Tématem první prezentace letošní olomoucké Samošky byly ceny. Konkrétně se věnovala tomu, proč máme tak vysoké ceny potravin. Proč jsou u nás dražší než v okolních zemích, jak to vysvětlovat zákazníkům, jak se budou ceny dále vyvíjet a jaká bude situace v delším časovém horizontu. Odpovědi nejen na tyto otázky si účastníci vyslechli z úst Petra Havla, agrárního analytika.
Faktorů ovlivňujících tvorbu cen potravin je hodně. Jejich váha se navíc u jednotlivých komodit mění v čase. „Od roku 2019 do dubna letošního roku se ceny potravin v Česku v porovnání s cenami ve střední a východní Evropě zvýšily nejméně. To je něco, co asi překvapí každého. Ceny v celé Evropské unii v uvedeném období vzrostly o 31 procent, zatímco v tuzemsku o 37 procent,“ uvádí Petr Havel. Potraviny v Česku jsou tak čtvrté nejlevnější v celé EU a před námi je pouze Rumunsko, Polsko a Bulharsko. Přestože tedy potraviny v tuzemsku zdražovaly, stále patří mezi ty nejlevnější v EU.
Ceny rostly z různých důvodů
Důvody pro zdražování v posledních měsících jsou jasné a je jich poměrně dost. Střední a východní Evropa byla více závislá na energiích z Ruska, což se vymstilo. „Ceny vstupů do zemědělství se zvýšily mimořádně. Symbolem byla průmyslová hnojiva, která vzrostla až o pět set procent. Zdražení se odehrálo i v případě obalů a zapomínat nesmíme ani na cenu lidské práce,“ zmiňuje Petr Havel. Ta se v posledních deseti letech zvýšila o 60 %. Dalším důvodem je nevhodná struktura tuzemského zpracovatelského trhu. Zemědělců v Česku je oproti jiným zemím málo. Zatímco jinde to jsou stovky tisíc subjektů, u nás jen přibližně 30 tisíc. Díky tomu je na vstupu konkurence nižší, což se týká také zpracovatelského průmyslu. A i přestože máme dostatek velkých zpracovatelů, těch drobných, lokálně působících, tolik není. Když se k tomu připočte, že zahraniční řetězce ovládají většinu trhu, jde o další faktor ovlivňující růst cen na tuzemském trhu. Výrobci raději dodávají velkým než menším prodejcům. Růst pronájmů v posledních letech společně s vysokou daní z přidané hodnoty v ČR oproti sousedním zemím cenový koktejl jen domíchávají.
„Spotřebitelům je složité vysvětlovat, proč ceny potravin o tolik vzrostly. Ještě pikantnější na tom je, že u řady z nich byl důvod jiný. Proto není možné důvody paušalizovat, respektive vysvětlovat, že se tak děje plošně u všech potravin ze stejných důvodů,“ vyzdvihuje Petr Havel. A demonstruje to na příkladu. Třeba ceny vajec enormně vzrostly z důvodu pandemie ptačí chřipky, která řádila v celé Evropě. To logicky vyvolal zájem o vejce napříč zeměmi a ceny tak raketově stouply. V případě cukru měly vliv nejen vysoké ceny energií, ale i to, že cukrovary jako jediný potravinářský obor musí platit zvýšené ceny emisních povolenek. Cena zeleniny šla nahoru z důvodu sucha na jihu Evropy, maso postihlo snižování stavů prasat v západní Evropě a zdražování krmných směsí. Takto by se dalo pokračovat dále.
Lze argumentovat několika skutečnostmi
Při vysvětlování zákazníkům, proč ceny rostou a že na tom Česko není zas až tak špatně, lze argumentovat několika skutečnostmi. Je to sice složité, a aby to prodejce mohl dělat korektně, musí znát specifika jednotlivých segmentů. „Jedno z vysvětlení může být to, že jinde ve střední a východní Evropě zdražili více, což většina spotřebitelů neví. Proto je dobré na to poukazovat. Zaměřit byste se měli i na to, že pokud klesnou ceny na vstupu, neznamená to automaticky, že ihned klesne ze dne na den cena konkrétních potravin. Příkladem budiž pokles výkupní ceny obilí. Zákazníci si myslí, že hned druhý den bude pečivo levnější. Jenže my nejíme hned z pole. Ono to chvilku trvá, než se to projeví v celém dodavatelském řetězci. Například u hovězího dobytka jsou to až dva roky,“ říká Petr Havel. Naopak nejrychleji se v případě masa možné změny spotřebitelských cen kvůli poklesu nákladů projevují u kuřat, kde to i přesto trvá až dva měsíce. To jsou důvody, proč nelze zlevňovat okamžitě, jde o smluvní závazky.
Důvodem, proč by kupující měli nakupovat v menších prodejnách, by mohlo být i to, že získají fyzický kontakt. Potraviny vidí, mohou si na ně sáhnout, což jim e-shopy nebo virtuální realita zatím nenabídne. Skutečnost je stále k nezaplacení. Navíc je potřeba si uvědomit, že pokud vesnice nemá obchod nebo hospodu, nebo snad ani jedno, tak je s ní pomalu konec. Co v ní mají místní dělat? Začnou vyrážet do města a život na vesnicích se vytratí. „Pokud se navíc prodejci podaří vysvětlit, proč by se měli podporovat lokální producenti a nezatěžovat planetu emisemi při transportu potravin přes celou zemi, mohlo by to v někom vyvolat důvody, proč více podporovat obchůdky na venkově,“ konkretizuje Petr Havel. Častým problémem je i to, že zákazníci se domnívají, že marže rovná se zisk. V omyl je uvádějí dokonce jak politici, tak i novináři, kteří tyto dvě věci zaměňují. Takže, přestože marže mohou být vyšší, zisk je vždy mnohem nižší, třeba pouze v jednotkách procent. A tak není možné říci, že obchodníci mají velké marže, tudíž vydělávají velké peníze.
Vývoj v následujících letech je obtížné predikovat
Jak se budou ceny letos dále vyvíjet a jaká bude situace v delším časovém horizontu? V letošním roce se dá očekávat stagnace a možná mírný pokles cen potravin. Snižují se totiž nejen vstupy, ale i ceny energií. V roce 2024 bychom se měli dostat již do běžného režimu, kdy by se ceny potravin vyvíjely podle inflace, která navíc bude v řádech jednotek procent. „Vývoj v následující letech je obtížné predikovat, nicméně je zřejmé, že regulace, které se aktuálně řeší na úrovni Evropské unie, ať už jde o recyklaci obalů, šetření vodou, zákaz používání pesticidů a obecně větší ochranu životního prostředí, zvýší náklady na zemědělskou a potravinářskou produkci, a tedy i ceny potravin. Takže, nejenže se ceny nikdy nevrátí na úroveň před začátkem covidu, ale dále postupně porostou. Ale už to nebudou takové nárazy, jako jsme zažili nyní. A na to byste se měli připravit,“ uzavírá Petr Havel.
„Nejsme na tom nejhůře.“
I přestože si spotřebitelé myslí, že u nás je situace v případě zdražování nejhorší z okolních států, případně Evropy, není tomu tak. Jak dokazují nejnovější data, postiženi jsme byli, stejně jako další státy. Nicméně pořád máme jedny z nejlevnějších potravin v celé Evropské unii.
Petr Havel, agrární analytik
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i ve speciálu Ozvěny Samošky jako součástí časopisu Zboží&Prodej 7–8/2023.