Diskuse o systému povinného zálohování se zdá být nekonečná. Je zjevné, že jeho zavedení by bylo spojeno se značnými náklady a dopady na zákazníky i obchodníky, zásada „dvakrát měř a jednou řež“ zde má své platné místo.

Je třeba uvítat analýzu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), která vyčíslila náklady zavedení systému v obchodech. Máme další střípek ve skládačce, která by nám měla pomoci rozhodnout, zda zálohování zavést. Bez potřebných analýz by zavádění systému bylo čirým zeleným populismem, protože problematika odpadů je velmi složitá. Analýzy by se měly však týkat i souvisejících otázek.

PET lahve a plechovky jsou jen velmi malou částí odpadu spojeného s obchodem a EU na nás klade řadu dalších požadavků. Diskuse o zálohování tak má bohužel tendenci zastiňovat diskusi o větších problémech, především o řešení odpadu jako celku. I v oblasti obalů přichází EU s novými návrhy, například požadavkem postupného zvyšování podílu opakovaně použitelných obalů. Jinými slovy, nedovedu si představit, že budeme řešit zálohování bez širšího kontextu a soustředíme se jen na část problému. A tady by měl klíčovou roli sehrát stát a přijít s komplexním řešením problému odpadů, v kterém systém zálohování může, ale také nemusí mít své místo.

Je třeba zejména řádně posoudit dopady zálohování oproti možnosti rozvoje stávajícího systému tak, aby byly splněny požadavky EU na sběr 90 % PET lahví. Přitom stávající systém je rozvinutý, sbírá již dnes 80 % PET lahví, byly do něj investovány miliardy a zákazníkům nabízí pohodlný systém žlutých kontejnerů. Řada zemí EU nám náš systém závidí.

Stát by tedy měl například zhodnotit, zda za pět miliard (viz analýza SOCR ČR) nutných pro zavedení (nikoliv provoz) systému jen na úrovni obchodu nelze třeba postavit kvalitnější třídicí linky ve všech krajích. Podle sdělení samospráv by to byla částka dostačující a bylo by to řešení pro daleko více druhů odpadu než jen pro nápojové obaly.

Každopádně pokud bude zvolena cesta zálohování, bude potřeba do systému povinného sběru začlenit co nejvíce subjektů, tedy i malé obchody a další prodejní místa, a to kvůli komfortu pro zákazníky, ale i maximalizaci sběru. Právě zde však bude kvůli nákladům, prostorovým a lidským kapacitám zavádění systému nejsložitější.

Pavel Březina, předseda představenstva, Skupina Coop, a předseda, AČTO

Komentář najdete i v časopise Zboží&Prodej č. 297 (1-2/2023).