Ráda se učí nové věci a má ráda výzvy. Aktuálně mezi ně patří třeba studium čínštiny. Výzvy s radostí přijímá v životě i v práci, kde řídí nejen řadu značek, ale i celý marketingový tým. V retailu se cítí dobře a díky zaměření společnosti má blízko také ke gastronomickým projektům, které ji lákají už od dob, kdy studovala hotelovou školu. A asi málokoho překvapí, že její životní motto zní: Žij naplno.
Jaká vede cesta z gastronomie do marketingu? Petra Meisenbichler Pohlreichová vystudovala střední hotelovou školu, tu vysokou si ale už vybrala na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Bylo mi sympatické, že v marketingu můžete cokoli. Marketing neklade meze, a to, co vymyslíte a aplikujete správně pro danou značku, může být velice funkční. Nemá hranice či jsou těžko uchopitelné. A od té chvíle jsem v marketingu zůstala,“ vzpomíná. Kdesi v pozadí ještě stále dřímá sen o hotelu a gastronomii, naplno se teď už ale osm let věnuje retailu.
Jako brand managerka nastoupila do společnosti Enapo Obchodní v roce 2012. A ačkoliv byla jejím snem pivní značka, vrhla se naplno do tvorby dětské privátní značky potravin Ríša. „Neměli jsme nic jiného než obraz klokánka, který se jmenoval Ríša, cílem byla plnohodnotná širokosortimentní značka s dalším přesahem, třeba do oblastí eventů,“ uvádí Petra. Volné ruce, jasný cíl, možnost vytvořit z ničeho značku – výzva, která ji pohltila. Tvořila značku, obalový design, řešila strategii komunikace, web, sociální sítě i eventy. „Měla jsem hroznou radost, že jsem za sebou viděla velký kus odvedené práce,“ hodnotí. K Ríšovi přibyly další značky, projekty a aktivity a už za tři roky se Petra stala vedoucí marketingového oddělení. Ke kreativní práci přidala monitoring, kontrolu, řešení cílů a plánů jednotlivých značek. O další tři roky později už seděla na židli marketingové manažerky celé společnosti a k povinnostem se přidalo řízení rozpočtů jednotlivých značek, procesy a marketingové plány či kampaně. Zůstala jí ale i práce na některých značkách.
Člověk roste spolu se značkami a projekty
Na práci oceňuje zejména to, že není stereotypní. „Máme široký záběr – od retailu přes gastro provozy, pivovary, eventy po firemní klientelu. Procesů je tedy mnoho a já se pořád učím něco nového,“ usmívá se Petra. Na řadu svých projektů je hrdá, ať už jde o marketingové kampaně v retailu, propojování eventů se značkami nebo celkové budování značek. „Člověk ve svém pracovním procesu už nevnímá, jak jednotlivé značky a projekty rostou, protože roste s nimi. Je ale potřeba se někdy zastavit, ohlédnout se a uvědomit si, co je opravdu důležité a proč to dělám.“ Co je tedy důležité? „Práce mě musí bavit. Pokud to tak není, není to správná cesta,“ je přesvědčena. Nabízí se otázka, zda je v práci vlastně něco, co by jí vadilo či s čím v praxi bojuje. Posteskne si nad tím, co aktuálně řeší všichni v retailu (a nejen tam) – nedostatek kvalitních spolupracovníků. „Možná ani ne kvalitních, ale pracovitých, zodpovědných, pečlivých a samostatných, kteří mají určitou pokoru, ale zároveň umějí jít do projektů po hlavě,“ přemítá Petra nad tím, jaké lidi by kolem sebe chtěla, a s povzdechem dodává, že takoví lidé už snad dnes ani neexistují. „Jsem ráda, že můj stálý tým je kolem mě a můžu se na něj spolehnout,“ dodává.
Překonat sama sebe
V životě má jasné motto, a to platí jak pro osobní, tak profesní život: Žij každý moment naplno, protože nevíš, co bude zítra. Pro svůj soukromý i profesní život má řadu vzorů, kterých si váží. „Každý, kdo něco dokázal, je pro mne vzorem, jak se zlepšovat, jak vidět věci jinak,“ svěřuje se Petra. Jsou to sportovci, kteří podávají skvělé fyzické výkony, i lidé, kteří pomáhají potřebným, stejně jako podnikatelé, kteří vymysleli unikátní projekty. Touhu se neustále zlepšovat, vidět věci jinak a posouvat své hranice si odnesla už z rodiny. „Táta mi vždycky říkal, že musím něčeho dosáhnout. Když jsem něco udělala dobře, bylo to fajn, ale nebylo toho dost. A to jsem si odnesla do života. Člověk na sobě musí stále pracovat – v osobním i pracovním životě. Protože jedním úspěchem nevyhrajete, stále musíte jít dál a nepolevit,“ říká pevně a odhodlaně.
Umění přepnout do rodinného režimu
Ačkoliv je její pracovní vytížení velmi náročné, dobře ví, že doma je doma a tam práce prostě nepatří: „Musíte mít takové tajné tlačítko a přepnout se. Jakmile se za vámi zaklapnou dveře a jste doma, je třeba přepnout do rodinného režimu.“ Věří, že práce doma a neschopnost vypnout ničí nejen nás, ale také naše blízké. A to za to nestojí. „Protože rodina a zdraví je to nejdůležitější, co máte,“ má jasno Petra. Když je vám smutno, práce vás nepohladí, je to rodina, která za vámi stojí. Zvládat pracovní i rodinné povinnosti chce dokonalý time management. Zvlášť když Petra kromě pracovního vytížení stíhá intenzivně sportovat, starat se o domácnost a také o víkendech o dvě děti z manželova předchozího vztahu. A také už pomalu dozrává čas na vlastní potomstvo. Vyvážená práce s osobním životem je pro ni klíčová. Váží si manželství, ve kterém má oporu a vzájemné sdílení každodenního života. „Když máte doma správný základ, jste vyrovnaní a vše jde lépe a s klidem. To je pro mne work & life balance,“ vysvětluje nejdůležitější předpoklad pro životní spokojenost.
V podstatě se vracíme zpět
Jak vidí Petra aktuální trendy v retailu? Zákazník se zamýšlí čím dál více nad tím, co bude konzumovat, a je ochoten si za kvalitu připlatit. Důležité je, aby prodejna měla sortiment, který zákazník vyžaduje, a stále jej obměňovala podle přicházejících trendů. Také aby byla nablízku a zákazník se v ní dobře orientoval. Nové trendy vnímá v bezobalových produktech a ochraně životního prostředí. „V podstatě se vracíme zpět do prodejů na trzích, kdy se v obchodech neprodávaly nákupní tašky, nepoužívaly se sáčky na pečivo a maximálně se používal papír nebo papírový kelímek. Mléko bylo ve skle, máslo na váhu, vajíčka v sáčku,“ přemítá a dodává: „Někdy je to absurdní, že se snažíme změnit něco, co už dříve vlastně fungovalo, a pak to získáváme velice těžko zpět.“
Jak vypadá Petřin pracovní den a jak nejradši relaxuje?
Do práce jezdí každý den na osmou hodinu. A protože má ráda vůni čerstvé kávy a pečiva, občas, když má náladu a čas, cestou do práce se zastaví na dobrou kávu a snídani. „To je asi chvilka, kterou mám nejraději. Snídaně je mým nejoblíbenějším jídlem dne,“ svěřuje se Petra. Celý její pracovní den je pak postaven na aktuálních věcech – vyřizování e-mailů, práce na úkolech a projektech, monitoring stavu projektů kolegů, konzultace nad zadáními a úkoly týmu, potřebná jednání, porady… „Některé dny jsou více rozlétané, kdy jsem v kanceláři méně, a některé sedím jen v kanceláři. Vše se snažím naplánovat tak, aby to dávalo smysl a bylo časově nejefektivnější.“
Po práci je ale také třeba dát prostor relaxu. Petra miluje sport a cvičí alespoň třikrát týdně. Kromě sportu je rovněž milovnicí dobrého jídla, každý den vaří a občas si ráda s manželem vyrazí na dobrou večeři a víno. Díky aktivní povaze, kterou má naštěstí i její manžel, se prakticky každý víkend něco děje a najít volné místo v diáři je někdy těžké. Relax si ale Petra dokáže najít i tam, kde jej mnohé ženy zrovna nehledají. „Mám ráda pořádek, takže nezapomínám na pravidelný úklid domácnosti. Těší mne, když je uklizeno a při úklidu dokáži vypnout a relaxovat,“ vysvětluje Petra.
Data a informace ze života Petry Meisenbichler Pohlreichové:
32 let
8 let zkušeností v marketingu
8 lidí v týmu
20 značek
záliby: aerobní sport, pole dance, snowboarding, cestování, gastronomie, učení se novým věcem a přijímání výzev
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
O Petře Meisenbichler Pohlreichové se dočtete také v časopisu Zboží&Prodej 4/2019.

