Téměř polovinu Čechů mladších 70 let lze označit za aktivní uživatele AI. Konkrétně při nákupech již umělou inteligenci využívá aspoň jednou za měsíc 31 procent populace. K výstupům a doporučením nicméně Češi přistupují s určitou nedůvěrou a často si je ověřují.
Fenomén umělé inteligence stále výrazněji vstupuje do našich životů. Reprezentativní výzkum společnosti Incomind AI a nákupní rozhodování v Česku, realizovaný v závěru minulého roku, se zaměřil na to, jak Češi AI využívají, nakolik jim pomáhá při jejich nákupech zboží a služeb a jak je celkově integrována do celého nákupního procesu.
Obecně u Čechů převažuje kladný postoj k umělé inteligenci, zejména u mladších věkových kategorií a u mužů. Téměř polovina vnímá AI pozitivně, třetina neutrálně a pouze u šestiny převažuje negativní pohled. Celkem 45 procent Čechů lze označit za aktivní uživatele, kteří AI používají několikrát týdně (24 procent dokonce každý den). Dalších 18 procent využívá AI alespoň občas.
Aktivní uživatelé AI mají zkušenost v průměru s více než dvěma (2,3) nástroji. Vede ChatGPT, který uvedlo 58 procent, následují Gemini (31 procent), Copilot (20 procent) a Meta AI (17 procent). ChatGPT je spotřebiteli také nejlépe hodnoceným nástrojem, co do ochoty doporučit jej ostatním. Mezi aktivními uživateli je stále nejrozšířenější používání bezplatných verzí nástrojů AI. Placené nástroje AI zatím využívá pouze desetina Čechů, u velké části z nich jim tyto náklady hradí jejich zaměstnavatel. Nejvyšší podíl platících uživatelů zaznamenávají nástroje Perplexity a Copilot.
AI začíná výrazně promlouvat i do nákupního rozhodování spotřebitelů. Již 31 procent z nich využívá AI jako konzultanta při výběru zboží a služeb alespoň jednou za měsíc. „Muži se při tom obracejí na AI mnohem častěji než ženy, ještě výraznější je ovšem diferenciace podle věku, kdy alespoň jednou za měsíc použije AI při nakupování každý druhý Čech ve věku 16 až 24 let, ale pouze každý osmý v kategorii 55 až 69 let“, poznamenává Tomáš Drtina, jeden z autorů výzkumu společnosti Incomind.
Omezená důvěra
O ostražitosti těch, kteří AI při nákupech využívají, nicméně svědčí, že pouze 37 procent z nich vnímá AI jako důvěryhodný zdroj informací (jako velmi důvěryhodný dokonce pouze čtyři procenta). Ještě menší důvěra panuje vůči AI chatbotům na webových stránkách poskytovatelů zboží či služeb. Přesnost faktických výstupů z AI si ověřuje 61 procent uživatelů často, 11 procent dokonce pokaždé.
S AI nákupními asistenty (AI nástroji, které na základě požadavků a preferencí zákazníka pomáhají s nákupem od vyhledání a porovnávání produktů, doporučení, až případně po objednávku) komunikovalo v posledním roce 38 procent Čechů. Více než polovina je ochotna je použít při porovnávání možností před nákupem. Celkem 23 procent Čechů by AI asistentovi dovolilo v některých případech i dokončit nákup. „Od AI nákupních asistentů očekávají zákazníci zejména možnost porovnávat ceny, ochranu před podezřelými nabídkami, rychlé odpovědi na otázky o produktu či službě, ale třeba i porovnání vlastností produktů či analýzu a shrnutí uživatelských recenzí“, dodává František Trunec, další z členů autorského týmu Incomind.
Nejvyšší důvěru mají nákupy s využitím AI u elektroniky a knih, volnočasových aktivit, zábavy a dovolených, naopak nejnižší u nákupů aut a všech finančních produktů (úvěry, spoření, investování, pojištění). U obecné populace je důvěra nižší než u těch, kteří AI aktivně využívají při nákupech.
