Nakupoval jsem salámy ve dvou prodejnách. V obou případech byly na řezu už trochu oschlé. V jedné prodavačka odřízla kolečko a vyhodila ho, ve druhé mi salám prodala tak, jak byl. Divíte se, že už chodím jen do té první?
Nebo jsme po ránu nakupovali v pekařství na francouzském vesnici. Prodavačka nás upozornila, že pečivo, které jsme si vybrali, je už od včerejška. A nabídla jiné, čerstvé, ještě teplé. Mohla si říct, že turisty už nikdy neuvidí a podstrčit nám to nejhorší. Ale poctivost jí nedala.
Poctivost totiž není jen to, že nekrademe. Je důležitá i v přístupu k zákazníkovi. Jejím opakem je heslo „To stačí!“ Ke všemu je ještě záludné. Jakmile si na něj zvyknete, tlačí vás níž a níž. Až se nakonec vaše služby sníží natolik, že zákazníci jdou raději jinam.
Chování prodavaček ovšem zrcadlí postoje majitele prodejny a jejich zaměstnavatele. Nečekejme, že se budou snažit vyhovět co nejlépe samy od sebe. Zvlášť pokud to obchodník považuje za plýtvání nebo zbytečné zdržování. Musí v tom tedy jít příkladem. A nejde jen o otázku mravní. Kolik už jsem dal utržit prodejně, kde nelitovali jednoho odkrojeného kolečka salámu? Přesně tolik, o kolik ta druhá přišla.
Konkurence je totiž čím dál tím víc. V devadesátých letech stačilo, že obchodník měl zboží. Od té doby neustále přibývají prodejny obchodních řetězců. E-shopy s dovážkou až na práh. Nově i bezobslužné obchody. Ti všichni bojují o vaše peníze. A vyhrát nad nimi můžete jen tím, že se budete chovat jinak.
Dnes tedy v tradičním obchodě nevítězí dobré zboží (to má každý) za dobré ceny (jiní mají nižší), ale postoj. Postoj k zákazníkům, postoj k poctivosti. A zákazníci to dokáží ocenit.
Pravidelným autorem blogu o tradičním trhu je Miloš Toman, který vytvořil podnikatelskou koncepci intuitivního marketingu.
