V obchodních centrech kradou jednotlivci, organizované skupiny, ale i děti a senioři. Krádeží v obchodech je podle policejních statistik za prvních pět měsíců letošního roku o 30 % více než ve stejném období roku předchozího. Nejčastěji jde o krádeže potravin, drogerie, parfumerie a oblečení.
Zatímco v předchozích letech končily v kapsách zlodějů především luxusnější položky, v poslední době se zaměřují i na spotřební zboží, jako je máslo, uzeniny nebo alkohol. Přibývá krádeží ze sociálních důvodů. Zloději se zaměřují i na vybavení, které rychle zpeněží, a také na krádeže zboží na zakázku. Více je i sofistikovaných způsobů podvodu. Jde například o vklady na falešné účty přes bitcoinmaty, které provádějí oklamaní lidé u automatů v nákupních centrech.
Jednotlivci, gangy, děti i senioři
„Nejčastěji kradou jednotlivci. Lze mezi nimi rozlišovat podle toho, zda svůj lup podniknou bez přípravy nebo si přinesou po patřičné rozvaze různé pomůcky jako například alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo i rozbrusku na odstranění bezpečnostních prvků. Jiní pak vymění originální zboží za padělek. Mezi zloději se objevují i maminky, které zboží schovají do kočárku, kde jej většinou nikdo nehledá,“ říká Radek Škrabal, výkonný ředitel společnosti SSI Group.
„Organizované skupiny pak využívají vždy podobného osvědčeného modelu. U obchodů hlídkují tipaři, kteří jsou spojeni se samotnými zloději. Monitorují ostrahu, kterou někdy i zaměstnají, aby předešli překažení krádeže,“ vysvětluje odborník.
Častým jevem jsou v poslední době krádeže dětských pachatelů. V případě seniorů jde o občasné případy. Obě skupiny se zaměřují na levné zboží. Spoléhají se na svůj věk a tedy, že nebudou podezřelí. Mladé dívky školního věku často kradou kosmetiku, na kterou nemají peníze. Senioři se pak zaměřují na potraviny a drogerii, a to opět z finančních důvodů. Většinou se jedná podobně jako u maminek o sociální případy v těžké životní situaci.
Důležitý je okamžitý zisk
Nejdůležitější je pro zloděje nejčastěji okamžitý zisk na hraní automatů, drogy a další. „Klasické modely krádeží se stále opakují, ale řešíme i nové způsoby, jako jsou například organizované krádeže bitcoinu, kdy jsou lidé navedeni po telefonu či dokonce videohovoru s věrohodnou osobou a logem banky v pozadí k vložení peněz přes bitcoinmat v obchodním centru. Zloděj pak dostává peníze na svůj účet,“ říká Radek Škrabal.
Lze pozorovat také cílené krádeže „na zakázku“, kdy je odcizeno vybrané zboží (potraviny, oblečení) pro konkrétního klienta. Následně se prodá například ve večerkách či u jiných odběratelů.
Zloději se zaměřují především na velká města, která nabízí kýženou anonymitu. Liší se tak počty krádeží mezi velkými a malými městy či vesnicemi, kde se lidé většinou znají. „Zvyšuje se mobilita pachatelů, kteří za vidinou kvalitního lupu přejíždějí i přes celou republiku. Není tak problém, aby například v Praze operoval ostravský gang,“ uzavírá Radek Škrabal.