Téměř 90 družstevních prodejen Coop si v současnosti podstatnou část elektrické energie vyrábí díky vlastním střešním solárním panelům. Další elektrárny jsou ve výstavbě a jejich celkový počet letos dosáhne stovky. Celková výroba elektrické energie prostřednictvím solárních panelů na střechách prodejen tohoto řetězce má za rok 2021 překonat hranici 2000 MWh. Coop se tak stane patrně „nejzelenější“ sítí obchodů v ČR.
Podle Pavla Březiny, předsedy představenstva Svazu českých a moravských družstev (Skupina Coop), vlastní výroba energie zapadá do filosofie prodejen Coop. Ta zahrnuje také například propojení s lokálními dodavateli a tím i snižování ekologické zátěže nadbytečnou dopravou.
Průkopnické aktivity
Průkopníkem v zavádění zelené energie v prodejnách Coop je Jednota, spotřební družstvo v Uherském Ostrohu, které má vybaveno solárními panely více než třetinu ze svých 120 obchodů a ročně vyrobí 750 000 kWh elektrické energie. „Za realistický cíl považujeme mít vlastní elektrárnu v polovině našich obchodů, v současné době zvládáme zprovozňovat dvě až tři elektrárny ročně,“ komentuje zavádění elektráren František Polák, předseda spotřebního družstva Coop v Uherském Ostrohu.
Řetězec maloobchodních prodejen Coop umísťuje solární panely výhradně na střechy svých provozoven, což například u menších prodejen není vždy jednoduché kvůli jejich tradičním sedlovým střechám či požadavkům úřadů.
„Jsme ve složitější situaci než třeba velká obchodní centra nebo nadnárodní řetězce, protože provozujeme především menší prodejny s menší využitelnou střešní plochou, na kterou lze fotovoltaickou elektrárnu umístit. Na druhou stranu z hlediska celkového instalovaného výkonu patříme jednoznačně mezi premianty,“ konstatuje Pavel Březina.
Solární elektrárny zajistí zhruba 50 % energie potřebné pro chod obchodu a v mnoha případech pomáhá instalace solární elektrárny udržet v provozu menší vesnické prodejny. Náklady na energie a mzdy totiž tvoří klíčovou položku v jejich rozpočtu. V průměru 90 % vyrobené energie je spotřebováváno přímo v obchodech. „Ekonomika prodejen v obcích, kde žije 500 až 1000 obyvatel, je velmi komplikovaná. Z našeho pohledu jde spíše o veřejnou službu než o business, přesto se snažíme tyto prodejny zachovávat a částečná energetická soběstačnost je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout,“ komentuje rozšiřování solárních elektráren na prodejnách Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu Skupiny Coop.
Zatímco nejmenší elektrárny na střechách vesnických obchodů produkují kolem 5000 kWh, ty největší, které jsou umístěny například na skladech či střechách větších prodejen, vyrobí přes 50 000 kWh ročně.
S dotacemi i bez nich
Impulsem pro stavbu elektráren byla v minulosti mimo jiné i dotační politika státu, díky které se návratnost elektráren počítala v řádu 6 let. V současnosti je složitější dotace získat a částečně se to daří díky programům Evropské unie. Dotacemi z EU lze však podpořit pouze stavbu větších elektráren.
Paradoxně prakticky nemožné je získání dotací na projekty v nejmenších prodejnách, které přitom jsou v nejsložitější situaci, a žádat o podporu pro více prodejen najednou, v rámci jednoho dotačního projektu, je také nemožné. „Stavíme menší elektrárny i bez dotací, návratnost těchto projektů je však 10 až 12 let. Je nicméně škoda, že na tyto projekty systém podpory ze strany státu i EU zapomíná, “ dodává František Polák.