Přinášíme názory zástupců Asociace českých tradičních obchodů (AČTO), Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Potravinářská komory ČR (PK ČR) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na novelu zákona o významné tržní síle.
AČTO: Nekalé praktiky na trhu nepoužívají jen řetězce
Tento zákon by se dal charakterizovat jako jeden z nejkontroverznějších zákonů, které si vzaly za svůj naivní cíl, že budou regulovat české tržní prostředí, respektive, že „přitáhnou otěže“ zahraničním obchodním řetězcům. Ty si začaly dělat z českého trhu pokusný subjekt, na kterém experimentovaly a dále experimentují v tom, co dodavatel, zákazník či konkurence ještě vydrží. Je potřeba přiznat, že vytčeného záměru tento regulační prostředek od samého počátku neměl šanci dosáhnout. Dále je bohužel potřeba konstatovat, že na jeho tvorbě se podíleli i mnozí dodavatelé, kteří kdysi vítali vstup řetězců na náš trh, odmítali spolupracovat s českým maloobchodem jako málo perspektivním a, jak se říká,„lezli k řetězcům takřka všemi otvory“. Mnozí z nich mi to později dokonce přiznali. Neubránil jsem se známému přirovnání používanému při výchově dětí: „Jak jste si je vychovali, takové je máte.“
Teď již fakta. Takto koncipovaný zákon neměl od počátku šanci na českém trhu uspět. V první řadě se snažil takřka o nemožné, a to narovnat vztahy mezi dodavateli a obchodníky zcela jednostranným hodnocením stavu trhu, neb vycházel z přesvědčení, že nekalé praktiky na našem trhu používají pouze řetězce, tudíž jsou všichni dodavatelé svatí. To je samozřejmě první a základní nepravda. Z první verze zákona se stal vyhlášený právní paskvil, který se svým cílem neuspěl. Druhá verze, jež vešla v platnost před rokem, byla připravována s větší péčí, ale ani ta se některým chybám nevyhnula. Jedním ze základních nedostatků bylo, že se do něj díky iniciativě jednoho poslance v rámci druhého čtení dostal paragraf, který silně poškodil české obchodní aliance místo toho, aby postihoval zahraniční řetězce.Po dohodě s ÚOHS, jenž se postavil k problému čelem a chce jej řešit, budeme jako AČTOpřipravovat novelu, která by měla situaci řešit. Jinak lze konstatovat, že platná novela je účinnější a zaznamenala proti řetězcům první úspěchy. Na další dopady je nutné počkat, neb zákonem dostal ÚOHS další potřebné pravomoci, na jejichž základě se pustil do rozboru některých tržních problémů. A to nějakou dobu potrvá.
AČTO jako taková je z obecného hlediska proti nadměrné regulaci trhu ze strany státu. Novelu zákona o významné tržní síle však shledala jako potřebnou za předpokladu, že by byla lépe připravena a řádně projednána s obchodníky. Zde vyčítám špatný postoj k problému ze strany SOCR ČR, který se postavil zásadně proti vzniku novely, ovšem již v době, kdy se dalo téměř stoprocentně tvrdit, že projde. Postoj SOCR ČR byl v tomto případě velmi naivní, neboť jeho příprava byla politickým činem, který musel být naplněn. Pokud by SOCR ČR věnoval čas připomínkovému řízení stejně jako my, nemuselo to takto dopadnout.
Závěrem je potřeba uvést, že vztahy mezi dodavateli a odběrateli definitivně nevyřeší žádný zákon. Pokud dojde k jejich zlepšení, bude to růstem vyspělosti trhu zejména v oblasti mezilidských vztahů, které se zákonem regulovat nedají. Pokud se má u nás stát postarat o fungující a vyspělý trh, je potřeba regulovat ne vztahy, ale další expanzi řetězců tak, jak to předkládáme my. Pokud k takové regulaci nedojde, bude to mít velmi negativní důsledky nejen na české dodavatele, ale zejména na český maloobchod a tím i na řešení obchodní obslužnosti venkova.
Zdeněk Juračka, předseda, AČTO
SOCR ČR: K dalším novelizacím se musí dostatečně vyjádřit dodavatelé i odběratelé, v tuto chvíli je nedoporučujeme
Novela rozhodně nevyřešila všechny výkladové a aplikační problémy ZVTS. Důvod spatřuji v tom, že se připravovala bez dostatečné znalosti fungování trhu, především pak bez aktivní spolupráce s dodavateli a odběrateli. Musím konstatovat, že ZVTS je i po novelizaci výrazně „politicky“ právní předpis, který primárně neslouží rozumné a smysluplné regulaci v oblasti dodávek zemědělských a potravinářských produktů velko- a maloobchodu. Naopak je i nadále zneužíván k politickému boji. Stejně tak představuje nátlakový nástroj úzké skupiny lidí hájící zájmy pouze některých dodavatelů. O tom svědčí průběžné provokativní výpady ze strany PK ČR. Mám na mysli třeba nátlak na ÚOHS, aby vyvíjel více šetření podle ZVTS, nebo smyšlené argumentace ohledně výše marží a přirážek na potraviny ze strany obchodníků či preferování zahraničních potravin před tuzemskými.
Jaká pozitiva zákon přinesl?
Pozitivní dopady novely spatřuji v tom, že se podařilo odstranit řadu nejasných a nesmyslných ustanovení, například demonstrativní katalog porušení ZVTS. Zároveň se některá ustanovení zpřesnila, takže odpadly výkladové problémy. Zde mám na mysli třeba pojmy potravina, dodavatel a odběratel.
Pokud jde o aplikaci ZVTS v praxi, mohu konstatovat, že pod novým vedením Sekce legislativy a veřejné regulace ÚOHS došlo ke zlepšení dané situace. Nový místopředseda ÚOHS zodpovědný za oblast ZVTS se snaží v dané oblasti zorientovat a pochopit fungování trhu. Je také přístupný diskusi nad problematickými ustanoveními ZVTS stejně jako nad samotným výkladem ZVTS.
Co by bylo lepší udělat v posílení dodavatelsko-odběratelských vztahů?
Pokud jde o případná ustanovení, která v ZVTS chybějí, praxe ukázala, že řada sporů mezi dodavateli a odběrateli vzniká nedorozuměním a dodavatelé a odběratelé spolu mohou bez konfliktů řadu problémů vyřešit sami. Navíc vždy půjde o řešení, které bude nejlépe reflektovat realitu trhu. Dokázala bych si představit, že by do ZVTS byla začleněna širší úprava. Ta by umožňovala, aby v případě, že ÚOHS zjistí na straně odběratele jednání představující možné porušení ZVTS, právě ÚOHS nejprve působil jako smírčí orgán, který se bude snažit problematické jednání v určité lhůtě vyřešit dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.
Zasloužil by si zákon další novelizaci?
Za problematické považuji odstranění podmínky soustavnosti při zneužívání ZVTS. Toto vyjmutí jde proti smyslu zákona o významné tržní síle, tedy postihovat systematická a soustavná jednání zneužívající významnou tržní sílu. Na základě této změny tak lze pokutovat i ojedinělé pochybení odběratele, které ani nemusí mít dopad na maloobchodní trh či spotřebitele, například několikadenní zpoždění úhrady faktury. Samozřejmě musím zmínit i skutečnost, že na trhu působí řada dodavatelů, kteří v dodavatelsko-odběratelských vztazích mají podstatně silnější postavení, ať již díky svému tržnímu podílu nebo specifičnosti svých výrobků. Tím chci říct, že i na straně dodavatelů může být významná tržní síla.
Jakákoli případná další novelizace ZVTS by ale měla proběhnout až poté, co autoři novely představí zamýšlené změny tohoto zákona dodavatelům a odběratelům a ti budou mít možnost se k těmto změnám dostatečně vyjádřit. Za situace, kdy je novela účinná teprve rok a existuje ještě řada výkladových problémů se stávajícím zněním tohoto zákona, však SOCR ČR považuje úvahy o další novelizaci zákona v dohledné době za nevhodné.
Marta Nováková, prezidentka, SOCR ČR
PK ČR: Postavení dodavatelů se nezlepšilo
Cílem novely nebyla změna zákona, ale odstranění některých technických nedostatků a výkladových nejasností z důvodu zlepšení vymahatelnosti. Takže hlavní očekávání bylo zrychlení šetření a přijímání rozhodnutí. Toto se nestalo, a to ze dvou důvodů: Za prvé byly poslaneckou změnou vneseny do kompaktního textu připraveného ÚOHS nové výkladové nejasnosti, které novelu z tohoto pohledu prakticky negovaly. A za druhé byla organizačními a personálními změnami na ÚOHS činnost odpovědného útvaru prakticky paralyzována, rozdělané případy nebyly dokončeny a nové nebyly řešeny. Útvar se namísto vymáhání věnoval osvětové a informační činnosti a ke svým skutečným povinnostem se vrací až v současnosti.
Nezlepšilo se tedy postavení dodavatelů, neboť řetězce pochopily, že úřad nemyslí vymáhání zákona vážně, a podle toho se začaly chovat. Máme informace o desítkách případů zjevného obcházení nebo porušování zákona, které nejsou řešeny. Jediné, co novela částečně řeší, je přechod k systému netto netto cen, které zprůhlední skutečné marže obchodu a podíl na zisku jednotlivých článků vertikály, ovšem za předpokladu, že budou další novelou odstraněny poslanecké přílepky a bude úplně vyloučen systém bonusů a slev.
Jaké řešení by pomohlo posílit dodavatelsko-odběratelské vztahy?
Buď vyjmout sektor potravinářství z hospodářské soutěže jako zemědělství a umožnit podnikatelům domlouvat se na společném postupu proti řetězcům, nebo dát jasný politický signál podobně jako v Maďarsku – buď se budete chovat jako u vás doma ke svým dodavatelům, nebo půjdete.
Jaké jsou největší problémy, které v souvislosti se ZVTS na trhu pozorujete?
S ohledem na nekonání ÚOHS jsme opět svědky toho, že v rámci smluv jsou dodavatelé nuceni zejména: ke sjednávání nejasných a nekonkrétních smluvních podmínek, ke stanovení garance doby platnosti kupní ceny delší než tři měsíce, k povinnosti přijmout každou objednávku odběratele, ke zmocnění odběratele vystavovat opravné daňové doklady, k přijetí povinnosti poskytovat slevy, k přijetí standardních povinností odběratelů, kdy nejsou stanoveny transparentní podmínky, prohlášení dodavatele, že cena pokrývá ekonomicky oprávněné náklady dodavatele, či k akceptaci nepřiměřeně nízkého úroku z prodlení objednatele apod.
Dále je častým jevem, že cena za odebírané potraviny je snižována prostřednictvím požadování tzv. zaváděcích cen pro nové výrobky či nové prodejny apod., a to na dobu i několika měsíců a bez ohledu na nastavené netto netto ceny. Současně s výše uvedenou praktikou jsme zaznamenali také nový způsob vyjednávání bonusů, a to formou opravných daňových dokladů, kde dochází následně ke snižování kupní ceny oproti ceně uváděné na faktuře, ale pravděpodobně i k porušování účetních a daňových předpisů. Jedná se zjevně o praktiky obcházení nebo přímo porušování zákona, které by měl ÚOHS neprodleně řešit a tvrdě sankcionovat.
Co je třeba podle PK ČR změnit?
Politický přístup vlády, parlamentu, státní správy a všech, kteří se na současném českém marasmu v maloobchodě podílejí. Nelze donekonečna handlovat české zemědělství a potravinářství, ale i textilní, obuvnický a další průmysly za příspěvek na volební kampaň od německých majitelů řetězců.
Dana Večeřová, ředitelka odboru komunikace, PK ČR
ÚOHS: Zahájeny byly dvě desítky šetření
ÚOHS pečlivě sleduje dodržování nových požadavků zákona ze strany obchodních řetězců. Zahájeny byly dvě desítky šetření, a to jak na základě obdržených podnětů, tak z vlastní iniciativy úřadu. Na základě provedených šetření pak úřad zahájil a v současné době vede pět prvostupňových správních řízení, z toho tři z nich s nadnárodními obchodními řetězci. Současně ÚOHS vede plošné šetření všech nadnárodních řetězců kvůli možnému uplatňování nekalých obchodních praktik.
Jaká pochybení v souvislosti s dodržováním novely ÚOHS nejčastěji pozoruje?
Úřad v průběhu loňského roku shromažďoval první poznatky o tom, jak se novela zákona do vztahů mezi dodavateli a obchodními řetězci promítla a zda byla příslušná ustanovení zákona zapracována do smluv. Požadavek zákona, aby smlouva mezi obchodním řetězcem a dodavatelem byla písemná, je nyní akceptován téměř všemi obchodními řetězci. Přetrvává-li u některých odběratelů forma telefonických objednávek, jde o jednání v rozporu se zákonem. Výrazně silnější vyjednávací pozice obchodních řetězců se však stále projevuje v nevyváženosti smluv, přičemž dodavatelé (a to především ti menší, kteří jsou na dodávkách pro obchodní řetězec zcela závislí) mají velmi omezenou možnost do podoby smlouvy zasáhnout. Předmětem zájmu úřadu proto je, zda sjednávání a uplatňování smluvních podmínek nevytváří výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran a zda jakákoliv požadovaná platba má své protiplnění.
Obchodní řetězce uplatňovaly v období před novelou zákona množství různých bonusů, rabatů, množstevních bonusů a slev, v jejichž důsledku byla v průběhu roku snižována fakturační cena zboží. Zákon nyní stanoví povinnost, že daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin musí obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách. Přístup jednotlivých řetězců k tomuto zákonnému požadavku se liší. Některé řetězce se systému slev a bonusů zcela vyhýbají a upřednostňují sjednávání tzv. nettonetto cen, jiné pracují s procentními slevami navázanými na ceníky dodavatelů. Úřad však i nadále zajímá, zda je každý požadavek na slevu přiměřený a má ekonomické opodstatnění.
Petr Rafaj, předseda, ÚOHS
Téma vychází i v časopisu Zboží&Prodej 5/2017.
