logo

  • Zprávy
    • Moderní trh
    • Tradiční trh
    • E-commerce
    • Čerpací stanice
    • Nákupní centra
    • Dodavatelé
    • Spotřebitelé
    • Personálie
    • Ze zahraničí
    • Fotogalerie
  • Události
  • Profily
    • Rozhovory
    • Obchod očima…
    • Nákupčí
    • Mladí v retailu
    • Prodejny
    • Žena v retailu
  • Publicistika
    • CatScan
    • Data
    • Téma
    • Komentáře
  • Blog
    • In-store komunikace
    • Na tradičním trhu
    • Lidské zdroje
    • Trh pod lupou
  • Časopis
    • Aktuální vydání
    • O časopisu
    • Výzkum mezi čtenáři
    • Distribuce
    • Předplatné
    • Inzerce
    • Publikační kalendář
  • Newsletter
    • Newsletter
    • Registrace k odběru newsletteru
  • Speciály
  • TOP 50
  • O nás
    • Profil
    • Kontakty
    • Jak se spojit
    • Odkazy
  • Po hořických Potravinách Švamberk a první prodejně s názvem Naše špajzka v obci Boháňka se...
  • Too Good To Go, společnost se sociálním dopadem a světové tržiště pro hospodaření s přebytky...
  • Řetězec Tesco přivítal zákazníky v modernizované prodejně ve Veselí nad Lužnicí. Rekonstrukce...
  • Řemeslná pekárna Zrno zrnko má v nové pražské městské čtvrti Nuselský pivovar rovnou dvojnásobné...

Regionální potraviny jsou v kurzu

17. června 2025
Publicistika 0
180
Regionální potraviny jsou v kurzu

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR zájem zákazníků o regionální potraviny rychle roste. Lidé v nich vidí především garanci kvality, čerstvosti a udržitelnosti a chtějí aktivně podpořit menší domácí výrobce. Jedním z konkrétních kroků, jak chtějí obchodníci aktivně pomoci rozvoji spolupráce mezi nimi a menšími zemědělci, je nově vydaný Manuál farmáře pro dodávky do retailu.

Obchodníci na zájem zákazníků o regionální potraviny reagují logicky, chtějí jejich nabídku rozšířit. Ve společné autorské dílně Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) také proto vznikl nový Manuál farmáře pro dodávky do retailu. Přehledně představuje, co všechno obnáší spolupráce farmářů s řetězci, od nároků na logistiku a kvalitu až po možnosti zapojení do privátních značek.

Prostor pro výraznější modernizaci podpory

Podle Tomáše Prouzy, prezidenta SOCR ČR, chtějí obchodníci více lokálních potravin, protože jsou atraktivní pro zákazníky, důležité pro klimatickou udržitelnost, klíčové pro potravinovou bezpečnost a představují také cestu alternativy k dominantním českým velkoproducentům, na jejichž monopol Svaz dlouhodobě upozorňuje. „Pokud má trend zájmu o lokální potraviny růst, potřebujeme modernizovat celý rámec podpory a snižovat byrokracii, která producenty potravin i obchodníky dlouhodobě dusí,“ říká Tomáš Prouza.

Jednou z cest, jak podpořit menší dodavatele potravin, je podle něho modernizace a posílení značky Regionální potravina, kterou už od roku 2010 aktivně podporuje Ministerstvo zemědělství (MZe). Podle SOCR ČR je tu ale prostor pro výraznější modernizace podpory. Značku Regionální potravina podle nich může využívat jen minimum firem, panují tu značné byrokratické překážky a malí zemědělci si opakovaně stěžují, že úspěch v boji o získání značky Regionální potravina vedl k navýšení počtu kontrol inspekčních orgánů, takže označení raději vrátili.

S tímto tvrzením nesouhlasí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který pro MZe projekt soutěže Regionální potravina administruje. Kateřina Ratajová, ředitelka Odboru administrace podpory kvalitních potravin SSZIF, uvádí, že značka Regionální potravina se uděluje těm nejlepším zemědělským a potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Účast v soutěži je zdarma a od roku 2010 se nestalo, že by některá z firem ocenění vrátila.

Zájem o značku roste

„Naším cílem je seznámit veřejnost nejen s nejlepšími lokálními potravinami z našich krajů, ale také s benefity a přínosy lokální produkce,“ vysvětluje Kateřina Ratajová. Podstatnou součástí celého ocenění je tedy doprovodná komunikační a edukační kampaň, která zákazníkům přibližuje nejen oceněné výrobky, ale hlavně důvody, proč si je mají spotřebitelé vybírat. Nesouhlasí ani s tím, že by pro získání ocenění panovaly byrokratické překážky: „Formuláře pro přihlášení do soutěže jsou v rozsahu čtyř stran, přičemž jednu stranu tvoří čestné prohlášení.“ V každém kraji je také podle ní krajský koordinátor, který výrobcům s vyplněním přihlášky pomáhá.

Zájem výrobců o účast v soutěži je pro její úspěch zásadní. „Počty přihlášených výrobků nám potvrzují, že zájem producentů je stále velmi vysoký. Vloni jsme zaznamenali vůbec nejvyšší počet přihlášených výrobců i výrobků od počátku soutěže. Pro srovnání, v prvním ročníku v roce 2010 přihlásili výrobci 927 výrobků, v roce 2024 to byl už více než dvojnásobek, o značku Regionální potravina zabojovalo 1 867 přihlášených výrobků. Aktuálně jsme přibližně v polovině letošních hodnotitelských komisí a vidíme, že zájem ze strany výrobců bude minimálně podobný jako v minulém roce,“ hodnotí vývoj zájmu o značku Kateřina Ratajová. Dlouhodobě je o ni nejvyšší zájem v Ústeckém kraji, kde se loni hlásilo 52 výrobců s 259 výrobky. Následuje Středočeský kraj s 48 výrobci a 245 přihlášenými výrobky. A také v Plzeňském nebo Olomouckém kraji se hlásí vysoké počty výrobců. Počet aktuálně oceněných výrobků je 429 od 334 výrobců.

Značka Regionální potravina se uděluje jednou ročně v devíti kategoriích a její platnost patří výrobci po dobu čtyř let. Nelze ji prodloužit, výrobce musí potravinu či nápoj do soutěže přihlásit opakovaně. Obchodníci by ale vítali, kdyby bylo oceněných výrobků daleko více a nabídka oceněných regionálních výrobků by pak byla pro zákazníky pestřejší. Jak ale uvádí Kateřina Ratajová, značka je pro výrobce otázkou prestiže a exkluzivity: „Právě to, že značku každý rok získá maximálně 117 výrobků, ji činí výjimečnou, a výrobci si ji právě proto spojují s exkluzivitou a jsou na ni právem hrdí. Navýšením počtu držitelů by se vytratil smysl celého projektu a značka by se pro výrobce stala jen jednou z dalších mnoha ostatních.“

Není to jen produkt, ale celý příběh

SZIF každoročně sbírá zpětnou vazbu od držitelů ocenění, cílem je zjištění spokojenosti se značkou i hodnocení aktivit, které pro ně realizuje. Z průzkumu například vyplývá, že 93 % z dotázaných výrobců se domnívá, že značka Regionální potravina má dlouhodobě pozitivní vliv na podporu spotřeby regionálních potravin, 82 % výrobců uvádí, že značka má pozitivní vliv na zvýšení poptávky a prodeje jejich oceněných výrobků, 87 % výrobců plánuje usilovat o značku i v dalších ročnících soutěže. A více než polovina (54 %) výrobců uvádí, že hlavním důvodem pro přihlášení do soutěže je zvýšení prestiže výrobku či výrobce. Rozšiřovat ocenění na další stovky či tisíce produktů by podle Kateřiny Ratajové nedávalo smysl: „Uvedená prestiž je jedním z hlavních důvodů, proč je soutěž mezi výrobci tak ceněna. Je to ta jedinečnost či určitý druh exkluzivity. Důležitý je i fakt, že komunikační podpora míří na konkrétní vítěze oceněné značkou Regionální potravina, a dokáže tak mnohem lépe představit jejich příběh a přiblížit ho veřejnosti.“

Přežila se Klasa?

Velké řetězce, které jsou sdružené ve SOCR ČR, by uvítaly, kdyby se značky kvality, které uděluje MZe, modernizovaly a pracují i na konkrétních návrzích, jak na to. „Ve spolupráci s obchodníky jsme v roce 2024 dokonce připravili konkrétní návrhy na jejich modernizaci, vycházely ze spotřebitelských dat, se kterými pracují marketingoví odborníci řetězců,“ říká Romana Nýdrle, ředitelka pro obchod SOCR ČR. Z nich vyplynulo, že značka Klasa se již přežila, zákazníci nerozumí její přidané hodnotě a je zároveň nedostupná pro privátní značky řetězců. Povědomí o značce se zvyšuje pouze nárazově, a to v průběhu reklamní kampaně se spotřebitelskou soutěží.

Obchodníci potvrdili, že nejlépe fungující značkou kvality je právě Regionální potravina, která však čelí nepochopitelné regulaci, kdy z daného regionu tuto značku v jednom roce získá vždy jeden výrobek, a to z jedné z devíti definovaných kategorií, navíc je udělena pouze na čtyři roky, přitom lokálnost a krátké dodavatelské řetězce jsou tahákem pro spotřebitele. Proto navrhují, aby stát nadále nepodporoval značku Klasa, a to ani v případě, že by ji mohli využívat pro výrobky pod vlastní značkou. „V současnosti mají vlastní značky řetězců u zákazníků větší hodnotu než Klasa,“ je přesvědčena Romana Nýdrle. Obchodníci dále navrhují, aby byl reklamní rozpočet alokovaný pro budování značky Klasa přesunut na podporu a rozvoj značky Regionální potravina, jež propaguje lokální výrobky českých farmářů. A návrh obsahuje i to, aby byla zrušena regulace, která omezuje počet výrobků v regionu, a upravit pravidla, která v současnosti omezují dobu, na kterou je udělena.

MZe i SZIF jsou podle Kateřiny Ratajové otevřeny diskusi a konkrétním podnětům. Pravidelně se tak aktualizují metodiky pro udělování značek, zapracovávají se oblasti, jako je udržitelnost, lepší podmínky zvířat či zapojení sociálně odpovědných aktivit. Obě instituce si ale stojí za tím, že ocenění má zůstat pro výrobce prestižní záležitostí. I Klasa je podle ní důvěryhodnou značkou se stabilní pozicí na trhu: „Z našich průzkumů vyplývá, že se 70 procent výrobců domnívá, že neexistuje prestižnější značka než Regionální potravina. Hned po ní ale následuje značka Klasa. Je to nejznámější značka potravin v České republice, kterou zná 8 z 10 spotřebitelů. Stát ji navíc už od roku 2016 finančně samostatně nepodporuje.“

Jak ocenění Regionální potravina, tak i Klasa míří převážně k malým firmám. U ocenění Regionální potravina převažují mikropodniky, které zaměstnávají do 10 zaměstnanců (73 %) a malé podniky s počtem 11 až 50 zaměstnanců (19 %). Jen v osmi procentech se jednalo o společnosti, které zaměstnávají 51 až 250 zaměstnanců. Podobně je na tom podle ní i Klasa, toto ocenění míří v 91 % k podnikům, které zaměstnávají do 250 zaměstnanců. Více než třetina jsou firmy s 11 až 50 zaměstnanci.

Tradiční obchodníci s regionálními výrobci spolupracují už léta

Výrobky z regionu a od lokálních výrobců jsou neodmyslitelnou součástí nabídky obchodníků, kteří patří k tradičnímu českému obchodu. Patří k nim i Svaz českých a moravských spotřebních družstev, Skupina Coop, která skrze více než čtyři desítky spotřebních družstev provozuje přes 2 400 prodejen v tuzemsku. Jak říká Lukáš Němčík, místopředseda představenstva Skupiny Coop pro služby a komunikaci, mezi nejprodávanější regionální potraviny patří zejména pečivo, uzeniny, lahůdkářské výroby či třeba pivo. Vystavení věnují velkou pozornost a tyto potraviny jsou speciálně označovány, mnohdy mají dokonce speciální sekce, ať už jde o pivotéku, úsek pečiva, lahůdek nebo přímo sekce regionálních produktů. „Hledáme řadu dalších cest, jak lokální výrobce podpořit. Děláme ochutnávky, výrobky mají své umístění v letácích a své místo mají také na e-shopu. Naše politika se dlouhodobě vyplácí a zákazníci se naučili tyto potraviny nakupovat i přesto, že mnohdy jde o produkty z vyšší cenové hladiny,“ potvrzuje.

Na dohled od komínů pekáren

Nabídka regionálních produktů se v tak široké síti prodejen liší. „Obecně ale platí, že naši zákazníci nakupují zejména pečivo a uzenářské výroby z regionální produkce. Podle našich statistik se například pečivo dováží do prodejen z průměrné vzdálenosti kolem 20 kilometrů. S nadsázkou se dá říci, že máme prodejny na dohled od komínů pekáren. Velmi dobrá spolupráce je v mnoha regionech nastavena také u mléčných a lahůdkářských výrobků. Určitě bychom byli rádi za lepší spolupráci s producenty ovoce a zeleniny, kde stále v některých případech řešíme zejména logistiku,“ doplňuje Lukáš Němčík. Různé formy podpory regionální výroby potravin ze strany státu vítá, ale primárně na ně nesází. Ve Skupině Coop pracují na tom, aby byla nabídka regionální produkce velmi pestrá bez ohledu na ocenění. Je to pro ně cesta, jak se odlišit od nabídky velkých řetězců.

Vyšší obrat i pomoc s dotacemi

Rodinné řeznictví a uzenářství Oldřich Čejka ze Skutče na Vysočině s více než stoletou tradicí získalo v posledních letech ocenění Regionální potravina už pro tři výrobky. Poprvé v roce 2021 pro produkt Cool hovězí (Breasola), sušené hovězí maso, které je marinováno čtyřmi druhy pepře a sušeno čtyři týdny. Další roky následovalo ocenění pro Čertovské tyčinky a ručně vyráběné škvarky z vepřového hřbetního sádla. „Spolupráce s Ministerstvem zemědělství je velmi dobrá, opravdu tam vnímám velký zájem o to, aby se kvalitní regionální potraviny dostaly k zákazníkům,“ říká Martin Čejka, který rodinné řeznictví vede společně se svým otcem.

Firma se v posledních letech kromě oblíbené klasiky zaměřuje právě na prémiový sortiment a ten také pravidelně do ocenění Regionální potravina přihlašuje. Značka Regionální potravina přináší nejen vyšší obrat na daném produktu zhruba o pětinu, vyšší promo značce rodinného řeznictví, ale pomáhá i při žádosti o dotace. „Když žádáme o nějakou dotaci například do výroby, tak fakt, že naše produkty mají toto ocenění, nám přináší body navíc při hodnocení žádosti,“ vysvětluje. V letošním roce „vyprší“ právo užívat značku Regionální potravina pro Cool hovězí, firma ji ale znovu do soutěže přihlásit nechce. Ne snad proto, že by si to nezasloužila, ale hlavně proto, že v řeznictví Čejka vznikají další lahůdky, které si ocenění podle jejich tvůrců zaslouží. „Máme zkrátka spoustu jiných výborných produktů, které chceme podpořit,“ dodává Martin Čejka.

 

Komentář k tématu regionální potraviny nám poskytli vybraní odborníci:

„Ocenění se rychle rozkřikne a lidé přijdou ochutnat.“

Lidé značku Regionální potravina znají, vnímají ji pozitivně. Když jsme se objevili díky ocenění třeba v pořadu Kluci v akci s kuchařem Ondrou Slaninou, rychle se to mezi lidmi rozkřiklo. Cool hovězí je prémiový a dražší produkt, takže si ho lidé dopřejí jen občas, prodeje tedy nestoupnou tak dramaticky. Ale když se na to podívám skrz čísla, tak jsme po udělení značky Regionální potravina zaznamenali zhruba o pětinu vyšší růst prodejů.

Martin Čejka, jednatel, Řeznictví a uzenářství Oldřich Čejka (na foto vpravo)

 

„Manuál farmáře rozvíjí spolupráci obchodníků a menších zemědělců.“

Spotřebitelé stále častěji sahají po regionálních potravinách, protože v nich vidí garanci kvality, čerstvosti a udržitelnosti a chtějí aktivně podpořit menší domácí výrobce. Obchody na to reagují a snaží se aktivně pomáhat menším zemědělcům s tím, aby dokázali do obchodů dodávat dlouhodobě a v souladu se všemi byrokratickými předpisy. Nově publikovaný Manuál farmáře pro dodávky do retailu přehledně představuje, co všechno obnáší spolupráce farmářů s obchodními řetězci, od nároků na logistiku a kvalitu až po možnost zapojení do privátních značek.

Romana Nýdrle, ředitelka pro obchod, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

 

„Regionálními výrobky se odlišujeme od unifikované nabídky velkých řetězců.“

Různé formy podpory regionální výroby potravin od státu vítáme, ale primárně se zaměřujeme na prodej potravin od místních výrobců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou dále podporovány či mají nějaká konkrétní ocenění. Tady jdeme mnohem dál než veřejné programy. Věříme, že tato strategie je správná a udržitelná. Pro nás je to jedna z cest, jak se odlišit od unifikované nabídky velkých řetězců.

Lukáš Němčík, místopředseda představenstva pro služby a komunikaci, Skupina Coop

 

„Regionální potravina je prestižní značka, zájem o ni stále roste.“

Všechny naše aktivity pomáhají výrobcům, držitelům značky Regionální potravina, zvyšovat prestiž, odlišit se od konkurence a zviditelnit se. Právě to, že značku každý rok získá maximálně 117 výrobků, ji činí výjimečnou a výrobci si ji právě proto spojují s exkluzivitou a jsou na ni právem hrdí. Navýšením počtu držitelů by se vytratil smysl celého projektu a značka by se pro výrobce stala jen jednou z dalších mnoha ostatních. Zájem o účast v soutěži rok od roku roste. Dlouhodobě je nejvyšší zájem v Ústeckém a Středočeském kraji. Od roku 2019 vede v počtu nejvíce zastoupených přihlášených výrobků jednoznačně kategorie Nápoje, daří se také kategorii Masné výrobky tepelně opracované a pak kategorii Ostatní.

Kateřina Ratajová, ředitelka Odboru administrace podpory kvalitních potravin, SZIF

 

Aktuálně z trhu:

Spojení tradice lázeňství s léčivými bylinami regionu

Nový originální bylinný likér Maria Liquer představila letos na jaře společnost stejného jména. Podle jejích zástupců spojuje bohatou tradici lázeňských likérů a jedinečné přírodní bohatství oblasti Mariánských Lázní.

Nový, tmavě jantarový likér Maria Liquer byl vytvořen pod vedením zkušeného odborníka a významné postavy českého lihovarnictví Václava Šitnera a jeho dcery Barbory Šitnerové ze směsi dvaceti pečlivě vybraných bylin, které byly pro své blahodárné účinky využívány již po generace, přináší harmonii chutí, vůní a sílu léčivých bylin typických pro region Mariánských Lázní. Produkt s obsahem 35 % alkoholu se vyznačuje jemnou sladkostí na začátku a příjemným, dlouhým nahořklým závěrem. V současnosti je dostupný v 35 místech především v Mariánských Lázních, v hotelech sítě Ensana a Orea, v turistickém informačním centru a v obchodech se suvenýry. V Praze jej lze zakoupit v Bistru Bobovka a v restauraci Čestr, brzy také v podnicích El Camino a The Eatery Restaurant.

Za vznikem nového likéru stojí tři mariánskolázeňští podnikatelé a patrioti: Štěpán Katina, společně s kolegou Petrem Vopálenským, zakladatelé a spolumajitelé společnosti Simply Bar Catering, Edward Café v Mariánských Lázních a Bistro Bobovka v Praze, a podnikatel a hoteliér David Folprecht. Distribuci zajišťuje společnost Simply Bar. Strategie společnosti Maria Liquer počítá do konce roku 2025 s rozšířením distribuční sítě zejména v Mariánských Lázních a okolí, s omezenou exkluzivitou pro lázeňské město.

 

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 6-7/2025.

Související články:

Žádné související články.

Doporučujeme

Komerční sdělení

Vedoucí prodejny versus AI – kdo vítězí?

Zvládne zkušený vedoucí porazit umělou inteligenci při objednávání zboží na promoakci? Výsledky jsou jasné. Čím méně do procesu zasahuje člověk, tím vyšší obrat a marži prodejna dosahuje. Říkáte si, že to nemůže být pravda? Že přece zkušenosti lidí, kteří prodejny vedou, nejde takto jednoduše nahradit? To si ve slovenských prodejnách COOP říkali také. Proto se […]

Archiv komerčních sdělení

Aktuální vydání časopisu

Čtěte nové číslo Zboží&Prodej!


Zajistěte si svůj výtisk

TÝDENNÍ NEWSLETTER

 

Registrujte se k odběru newsletteru

Kalendář akcí

21.–26. 8. 2025, mezinárodní agrosalon Země živitelka, České Budějovice

25. 9. 2025, Kongres Čerpačka, Praha

9. 10. 2025, kongres Pharma Profit, Olomouc

Profily

Kateřina Čadilová, předsedkyně a národní koordinátorka, Asociace regionálních značek: O certifikaci regionální značky je dlouhodobě velký zájem

3. července 2025

Obchod očima Petra Baudyše, vedoucího oddělení kvality a udržitelnosti Penny Market: Zlevněné balíčky potravin letos rozšíříme do všech prodejen

25. června 2025
Vydává
Skupina ATOZ Retail
ATOZ Marketing Services, spol. s r.o.
Holečkova 657/29
150 00 Praha 5 – Smíchov
tel.: +420 606 023 052
IČO: 48117706
www.atoz.cz

Předplatné
Karolína Bezunková
tel.: +420 603 823 515
e-mail: karolina.bezunkova@atoz.cz

Šéfredaktor
Petr Hříbal
tel.: +420 733 559 503
e-mail: petr.hribal@atoz.cz

Web editorka
Gabriela Bachárová
tel.: +420 739 737 258
e-mail: gabriela.bacharova@atoz.cz

Group sales manager
Pavel Kotrbáček
tel.: +420 605 296 739
e-mail: pavel.kotrbacek@atoz.cz
Newsletter
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte každý týden v e-mailové schránce přehled aktuálního dění v retailu.



© 2022. All Rights Reserved.
Zásady ochrany osobních údajů
Zásady používání souborů cookies a jejich nastavení
×
Authorization
  • Registration
Login
Enter with social networking
Unde omnis iste natus error sit voluptatem.
  • With Twitter
  • Connect
  • With Google +
×
Registration
  • Autorization
Register
* All fields required