Snazší orientaci o zdraví prospěšných potravinách by mohl v budoucnu přinést spotřebitelům takový systém značení, který jim jednoznačně a bez dlouhého zkoumání napoví, kterým potravinám dát přednost. V úvahu přichází původně francouzský systém značení Nutri-Score, který postupně přebírají další evropské státy. Systém je jednoduchý, rychle aplikovatelný do praxe a zdá se, že spotřebitelé se v něm snadno orientují. Ale i když obecné pravidlo říká, že v jednoduchosti je krása, tady to tak úplně neplatí.
Nutri-Score je jednoduchý kód, složený z pěti písmen a jim odpovídajících barev, kterým se označují potraviny a nápoje na přední straně obalů. Výrobky označené zelenou barvou a písmeny A a B mají vysokou výživovou hodnotu, které se vyplatí konzumovat častěji nebo ve větším množství. Výrobky označené oranžovou (C) a červenou barvou (D a E) by se měly konzumovat méně často či v menším množství. Zjednodušeně řečeno by měl systém fungovat podobně jako štítky energetické náročnosti, na které jsou spotřebitelé zvyklí u domácích spotřebičů či budov.
Evropa hledá jednotné řešení
Problematiku jednotného a srozumitelného zdravotně-výživového značení potravin předpokládá řešit přijatá strategie Evropské unie Z farmy na vidličku. „Evropská komise se zavázala rozhodnout o harmonizovaném označování výživových hodnot potravin do konce roku 2022,“ vysvětluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). EK tak reaguje tak na dohodu evropských ministrů zdravotnictví, kteří apelovali na vlády jednotlivých zemí k podpoře zdraví populace.
A podle Tomáše Prouzy budou mít konzumenti se značením Nutri-Score možnost se lépe rozhodovat při výběru z řady potravin na základě principů zdravé životosprávy. „Spotřebitelé potřebují hlavně jednoduchost a barevný energetický potravinový štítek jim poskytuje jednoduché vodítko, kterému rozumí,“ míní Tomáš Prouza. Podle něj jde aktuálně o nejlepší způsob, jak zajistit orientaci zákazníků v nutričním složení výrobků. Jeho slova potvrzuje průzkum realizovaný Českou zemědělskou univerzitou v Praze a společností Median. Více než tři čtvrtiny tuzemských spotřebitelů podle něj považují Nutri-Score za srozumitelné a dobře viditelné značení, podle něhož by se řídili při nákupu potravin. V říjnu letošního roku vznikla v tuzemsku platforma Pro Nutri-Score, která zavedení systému podporuje.
Systém pomáhá reformulacím
Obchodní řetězce investují podle SOCR ČR ročně stovky milionů korun do projektů podporujících zdraví zákazníků. Ať už jde o úpravy složení výrobků privátních značek, snižování objemu pesticidů u dodavatelů zeleniny a ovoce, zvyšování objemu bioproduktů, omezování plýtvání potravinami či snižování objemu odpadů. „To, že si zákazník možné zdravotní problémy způsobené nevhodným stravováním uvědomuje, nestačí. Potřebujeme větší motivaci ke změně,“ je přesvědčen Tomáš Prouza.
Co nejjednodušší cestu ke zdravějšímu životnímu stylu podporuje například společnost Tesco Stores ČR, která už u více než 300 výrobků vlastní značky provedla výrazné ozdravení receptur. „Výrobky už neobsahují ztužené tuky, a to včetně sušenek, pečiva, cukroví, omáček nebo margarínů,“ vypočítává manažer externí komunikace Václav Koukolíček. Se systémem Nutri-Score ale podle něj v Tesku zatím nepracují: „Je to pouze jedna z možných metodik. Zatím v rámci celé naší skupiny nebylo učiněno rozhodnutí, kterou z metodik budeme používat.“
Nic není černobílé
Proti navrhovanému systému se objevují kritické hlasy, které zaznívají hlavně od výrobců a potravinářů. Upozorňují na nedostatky systému, jehož následkem je potom ona jednoduchost spíš přítěží než benefitem. Hlavním kritikem je Potravinářská komora ČR (PK ČR). Její prezidentka Dana Večeřová mluví hlavně o tom, že informace, které nabízí Nutri-Score, si spotřebitel na stávajících obalech už najde: „Obaly obsahují tabulku výživových údajů, která uvádí pravdivé informace o obsahu jednotlivých živin. Naproti tomu systém Nutri-Score je systém hodnotící a jeho úkolem je navádět spotřebitele ke koupi výrobku, který je v některém z parametrů výhodnější než výrobek jiný. Obecně lze tedy říci, že takový systém není potřeba.“ Dodává ale, že to samozřejmě není černobílé: „Problémem je, že tabulka výživových údajů není pro běžného spotřebitele srozumitelná. Ne každý konzument je schopen vyhodnotit, zda je pro něj ten konkrétní výrobek příliš tučný, sladký nebo slaný či kolik energie má ten který den spotřebovat. Z tohoto pohledu se může zdát, že jednoduchá barevná škála od zelené po červenou, je pro spotřebitele jistě srozumitelnější,“
Přílišná jednoduchost komplikuje
Algoritmus výpočtu Nutri-Score je ale podle Dany Večeřové až tak zjednodušující, že dochází k některým matoucím výsledkům. Řada skupin potravin je hodnocena systémem hůře, než by mělo odpovídat jejich významu ve stravě, třeba co se týče olejů a sýrů. Zelený by tak měl být jen sýr s nižším obsahem tuku a tím také nasycených mastných kyselin a soli. Jiné výrobky, třeba rýže, houskový knedlík nebo hranolky jsou systémem nadhodnoceny. „Další matoucí příklad představují energetické či kolové nápoje, které jsou zařazené do zelené kategorie a budí tak dojem, že jsou zdraví prospěšné. Naproti tomu šunky, sýry a tuky nejsou nikdy zastoupeny v zelených kategoriích A, B a vypadá to tedy, že nepatří mezi doporučené potraviny a je třeba je z konzumace vyloučit. Šunky mají z masných výrobků nejlepší výživovou hodnotu, nicméně zařazením spadají do kategorie C až E. Sýry jsou většinou v kategorii D. A tuky jsou již nyní samostatnou kapitolou a jednou z výjimek, protože by jinak všechny spadly do kategorie E. Při stanovování výživových profilů systém nepřihlíží k různým kategoriím potravin a k místu a úloze těchto potravin v celkové stravě. Nejsou brány v úvahu všechny živiny, které organismus potřebuje. A výjimky, které jsou v tuto chvíli nastavené, jsou nedostatečné pro objektivní pokrytí celého trhu s potravinami,“ je přesvědčena.
Je nutné rozšíření
Zavádějící informace pak poskytuje srovnání výrobků z různých kategorií. „Například olivový olej najdeme v kategorii D a kolové nápoje s umělými sladidly jsou v kategorii B. Olivový olej je tedy horší než kolový nápoj, zmrzlina je horší než losos, průmyslově upravené medové kuličky jsou lepší než losos, a hranolky a knedlíky patří do nejzdravější kategorie A, chipsy do podporované kategorie B. Na první pohled je tedy zřejmé, že tvrzení, budeme-li jíst více hranolků a knedlíků, budeme zdravější, neobstojí,“ upozorňuje Dana Večeřová.
Zároveň ale připouští, že pokud by došlo k výrazným úpravám v systému, mohla by jej PK ČR doporučit. Mezi hlavními úpravami by mělo být rozšíření kategorií potravin, zohlednění velikosti porce v rámci výživových profilů a zohlednění dalších látek (vitaminy, minerální látky) a také zpracování potravin. Jakkoli může být kuřecí řízek ze svaloviny v kategorii A, smažením z něj zkrátka „áčková“ a tedy zdravá potravina už nikdy nebude. Zohlednit je třeba přídatné látky, jako jsou například nízkokalorická sladidla, které systém vůbec nereflektuje. A hledět by se mělo také na kvalitu bílkovin, které je třeba rozdělit na plno či neplnohodnotné. Více argumentů pro a proti shrnula PK ČR v dokumentu Hlubší pohled do systému Nutri-Score, který je ke stažení v českém a anglickém jazyce na stránkách www.reformulace.cz.
Přemýšlet zdravým rozumem
Společnosti Danone a Nestlé už se systémem Nutri-Score na svých výrobcích počítají. Petr Kopáček, public affairs manager první zmiňované firmy, vyzdvihuje, že systém je objektivní a propracovaný, založený na dlouholetém výzkumu i vědeckých studií. Věří, že jeho zavedení bude pozitivně přispívat k veřejnému zdraví. Do konce roku 2021 bude mít Danone třetinu mléčného a plant-based sortimentu s barevným semaforem, novinky už jej budou obsahovat automaticky. Za transparentní považuje systém také druhá uvedená firma. „Postupně ho zavádíme napříč výrobkovými kategoriemi a budou jím označeny i naše lokální výrobky včetně cukrovinek,“ uvádí Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko a Slovensko. Problém nevidí ani s červeným označování kategorií D a E. „Jde o to přemýšlet selským rozumem o tom, co jím. Potraviny v kategorii D a E nejsou špatné, každá potravina má své místo v jídelníčku. Záleží jen na jejím množství a četnosti konzumace,“ apeluje na zdravý rozum.
Raději vzdělávání než jednoduchá vodítka
Kritický je k systému Nutri-Score také Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu společnosti Madeta: „Podle mě jsou takové systémy nebezpečné. Dříve tu také ´odborníci´“ téměř zakazovali mateřské mléko, protože podle nich nebylo na rozdíl od Sunaru vhodné pro děti. Obavám se podobné demagogie. Zákazník má mít svobodu v tom se rozhodnout a to, co by mu mělo být poskytnuto, jsou informace.“ Barevné značení je tedy podle něho více nebezpečné než návodné: „Pominu-li takové nesmysly, že cola light nebo jiné nápoje s barvivy a umělými sladidly budou zelené, zatímco třeba jablko nebo pomerančová šťáva oranžové nebo červené, mám pocit, že nám trochu ujel zdravý rozum. To samé platí například i v případě olivového nebo rybího oleje, které by kvůli obsahu tuku také byly červené, přitom jsou velmi zdravé.“
Dodává, že zeleně označená potravina obsahuje málo cukru, málo tuku a další látky, což z ní ale automaticky zdravou potravinu nedělá. „Je to zkrátka vytržené z kontextu. Podle mě jsou jakékoli takto centralizované masové systémy, které nám berou svobodu rozhodnutí a dělají z nás průměrného Evropana, velice zavádějící a nebezpečné. Myslím, že peníze, které budou stát změny obalů, metodika a podobně, by bylo smysluplnější investovat do vzdělávání populace o zdravém životním stylu a výživě,“ uzavírá Jan Teplý.
Podobně to vidí také Martin Krystián, generální ředitel společnosti Olma. Systém nezavrhuje, vnímá ale jeho nedostatky a stejně jako Jan Teplý je proti obecným návodům „jak máme žít“. Základem podle něj musí být vyvážená a pestrá strava a aktivní životní styl. „V současné verzi je Nutri-Score jen nepřesným výkladem energetické tabulky uvedené na každém výrobku. Jsem si jist, že zákazník si ji umí vyhodnotit lépe,“ je přesvědčen. Na druhou stranu si myslí, že systém může přimět výrobce ke změně receptury či složení pozitivním směrem. V současné verzi je ale podle něho systém spíše zavádějící. „Náš selský jogurt je kombinací probiotického jogurtu s extra množstvím ovoce v džemu, díky tomu má ale cukr kolem dvanácti procent a to znamená, že výrobek spadne do kategorie C. Pokud ale výrobce ošidí ovoce a cukr nahradí sladidlem, tak bude najednou B, pokud jej udělá ve verzi light, získá hodnocení A. Má spotřebitel vnímat takový produkt jako hodnotnější v porovnání s jogurtem plným živých probiotických kultur, ovoce a bílkovin?,“ vyzývá ke konstruktivní debatě Martin Krystián. Systém by podle něho bylo dobré obohatit o další přínosy potraviny – obsah minerálů, vitaminů či živých kultur, které mají příznivý vliv na lidské zdraví.
Ačkoli zastánci systému říkají, že lepší alternativu k jednoduchému a srozumitelnému systému Nutri-Score nevidí, připouštějí, že systém může doznat určitých změn. V Evropě je hodnotících systémů více, kromě Nutri-Score je to třeba ještě o něco analytičtější NutriForm. Jednotný evropský systém, který by měl být jasný do konce roku 2022, by si tak mohl vzít to nejlepšího z každého z nich.
Názory odborníků:
„Potřebujeme motivaci ke změně.“
To, že si zákazník možné zdravotní problémy způsobené nevhodným stravováním uvědomuje, nestačí. Potřebuje motivaci ke změně a jednoduchou orientaci v nutričním značení výrobků. Nutri-Score je přehledný, na první pohled pochopitelný systém. Jsme připraveni ho podporovat finančně i marketingově a produkty takto označené nejen zařazovat do prodeje, ale i aktivně zákazníkům vysvětlovat, jak využít nutriční značení ke zlepšení svého jídelníčku. Velkou výhodou Nutri-Score je jeho jednoduchost a srozumitelnost a nevidím k němu alternativu.
Tomáš Prouza, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, viceprezident, Hospodářská komora ČR
„Systému chybí řada kategorií.“
Zásadní chybou systému Nutri-Score je existence pouze čtyř profilů, to je nedostatečné nastavení pozitivních a negativních bodů. Jedná se o základní profil, profil pro sýry, tuky a nápoje. Podle našeho názoru tedy chybí kategorie pro masné výrobky, rybí a rybí výrobky, pro rýži a výrobky z obilovin. Za stávajících podmínek bychom Nutri-Score doporučili pouze jako dobrovolné označování. Povinné zavedení systému může způsobit výrobcům nemalé problémy a navýšit finanční a administrativní zátěž.
Dana Večeřová, prezidentka, Potravinářská komora ČR
„Nebezpečí vidím v metodice.“
Nebezpečí Nutri-Score a podobných systémů vidím v metodice, která počítá s průměrným Evropanem v průměrném věku s průměrnou pohybovou aktivitou. To by znamenalo, že máte obě pohlaví najednou, je vám mezi 35 a 45 lety, jste něco mezi člověkem z kanceláře a těžce pracujícím dělníkem v lese. To ale není realita. Není počítáno s vaším věkem, životním stylem, aktivitou či kondicí. Jiné potřeby nutrendů, minerálních látek a vitaminů má rostoucí dítě, jiné těhotná žena, jiné senior. Podle mě hrozí, že velká část populace bude kupovat pouze zelené potraviny, což bude mít velké negativní dopady na její zdraví. Bude to totiž strava, ve které budou chybět tuky, výrazně budou omezeny sacharidy a budou podporovány umělé nízkokalorické látky.
Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu, Madeta
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 11-12/2021.
Zde si přečtěte k tématu rozhovor s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory ČR:
