Loni v České republice nevyhověla kontrole čtvrtina testovaných medů. Z 54 vzorků objevili pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce pochybení u 13 z nich. Většina z těchto nevyhovujících vzorků pocházela z Česka, jak uvádí aktuální data inspekce. Nejčastěji našli kontroloři nesrovnalosti ve složení medu, dále v klamavém označení produktů či nepovolených přísadách, například amoniak-sulfovitého karamelu či přidaných cukrech. Med je v Česku i celé EU jednou z nejpřísněji hlídaných potravin, SZPI kontroly provádí mnoho desítek let. Čeští včelaři loni vyprodukovali o více než tisíc tun medu více než v roce 2020. Oproti průměru za posledních pět let šlo přesto o 37% pokles. Zástupce největšího tuzemského producenta, společnosti Medokomerc, však tvrdí, že medu bude na českém trhu dostatek.
V loňském roce nevyhověla kontrolám v Česku čtvrtina testovaných medů. Celkem jich SZPI testovala v tuzemské tržní síti 54, z kontrolovaných šarží jich 13 neprošlo. „Většina z nich, celkem devět vzorků, byla původem z Česka. Ve třech případech šlo o směs medů ze zahraničí, u jednoho medu nebyla země původu uvedena. Jde však o mimořádnou situaci způsobenou jedním problematickým českým výrobcem. V předchozích letech pravidelně pocházely dvě třetiny nevyhovujících medů ze zahraničí,“ uvádí mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Kontroloři se nejčastěji setkávají se zavádějícím označením produktů, nesrovnalostmi ve složení medů deklarovaným na etiketě výrobku či nepovolenými přidanými látkami. „Jedná se například o nadměrný obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF), který v medu postupně vzniká silným nebo dlouhodobým ohříváním z přítomné glukózy. Jiné nadlimitní hodnoty značí, že byl med zpracován příliš brzy, nebo nestandardním způsobem. Další prohřešky se týkají nepovoleného přibarvování medů amoniak-sufitovým karamelem E150d či falšování složení medů, což dokládají stopy po cizích cukrech,“ vysvětluje Pavel Kopřiva.
Problémy s kvalitou měli někteří menší výrobci
Z kontrol vyšlo najevo, že v roce 2021 se s problémy potýkali někteří menší zpracovatelé medu. V předchozích letech naopak inspektoři zjistili většinu závad u medů velkých výrobců. U nejmenované firmy ze Západočeského kraje označili kontroloři jako nevyhovující celou pětici vzorků, kterou od tohoto výrobce testovali. SZPI v kontrolovaných výrobcích objevila mikroskopické částice netypické pro med, konkrétně rostlinná vlákna. Dále zjistila, že složení výrobků neodpovídá obsahu deklarovanému na etiketě. Například u lipového medu nenalezli kontroloři ani stopové množství pylových zrn lípy. Chuť a vůně výroku navíc neodpovídaly charakteristice medu. Kontroly však nelze zevšeobecnit pro celý trh, SZPI se při výběru vzorků na základě analýzy rizika zaměřuje na místa a společnosti, kde inspektoři očekávají nedostatky. Proto i jeden problematický výrobce s více záchyty v jednom roce může zásadně změnit výsledky kontrol v daném období.
Největší tuzemský zpracovatel medu testuje vzorky v Brémách, nad rámec kontrol SZPI
Výsledky kontrol dokazují, že s kvalitou medů letos nemají problémy velké společnosti. Největší tuzemský zpracovatel medu, společnost Medokomerc, byl loni testován čtyřikrát a kontrola žádná pochybení nenašla. Firma dlouhodobě věnuje kvalitě zpracovávaných medů zvýšenou pozornost, jak uvádí jednatel společnosti a medový someliér Milan Špaček. „Kvalitu medu kontrolujeme ve třech stupních výroby. Med u nás musí nejprve projít filtrem 0,15 mm, který zachytí pevné nečistoty. Ze všech medů dále odebíráme vzorky, nejprve při nákupu, pak při samotném zpracování a následně také z každé vyrobené šarže. Jako jediná firma v Česku navíc od roku 2018 zasíláme pravidelně vzorky medu do špičkové QSI laboratoře v německých Brémách, která nám umožňuje kontrolovat medy nad rámec požadavků tuzemské legislativy.“
Medy v německé laboratoři testují magnetickou rezonancí
Metody, které používají v německé laboratoři v Brémách pro testování medu, připomínají lékařská vyšetření pro zobrazování orgánů lidského těla. Konkrétně se jedná o nukleární magnetickou rezonanci (NMR). Ta dokáže vystopovat testovaný med až do místa původu a odhalit nedostatky jeho složení na základě 38 kritérií chemických látek. Metoda se jmenuje Honey ProfilingTM a funguje na opačném principu než doposud, kdy se hodnotil med na základě pozitivních parametrů.
Výrobci dosahují lepší výsledky z medových mixů
Pro kvalitnější med lze udělat i víc. Dá se nakupovat v zahraničí, odkud se získává surovina s aromatickými vlastnostmi tamější přírody. Z chudších a méně rozvinutých států se na aroma bohatší med exportuje k nám, samozřejmě pod drobnohledem laboratoře QSI. „NMR nám umožňuje rozlišit nejlepší medy z celého světa. Je to důležité, protože jsou oblasti na světě, které mají špičkový med díky unikátní flóře, a jsou tak něco jako šampaňské mezi sekty. Kvalitativně výborné, přitom nikoliv drahé medy pocházejí třeba z Kuby či Argentiny,“ potvrzuje exkluzivní přístup Milan Špaček. Navíc dodává: „Ve výrobě udržujeme čistotu, nikde tam není možné narazit na otevřený produkt. Obaly plní automatická linka, navíc jsme držiteli certifikátu IFS nejvyšší třídy.“
Prospěšnost pečlivě ohlídaného výběru medů podtrhují slova včelaře Lukáše Rychetského: „Kvalitní je každý med, který včely vytvářejí z přírodních zdrojů, což samozřejmě platí i pro medové směsi.“ Protože kvalita se snižuje nevhodnou manipulací, dlouhým skladováním, zahříváním, špatnou výrobní technologií, případně přidáním či odebráním některé složky, měla by ideálně opatření pro zajištění maximálně důsledných kontrol vypadat stejně u všech.
Válka na Ukrajině ovlivňuje množství medu v EU i Česku
Protože česká snůška medu dlouhodobě nepokryje tuzemskou poptávku, berou jej producenti i z dalších zemí, včetně těch mimo EU. Na množství medu v Unii má proto dopad také válka na Ukrajině. Státy EU včetně Česka odtud ročně vykupují na 50 tisíc tun této komodity. Zpracovatelé medu proto s obavami vyhlíželi konec dubna letošního roku, kdy se o rozhodovalo o množství plochy oseté slunečnicemi, ze kterých tamní včely med tvoří. I přes výpadek dostupnosti medu ale uklidňuje českého spotřebitele zástupce největšího tuzemského producenta medu, společnosti Medokomerc, Milan Špaček. „Medu máme na skladě dostatek a určitě s ním do další sezony vyjdeme. Válka na Ukrajině sice zvedla jeho cenu, ale souběžně se všeobecným zdražováním a rostoucí inflací klesne i odbyt medu. EU také zrušila clo na ukrajinské produkty, nárůst cen proto bude mírnější, odhaduji ho kolem 10 % oproti současným cenám,“ uvádí. Mírnější cenový nárůst uvádí za 1. čtvrtletí také analýza cen Českého statistického úřadu, podle kterého rostla cena medu průměrně o 7 %.
Většina medů v obchodech je květová, lesní med je vzácnost
Nižší výnosy v Česku a nutnost dovážet medy i ze zahraničí ovlivňují druhovou skladbu produktů v obchodech. Většinou jsou v nich k dostání květové medy, naopak lesní, neboli medovicový med, je vzácností. Tento druh se na celkové produkci podílí jen jednou desetinou. „Ačkoli je podíl jednotlivých medů na trhu proměnlivý z roku na rok, dlouhodobě se poměr ustálil na přibližně 90 % květového medu a 10 % medu medovicového, neboli lesního. Ten přitom ještě před 30 lety tvořil exportní komoditu, nejčastěji to byl smrkový medovicový med. Dnes je český med převážně řepkový. Kvalita medovicového medu je přitom nesporná. Má kořenenou, kouřovou příchuť, doprovázenou lahodnou sladovou chutí. Díky sníženému obsahu glukózy také krystalizuje za velmi dlouhou dobu,“ vysvětluje Milan Špaček z Medokomercu.
Včelstva jsou ohrožována viry a parazity, letos je jejich kondice dobrá
Vliv na snůšku medu má také zdravotní stav včelstev. Ta jsou ohrožována roztoči i viry a přesnou kondici nelze tedy zcela predikovat. „Včelstva jsou každoročně ohrožována roztočem kleštíka včelího. Ten působí v proměnlivých cyklech, takže absolutní zdraví včelstev není zaručeno téměř nikdy. Tento cizopasník se živí tukovým tělesem včely, infikuje její plody a zároveň přenáší nejzávažnější viry, mezi něž patří varoáza a virus deformovaných včelích křídel,“ říká veterinář a včelař MVDr. Miloslav Peroutka.
Podle Milana Špačka z Medokomercu je prozatím stav včelstev dobrý a úroda medu by tedy mohla být letos vyšší. „Zdravotní stav včelstev je podle dosavadních údajů výborný a úhynů je nahlášeno minimum. Dobrá kondice včel znamená, že se budou podílet na kvalitní snůšce do konce srpna. Navíc bylo na většině Česka příznivé počasí pro kvetoucí řepku, proto odhadujeme, že letošní rok bude na snůšku medu bohatší než loňský. Kvůli stavu našich lesů ale nelze očekávat výrazný nárůst lesního medu,“ uzavírá Špaček.
