Nejvíce kupujících tichých vín osloví bílé víno, které tvoří více než šestinu nakoupeného objemu. Následují bezmála třetinová červená vína a paletu barev uzavírají růžová vína. Ještě větší dominance bílých vín panuje u šumivých, kde druhá příčka patří růžovým a červená vína jsou opravdu jen okrajovou záležitostí. Vyplývá to z dat Spotřebitelského panelu GfK. Zatímco spotřeba šumivých vín stoupá, tichých klesá.
Důležitost šumivých vín v posledních letech výrazně roste, zejména na úkor tichých vín. „V uplynulém roce se již každý pátý nakoupený litr třpytil bublinkami a nic na tom nezměnil ani fakt, že jde o vysoce sezonní artikl,“ poukazuje Richard Piluša, client service team leader Spotřebitelského panelu GfK. Pro představu, více než čtyři z pěti kupujících šumivých vín je nakoupí v prosinci a v tomto měsíci se i zakoupí čtvrtina jejich celkového ročního objemu. Soudě podle porce objemu nakoupeného pro domácí spotřebu získávají mezi šumivými víny na popularitě zejména suchá a sladší varianty jsou na ústupu. Suchá vína vedou i mezi tichými víny.
Nejsilnější podzim
Skleněná lahev je tradiční a roky prověřená klasika, která bude u šumivých a fortifikovaných vín těžko hledat alternativu. „Na trhu tichých vín se již lze setkat i s jinými obaly. Pomineme-li plastové lahve a nápojové kartony, v posledních letech více kupujících volí bag-in-box provedení,“ říká Richard Piluša. V uplynulém roce to byla více než desetina domácností. Není bez zajímavosti, že společně s rozvojem tohoto praktického obalového formátu klesá počet kupujících sudových vín. Domácí vína ve výčtu zemí původu si pořizuje suverénně největší množství kupujících a oslovují bezmála 50 % českých domácností. Meziročně je to ale méně, do popředí se zde z tohoto pohledu dostávají vína slovenská.
Poptávka po vínech je v e-shopu Rohlik.cz stále silná a v letošním roce roste dvouciferným číslem. „Nejsilnějšími měsíci podle prodejů jsou jednoznačně listopad a prosinec, neboť se s nimi pojí oslavy jako Vánoce, Silvestr, Svatý Martin či obecně jen nákup dárků. Šumivá a perlivá vína mají standardně stabilní poptávku po celý rok s výjimkou letních měsíců, kdy zájem stoupá,“ hodnotí tisková mluvčí Denisa Ladka Morgensteinová. Obecně by se dalo konstatovat, že v teplých měsících jsou populární bílá vína a ve studených zákazníci volí spíše červená.
Krutá realita
V současné době je patrné, že krize dorazila i do vinařství. „Spousta zákazníků začala odpíjet své archívy, hledá akční vína a snižuje svoji spotřebu. Domníváme se, že aby mohlo 80 procent vinařů přežít, musí 20 procent zemřít. Je to krutá realita. Nejvíce nás v současné době poškozuje, že firmy si nemohou dát do nákladů tichá vína na reklamní předměty,“ informuje Jiří Hort, majitel vinařství Hort.
Spotřeba tichého vína dlouhodobě klesá. „Stěžejní je v tuto chvíli zajistit komplexní revizi a systémové reformy v oblasti vinařství a vinohradnictví,“ doplňuje Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. To shrnuje i Roadmapa pro budoucnost českého vinařství, která v první fázi počítá s novelizací vinařského zákona, následovanou zavedením minimální ceny za jednotku alkoholu a sladěním daňových parametrů. Vzhledem ke komplexnosti tématu je zároveň potřeba řešit aktuální problematiku i na celoevropské úrovni.
Nutnost změnit pohled
Problémů a překážek, s jakými se vinaři museli v posledních letech potýkat, je hodně: novela vinařského zákona, covid, kupní síla vzhledem k inflaci a cenám energií, drahé vstupní náklady, debaty o spotřební dani. „Připadá nám, že někdy si prostřednictvím výmyslů vlády Česká republika střílí do vlastních řad a dělá vinaře nekonkurenceschopnými. Máme skvělá vína, jsme bráni jako vinařská země, ostatní státy si téhle komodity váží už i vzhledem k návaznosti na kulturní bohatství a ráz krajiny. Byrokracie obecně v zemědělství je už přespříliš a stát hledá, jak ještě zregulovat podporu, škrtat na dotacích,“ dokládá Radim Heča, jednatel a generální ředitel společnosti Pavlovín, vinařství Velké Pavlovice. Proto by se podle něj měl hlavně změnit pohled na naše vinaře a zemědělce obecně a být patrioti: „Máme to štěstí, že nám podnebí k révě přeje, buďme na to hrdí a neničme si to nesmyslnými rozhodnutími.“
„Většinu spotřebovaného vína u nás dovážíme. Odbyt toho tuzemského proto není vůbec jednoduchý. Důvodů je několik, od doznívání covidu přes relativně vyšší průměrné ceny tuzemských vín, nepříznivou ekonomickou situaci až po bohužel klesající spotřebu tuzemských konzumentů, hlavně těch mladších,“ shrnuje Lenka Michlovská, manažerka obchodu společnosti Vinselekt Michlovský. Samozřejmě tomu nenahrává ani probíraná otázka spotřební daně. „Určitě by se mělo změnit omezení výnosu hroznů z hektaru, a to ze stávajících 14 tun na 20 tun za hektar pro kategorii zemských jakostních, tedy nepřívlastkových vín. A to především proto, aby tuzemská vína byla konkurenceschopná vínům dovozovým, abychom měli i konkurenceschopnou surovinu na výrobu šumivých vín,“ dodává. Právě segment šumivých vín je směr, jak současnou odbytovou krizi řešit a rovněž jak vytvořit nové produkty zajímavé pro zákazníky nové i stávající.
Stále stejná filozofie
Řetězec Tesco zaznamenává v kategorii vín výrazný nárůst zájmu o zmíněná šumivá vína, především o prosecco. Nejvíce roste obliba prosecca Mionetto a privátní značky Tesco Finest. „Roste i popularita vín v plechovkách. Nicméně celkově je kategorie vín dlouhodobě stabilní a zákazníci projevují vysoký zájem o naši nabídku. Zvláště oblíbenou akcí mezi zákazníky je nabídka tři plus jedna, kterou pravidelně zařazujeme několikrát ročně,“ uvádí Iva Pavlousková, external communication manager společnosti Tesco Stores ČR. Umožňuje zákazníkům získat při nákupu tří lahví vína čtvrtou láhev jako dárek.
„V současné době jsme do našich produktů zařadili dva základní produkty, kde cena / poměr kvality reflektuje současnou dobu. Jedná se o Znojemský Veltlín a Znojemský Müller Thurgau,“ představuje Jiří Hort. Tyto odrůdy z tuzemské oblasti mají velmi dobré chuťové vlastnosti a jsou podle něho perfektní na běžné pití. „Mezi novinky zařazujeme například další vína od malých vinařů, šumivá vína nebo vína v moderním balení typu bag-in-boxů,“ poodkrývá Iva Pavlousková. Ve vybraných obchodech nabídku rozšířili o prémiové láhve, a to zejména od zahraničních vinařů.
Vinařství Vinselekt Michlovský vedle šumivých vín připravovaných kvašením v láhvi významně rozšiřuje sekundární fermentaci v tlakových nádobách. V kategorii brut to jsou šumivá vína odrůdová: Pálava sekt, Riesling sekt, Sauvignon sekt a jiné. Dále je to cuvée Charmat bílý i růžový a cuvée v kategorii Demi sec. „Velmi dobře se vyvíjí i kategorie perlivých vín pod šroubovým uzávěrem a kategorie nealkoholických vín,“ sděluje Lenka Michlovská. Svou pozici si začíná vybojovávat i kategorie nízkoalkoholických vín, do 5 % alkoholu. „Filozofii máme stále stejnou. Dělat skvělá vína, jedině to je dlouhodobá cesta k úspěchu. Český trh s vínem je například oproti Rakousku či Francii strašně variabilní. Máme mnoho odrůd, tady vinaři v podstatě neví, co se bude prodávat za pět let, vždy je trendem jiná odrůda. Hodně teď letí bublinky, proto jsme k frizzante vínům udělali i kolekci sektů,“ vysvětluje Radim Heča.
Udržitelnost jako velké téma
Kromě výše popsaného je pro vinaře velkým tématem i udržitelnost. „Tu začínáme řešit již ve vinici v rámci vyšší integrované produkce, pěstováním PIWI odrůd, mimo jiné ideálních pro sekty a nealkoholická vína, sklepními technologiemi bez aditiv, jímáním CO2 při kvašení, využitím membránové filtrace, používáním odlehčených lahví a kartonů pro rychleji obrátková vína,“ konstatuje Lenka Michlovská.
Je to téma i pro společnost Pavlovín, vinařství Velké Pavlovice. Rádi by se ho drželi, hlavně z environmentálního hlediska. „Bohužel při prodeji sudových vín do vinoték se používají bag-in-boxy, tedy plastové sáčky vložené do papírového kartonu, které nahradily nerezové sudy. Člověk někdy žasne, čeho jsme byrokraticky schopni docílit při tolik probírané uhlíkové stopě a ekologii,“ povzdechne si Radim Heča. Vinařství Hort chce zavést zpětný odkup kartonů na víno. „Náš obalový materiál je z velmi kvalitních materiálů a vydrží opakované použití a je škoda takové kartony včetně speciálních proložek jen tak vyhodit,“ představuje Jiří Hort. Věří, že jejich zákazníkům se bude vyplácet kartony rozložit a vrátit.
Názor odborníka:
„Vinařství je v kleštích.“
Vinařské odvětví se potýká s poklesem spotřeby. Je to v důsledku ekonomické situace, změn spotřebitelského chování, klimatu i absence systémových politických rozhodnutí napříč Evropou. To vše má rovněž přímý dopad na pokles výsadby nových vinic i propad výměry stávajících vinohradů.
Martin Chlad, prezident, Svaz vinařů České republiky
Data:
Více než poloviční podíl mají supermarkety
Za posledních 52 týdnů končících 31. března 2024 se na českém maloobchodním trhu podle společnosti NIQ nakoupilo téměř 75 mil. l vína v celkové hodnotě přes 6,7 mld. Kč. Po poklesu objemů v minulém roce prodeje opět narostly o procento, tržby rostly obdobným tempem (o 1,2 %). Průměrná cena meziročně zůstala téměř stabilní, v průměru zaplatili čeští spotřebitelé necelých 90 Kč za litr.
Nejvíce se víno nakupovalo v supermarketech, které tvořily více než 57 % prodejů v objemu a meziročně jejich významnost ještě narostla zejména na úkor druhých hypermarketů s tržním podílem 32 %. „Za přesunem mohla stát i průměrná cena, která byla právě v supermarketech nejnižší, 85 korun za litr, a meziročně poklesla, zatímco v hypermarketech cena narostla průměrně o pět korun na pětadevadesát korun za litr,“ popisuje analytička Kateřina Panczaková. Zbylých téměř 11 % objemů se prodalo v organizovaných a neorganizovaných smíšenkách do 400 m2. Stejně jako u ostatních kategorií, Češi i u vín vyhledávají výhodné nákupy a akce. S tím souvisí, že 64 % prodejů kategorie v hodnotě se uskutečnilo v promoci a meziročně toto číslo narostlo o více než tři procentní body.
Tuzemská vína na špici
Nejprodávanější jsou stále bílá vína, která tvoří 52 % prodaných objemů a svůj podíl i prodané litry navýšily (meziročně o 5,2 %), následují červená s 31 %, která naopak ztrácí (7 %). Kromě bílých se dařilo i menšímu segmentu růžových vín (7 %), která od minulého roku narostla o 3,6 %.
Přestože jsou stále převažujícím typem balení vín skleněné láhve ve velikosti 0,7–0,75 litru, růst prodejů je tažen velikostmi většími než litr, zejména balenými v kartonu (bag-in-boxu). „Ve více než polovině případů si čeští spotřebitelé koupí v maloobchodě víno pocházející z tuzemska a toto procento meziročně roste,“ odhaluje Kateřina Panczaková. Následují španělská vína (9 %), maďarská (8 %), italská (7 %) a francouzská (6 %). Ačkoliv v ostatních kategoriích je možné pozorovat nárůst obliby privátních značek, u vín se stále z dominantních 88 % jedná o značková. Pouze 12 % objemu je tvořeno privátními značkami, v hodnotě to je dokonce pod 10 %.
| Trh s vínem | Hodnota prodeje v mil. Kč | Objem prodeje v mil. l | ||||
| 14/22 – 13/23 | 14/23 – 13/24 | % změna | 14/22 – 13/23 | 14/23 – 13/24 | % změna | |
| Víno celkem | 6 639,2 | 6 719,2 | 1,2 % | 74,0 | 74,8 | 1,0 % |
| Bílé | 3 950,8 | 4 088,8 | 3,5 % | 44,3 | 46,6 | 5,2 % |
| Červené | 2 279,3 | 2 220,1 | -2,6 % | 25,0 | 23,2 | -7,0 % |
| Růžové | 400,9 | 401,1 | 0,0 % | 4,7 | 4,8 | 3,6 % |
| Ostatní | 8,2 | 9,2 | 12,6 % | 0,1 | 0,1 | 41,9 % |
Pozn.: Data vyjadřují prodeje v obchodech s potravinami a smíšeným zbožím nad 400 m2 bez společnosti makro ČR za posledních 52 týdnů končících 13. týdnem 2024.
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
