Podle společnosti Eko-Kom patříme v Evropě k národům, které mohou jít v třídění příkladem ostatním. To je fakt. Podle iniciativy Zálohujme ale není třídění efektivní a každá třetí PET lahev, coby cenná surovina, se nevrátí tam, kam patří. A to je také fakt. Může do budoucna pomoci lepší recyklaci PET lahví spíš zálohový systém, nebo intenzifikace třídění?
Pro připomínku: ze statistik vyplývá, že jsme ve třídění odpadů na špici Evropské unie. „Téměř tři čtvrtiny z nás již odpad třídí. Kvalita sběrné sítě je na vysoké úrovni i ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie,“ připomíná Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Mnoho vytříděného odpadu ale stále končí na skládkách nebo ve spalovnách, což už tak pozitivní příběh není. „Hlavní změnou, o které bychom proto měli mluvit, je nakládání s jednou vytříděným odpadem,“ dodává Tomáš Prouza. Skončí tak zhruba polovina plastového odpadu, který lidé svědomitě vytřídí do žlutých kontejnerů. A to včetně PET lahví, které jsou velmi cennou surovinou. Tato praxe vede k tomu, že v tuzemsku vzniká nedostatek recyklátu pro výrobu PET lahví a ten se musí dovážet ze zahraničí. Zároveň jsou PET lahve jediným odpadem, který lze zpracovávat se ziskem, čímž pomáhají financovat celý systém třídění a svoz odpadu. A panuje obava, že když se ze svozu odpadu vyčlení PET lahve do zálohového systému, dobře fungující systém se ekonomicky zhroutí.
Kdo má „větší pravdu“
Aktuálně lze vysledovat dvě silné názorové skupiny a nutno říci, že obě mají svoji část pravdy. Zálohování PET lahví funguje v řadě zemí Evropské unie i mimo ni a zdá se, že dobře. Její zastánci se sdružují v iniciativě Zálohujme, která je složena ze zástupců patnácti institucí a firem. Jde například o Institut cirkulární ekonomiky, Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, společnost Karlovarské minerální vody nebo Rodinný pivovar Bernard, pivovar Krakonoš a řadu dalších. V lednu rozvířili veřejnou i odbornou diskusi o zálohování, jeho přínosech a benefitech. A nabízejí řešení, které dobře funguje v zahraničí – systém vratných automatů i finanční kompenzace obchodníkům s důrazem na uzavření cirkulární smyčky a zpracování vrácených PET lahví a plechovek na použití pro výrobu nových nápojových obalů.
Zároveň ale v tuzemských podmínkách dobře funguje právě systém třídění, ze strany obyvatel na dobrovolné bázi. Zastánci tohoto systému říkají, že zálohování PET lahví (a také plechovek) nabourává aktuální systém, vytváří komplikace nejen pro obchodníky, ale i obce. Znepřehlední také situaci třídění zákazníkům, kteří mohou reagovat negativně a své naučené chování dobrovolného třídění odpadu prostě otočit a… netřídit. Cestu vidí spíše ve zvýšení efektivity tříděného sběru, úpravě části směsného komunálního odpadu a jeho kombinaci s odtříděnými využitelnými materiály. Podle zástupců společnosti Eko-Kom tak dojde automaticky i k navýšení sběru a recyklace všech odpadů, nejen nápojových PET obalů. A to je argument, který hovoří ve prospěch Eko-Komu. Politiku odpadů je totiž třeba řešit a jejich změny řídit komplexně, ne jenom jednu jejich část. „Z našich auditovaných dat vyplývá, že se současná míra vratnosti nápojového PET pohybuje v rozmezí 77 až 81 procent, to znamená, že již nyní plníme cíl vratnosti 75 procent daný pro rok 2025,“ vysvětluje mluvčí společnosti Eko-Kom Lucie Müllerová. A podle analýzy, kterou si firma zpracovala, je dosažení splnění nových cílů obalové a odpadové směrnice (CEP) a směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP) možné právě intenzifikací tříděného sběru v kombinaci s úpravou části směsného komunálního odpadu (SKO), která je nutná pro moderní či modernizovaná energetická zařízení využívající odpad jako palivový vstup.
Problematika je složitější
Podle Lucie Müllerové jsou obě tato opatření nutná pro splnění cílů balíku směrnic CEP, a to jak obalových, tak těch týkajících se komunálního odpadu. „Pokud budou tato opatření správně implementována, budou v jejich důsledku splněny i požadavky směrnice SUP týkající se obalů. Zálohování vybraných nápojových obalů je přitom možným doplňkem těchto nutných opatření, ale není nezbytné pro plnění cílů CEP a SUP,“ dodává a upozorňuje, že samotné zálohování nemůže zajistit současné splnění cílů CEP a SUP bez toho, aby proběhla intenzifikace tříděného sběru a současně alespoň na 20 % odpadového toku byla aplikována úprava SKO před jeho energetickým využitím formou odtřídění snadno recyklovatelných složek. Tatáž opatření platí i pro splnění cílů týkajících se hliníku. „Ráda bych ale zdůraznila, že tato řešení vyplývající z naší zmíněné analýzy jsou komplexní pro dosažení cílů na všechny obalové materiály, nikoli jen na omezenou skupinu nápojového PET a ALU plechovek,“ dodává Lucie Müllerová. Podle firmy může být i zálohování možnou cestou, ale není nezbytným krokem.
Volání po větší efektivitě
Nezdá se, že by se chystalo tajné spiknutí proti iniciativě Zálohujme. Zástupci těch stran, které jsou proti, poukazují hlavně na to, že je to izolované řešení, kterému chybí systémovost a komplexnost. Navíc chybějí zkušenosti a ty přenosné z ostatních zemí nejsou příliš relevantní, protože pocházejí z odlišných systémů třídění a sběru odpadu. Proto se volá hlavně po větší efektivitě, která se má o co opřít – o pevné základy třídicího systému v tuzemsku.
Oslovení retaileři se do debaty zatím příliš míchat nechtějí. Pečlivě ji ale sledují a zefektivnění nakládání s plasty vítají, konečně i pro ně je to jeden z dlouhodobých závazků. A jak říká Zuzana Holá, tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika: „Důležité je pro nás v této oblasti systémové řešení týkající se všech zainteresovaných subjektů.“
Míchají se jablka s hruškami
Se zamítavým stanoviskem se do boje o efektivnější sběr a recyklaci PET lahví zapojilo Ministerstvo životního prostředí ČR, které si nechalo Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracovat studii o dopadu zálohování PET lahví na český trh. Její závěr byl jednoznačně zamítavý – zálohování nápojových PET lahví je v tuto chvíli nadbytečné a riskantní, tedy nevhodné k zavedení na tuzemském trhu. Studie říká, že systém zálohování klade nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění. Zmiňuje negativní zkušenosti z Německa, kde po zavedení zálohování PET lahví v roce 2003 došlo k poklesu celkového třídění plastů o 11 %. Návrh zálohování tak systém třídění odpadů značně komplikuje a je vážná obava, že by to vedlo ke snížení ochoty lidí třídit.
Iniciativa Zálohujme ale studii CETA kritizuje za neobjektivnost a jisté míchání jablek s hruškami. „Příklad s Německem je nevhodný, tamní systém zálohování byl zaváděn velmi překotně, bez jakýchkoli pokynů pro maloobchodníky, bez vybudovaného systému zpětného odběru nápojových obalů a systému pro správu financí a vracení záloh spotřebitelům. V Německu zároveň ve stejném období při zavádění záloh došlo ke změně systému sběru a třídění odpadů z obalů, což mělo za následek pokles sběru a třídění ostatních plastů. U žádných jiných systémů k poklesu třídění nedošlo,“ oponuje mluvčí iniciativy Zálohujme Andrea Brožová. A výhrad ke studii má ještě celou řadu. Podle ní třeba pokulhává srovnání zálohového systému pro české prostředí se systémem německým, který je na rozdíl od toho tuzemského, centralizovaného návrhu, decentralizovaný, tedy v mnoha faktorech naprosto nesrovnatelný. „Centralizovaný systém zajišťuje násobně vyšší transparentnost dat a výrazně lépe organizovanou logistiku, což přináší velmi dobrý přehled o materiálových tocích nápojových obalů,“ dodává Andrea Brožová.
Je nezbytná analýza dopadů
Různé organizace a instituce se zatím „předhánějí“ v tom, jak situaci komentovat a zda návrh zavedení zálohování PET lahví podpořit či nikoli. Například Česká asociace oběhového hospodářství deklarovala, že záměr nelze samostatně podpořit bez toho, aby byla zpracována komplexní analýza nejen funkce zálohového systému, ale i souvisejících nutných technických a ekonomických změn v systému třídění, včetně jejich ekonomických dopadů na obce a nutných technických opatření k tomu, aby se zvýšila účinnost využívání surovin. Do debaty podle asociace chybí analýza dopadů zavedení záloh na systém tříděného odpadu.
Pojďme se ještě na okamžik zastavit u obav, že lidé nebudou třídit zvlášť PET lahve a zvlášť ostatní plastový odpad a začnou kelímky od jogurtů a ostatní plastové odpadky házet do komunálního odpadu. Nedává to sice příliš smysl logicky ani ekologicky, ale patří to k hlavním protiargumentům zálohování. Obava, že se najednou začnou lidé chovat jako ekologičtí barbaři, není podložena žádnou studií, naopak lednový průzkum veřejného mínění, realizovaný společnostmi Kantar a Ipsos dokládá, že zákazníci jsou ochotni do zálohování vložit svoji energii a přispět tak myšlence trvalé udržitelnosti v praxi. Tři z pěti Čechů zálohy na PET lahve podporují. Z letmého pohledu do diskusí na sociálních sítích ale můžete lehce nabýt dojmu, že to pro minimálně určitou část populace problém opravdu bude. Podle mnohých uživatelů se PET lahve prosadily na trhu právě proto, že je zákazníci nemuseli nosit zpět do obchodu. Nosit je tam skutečně nehodlají a jejich skepse proti smyslu třídění roste.
Na stole leží více otázek než odpovědí
Zástupci českého tradičního obchodu se k zálohování PET lahví zatím staví spíše odmítavě. Ale i tady je patrné, že chybějí hlavně jasné informace. „Za současného stavu je záměr zpětně odebírat PET lahve a plechovky za úplatu pro členy AČTO značně problematický a představuje víc otázek než odpovědí. Z pohledu nezávislého obchodu a především malých venkovských prodejen, které často disponují jedinou pracovní silou a omezeným prostorem, je zpětný odběr odpadu problémem, který může obchodníkům významně zkomplikovat každodenní praxi. Proto je také AČTO v úzkém kontaktu s iniciátory zálohování lahví a snaží se na potíže důrazně upozorňovat,“ vysvětluje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českých tradičních obchodníků (AČTO). Podle něj lze k uspokojivému řešení dospět jedině důkladnou diskusí a vyslyšením námitek všech zúčastněných stran – nejen obchodníků, ale také drobných restauratérů, hospodských nebo provozovatelů čerpacích stanic.
Co vlastně obchodníkům nejvíce vadí? Například skladování odpadu v prodejně, manuální sběr lahví, nevyřešené problémy s logistikou nebo i potenciální vznik konkurenční výhody pro prodejny, které budou mít odběrné automaty. „Není vůbec zřejmé, kdo by automat dostal a kdo ne. Je tu také generování dalšího odpadu v podobě sběrných pytlů a nárůst dopravy v podobě svozu zálohovaných obalů,“ vypočítává jen některé z nevyjasněných otázek Zdeněk Juračka.
Podporu získá udržitelnější systém
Nejasno do problematiky vnáší řada studií, které si vlastně spíše odporují a špatně se v tom orientuje i odborník, natož laická veřejnost. Od výrobců opatrně zaznívá, že podpoří ten systém, který bude dávat větší smysl a bude udržitelnější z hlediska celkového dopadu na společnost a životní prostředí.
Otázky se množí a obchodníci tápou, zda je pro ně systém zálohování tou nejlepší cestou. Třídění, dotřiďování, nastavený systém poplatků a plateb je ale komplexní a zavedení systému zálohování dopadne i na další subjekty v celém dodavatelském řetězci. Systémový přístup je tedy určitě třeba a zálohový systém by mohl být při troše dobré vůle v budoucnu i jeho součástí. Zatím k tomu ale chybí potřebná studie.
A poslední, co do debaty chybí, je podle Tomáše Prouzy dobře navržený model sběru a využití PET lahví: „Myslím, že jeho návrhy by měly přijít ze dvou stran: od iniciativy Zálohujme, která má připravené podrobné analýzy možného programu zálohování, a od Eko-Komu, který dnes PET lahve sbírá a třídí.“
Názory odborníků:
„Intenzifikace třídění pomůže všem druhům odpadu.“
Abychom splnili všechny požadavky a cíle obalové a odpadové směrnice a směrnice o omezení jednorázových plastů, je podle naší analýzy správnou cestou intenzifikace tříděného sběru v kombinaci s úpravou části směsného komunálního odpadu, která je nutná pro moderní či modernizovaná energetická zařízení využívající odpad jako palivový vstup. Cesta intenzifikace je komplexním řešením pro dosažení cílů na všechny obalové materiály, nejen na nápojové PET lahve a plechovky.
Lucie Müllerová, tisková mluvčí, Eko-Kom
„Chybí konstruktivní debata.“
Ministerstvo životního prostředí ČR se rozhodlo pro cestu intenzifikace, ačkoliv pro tuto variantu neexistuje žádná hloubková analýza a vyčíslení nákladů. Stejně tak není jasné, kdo tyto náklady ponese. Chybí tu porovnání názorů pro a proti. Uvědomujeme si, že každou velkou změnu je třeba dobře analyzovat. Apelujeme proto na klíčové hráče, aby rozhodnutí přijali na základě zralé úvahy podložené fakty, nikoli v důsledku povrchních tvrzení.
Andrea Brožová, mluvčí, iniciativa Zálohujme
„Recyklovaná surovina musí zůstat doma.“
Zálohování PET lahví pravděpodobně přinese jejich vyšší návratnost, podobně jako by navýšení vysbíraných PET lahví pomohlo i lepší třídění komunálního odpadu. Určitě je dobré najít ten nejlepší způsob, jak zajistit, aby PET lahve nekončily na skládkách a ve spalovnách. A zároveň se musíme zamyslet nad tím, co se sebraným materiálem. Nemá smysl, abychom recyklovanou surovinu vyváželi do zahraničí, ale měli bychom zajistit, že se sebraná surovina zpracuje a opět použije v ČR, abychom jednou vybudovali skutečně cirkulární ekonomiku.
Tomáš Prouza, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 8/2019.
