Nový projekt společnosti Plzeňský Prazdroj sleduje celý proces výroby piva prostřednictvím přímého přenosu. Emeritní vrchní sládek Václav Berka vysvětluje, že cílem je přiblížit lidem celý řetězec vzniku oblíbeného nápoje. „Pivo nejde uspěchat. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli,“ říká. Pomalý videozáznam nabízí 280 dní dlouhé sledování od jarního setí až po čepování a divák by si z něj měl odnést větší respekt k celému procesu i výslednému půllitru.
Jak vznikl nápad ukázat celý proces výroby piva formou přímého přenosu a co si od projektu slibujete?
Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chceme dosáhnout správného výsledku, nemůžeme nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo nejde uspěchat. Chtěli jsme celý ten dlouhý proces lidem ukázat, tak nás napadlo, že než vozit lidi na chmelnici nebo na pole s ječmenem, přenese vše k nim do mobilů a počítačů.
Co všechno diváci během přenosu konkrétně uvidí, na co všechno se mohou těšit?
Na webu www.jaksevaripivo.cz mohou diváci sledovat 280 dní dlouhý a komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Je to alternativa k tradičním slow TV, jako je hořící krb nebo sledování letištní plochy. Jen s tím rozdílem, že naše pomalá televize je hodně relaxační. Občas projede traktor, někdy proběhne srnka. Ale celkově lidi uvidí všechny jarní práce na chmelnicích, jako řez chmele, drátkování nebo zavádění chmelových rostlin. A současně mohou sledovat, jak roste a postupně zlátne ječmen. V létě uvidí samozřejmě i sklizeň. A na podzim se kamery přesunou k nám do plzeňského pivovaru.
Projekt začal tento rok na jaře.
Začali jsme koncem března, kdy se seje ječmen a dělají se přípravné fáze na chmelnicích. V průběhu celého roku až do podzimu budeme ukazovat jednotlivé fáze růstu klíčových plodin pro pivo a pak samozřejmě i samotné vaření piva.
V jaké fázi je projekt aktuálně, co lze momentálně pozorovat v přímém přenosu?
V těchto dnech probíhá na polích drátkování, tedy zavěšení a také zapíchnutí drátku do země, po kterém se potom bude pnout chmel. Ten už je i vidět nad zemí, stejně jako ječmen, který pomalu barví pole do zelena.
Proč je podle vás důležité ukázat i zdánlivě obyčejné činnosti jako růst ječmene či péči o plodiny?
Protože pivo je přírodní produkt s velmi složitým a komplexním procesem vzniku. Češi ho milují, ale málokdo tuší, co vše se za ním skrývá. Je to víc než půl roku práce a úsilí farmářů na chmelnicích a polích s ječmenem. Přitom sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše 185 tisících hektarů, to je jedenáctkrát víc, než zabírají tuzemské vinice. A české chmelařství je třetí nevětší na světě. To jsou věci, které jsou zásadní součástí Česka, naší společnosti i ekonomiky. A my chceme obě suroviny i péči o ně lidem představit.
Na kvalitu chmele i ječmene mají vliv srážky, teplota či sluneční svit. Očekáváte, že do projektu může zasáhnout i nevyzpytatelnost počasí?
Počasí může vytvořit nečekané a zajímavé zápletky během sledování slow TV. Stejně jako má hlavní vliv na spotřebu piva, tak zásadně ovlivňuje i zemědělství. Navíc chmel i sladovnický ječmen jsou plodiny výrazně závislé na klimatických podmínkách. I proto ale se zemědělci spolupracujeme i jinak. Pro chmelaře jsme od roku 2021 měřili vliv počasí, které je v posledních letech nestálé, na růst chmele. A vyvinuli jsme světově unikátní aplikaci Pro chmel, která jim radí, kdy mají zavlažovat. Současně jim poskytuje komplexní data o teplotě, vlhkosti, stavu půdy, předpověď počasí a další informace. Aktuálně je aplikace bezplatně dostupná pro všechny pěstitele v Česku i pro posledního chmelaře na Slovensku. S vybranými pěstiteli ječmene pak zkoušíme principy regenerativního zemědělství na růst této plodiny v rámci našeho projektu Pro ječmen.
Je něco, co podle vás diváky v přímém přenosu opravdu překvapí nebo zaskočí?
Že přímý přenos má i zvuk. A když prší, je to rachot.
Jak náročné bylo technicky zajistit nepřetržité sledování polí a výroby piva?
Náročné. Od prvotní myšlenky – dáme na pole kameru a bude to – se objevilo mnoho problémů. Zjistili jsme, že dělat živý přenos není jen tak. Hodně nám pomohla česká technologická společnost RTMP, která živý přenos zajišťuje. Ale museli jsme řešit i dobíjení baterie, solární panely, úložiště video obsahu a spoustu dalších věcí.
Jaké jsou zatím ohlasy lidí na tento projekt?
Skvělé. Pro všechny je překvapivá ta až absurdní myšlenka, že přenášíme vteřinu po vteřině dění z pole, kde se vlastně nic neděje. To samo o sobě je zábavné. Ale když u přenosu vydržíte dlouho a opakovaně, tak zjistíte, že se toho vlastně děje hodně. Jen je to pomalé. Protože pivo neuspěcháš.
Myslíte si, že transparentnost celého procesu může ovlivnit i vnímání kvality výsledného produktu?
Věříme, že si lidi uvědomí, že pivo nevznikne jen tak, není to nějaké smíchání pár ingrediencí a je to. Je to komplexní proces a od zrníčka ječmene po stočení piva je potřeba tři čtvrtě roku a práce mnoha lidí. Současně věříme, že představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii, ale úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Vždyť pivovarnictví v Česku každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. A že jde o odvětví bytostně spjaté s naší kulturou a tradicemi, svědčí i to, že česká pivní kultura byla loni zapsaná na Seznam nehmotného dědictví České republiky.
Jaký moment z celého procesu výroby piva je pro vás osobně nejzajímavější nebo „nejmagičtější“?
Při vaření piva je každý moment tak trochu magický. Začnu trochu nostalgicky. Když se někoho zeptáte, jestli byl někdy česat chmel, tak zpravidla uvidíte rozzářené oči, které mu připomenou studentská léta a možná někdo zkusí spočítat, jestli za svoji chmelovou brigádu načesal alespoň tolik šištiček chmele na svoji celoživotní spotřebu piva, když na půllitr jsou třeba dvě nebo tři šištičky. Také pole s ječmenem je magické. Někdy je maličké a někdy je to rozlehlý lán, ale málokdo si dá tu práci s tím spočítat, kolik asi piva se z takového pole nechá uvařit, když na jednom metru čtverečním vyroste tolik ječmene, který odpovídá asi osmi až deseti půllitrům ležáku.
Také třetí surovina voda, která na nás prší, teče kolem nás v řekách anebo tryská z pivovarských pramenů, je magická. Její důležitost je v tom, že v pivě je jí zpravidla více než 90 procent. Přímo ve sladovně a v pivovaru už to jsou zejména magické vůně a chutě. Je to opravdu zážitek přivonět k hromadě klíčícího ječmene a ucítit jeho trochu okurkové tóny nebo promnout v ruce ještě horký, právě „dohvozděný“ slad a ochutnat jeho křehkou, nasládlou chuť.
Pro sládka pak přichází další magické chutě z varny – trochu obilná a sladová vůně vystírky, karamelové tóny ve vůni rmutování, sladkost při ochutnání „předku“ a na závěr intenzivní vůně chmelovaru. Ale magie v pivovaru ještě nebere konec, protože v kvasné kádi si můžeme poslechnout jemný šum bouřlivě kvasící mladiny a ochutnávka dozrálého piva přímo z ležáckého tanku to v pivovaru skvěle uzavře. Všechny tyto magické momenty nakonec chmelaři, ječmenáři a sládci s důvěrou předají do rukou pana výčepního a ten vykouzlí ve sklenici ten nejmagičtější moment a doprovodí ho slovy Na zdraví. A já si pak můžu vychutnat ten zázrak, který se jednoduše jmenuje ležák.
Co všechno kromě on-line přenosu pro diváky chystáte?
Na webu www.jaksevaripivo.cz lidé najdou kromě samotného živého přenosu i rozhovory s farmáři a pivovarníky, informace o pivu a pivovarnictví a taky každý měsíc soutěž o pivo. A vytrvalé soutěžící, kteří správně vyplní aspoň pět kvízů od března do listopadu, čeká slosování o hlavní ceny – 280 piv, posezení s přáteli u piva u nás na Šalandě v pivovarských sklepích nebo prohlídky pivovarů.
Související články:
Únorová Volba sládků přináší první nealkoholický speciál Nečekaný
Obliba piva mezi ženami v Česku roste, ukazují data Prazdroje. Pomáhá rozmanitá nabídka, nealko a útulnost hospod
Pilsner Urquell: The Original Beer Experience posiluje marketing o Jakuba Telenského a Ivu Šalplachtovou
Plzeňský Prazdroj ukáže v přímém přenosu 280 dní dlouhou cestu k pivu