Do začátku platnosti evropského nařízení o umělé inteligenci zbývají dva týdny, platí přitom pro každý e-shop, který provozuje AI chatbota nebo využívá AI generovaný obsah, tedy pro velkou část českého a slovenského trhu. Srovnávač cen a e-commerce platforma Heureka Group varuje, že velká část obchodníků stále není připravena. Mnozí navíc nevědí, co přesně po nich regulace vyžaduje.
2. srpen 2026 je klíčovým termínem pro splnění povinností u systémů takzvaného omezeného rizika. Do této kategorie spadají právě AI chatboti a nástroje pro generování obsahu, které dnes patří k nejrozšířenějším aplikacím v e-commerce. Heureka, která spolupracuje s 50 tisíc e-shopy v České republice, vidí u svých partnerů opakující se vzorec: obchodníci buď nevědí, že se na ně regulace vztahuje, nebo jednají na základě mylných předpokladů.
„AI Act se netýká jen technologických firem nebo velkých korporací. Pokud provozujete e-shop s chatbotem zákaznické podpory nebo používáte AI k tvorbě produktových popisků, regulace se na vás vztahuje. Otázka není, jestli se vás to týká, ale jestli jste na to připraveni,“ říká Stanislav Sopko, šéf produktu a vývoje v Heureka Group.
Nejčastější omyly, které e-shopy drží v nejistotě
Nejrozšířenějším mýtem je, že pokud e-shop zpracovává osobní údaje zákazníků prostřednictvím AI nástrojů, potřebuje k tomu automaticky jejich souhlas podle GDPR. Ve skutečnosti GDPR nereguluje využití AI jako takové. Reguluje zpracování osobních údajů a souhlas je jen jedním z několika platných právních základů. Pro běžné e-commerce scénáře postačí oprávněný zájem nebo plnění smlouvy.
Stejně rozšířená je představa, že AI generovaný obsah lze bez omezení volně používat. V praxi to tak nefunguje. Provozovatelé jsou povinni označovat deepfaky, poskytovatelé AI systémů musí označovat AI výstupy technickými prostředky jako vodoznaky a samotné vygenerování loga nebo produktového obrázku nezakládá autorská práva k výsledku.
„Tohle nejsou okrajové situace, ale každodenní scénáře pro většinu e-shopů,“ říká Karolína Houžvičková, advokátka ve společnosti eLegal. „Firmy, které budou mít problém, nebudou ty, které znaly rizika, a i přes ně do toho šly a třeba nakonec i chybovaly. Budou to ty firmy, které předpokládaly, že je vše v pořádku, aniž by to kdy ověřily. Může je totiž čekat řada nemilých překvapení,“ tvrdí.
Pět otázek, které by si každý e-shop měl položit
AI Act rozděluje AI systémy do čtyř kategorií: zakázané, vysoce rizikové, s omezeným rizikem a s minimálním rizikem. Pro většinu e-shopů je klíčová kategorie omezeného rizika, kam spadají chatboti a nástroje na generování obsahu, s povinnostmi účinnými od srpna 2026. Vysoce riziková AI, včetně některých HR a náborových nástrojů, čelí pozdějšímu, ale náročnějšímu harmonogramu.
Heureka ve spolupráci s eLegal doporučuje svým partnerům začít posouzením pěti základních otázek. Nejprve je vhodné zmapovat, jaké systémy umělé inteligence organizace používá. Následně je třeba určit, zda v souvislosti s těmito systémy vystupuje v roli poskytovatele, nebo provozovatele. Dalším krokem je ověřit, zda některý z používaných systémů nespadá do kategorie systémů AI s vysokým rizikem. Současně je důležité posoudit, zda je chatbot, pokud je využíván, jednoznačně označen jako nástroj založený na umělé inteligenci. V neposlední řadě je vhodné vyhodnotit, zda organizace vytváří nebo šíří obsah typu deepfake. „Většina e-shopů zjistí, že jejich situace je zvládnutelná, jakmile ji reálně zmapují, riziko spočívá v tom, že předpokládají, že není co mapovat dodává,“ uzavírá Stanislav Sopko.