Z aktuálních dat plyne, že k červnu 2023 klesal potravinářský maloobchod již 14. měsíc v řadě (ve stálých cenách). Průměrný meziroční pokles za tuto dobu činí -7,5 %. Čeští nakupující tak reagují zejména na celkově rostoucí životní náklady včetně cen potravinářských výrobků. Pro plánování na další rok je objem maloobchodu zásadní indikátor. Neuškodí tedy pokusit se o predikci.

Situace v potravinářském obchodě

Rostoucí životní náklady (celková inflace) se mimo jiné promítají do klesající kupní síly obyvatel. Jejím solidním indikátorem je index reálných mezd (zdroj zde). Reálná mzda v posledních dvou letech klesala až zhruba na úroveň roku 2018, což ale bylo období, kdy tržby obchodu solidně rostly. Aktuální pokles kupní síly tedy jistě citelně zasáhl ohrožené skupiny obyvatel, ale nedá se říct, že by byl existenční hrozbou pro většinu společnosti. Dopad růstu cen je dvojí: 1. ekonomický, vlastní pokles kupní síly a 2. psychologický, snížení důvěry lidí v ekonomiku.

Tento druhý efekt dobře měří index spotřebitelské důvěry, který již řadu měsíců stagnuje na značně nízkých (i když ne historicky nejhorších) hodnotách (zdroj zde, aktuální data je vhodné porovnat se situací od roku 2015). Toto vše dohromady způsobuje pokles potravinářského maloobchodu ve stálých cenách (očištěný o inflaci) – v běžné hantýrce „downtrading“. Tento pokles se skládá ze tří hlavních změn nákupního chování: omezování objemu koupeného zboží, větší podíl nákupů za akční ceny, náhrada dražších výrobků (značek) levnějšími alternativami.

Scénáře dalšího vývoje

Uvedené základní indikátory (celková inflace, inflace v potravinách, spotřebitelská důvěra) budou mít vliv i na vývoj maloobchodu. Na jejich základě tedy jde postavit jednoduchý predikční model, který by měl ukázat, jaké jsou možné scénáře vývoje v dalších dvanácti měsících. Graf níže ukazuje jednak dosavadní vývoj, jednak predikci na období červenec 2023 až červen 2024. Hodnoty grafu jsou meziroční indexy, to jest kladná hodnota znamená růst v procentech proti stejnému měsíci předchozího roku, záporná procenta naopak pokles. Vše je ve stálých cenách, tedy pro případný index vývoje v hodnotě (mld. Kč) stačí „přičíst“ očekávanou inflaci.

„Střední model“ predikce říká, že až do poloviny roku 2024 zůstane vývoj záporný, přičemž celkově maloobchod potravinami klesne o -3,7 %. Žluté plochy ukazují 90% konfidenční interval, můžeme je tedy vyložit jako „optimistický“ a „pesimistický“ model: ten optimistický říká, že už letos by se mohl maloobchod vrátit k růstu a celkový růst v dalších dvanácti měsících bude +1,7 %. Naopak pesimistický model očekává ještě hlubší propad, za dvanáct měsíců -9,1 %.

Pohybujeme se tedy v dost širokém rozmezí. Jako každá predikce, i aktuální model se „učí“ z historických dat – jestli právě teď dochází ke kvalitativní změně nákupního chování, model o ní neví a může se mýlit. Pro hlubší pohled na změnu nákupního chování je potřeba sonda do nákupního rozhodovacího procesu – víc nám ukáží výsledky letošní vlny trackingu nákupního chování Shopper Review (Skála a Šulc, jednou ročně od roku 2020).

Jedna z věcí, které mohou výsledky maloobchodu do budoucna ovlivnit, je vývoj v segmentu HoReCa / gastronomie. Kvůli cenovému vývoji se dál rozevřely nůžky mezi cenami v maloobchodě a gastronomii, na což spotřebitelé pochopitelně už reagovali. Přelivu poptávky z gastro do retailu však nemusí být konec. Nákupní a spotřební chování je dost konzervativní a trvá delší čas, než lidé změní své návyky. Je tedy možné, že pokračující odliv zákazníků z restaurací do jisté míry pomůže výsledkům maloobchodu v příštím roce.

Predikce byla zpracovaná v systému R (R Core Team (2023). R: A Language and Environment for Statistical Computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria (https://www.R-project.org/), s využitím knihovny vars (Pfaff B (2008). VAR, SVAR and SVEC Models: Implementation Within R Package vars. Journal of Statistical Software, 27(4) (https://www.jstatsoft.org/v27/i04/).

Zdeněk Skála, jednatel, Skála a Šulc