Na konci loňského roku skončilo přechodné období a Velká Británie již není členem vnitřního trhu ani celní unie. Z pohledu celních formalit je nyní třetí zemí a podle toho je třeba k obchodu přistupovat. Jak se brexit dotkl tuzemského retailu? A může výpadek určitého typu zboží suplovat tuzemská provenience?

Podle agentury CzechTrade se problémy a zpoždění projevují především u firem exportujících z Británie. Důvodem je důkladnější vymáhání nových opatření ze strany EU. A signifikantnější problémy mají především britští vývozci čerstvých potravin, které mohou při delších hraničních prodlevách exspirovat. Komplikacemi si tak prošla řada obchodních vztahů, praxe tuzemských firem to potvrzuje.

Připravit se nebylo snadné

Kdo byl připraven, nebyl překvapen. Ale jak říká například Michal Perlík, category manager fresh food on-line supermarketu Rohlík.cz, připravit se nebylo úplně snadné. „Ani naši dodavatelé reálně netušili, jaká opatření a restrikce je čekají a od kterého data se tak reálně stane. Komplikace tedy byly nepříjemným překvapením pro obě strany. Řešíme třeba i dodávku vzorků čerstvých potravin z krásné britské biofarmy a místo původního jednoduchého zadání spedici nyní podepisujeme plné moci, řešíme proclení a dobu transportu tak, aby se zboží nezkazilo,“ přibližuje detaily, kterým čelí dovozci v praxi. Situace se komplikuje hlavně právě u čerstvého zboží, u trvanlivého a mraženého komplikace nejsou. „Zatím máme část sortimentu s krátkou exspirací pozastavenou, obnovení očekáváme v horizontu týdnů. Menší část vypadlého sortimentu se pokoušíme nahradit z jiných zdrojů v rámci EU, ale na ty opravdu autentické potraviny z Velké Británie si prostě budeme muset chvíli počkat,“ míní Michal Perlík. Bere to ale jako nutnou součást obchodu, s britskými firmami Rohlík.cz plánuje pracovat i nadále.

Podobnou zkušenost, tedy chaos v informacích, má i Martin Beneš, manažer nákupu a logistiky společnosti Natu Bio. Podle něj obchodní partneři na britské straně do poslední chvíle nevěděli, jaké podmínky nakonec budou platit. A tak se dostatečně předzásobil. „Nějaké zboží se nám pak zaseklo na hranicích, ale bylo to spíše kvůli pandemii koronaviru než brexitu,“ vysvětluje. Dostatečné zásoby ale pokryly poptávku do té doby, než zboží z Británie dorazilo. Ani případná horší zkušenost jej od další spolupráce neodradí: „Hledáme zajímavé produkty, které na českém trhu nejsou, a jsme otevřeni ke spolupráci.“

Daniela Vlnová, marketingová manažerka sítě obchodů s britskými potravinami Iceland, uvádí, že na brexit byla firma dlouhodobě připravena: „Dostatečně jsme se zásobili, ale v průběhu ledna nás překvapil nečekaný zájem zákazníků, kteří z obavy o dostatek zboží z Velké Británie nakupovali více, než jsme předpokládali. Následkem toho se nám snížily skladové rezervy, které jsme si vytvořili pro přechodnou fázi brexitu. Řešili jsme to obratem dalšími objednávkami produktů, jejichž dovoz se nám nyní komplikuje z důvodu náročné administrativy mezi Velkou Británií a EU.“ Firma nicméně předpokládá, že půjde o krátkodobou záležitost způsobenou náročnější administrativou. „Na začátku roku jsme upozorňovali na to, že některé produkty, třeba anglickou slaninu, bude problematické z Británie vozit,“ uvádí. A dodává, že firma našla alternativní řešení s podobně exkluzivními produkty například z Irska, které je členem EU. Logistické a administrativní problémy tak nehrozí a nabídka irského zboží bude k dispozici už během února.

Co je čerstvé, to je komplikované

Maloobchodní síť prodejen značky Delmart vozí z Británie hlavně nechlazené zboží, v době uzávěrky tohoto článku byla firma ve fázi kompletace objednávek, u nichž komplikace nepředpokládala. U čerstvého zboží ale komplikace nastaly. „Náš dodavatel masných produktů, který vyrábí burgerové placky, uzené slaniny či klobásy, čelí v souvislosti s brexitem administrativním komplikacím. Úřady jsou žádostmi přehlcené a dodavatel dosud neobdržel od BMPA, Britské asociace zpracovatelů masa, certifikát na vývoz čerstvých masných produktů,“ vysvětluje Vojtěch Vansa, nákupčí společnosti. Druhou komplikací je trvanlivost. „Kvůli velkým časovým prodlevám při vývozu se zboží výrazně zkracovala doba trvanlivosti, vozili jsme zboží pouze s několikadenní trvanlivostí, aby bylo pro našeho zákazníka maximálně čerstvé. V takovém prostředí nebylo možné dodávky realizovat,“ informuje.

Největší komplikace obchodních vztahů tkví právě v dodržování složitých pravidel. „Nejvíce nás zdržuje celní deklarace na obou stranách hranice,“ informuje Daniela Vlnová. Jde především o získávání povinných veterinárních osvědčení a také uvolňování zboží do volného oběhu v ČR. To je hlavní důvod, proč se dodávky zboží z ostrovů do prodejen Iceland v tuzemsku opožďují. A je to také příčina toho, že nyní nemůže Iceland objednávat potraviny s krátkou trvanlivostí, jako jsou například mléko, saláty nebo hummus. „Produkty ohrožené krátkou trvanlivostí opět naskladníme, jakmile se nám podaří stabilizovat administrativní záležitosti. Zboží, které nevyžaduje veterinární osvědčení, ale už dovážíme bez komplikací,“ doplňuje Daniela Vlnová.

Britskou nabídku ta česká nenahradí

Tomáš Kofroň ze společnosti Green Heads přípravu nepodcenil a s britskými partnery raději připravil různé varianty až po nejhorší scénáře: „Jako třeba přesun skladů výrobce do EU.“ Ani on neplánuje spolupráci kvůli možným komplikacím přerušit, naopak chystá portfolio rozšířit o další značky. Britské potraviny podle něj mají na českém trhu velmi dobré jméno, nejen kvůli kvalitě a inovacím, ale také často i dobrému marketingu: „Specializujeme se na nové, alternativní a trendy produkty, které lze těžko nahradit českou produkcí. Často jde o evropské unikáty. Na trh už brzy uvedeme třeba kvalitní baristický alternativní nápoj Rebel Mylk, který se po uvedení na britský trh v lednu vyprodal v řádu hodin.“ Pro hladkou spolupráci je ale podle něj třeba mít hlavně jasný scénář a detailní manuál pro nové i stávající dodavatele.

Maloobchodní síť Iceland sice komplikaci dodávek britského zboží krátkodobě supluje nákupem lokálních produktů, do budoucna ale nechce být podle Daniely Vlnové dalším českým supermarketem: „Převaha produktů bude vždy tvořena sortimentem Iceland UK, případně jiných zemí, jako tomu bylo dosud. Cílem je nabízet výjimečné produkty, které budou k dostání pouze v našich prodejnách.“

Delmart plánuje nahradit část produktů z Británie zbožím české provenience. „Jako řešení se to samozřejmě nabízí, ale to není otázka dnů, jedná se o celkem náročný vývoj s dodavateli,“ míní Vojtěch Vansa.

Nahradit českými produkty britskou nabídku pak neplánuje společnost Lidl Česká republika. Na brexit se podle jejího tiskového mluvčího Tomáše Mylera dostatečně předem připravila, aby odchod Velké Británie z EU neměl na složení nabídky zásadní vliv.

Po brexitu české firmy podle agentury CzechTrade očekávají hlavně nárůst nákladů na administrativu a logistiku a za přelomové měsíce, kdy si věci snad „sednou“, považují únor a březen. „Je možné, že to v konečném důsledku může znamenat personální zatížení a tím i zvýšení nákladů na britské zboží. A je také možné, že některé položky se pokusíme nahradit tuzemskou proveniencí,“ míní Michal Perlík. Firma už podle něj má hotové vzorky. Jedním dechem ale dodává, že se jedná o velmi malou část a segment, kde každý den zpoždění při dodávce bude znamenat konec prodejů.

Pro spolupráci mějte jasný plán

Kdo je připraven, není překvapen. A to platí i nadále. Nejlépe pak toto přísloví oceníte, když máte opravdu jasná pravidla pro spolupráci. Své o tom ví Tomáš Kofroň, jenž s kolegy připravil manuál, který obsahuje vše od A až do Z. „Ve zkratce by se dalo říci, že pro dovoz je potřeba mít vystavenou finální fakturu – není možné použít pouze zálohovou fakturu. Zároveň faktura musí obsahovat celní zařazení jednotlivých produktů a potvrzení o původu ve standardizovaném formátu a EORI číslo vývozce. U každého produktu na faktuře je třeba mít uvedené celní zařízení, Tarriff / HS code. Každá zásilka je rovněž označena unikátním MNR číslem, které musí být v dokumentaci také uvedeno,“ vypočítává důležité body. Bioprodukty pak podléhají dodatečné kontrole v systému Traces. „Před dovozem bioproduktů je potřebné ověřit i to, zda dodavatel má uznávanou biocertifikaci v EU, protože ne všechny certifikáty tu platí,“ uzavírá Tomáš Kofroň.

Udržme obchod v pohybu

Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií podepsaly obě strany dne 30. prosince 2020 jako výsledek vyjednávání, které skončilo dosažením vzájemné dohody dne 24. prosince 2020. O tom, jak se dotkl brexit trhu s rychloobrátkovým zbožím, informuje Gary Hunt, ředitel oddělení mezinárodního obchodu pro Českou republiku na Britském velvyslanectví v Praze.

Jak situace na obou stranách aktuálně vypadá?

Na obou stranách se zachovává režim nulových cel a nulových kvót, což je řešení, ke kterému EU přistoupila vůbec poprvé. Tato skutečnost ovlivnila i přípravu jednotlivých firem, z nichž většina už přestávala v jakoukoli dohodu věřit. Jsem přesvědčen, že jakmile se naučíme v novém režimu fungovat a až ustoupí problémy spojené s pandemií covid-19, tak se obchodování v sektoru rychloobrátkového spotřebního zboží opět vrátí na původní úroveň. Obě strany se přechod na nový režim snaží firmám co nejvíce usnadnit – například až do 31. prosince 2021 nebudou potřebovat prohlášení dodavatele v okamžiku vývozu zboží. Jde o příklad pozitivních kroků, které pomohou budoucímu obchodování mezi podniky ve Spojeném království a v České republice.

Jak pandemie změnila obchodování?

Koronavirová pandemie postihuje všechny obchodní společnosti, včetně těch ze sektoru rychloobrátkového zboží. Přesun spotřebitelů k elektronickému obchodování a nákupům přes internet urychlil postupné změny v přístupu spotřebitelů i v samotné spotřebě. Hledají trvalou hodnotu, co se týče výrobků i vlastních zkušeností, hledají důvěryhodnost a ekologickou šetrnost. A to vnímám jako potenciální příležitost pro celý sektor, který by se mohl tímto směrem rozvíjet a těžit z využívání těchto nových platforem, aniž by se přehlížela tradiční spotřebitelská zkušenost. A existuje způsob, jak dosáhnout dalších vylepšení. Možná s pomocí umělé inteligence?

Realizujete nějaké osvětové akce pro podporu obchodování?

Vláda Spojeného království i nadále podporuje spolupráci mezi domácími podniky a jejich protějšky z EU prostřednictvím naší on-line kampaně Keep Business Moving, Udržte obchodování v pohybu. Poskytuje informace ohledně změn, které firmy musejí učinit, aby mohly pokračovat ve společném obchodování. Jednotlivé podniky navíc mohou pokládat konkrétní dotazy týkající se jejich obchodní činnosti. V neposlední řadě chystáme také sérii virtuálních diskusních seminářů. Stále si zakládáme na podpoře sektoru rychloobrátkového zboží stejně jako na rozvoji dlouhodobých a historických vztahů mezi Spojeným královstvím a Českou republikou.

Detaily on-line kampaně Keep Business Moving, Udržte obchodování v pohybu, najdete zde: https://www.gov.uk/eubusiness.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 2/2021.