny, ve Skutči a Ždírci na Vysočině, které jsou vyrobeny celé ze dřeva a využívají nejmodernější technologie. Mají vlastní fotovoltaické elektrárny a díky speciálnímu čerpadlu mohou využívat zbytkové teplo z mrazicích a chladicích boxů na potraviny a není tak třeba řešit vytápění z vnějších zdrojů. Prodejna ve Ždírci je ještě energeticky úspornější než ta ve Skutči, která už funguje více než rok a půl. Celý projekt ve Ždírci je tak díky zkušenostem z první stavby ještě zhruba o desetinu úspornější. „Kromě vlivu na hospodárnost to znamenalo i další úspory materiálu při vlastní stavbě,“ připouští Tomáš Kubík. Prodejna disponuje technologiemi, které umí rozpoznat a potom optimalizovat a řídit chod chladicích boxů. Čidla pak umí zasáhnout a reagovat třeba na situaci, kdy zákazníci zapomenou dovřít skleněné dveře.
Zeleň zavlažuje dešťová voda
Rostoucí povědomí o nutnosti udržitelného rozvoje a snížení ekologické stopy se projevuje ve způsobu, jakým firmy hospodaří s přírodními zdroji. Pozitivním příkladem je Fashion Arena Prague Outlet (FAPO), která se může pochlubit dalším realizovaným projektem z oblasti udržitelného rozvoje. FAPO nově využívá retenční nádrže na shromažďování dešťové vody, z níž bude celoročně zavlažovat zeleně. Přispívá tím k ochraně vodních zdrojů a současně si připomíná Světový den životního prostředí, který letos připadá na 5. června.
S kapacitou 400 kubických metrů podzemní retenční nádrž efektivně shromažďuje šedou vodu z dešťových srážek, která je následně využívána pro závlahu travnatých ploch a zelené střechy FAPO. Projekt navíc zahrnuje přípravu na využití vody pro splachování toalet, což by mělo v budoucnu přispět k dalšímu snížení ekologické stopy. Použitá voda prochází moderními filtračními procesy, včetně UV záření a pískové filtrace, což zajišťuje její vysokou kvalitu a širokou využitelnost. „Kompletní energetická samostatnost outletového centra je naší dlouhodobou prioritou. Retenční nádrže jsou dalším přirozeným krokem na cestě k maximální udržitelnosti přírodních zdrojů.“ uvádí Lenka Čapková, ředitelka outletového centra FAPO.
Retenční nádrž na zachycování dešťové vody není jediným udržitelným projektem FAPO. Disponuje také zelenou střechou, která slouží jako tepelná izolace a pomáhá k nižší produkci CO2. Mezi další velké projekty patří vlastní včelí úly, zbudování kompostéru nebo právě probíhající instalace vlastní fotovoltaiky. Budova tak dosahuje nejvyššího hodnocení v mezinárodním hodnocení BREEAM. Tato certifikace garantuje udržitelnější prostředí v budovách a dokládá plnění závazku chránit přírodní zdroje.
Výraznou roli v odklonu od plynu hrají tepelná čerpadla
Velcí výrobní giganti se samozřejmě v oblasti snižování energií realizují také. Téměř každý má dnes již své plány na snížení emisí a postupnými kroky je dosahuje. Společnost Nestlé například v olomoucké čokoládovně Nestlé Zora meziročně snížila spotřebu elektrické energie na tunu výroby o více než pět procent, ve slovenském závodě Carpathia v Prievidzi (domov výrobků Maggi) je to 4,6 %. „Určitě výraznou roli při úsporách energie hraje přechod na tepelná čerpadla. Ty mají třikrát nižší spotřebu energie než plynové kotelny a mohou stát blíže k výrobě, takže nejsou takové tepelné ztráty,“ vysvětluje Tereza Skrbková tisková mluvčí Nestlé Česko a Slovensko. A konstatuje, že se tepelná čerpadla zároveň využívají na maximum. Na jedné straně jako zdroj tepla, ale využívá se i chlad k chlazení při výrobě. Například v továrně na Zlínsku, kde se vyrábí třeba bonbony Jojo, se využívají tepelná čerpadla k technologickému ohřevu a na druhé straně na chlazení želé. Tím se výrazně sníží spotřeba energie.
„Pokud jde o elektřinu, ve všech třech našich továrnách v České republice i v továrně na Slovensku, využíváme od roku 2021 výhradně certifikovanou zelenou elektřinu, tedy z obnovitelných zdrojů. A svou roli v úsporách hraje i zateplování a přechod na LED osvětlení. Právě v Prievidzi už máme z 99 procent jen LED osvětlení,“ přibližuje. Zajímavostí je určitě i fakt, že Nestlé už z tuzemských provozů od roku 2013 nevyváží žádný plastový ani jiný odpad na skládky, ale recykluje ho nebo energeticky využívá. Pro roky 2023 a 2024 má firma v plánu investovat do obnovitelných zdrojů energie více než 100 milionů korun. Cíle nejsou nízké, do roku 2050 chce mít Nestlé čisté emise.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 5/2024.