Komise Legislativní rady vlády (LRV) pro hodnocení dopadů nové legislativy žádá, aby se přerušil proces novelizace zákona o obalech, kterým chce ministr životního prostředí Petr Hladík prosadit povinné zálohování PET lahví a plechovek. Komise potvrdila připomínky celého spektra svazů a organizací, které s novelou nesouhlasí.
Proti novele se vymezují Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Asociace krajů České republiky, jednotlivé kraje, některé resorty, Hospodářská komora ČR (HK ČR), Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Rada seniorů České republiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace českého tradičního obchodu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, provozovatelé benzinových pump, recyklační firmy, svazy městských svozových společností, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky a další.
Komise LRV pro hodnocení dopadů nové legislativy má za úkol sledovat, jak zákony dopadnou na občany, obce a na veřejné a celospolečenské zájmy. Ve svém stanovisku zmiňuje velké množství rozporů v zásadních věcech s velkým počtem subjektů. Jak konstatuje, některé konkrétní úvahy a postoje Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR) v obhajobě navrhovaného zálohového systému jsou nevyvážené a nepřijatelné. Dále sděluje, že „zpráva se zabývá jen těmi dotčenými subjekty, kterých se nejvíce týká zálohování, nikoliv těmi subjekty, jichž se týká třídění a sběr odpadů v případě zvolení jiné varianty než varianty zálohování“.
Zhoršení dostupnosti obchodů
Navrhované znění může podle komise „vést ke snížení konkurence a lokálně k omezení dostupnosti obchodů určitého typu v malých městech a obcích“. Předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky Eliška Olšáková komentuje návrh novely takto: „Je pro nás nepřijatelné, aby kvůli zálohování lidé přicházeli o možnost nákupů na vesnicích. Chceme řešení, které bude pro lidi komfortní a ne, aby museli nosit odpady do obchodů, když mají sběrnou nádobu u domu.“
Komise dále kritizuje, že ministerstvo nedostatečně hodnotilo jednotlivé varianty řešení s tím, že dopředu preferovalo variantu zálohování. Navíc u jednotlivých variant „chybí skutečné zhodnocení dopadů na občany, spotřebitele, pro které mají různá možná řešení velmi rozdílné dopady“.
„Hospodářská komora opakovaně upozorňovala ministerstvo, že takto připravená novela není způsobilá k tomu, aby prošla legislativním procesem. Upozorňovali jsme na řadu konkrétních problémových bodů. Bohužel bez úspěchu. Zcela chápu komisi, že požaduje přerušení projednávání této novely,“ komentuje Jan Mraček, člen předsednictva HK ČR.
Vysoké náklady
Z hodnocení vládní komise dále plynou vysoké náklady na vysbírané a vytříděné PET lahve v novém zálohovém systému. Komise k tomu uvádí: „Vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží.“
Jak komise dále upozorňuje: „Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz.“
Nevýhodný návrh
Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí České republiky, k problematice uvádí: „I gesční Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydal kritické usnesení k této novele. Výbor požadoval nevyjímání hodnotných surovin ze systémů obcí. Požadoval řešení výhodné celospolečensky, nikoli jen pro úzkou část průmyslu, pro nápojářské koncerny. Hodnocení komise LRV ukazuje, že nic z toho ministerstvo nesplnilo. Dopady na obce, občany a na stávající třídící systémy obcí jsou opravdu velké. Návrh prostě není výhodný pro lidi.“
Komise požaduje přerušení projednávání novely za účelem vyřešení široké řady uvedených problémů. Dne 8. srpna má novelu obalového zákona projednat také plénum Legislativní rady vlády. Předpokládá se, že Legislativní rada vlády projednávání přeruší a návrh vrátí ministerstvu. Stanovisko komise Legislativní rady vlády k hodnocení dopadů nové legislativy lze najít zde.
Senioři se bouří proti omezení letáků
Vůči novele zaznívají i další kritické hlasy. Rada seniorů České republiky se bouří kvůli možnému omezení dostupnosti tištěných letáků. Takřka devět z deseti českých seniorů alespoň občas nakupuje podle letáků a každý třetí senior využívá informace v nich k častým nákupům. Naprostá většina seniorů (77 %) preferuje tištěné letáky před elektronickou nabídkou. Pro 74 % seniorů starších 70 let je důležité zachování tištěných letáků jako informačního zdroje. Nejvíce seniory v letácích zajímají informace o slevách a akčních nabídkách, tuto možnost zvolilo 92 % dotázaných. Vyplývá to z červencového průzkumu společnosti NIQ pro Radu seniorů ČR.
Budoucnost tištěných letáků je však ohrožena aktuálně projednávanou novelou zákona o obalech, která má dodatečně zdanit jejich výrobce a distributory. Podle předsedkyně Rady seniorů ČR Lenky Desatové lze kroky ministerstva vnímat jako omezování svobodného přístupu k informacím a sociální diskriminaci seniorů.
Zvýšení spotřebitelských cen
„Návrh ministerstva životního prostředí na dodatečné zdanění tištěných letáků ve formě recyklačního poplatku způsobí buď jejich úbytek nebo zvýšení spotřebitelských cen. Po letech vysoké inflace a všeobecné drahoty by to pro seniory byla další těžká rána. Mnozí z nich stále obracejí každou korunu a tištěné letáky jsou často jejich jediným zdrojem informací o slevách a výhodných nákupech,“ říká Lenka Desatová.
Pouze šest procent seniorů nenakupuje podle letáků. Není tedy divu, že pro drtivou většinu seniorů je důležité zachování tištěných letáků.
Polovina českých seniorů nemá počítač, chytrý mobil ani internet
Podle údajů Českého statistického úřadu polovina seniorských domácností v ČR stále nemá přístup k počítači ani internetovému připojení. Čtvrtina seniorů starších 65 let nikdy v životě nepoužila internet, ve věkové kategorii 75+ jde dokonce o každého druhého seniora. Chytrý telefon vlastní lehce přes polovinu seniorů ve věkové kategorii 65 až 74 let. Nemá ho však ani čtvrtina seniorů starších 75 let. Pouze třetina majitelů chytrých telefonů ve věku 65 až 74 let stahuje aplikace, zatímco v kategorii 75+ to není ani jedna čtvrtina uživatelů.
„Ze všech uvedených dat jednoznačně vyplývá, že alternativa v podobě on-line letáků či mobilních aplikací pro seniory z mnoha důvodů nepřichází v úvahu. Pokud jim vezmete tištěný leták, v podstatě je tím odříznete od informací a sociálně diskriminujete. Když jsme resort upozorňovali na negativní sociální dopady novely, bylo nám řečeno, že na její přijetí to nemá a nemůže mít vliv. Máme to tedy chápat tak, že panu ministrovi Hladíkovi na seniorech nezáleží? Protože tento způsob komunikace prakticky nic jiného neznamená,“ dodává Lenka Desatová.
