Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou v České republice nepříjemnou realitou. Nedávný průzkum Iniciativy pro zálohování potvrdil, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. Devět z deseti z nich věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst.
Zásadní snížení pohozených nápojových obalů potvrzuje také zkušenost evropských zemí, které už zálohování zavedly. V Německu se po zavedení systému záloh snížil littering nápojových obalů* téměř na nulu, výrazně nižší podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu potvrzuje i Estonsko.
Plechovky v přírodě potkává 75 % lidí
Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Z průzkumu dále vyplynulo, že kromě vysokého zastoupení nápojových obalů Češi v přírodě často nachází obaly od jídla, tašky nebo igelitky. Velké zastoupení mají podle respondentů také plastové kelímky. S odhozeným odpadem v přírodě má zkušenost téměř každý Čech. Čísla se shodují napříč různými věkovými kategoriemi, pohlavími i kraji České republiky.
Zálohování je funkční motivace
Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.
„Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 procent Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 procent lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Zálohující země littering netrápí
Také zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořili v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí.
V roce 2002 byly v přírodě odhozeny až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh se littering nápojových obalů snížil téměř na nulu. S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % respondentů.
Zálohy pomohly snížit podíl odpadu v přírodě
Pozitivní dopady zavedení záloh na littering potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 procent sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod deset procent.“
Také zkušenosti ze vzdálenější Austrálie potvrzují snížení pohozených odpadků po zavedení záloh. V Austrálii před zavedením záloh tvořily nápojové obaly 44 % celkového odpadu ve volném prostranství. Zavedení systému záloh přispělo k poklesu pohozených nápojových obalů o téměř tři pětiny.
Zálohování představuje efektivní boj s litteringem
Mezinárodní platforma Reloop, která disponuje expertízou na implementaci modelů cirkulární ekonomiky, považuje redukci odhozeného odpadu v přírodě za hlavní výhodu zavedení zálohového systém na nápojové obaly. Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se sama o sobě neprokázala jako efektivní pro boj s litteringem.