Spotřebitelské ceny v únoru meziměsíčně klesly o 0,1 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně ceny vzrostly o 1,4 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v lednu. Uvádějí to nejnovější data Českého statistického úřadu.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v únoru o 0,1 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny výrobků z obilovin o 1,9 procenta, nealkoholických nápojů o 2,8 procenta, margarínu o 16,9 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 7,6 procenta, vepřového masa o 2,2 procenta, sýrů o 1,5 procenta a čokolády a kakaa o 2,2 procenta.
V oddíle alkoholické nápoje, tabák klesly ceny vína o 6,2 procenta, piva o 3,5 procenta a destilátů a likérů o 3,1 procenta. Na meziměsíční zvyšování celkové cenové hladiny měly v únoru vliv především ceny v oddíle rekreace, sport a kultura, kde vzrostly zejména ceny organizované dovolené a zájezdů o 4,8 procenta. Růst cen v oddíle doprava byl ovlivněn především vyššími cenami pohonných hmot a maziv o 1,2 procenta. Z potravin byly vyšší ceny zeleniny o 2,3 procenta, z čehož ceny brambor vzrostly o 13,8 procenta a ceny vajec o 4,7 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,5 procenta, zatímco ceny služeb o 0,5 procenta vzrostly.
Meziroční srovnání
„Meziroční vývoj spotřebitelských cen byl v únoru opět významně ovlivněn cenami potravin a nealkoholických nápojů. Ty již počtvrté v řadě zmírnily svůj meziroční růst a ve srovnání s loňským rokem byly vyšší o 0,4 procenta. U některých sledovaných položek byl však přesto oproti loňskému únoru zaznamenán výrazný růst cen. Například ceny hovězího masa vzrostly o téměř 22 procent a ceny vajec o 16,5 procenta,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 1,4 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v lednu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v únoru klesly ceny polotučného trvanlivého mléka o 20,4 procenta (v lednu pokles o 4,7 procenta) a ceny olejů a tuků o 21,3 procenta (v lednu pokles o 16,8 procenta).
Ceny výrobků z obilovin zpomalily svůj růst na 1,5 procenta (v lednu růst o 3,2 procenta) a nealkoholických nápojů na 1,7 procenta (v lednu růst o 3,8 procenta). V oddíle alkoholické nápoje, tabák v únoru zpomalily svůj meziroční růst ceny tabákových výrobků na 5,7 procenta (v lednu růst o 6,3 procenta), piva na jedno procento (v lednu růst o 3,3 procenta) a vína na 0,9 procenta (v lednu růst o 1,4 procenta).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru opět největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák (nárůst o čtyři procenta). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,2 procenta a ubytovacích služeb o 6,8 procenta. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 6,1 procenta, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,4 procenta, vodného o 3,9 procenta, stočného o 3,8 procenta a tepla a teplé vody o 2,2 procenta.
Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,9 procenta a zemního plynu o 7,2 procenta. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o pět procent. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v únoru především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 8,4 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 procenta, zatímco ceny služeb o 4,5 procenta vzrostly.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 2,2 procenta (v lednu 2,4 procenta).
Nekalé praktiky vedou ke zdražení
„Ceny potravin už třetí měsíc za sebou přispívají ke snížení celkové inflace v České republice. Meziročně zdražily potraviny a nealko nápoje o pouhých 0,4 procenta a oproti lednu dokonce zlevnily o 1,5 procent. Spotřebitelské ceny potravin by mohly být ale ještě nižší, pokud by vláda Andreje Babiše nastavila férové a konkurenční tržní prostředí a osekala zbytečnou byrokracii. Právě nadbytečné papírování uměle zvyšuje náklady všem podnikatelům v dodavatelském řetězci. Vláda také nesmí bránit tomu, aby se do Česka dovážely kvalitní a cenově konkurenceschopné potraviny ze zahraničí. Zároveň musí podpořit i budování nových výrobních kapacit přímo v Česku tak, aby klíčová přidaná hodnota výroby potravin vznikala na našem území, komentuje vývoj Tomáš Prouza,“ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.
Značkové potraviny podle Tomáše Prouzy dlouhodobě prodražují nekalé praktiky velkých nadnárodních výrobců, kteří neumožňují na český trh dodávat za stejně výhodných podmínek jako na velké zahraniční trhy. Rakouská vláda nedávno odhadla, že toto rozbíjení jednotného evropského trhu ze strany velkých potravinářů zdražuje značkové potraviny o 10 až 15 procent.
„Úkoly pro vládu, která chce udržet co nejnižší ceny potravin, jsou jasné. Pokud je vláda provede, budou si čeští zákazníci v obchodech moci vybírat z pestřejší nabídky, ve větší kvalitě a za nižší ceny. Důležité také bude, jestli vláda dokáže podnikatelům pomoci v době hrozící krize. Vidíme první náznaky zdražování ze strany našich dodavatelů kvůli krizi na Blízkém východě, která začíná navyšovat ceny energií a narušuje dodavatelské řetězce především z Asie. Pokud by blízkovýchodní krize trvala příliš dlouho, začaly by vysoké ceny energií a paliv zvyšovat inflaci včetně cen potravin,“ dodává Tomáš Prouza.




