Letos na jaře vznikla pod taktovkou Potravinářské komory ČR (PK ČR) a České technologické platformy pro potraviny nová odborná Platforma pro alternativní potraviny a nápoje. Jejím cílem je především vytvoření odborného zázemí pro diskusi o této problematice, komunikaci legislativních otázek a informovanosti spotřebitelů o výhodách i nevýhodách konkrétních alternativ. Nedávná mediální přestřelka mezi PK ČR a organizací ProVeg Česko ale ukázala, že dialog mezi oběma stranami, tedy zástupci živočišné a rostlinné produkce, je třeba výrazně zintenzivnit.

Prezidentka PK ČR Dana Večeřová míní, že rostlinné alternativy jsou velkou příležitostí pro tuzemské podniky, jak zpestřit nabídku na trhu, vyjít vstříc požadavkům spotřebitelů a vyrábět z českých surovin na českém území. Odbornou platformu uvítalo i Ministerstvo zemědělství ČR a všichni se svorně shodují, že mají na zřeteli především spotřebitele, který se v posledních letech stále více zajímá o zdravý životní styl. Ačkoliv podle posledního šetření výzkumné agentury NielsenIQ tento zájem mírně poklesl, stále se drží nad 70 %. Zdraví a zdravý životní styl mezi tuzemskými spotřebiteli stále rezonuje.

Podle průzkumu společnosti Ipsos, realizovaného v květnu 2020, preferuje například stravu s vyloučením či omezením masa každý desátý Čech. Mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč se spotřebitelé k rostlinné stravě obrací, patří zájem o ochranu životního prostředí a konzumaci zdraví prospěšných potravin. A právě tady přichází příslovečný kámen úrazu. Ne všechno rostlinné je přirozeně zdraví prospěšné, zvlášť když má za sebou rostlinná potravina vysoký stupeň průmyslového zpracování. Stejně tak, jako to samozřejmě platí v kategoriích vysoce průmyslově zpracovaných živočišných, především masných produktů.

Přímá úměra neplatí

Na fakt, že se některé rostlinné výrobky v kampaních společností tváří „zdravě“, ačkoli jimi být vůbec nemusí, upozorňuje PK ČR. Nedávno tak na aktivitu organizace ProVeg Česko, která během roku spustila evropskou petici požadující zařazení rostlinných alternativ mléka do školního projektu EU, reagovala stížností u několika českých ministerstvech.

„V poslední době se na trh dostává řada nových výrobků, které imitují chuť, texturu a vzhled mléka a mléčných výrobků, a proto jsou často chápány spotřebiteli jako alternativa mléka i z výživového hlediska. Rostlinné výrobky mají ale odlišné složení a jinou výživovou hodnotu, nejsou srovnatelné. Imitace mléka a mléčných výrobků jsou obvykle vysoce zpracované potraviny, jejichž výživová hodnota a obsahy živin, včetně vitaminů a minerálních látek, kolísají v závislosti na uvážení výrobce,“ vysvětluje Dana Večeřová. Kvalita těchto produktů není regulována legislativou, na trhu se tak podle ní zákazník setká s kvalitativně velmi odlišnými výrobky. „Do jídelníčku dětí i dospělých ale patří potraviny jak rostlinného, tak živočišného původu,“ dodává Dana Večeřová. Petici organizace ProVeg požadující zařazení rostlinných nápojů do školního projektu tak v PK ČR nepovažují za šťastnou a ve svém dopisu pro ministerstva se odkazují na řadu studií a průzkumů, které jejich pohled na věc potvrzují.

Podle mluvčí organizace ProVeg Česko Evy Hemmerové není ostrá reakce PK ČR na místě. Petice, kterou podepsalo 74 tisíc občanů, podle ní byla spíše symbolická. Stojí si za tím, že spotřebitelé, včetně těch nejmenších, by měli mít možnost se svobodně rozhodnout, co budou konzumovat. Nabídka rostlinných nápojů je dobrou volbou pro ty, kteří ve svém rozhodování o konzumaci zohledňují i to, jaký dopad měla výroba na životní prostředí nebo jak ohleduplná je ke zvířatům. Signály z trhu podle ní naznačují, že by se rostlinné alternativy v evropských školních programech mohly objevit už v následujících letech. Evropská komise zveřejnila na konci listopadu výsledky veřejné konzultace, ze které vyplývá, že 72 % respondentů si přeje, aby byla do programu Mléko do škol zahrnuta i rostlinná mléka. Jejich zařazení je podle ní jednou z cest, jak přispět k přechodu na udržitelnější systém.

Na trhu je dnes podle organizace široká škála výživných rostlinných nápojů, které mohou mléko plnohodnotně nahradit. „Dopis PK ČR bohužel obsahuje hodně nepřesných informací a překroucených faktů, ze kterých vyplývá, že PK ČR není připravena na potřebnou a už probíhající změnu českého a evropského trhu,“ říká. Na význam rostlinných alternativ je podle ní třeba se dívat jak z nutričního, tak i z ekologického hlediska. Nutriční terapeutka organizace ProVeg Česko Veronika Baťová doplňuje, že sójové mléko obohacené o vápník a určité vitaminy může být použito jako nutričně přiměřená alternativa kravského mléka. Potvrzuje to podle ní třeba aktualizovaná výživová doporučení Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA, které zařadilo obohacené sójové nápoje a jogurty mezi vhodné alternativy k produktům z kravského mléka.

Stejně jako PK ČR se i ProVeg Česko odkazuje na studie a průzkumy, jejichž závěry jsou ale často odlišné. Pro běžného spotřebitele se tak situace stává naprosto nepřehlednou. Eva Hemmerová zdůrazňuje, že organizace ProVeg Česko podporuje pestrou výživu, kde mohou být alternativy mléčných a masných produktů zajímavým chuťovým i nutričním zpestřením jídelníčku. Na jejich základě by ale neměl být jídelníček vegetariána či vegana postaven. Lze to přirovnat k jídelníčku konvenčního spotřebitele, kde by rovněž převahu neměly tvořit například vysoce zpracované masné produkty, které také představují spíš jen chuťové zpestření jídelníčku.

Obě strany by se měly dívat hlavně na zdraví

Specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková popisuje, že obě strany logicky sledují své zájmy. A to, na co by se měly zaměřit zejména, je zdraví. „Pokud je komunikace firem založena na tom, že alternativy masa či mléčných výrobků jsou pro lidi zdravější, pak to prostě není pravda,“ prohlašuje. I nedávnou kampaň Agrární komory ČR „Žeru maso“ považuje za férovou. „Výrobci se v ní vymezují proti vysoce průmyslově zpracovaným potravinám, které se nazývají alternativami masa. A těmi opravdu nejsou,“ konstatuje. Myslet na udržitelnost a zachování biodiverzity je podle ní velmi důležité. I proto už roky propaguje šetrné biozemědělství, skutečné jídlo a šetření zdroji. „Ale vadí mi i druhý extrém, a to je bezhlavá propagace rostlinné stravy i za cenu, že na místo jídla budeme jíst průmyslově zpracované potraviny,“ uvádí Margit Slimáková, která na svém instagramovém profilu často rozebírá různé potraviny a poukazuje na jejich vysoký stupeň průmyslového zpracování i výživovou hodnotu. „Jídlo má být výživné, atraktivní a chutné. Základem jídla by měly být skutečné potraviny, ideálně lokální a sezonní,“ vysvětluje filozofii, na které se odborná veřejnost shoduje, Margit Slimáková. Obě strany by podle ní měly mít na zřeteli hlavně to, aby byly vyráběné potraviny lidskému zdraví prospěšné a nutričně vyvážené, zkrátka dělit je na kvalitní a nekvalitní.

Pojďme o tom mluvit

Podíváme-li se na spor nezávisle na tom, které straně barikády fandíme, vidíme, že tu chybí intenzivní dialog. Přestřelka v mediálním prostoru vyvolává silnou reakci, spotřebitelé ale tápou dál. Lepší pro všechny zúčastněné od organizací, výrobků až po spotřebitele by byl určitě konstruktivní dialog. Ten by měl probíhat právě v rámci Platformy pro alternativní potraviny a nápoje a přinést spotřebitelům jasné závěry. Ať už z pohledu zdraví a výživy, dopadů na životní prostředí, ekonomického pohledu, či pohledu výrobních technologií. Důležitá je také otázka bezpečnosti potravin.

„Neshody ukazují na potřebu mezioborové spolupráce, která by prohloubila znalosti jednotlivých stran,“ je přesvědčená Eva Hemmerová. Podle ní je totiž řada výživových doporučení, na kterých PK ČR lpí, překonána a nové studie ukazují, že třeba mléko a mléčné produkty lze rostlinnými zdroji plnohodnotně nahradit. Stejně tak organizace disponuje dalšími průzkumy, které prospěšnost převážně rostlinné stravy dokládají.

„Členové PK ČR chtějí otevřeně diskutovat jak o produkci rostlinných imitací, tak o tradičních výrobcích živočišného původu. Proto byla založena Platforma pro alternativní potraviny a nápoje, jejímž členem je i organizace ProVeg,“ upozorňuje Dana Večeřová. Předsedou platformy byl zvolen generální ředitel společnosti Olma Martin Krystián. „Možná právě proto, že Olma vyrábí oba zmíněné druhy výrobků bez toho, aby mátla spotřebitele. Rostlinné produkty nazývá ovesný nápoj,“ informuje. Podle Martina Krystiána je důležité brát si to nejlepší z obou kategorií, jak z rostlinných, tak i živočišných produktů: „Jsme zastánci vyvážené stravy, mléčné výrobky jsou významným zdrojem živin. Dlouhodobé zkušenosti mohou navíc tradiční výrobci využít i pro zpracování výživově hodnotné rostlinné stravy tak, aby spotřebitel profitoval z benefitů obou těchto segmentů.“

Názory odbornic a odborníků:

„Nemateme spotřebitele.“

PK ČR argumentuje matením spotřebitelů a spotřebitelek názvy, jako je vegetariánský burger nebo rostlinná alternativa jogurtu. Přitom průzkum provedený Evropskou spotřebitelskou organizací, BEUC, v 10 členských státech zjistil, že více než 68 procent dotázaných takové názvy podporuje, pokud jsou produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské. Rostlinné produkty jsou dnes výrazně diskriminovány například chybějícími dotacemi či úpravou názvosloví na úrovni EU a není třeba nadále bránit možnosti učinit nakupujícím informované rozhodnutí, které je navíc v souladu se samotnou politikou EU a strategií Od zemědělce ke spotřebiteli, který prosazuje přechod na udržitelnější stravování. PK ČR hájí spíše zájmy svých členů než zájmy spotřebitelů.

Eva Hemmerová, komunikační manažerka, ProVeg Česko

„Spotřebitelům chybí objektivní informace.“

Je důležité spotřebiteli poskytovat objektivní informace o skutečné povaze produktů a vzdělávat ho tak, aby jeho volba byla založená na informovaném rozhodování, nikoliv na marketingových kampaních některých obchodních společností. Důsledky takového přístupu by mohly negativně ovlivnit vnímání potravin a zdraví několika následujících generací. Rostlinné výrobky mají ale odlišné složení a jinou výživovou hodnotu, nejsou srovnatelné. Imitace mléka a mléčných výrobků jsou obvykle vysoce zpracované potraviny, jejichž výživová hodnota a obsahy živin, včetně vitaminů a minerálních látek, kolísají v závislosti na uvážení výrobce. Kvalita těchto produktů není regulována legislativou, na trhu tak najdeme kvalitativně velmi odlišné výrobky. Do jídelníčku dětí i dospělých ale patří potraviny jak rostlinného, tak živočišného původu.

Dana Večeřová, prezidentka, Potravinářská komora ČR

„Nevnímáme rostlinné produkty jako konkurenci těm živočišným.“

Rostlinné výrobky jsou vhodným zpestřením jídelníčku každého z nás. Vyrábí se udržitelnějším a šetrnějším způsobem, neboť rostlinné složky, které tvoří základ těchto produktů, nevyžadují při výrobě tolik vody jako při zpracování kravského mléka. Rostoucí popularita rostlinných výrobků a zájem o tyto výrobky nás těší a velmi pozorně sledujeme tuto kategorii, která rok od roku roste. Společnost Danone ale nevnímá rostlinné produkty jako konkurenci pro ty mléčné. Právě naopak, přinášíme inovace v mnoha oblastech tak, aby uspokojila poptávku nejen po klasických jogurtech, ale i rostlinných nápojích a fermentovaných produktech, vhodných pro vegany a konzumenty s intolerancí laktózy nebo jinými dietními omezeními. Danone plánuje i nadále vyrábět živočišné produkty a také dále inovovat své portfolio jak živočišných, tak rostlinných produktů. Chceme tak poskytnout kvalitní zdroje bílkovin, probiotik a živých kultur nejenom pro zastánce tradiční stravy, ale i pro vegany a další příznivce alternativních způsobů stravování.

Monika Ihnatková, public affairs manager pro Českou republiku, Danone

„Zaměřme se hlavně na nutriční stránku.“

ProVeg používá poněkud zavádějící údaje, například o tom, jaké procento populace je ohroženo intolerancí laktózy. V podmínkách ČR a střední Evropy je toto riziko mnohem nižší, mezi 10 až 15 procenty, zatímco ProVeg operuje s číslem 70 procent. Z hlediska spotřebitele, a tedy školních dětí, je ale důležitější nutriční stránka problému. Nutriční odborníci uvádějí, že rostlinné alternativy mléka obsahují méně bílkovin a více cukru. A hlavně neobsahují vitamin D a vápník, který se musí do těchto alternativ přidávat. Obojí znamená vyšší stupeň zpracování rostlinné suroviny, což je ale v rozporu se současným trendem preferovat spíše potraviny s nižším stupněm zpracování. Pokud má někdo problém s laktózou, pak může konzumovat, i v rámci programu Mléko do škol, bezlaktózové mléčné produkty, čili hlavní „argument“ ProVeg odpadá. Zůstává tak jen snaha o snížení konzumace živočišných produktů, v rámci adaptací na změnu klimatu. Je ale dobré si uvědomit, že hospodářská zvířata, tedy i skot, jsou producenti statkových hnojiv, která potřebujeme kvůli zapravování organické hmoty do půdy a snížení spotřeby zemědělské chemie. Osobně si myslím, že lze samozřejmě rostlinné alternativy mléka v rámci programu mléka do škol také nabízet, nemělo by to být ale povinností.

Petr Havel, agrární analytik

„Rostlinná mléka do škol nechystáme.“

Školní projekt Mléko do škol je ve své dnešní podobě výsledkem reformy v roce 2017 a národní strategie ČR platí do roku 2023. Při sestavování strategie jsme vycházeli ze zdravotních doporučení, téma bylo konzultováno s ministerstvem zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem, který provádí i hodnocení školního projektu v ČR. I ČR má na základě těchto doporučení a konzultací ve strategii stanoveno primárně zaměření dodávek do škol na čerstvé ovoce a zeleninu a neochucené mléko. V současné době dokončuje EK hodnocení dopadu projektu, předpokládáme, že poté přijde s doporučeními k provádění v novém období. ČR bude také sestavovat novou strategii. V novém období plánujeme změny ve složení dodávek ve směru posílení dodávek bioproduktů, které budou muset tvořit 10 procent dodávek. Rozšíření na rostlinné alternativy nepředpokládáme, neboť se i nadále domníváme, že mléčné výrobky jsou důležitou součástí jídelníčku dětí v cílové skupině školního projektu.

Rozšíření o rostlinné alternativy mléčných výrobků by bylo možné pouze na základě změny legislativy EU, která by tyto výrobky do dodávek ve školním projektu zařadila s tím, že by bylo možné je dodávat vedle stávajících výrobků. Potom by ČR mohla teoreticky zvažovat rozšíření nabízeného sortimentu. MZe ČR ale vést projekt tímto směrem neplánuje. A změnu legislativy EU, která by zařazení rostlinných alternativ mléčných výrobků do dodávek přímo nařizovala, považujeme za vysoce nepravděpodobnou.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí, Ministerstvo zemědělství ČR

„Zdravotní instituce doporučují přijímat převážně rostlinné bílkoviny.“

Obecně prosazujeme vyváženou rostlinnou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin a rostlinné alternativy masa by měly sloužit především k ozvláštnění jídelníčku a také výrazně usnadnit přechod k rostlinné stravě. Dnes je trendem konzumovat živočišné produkty i několikrát denně, ale výzkumy ukazují, že pro zdraví je zařazení více rostlinné stravy příznivější. Dokonce i zdravotní instituce, jako je například Americká kardiologická asociace, doporučují přijímat bílkoviny převážně z rostlinných zdrojů. Na rozdíl od masa obsahují rostlinné zdroje bílkovin vlákninu a zároveň mají nižší obsah nasycených tuků. Stejně jako většina lidí pravděpodobně nebude jíst živočišný burger každý den, podobný přístup můžeme aplikovat na rostlinný burger.

Veronika Baťová, nutriční terapeutka, ProVeg Česko

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 11-12/2022.