Pokud má mléčný výrobek zvýšený obsah proteinu, nižší podíl sacharidů nebo je bezlaktózový, v regálu se dnes dlouho neohřeje. Naopak produkty s přívlastkem bio ve srovnání s minulostí už spotřebitele tolik nepřitahují. Tržby za mléčné výrobky rostou rychleji než v jiných segmentech a za poslední rok dosáhly téměř 64,4 miliardy korun.
Oblast změn a inovací se nevyhýbá ani segmentu mléčných výrobků. Podle Elišky Froschové Stehlíkové, mluvčí společnosti Lidl Česká republika, patří mezi výrazné trendy zvýšený zájem o proteinové produkty, respektive o ty s vyšším obsahem bílkovin, dále pak o artikly obohacené o vitaminy, prebio- či probiotika, minerály nebo kolagen. „Dnešní zákazníci se také zajímají o udržitelnost, snažíme se proto při výrobě využívat recyklovatelné materiály i snižovat množství plastu v obalech při zachování ochranných vlastností. Zmínit můžeme například novinku Pilos Řecký jogurt v kelímku o hmotnosti jeden kilogram,“ konstatuje.
„Významným trendem jsou i produkty low carb, tedy se sníženým obsahem cukru nebo úplně bez něj. A pravděpodobně největším hitem je teď high protein,“ shrnuje spotřebitelské preference Jan Teplý, provozní ředitel společnosti Madeta. Jak upozorňuje, víceméně všechny neochucené mléčné výrobky z portfolia firmy jsou přirozeně low carb a high protein. Jedná se o produkty jako cottage sýr, Lipánek tvarohový a obecně sýry.
V síti Penny zhruba před dvěma lety zaznamenali výrazný nárůst zájmu rovněž o high protein produkty. „Stejně tak se zvyšuje poptávka po bezlaktózových výrobcích, které si našly stabilní místo v nákupních košících zákazníků,“ hodnotí situaci Peter Lakatoš, vedoucí supply chain managementu a nákupu čerstvých potravin společnosti Penny Market. Naopak mírně podle jeho slov opadl zájem o bio produkty, které dříve patřily k výrazně sledovaným kategoriím.
Spotřebitelé chtějí klasiku
Navzdory trendům se však základní spotřebitelské nastavení příliš nemění. „Mezi nejprodávanější položky patří stále klasické mléko jakožto základní potravina. V oblasti novinek je nejoblíbenější Salko bez laktózy,“ přibližuje za Mlékárnu Hlinsko Adéla Čabayová, manažerka komunikace a PR koncernu Agrofert. V mlékárně Olma, která rovněž patří pod koncern, se daří především smetanovým jogurtům Florian a Pierot, ale také produktům z řady High Protein. I přes vyšší cenovou úroveň se zvyšoval prodej Bio mléka i Bio kefíru. Růst je patrný také v kategorii tvarohů a v neposlední řadě i pudingových dezertů a smetanových dezertů značky Maty.
V síti Lidl jdou nejlépe na odbyt základní potraviny, jako je máslo a mléko, ale i další mléčné produkty jako jogurty či sýry. „Mezi stálice v příchutích patří jahoda, vanilka a čokoláda, ale oblibu si získávají také exotické varianty, jako je například mango, případně sezonní speciály,“ komentuje Eliška Froschová Stehlíková.
K vůbec nejprodávanějším mléčným výrobkům v řetězci Penny patří trvanlivé mléko, a to jak polotučné, tak plnotučné. Dlouhodobě silnou pozici má také klasické máslo a velmi oblíbený je plátkový sýr eidam s obsahem tuku 30 % ve 100g balení.
Prodejům kralují sýry
Mléčné výrobky tvoří největší odvětví na českém trhu rychloobrátkového zboží. Podle údajů společnosti NIQ dosáhly za posledních 52 týdnů končících 6. dubnem 2025 tržeb v hodnotě téměř 64,4 mld. Kč a rostou rychleji než většina ostatních odvětví a celkový trh FMCG. Mléčné výrobky dokázaly zvrátit trend poklesu hodnoty prodeje o 2,7 % v minulém roce na letošní růst o 5,7 %. Objem prodeje vzrostl o 2,2 %, zatímco cena o 3,4 %. Největší kategorií mléčných výrobků jsou sýry, které tvoří 35,7 % celkové hodnoty prodeje segmentu v tomto roce. Následují máslo a margaríny (12,8 %), mléko (12,7 %), jogurty (11,7 %) a dezerty (9,6 %). Kategorie másla a margarínů měla největší pozitivní dopad na vzestup mléčných výrobků. Z celkového růstu 3,5 mld. Kč tvořila 1,23 mld. Kč. Následovaly sýry s téměř stejným dopadem – 1,20 mld. Kč.
„Tento rok dosahuje celkový prodej sýrů v České republice téměř 23 miliard korun v hodnotě a 102 milionů kilogramů v objemu prodaného zboží. Nominální růst kategorií sýrů byl 5,5 procenta, a to hlavně díky růstu objemu prodeje o 5,2 procenta, zatímco ceny zůstaly oproti minulému roku téměř stabilní. Téměř polovinu růstu objemu prodeje tvořila největší kategorie skupiny, tedy tvrdé sýry,“ objasňuje analytic insights associate Tetiana Buinytska.
Rostou mléčné nápoje i dezerty
Kromě sýrů rostly díky vyššímu objemu prodaného zboží také mléčné nápoje, jogurty a dezerty. Na rozdíl od těchto kategorií, které jsou poháněny objemem, druhá největší skupina mléčných výrobků, máslo a margaríny, vykazuje růst díky zvýšení cen. Letos vzrostla hodnota prodeje másla a margarínů o 17,5 % a dosáhla téměř 8,3 mld. Kč.
Nominální vzestup byl však způsoben pouze zvýšením cen o 18,5 %, zatímco objem prodeje mírně klesl o 0,9 %. Růst cen v této kategorii byl nejvyšší mezi skupinami mléčných výrobků. Průměrná cena másla a margarínů dosáhla letos 166,94 Kč oproti 140,89 Kč v roce minulém. Třetí největší skupinou kategorií mléčného průmyslu je mléko, kterého se během posledních 52 týdnů prodalo více než 408 mil. litrů a tržby činily téměř 8,2 mld. Kč.
S proteinem a bez laktózy
Nedávnými novinkami z Madety, které zákazníci poznají podle černé barvy na obalech, jsou výrobky High protein Madeland, High protein cottage, High protein Eidam Pro a High protein přírodní zrající sýr. „Jsou to přírodní a absolutně čisté produkty bez jakýchkoliv přídatných látek, u kterých bylo zvýšeného obsahu proteinů dosaženo pouze vyladěním výrobních technologií,“ vysvětluje Jan Teplý. Poslední novinkou společnosti Mlékárna Hlinsko je zmiňované Salko bez laktózy. Reagovala tak na stále rostoucí počet lidí s intolerancí na tuto látku. Další novinky či inovace firma chystá.
Mlékárna Olma považuje za inovativní výrobek roku proteinové mléko, první svého druhu na trhu. „Do našeho čerstvého polotučného mléka jsme přidali vlastní bílkovinu a zvýšili tak její obsah na 60 gramů na litr. Bílkovina dodává mléku plnou chuť. I když má nižší obsah tuku, chutná, jako by bylo plnotučné,“ uvádí Adéla Čabayová. Mléko je vhodné například do koktejlu sportovců po výkonu nebo pro seniory, kteří mají často nedostatek bílkovin ve stravě. Mlékárna dále upravila a vylepšila svůj Selský jogurt a uvedla dvě nové příchutě dezertu Carte d’Or.
Sezona ovlivní prodeje
Na prodeje mléčných výrobků má vliv aktuální sezona. V Olmě například registrují, že v létě spotřeba mléčných výrobků klesá, protože zákazníci jsou na dovolených v zahraničí. V Chorvatsku, které je oblíbeným dovolenkovým cílem Čechů, se naopak tento segment prodává během letních měsíců výrazně více. Roční období ovlivňuje i volbu příchutí. „V létě se více prodávají například osvěžující, lehčí citrusové. Naopak v zimním období jsou žádanější ty, které přinášejí pocit zahřátí či Vánoc. Léto je také sezonou všech druhů sýrů určených na grilování,“ komentuje Adéla Čabayová.
Eliška Froschová Stehlíková souhlasí s tím, že roční období má dopad na preference zákazníků: „Lze uvést příklad chlazených nápojů, jako je ledová káva. O tyto výrobky je samozřejmě větší zájem v létě, naopak v zimních měsících roste poptávka například po hutnějších smetanových dezertech.“
Ne zásadní, ale výkyvy
Peter Lakatoš vliv sezony naopak nepřeceňuje: „Nejde o zásadní výkyvy. V zimních měsících se častěji prodávají tučnější jogurty, ale obecně prodeje mnohem více ovlivňuje téma letáku. Období Vánoc, Velikonoc, pečení nebo grilování hraje větší roli než samotné počasí.“
„Obecně sezonní výkyvy výrazně klesly, stále jsou ale signifikantní u některých kategorií a v některých obdobích. V létě je hodně zákazníků na dovolené, takže poptávka je slabší. Platí také, že na Velikonoce rostou prodeje sýrů a másla, ještě výrazněji pak na Vánoce, kdy kromě másla výrazně roste poptávka po sýrech s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou například modré nebo archivní sýry,“ specifikuje Jan Teplý.
Převládají nákupy se sníženou cenou
Od února 2024 do února 2025 si alespoň jeden produkt z kategorie mléčných výrobků zakoupila každá domácnost, přičemž během jednoho nákupu v průměru utratila více než 100 Kč. Data YouGov Shopper panelu dále uvádějí, že mléčné výrobky domácnosti nakupují průměrně jednou za tři dny a ročně za ně vydají více než 13 tis. Kč.
Nákupy zboží se sníženou cenou dosahují v kategorii mléčných výrobků 62% podílu na celkových výdajích domácností. Největší část výdajů směřuje do kategorií sýrů, mléka, jogurtů a mléčných dezertů. „Nejčastěji domácnosti nakupují sýry, a to téměř osmdesátkrát za rok. Z hlediska výdajů jsou zároveň největší kategorií v rámci mléčných výrobků. Jedna domácnost ročně za ně utratí přibližně 5 700 korun,“ říká Katarína Šáriková, client service executive YouGov.
Pětiprocentní podíl rostlinných alternativ
Z kategorie sýrů domácnosti nakupují nejčastěji ty tvrdé, následují čerstvé, tavené a plísňové. Domácnosti si téměř výhradně vybírají produkty z kravského mléka, které tvoří více než 96 % výdajů domácností za tento segment. Za mléko jedna domácnost během sledovaného období utratila v průměru 1 500 Kč. „Do nákupních košíků si jej domácnosti vkládaly průměrně jednou za 14 dní a útrata během jednoho nákupu činila přibližně 57 korun. Nejvíce se nakupovalo kravské mléko. Téměř pět procent výdajů v kategorii mléka bylo utraceno za rostlinné mléčné alternativy,“ popisuje Katarína Šáriková.
Jogurty si během posledních 12 měsíců z nákupu domů přinesla téměř každá domácnost, a to v průměru jednou za 11 dnů. Cena jednoho nákupu dosahuje 42 Kč a téměř 70 % výdajů jde na zboží v akci. Za máslo domácnosti utratily 1 250 Kč a na nákup se vydaly jednou za 26 dní. Celkově si domů za rok odnesly 6,5 kg másla. Nákupy ve slevě mají v této kategorii 70% podíl na výdajích domácností a průměrná cena jednoho nákupu dosahuje téměř 90 Kč.
Ohled na udržitelnost
V Lidlu najdou zákazníci privátní produkty pod značkou Pilos a Milbona. V nabídce je celá šíře mléčných produktů, od mléka a sýrů přes jogurty až po zmrzliny. „Jelikož jde o privátní značky, výrobky se vyznačují kvalitou za výhodnou cenu. Díky tomu, že do výroby vnášíme připomínky, můžeme také přinášet zajímavé inovace nebo zohledňovat trendy. Ve spolupráci s našimi dodavateli neustále pracujeme na tom, aby naše výrobky reflektovaly požadavky moderního zákazníka,“ specifikuje Eliška Froschová Stehlíková. Jak doplňuje, retailer dbá na složení, snižování obsahu cukru, soli nebo inovace balení s ohledem na udržitelnost.
Síť Penny nabízí v rámci privátních značek rovněž prakticky kompletní sortiment mléčných výrobků: od dezertů a různých druhů jogurtů přes mléko, mléčné nápoje, smetany, roztíratelné pomazánky až po sýry ve všech podobách. Zastoupení mají plátkové, bločky, strouhané, plísňové, tavené nebo specializované druhy. „Nechybí ani tvarohy, tuky, margaríny nebo bezlaktózové alternativy. Všem našim privátním značkám se daří velmi dobře, značka Boni je u zákazníků velmi oblíbená,“ dodává Peter Lakatoš.
Jogurt patří na český stůl
Společnost Median v rámci svého průzkumu Market & Media & Lifestyle – TGI zjistila, že ve třetím až čtvrtém kvartálu minulého roku jedlo jogurty 85,5 % respondentů, zatímco je vůbec nekonzumovalo 14,5 % odpovídajících. Z těch, co si výrobek dopřáli, je 33,7 % otevřelo dva- až třikrát týdně a 16,1 % čtyři- až šestkrát týdně.
Tvrdé a polotvrdé sýry si ke konzumaci ve sledovaném období zvolilo 89 % spotřebitelů, zcela se jim vyhnulo 11 %. Z konzumentů si je jednou týdně položilo na talíř 21 % lidí, zatímco dva- až třikrát týdně 41,5 %. Mléčné dezerty za posledních 12 měsíců do svého jídelníčku zařadilo 65,1 % nakupujících a ne jim řeklo 34,9 %. Z pozitivně odpovídajících je jednou týdně jedlo 22,5 % a dva- až třikrát měsíčně 20,1 %.
Názor odbornice:
„Regionální produkty získávají na oblibě.“
Aktuálně zaznamenáváme pokles zájmu o bio výrobky, naopak lze vidět zvýšenou poptávku po bezlaktózových produktech. I když se mlékárenský trh v čase poměrně proměnil, jedna věc zůstává neměnná. Spotřebitelé vždy budou posuzovat poměr mezi cenou, kvalitou a chutí. U mléčných výrobků obecně jsou v kurzu produkty s vyšší přidanou nutriční hodnotou, například se zvýšeným obsahem cenné mléčné bílkoviny. Stále větší oblibě se těší také dezertní výrobky, které přinášejí bohatý chuťový zážitek, nebo přírodní produkty s regionálním příběhem původu a důrazem na čisté složení.
Adéla Čabayová, manažerka komunikace a PR, Agrofert
Data:
Lučina je jedničkou reklamních investic
V rámci seriálu z monitoringu reklamy Ad Intel se výzkumná agentura Nielsen Admosphere zaměřila na segment sýry. Žebříček TOP 5 firemních značek v tomto segmentu v období duben 2024-2025 vede Lučina.
Pětici firemních značek sýrů s nejvyšším objemem reklamních investic v ceníkových cenách charakterizuje převaha tvrdých sýrů, znatelné zastoupení mají i sýry plísňové. Podíváme-li se na kategorii mléčné výrobky, zjistíme, že objem investic do segmentu sýry je v rámci všech mléčných výrobků dominantní. Investice TOP 5 v ceníkových cenách v kategorii mléčné výrobky činí 1 052 039 000 Kč, sýry potom v TOP 5 celkově vykázaly hodnotu 821 270 000 Kč. Tři firemní značky se také opakují v TOP 5 obou segmentů.
Aktuálně z trhu:
Bohemilk Opočno servíruje tři sýrové novinky
Tradiční český výrobce mléčných produktů, značka Bohemilk Opočno, začátkem června představil tři novinky: Sýr Panýr, Svačinku a Smažáček.
Sýr Panýr obsahuje dvě porce po 80 gramech, který lze připravit za čtyři minuty na pánvi nebo grilu. Vhodný je pro všechny, kteří hledají lahodnou alternativu k masu. Svačinka v praktickém balení 100 g představuje plátky sýra s kousky šunky. Smažáček tvoří dvě porce sýra (2 × 80 g) připravené k obalení a osmažení.
Gabriela Bachárová, gabriela.bacharova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 5/2025.