Letošní letní okurkovou sezonu naplnily média poplašné titulky o tom, kterak obchodníci hromadně ustupují od možnosti platby kartou a vracejí se pouze k přijímání hotovosti. Stojí za tím jejich přechod do šedé zóny, kterou jim umožnila zrušená elektronická evidence tržeb (EET)? Jak vlastně zákazníci chtějí platit a jaká budoucnost tedy čeká hotovostní a bezhotovostní platby?
Vládní opozice mluví o tom, že odmítání plateb kartou je jednoznačně problém, za který může zrušená EET. A že se vláda připravila o příjmy z daní, protože firmy už nemusí všechny tržby přiznat. Ředitelka Finanční správy Simona Hornochová v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus 29. 8. 2023 uvedla, že podniky, které vyžadují pouze hotovost, ale takto jednoduše nemůže podezírat z úmyslu krácení daní: „Řada z nich třeba umožňuje placení přes QR kód, takže je za tím elektronická stopa, jenom neberou karty.“
Samotné zrušení EET, které Simona Hornochová pomáhala coby náměstkyně tehdejšího ministra financí Andreje Babiše zavádět, považuje za politické rozhodnutí a zmiňuje, že už v podobě před zrušením byla EET velmi problematická. „Poté, co zasáhl Ústavní soud a řekl, že není potřeba evidovat platby kartou, tak jsme ztratili celkový přehled o obratu,“ informovala ve zmiňovaném podcastu. EET podle ní přinášelo především určitý sociální smír. To potvrzují slova bývalé ministryně financí Aleny Schillerové o tom, že EET mělo především narovnat podnikatelské prostředí. Podle mnohých expertů se to ovšem fakticky nestalo, protože se EET nevztahovalo na všechny podnikatelské činnosti.
O přínosu EET se stále debatuje
Nepoctiví podnikatelé si cestu do šedé ekonomiky našli, i když bylo EET v platnosti, jeho zrušení tak přístup některých nepoctivců k neférovému podnikání nezmění. Masivní přechod do nelegální ekonomiky se ale zřejmě nekoná, na výběru daní se totiž pozastavené a následně zrušené EET neprojevilo a samotné vykazování jeho přínosu je stále předmětem vášnivých debat a nejasných čísel. Současná vláda si za rozhodnutím zrušit EET stojí a vyzdvihuje především odstranění zbytečné administrativní zátěže podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura hovořil o 1,5 miliardě korun, kterou EET stojí podnikatele, a připočetl k nim náklady na straně státu za dalších půl miliardy korun. To byl podle něj silný argument proto v EET nepokračovat: „Tím spíše, že ze zákona se smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule.“
Nejde o návrat do hotovostní minulosti
Zatímco v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, aktuální data, vyplývající z průzkumu společnosti Ipsos pro KB SmartPay z července letošního roku, hovoří o tom, že přes dvě třetiny Čechů nyní platí výhradně bezhotovostně. A lidé také stále více využívají placení chytrými telefony či hodinkami. „Zřejmě hlavně mezi mladou generací vítězí filozofie, že telefon mám u sebe pořád, tak proč riskovat, že kartu ztratím. Takže přestože klasická platební karta zůstává číslem jedna v bezhotovostních platbách, o plných deset bodů se zvýšila frekvence placení smartphonem,“ sděluje generální ředitelka KB SmartPay Jitka Palatová. Zatímco loni uvádělo jako nejčastější platbu mobilem 22 % zákazníků, aktuálně je to 32 %. Platby chytrými hodinkami zatím se čtyřmi procenty zůstávají v pozadí. S nástupem věkové skupiny nad 20 let se podle ní očekává, že i jejich podíl bude stoupat. Ke třem největším výhodám bezhotovostních plateb řadí lidé stále rychlost provedení transakce, dokonalý přehled o provedených platbách on-line a také možnost získat zpět část peněz za provedený nákup. Pětina dotázaných v průzkumu také uvedla, že u sebe hotovost už běžně vůbec nenosí, a pokud ano, jde v průměru o 300 až 800 Kč. V rozmezí od 800 do 2 000 Kč mělo loni u sebe 30 % respondentů, letos 28 %. Naopak o dva procentní body stoupl počet těch, kteří disponují hotovostí menší než 300 Kč.
Ochota dojít do bankomatu pomalu klesá
Z výše uvedeného průzkumu dále vyplývá, že pokud obchodník karty neakceptuje a zákazník u sebe nemá dostatečnou hotovost, pak se podle průzkumu v 57 % případů obchod neuskuteční a zákazník odchází ke konkurenci. O pár měsíců dříve by odešlo 48 % zákazníků a naopak 52 % by bylo ještě ochotno při odmítnutí platby kartou vyhledat nejbližší bankomat, vybrat si hotovost a vrátit se. Dnes by to udělalo už jen 40 % z nich.
Důležitá je svoboda volby
Rozhodnutí o tom, zda nákup zákazník realizuje u jiného obchodníka, ale záleží také na tom, zda je k dispozici. Průzkum společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet naznačuje, že zatímco loni využívala denně hotovost čtvrtina lidí, letos už je to třetina. Hlavní důvod, proč lidé platí hotově, se ale nemění – nemají na výběr, protože obchodník nebere karty. Mezi další důvody pak patří potřeba rozměnit si, ze zvyku a pro řadu lidí představuje hotovost větší kontrolu svých financí. Zatímco pro někoho je větší kontrolou sledování plateb on-line, jiní si raději své peníze přepočítají v peněžence. Nejčastěji spontánně uvedeným důvodem je ale platba drobné částky.
„Celkem čtvrtina lidí se setkala s případem, kdy v obchodě přestali přijímat karty. Problém s obchody, které najednou nepřijímají karty, uvádějí častěji obyvatelé Moravy, a to ve 32 procentech. Téměř polovina lidí, kteří uvedli tento problém v posledním roce, deklarují, že u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti, 34 procent se snaží najít bankomat, aby si mohli hotovost obstarat, a pouze 20 procent jde jinam, kde karty přijímají,“ přibližuje výsledky, které přinášejí odlišný pohled na věc, Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet. Zatímco ve velkém městě si zákazníci dojdou snadno nakoupit jinam, na venkově tuto možnost obvykle jednoduše nemají.
Hotovost má důležitou funkci, chrání soukromí
První volbou pro obstarávání hotovosti je pro Čechy výběr z bankomatu. K tomu si alespoň jednou měsíčně stoupne podle průzkumu 66 % lidí. Necelá třetina respondentů ale uvedla, že má bankomat velmi daleko od svého bydliště. „Nejhorší dostupnost mají obyvatelé obcí do tisíce obyvatel, kde má bankomat v pěší vzdálenosti pouze 22 procent z nich. Na druhou stranu obyvatelé Prahy uvádějí dostupnost bankomatů jako rozhodně dostatečnou,“ říká Ondřej Kozák. A dodává, že Česko pokulhává například ve srovnání s Velkou Británií, kde se zavádí právo na přístup k bankomatům bez poplatků. „Téměř každý Brit bude muset mít v dosahu tří mil bankomat, který nebude účtovat poplatky. Toto rozhodnutí ministerstva financí potvrzuje, že hotovost má důležitou a trvalou funkci, i například co se týče ochrany soukromí. Zároveň to dává obchodníkům svobodu výběru, zda chtějí platby přijímat pouze hotově, či přijímat také karty, ale s nimi i řadu poplatků třetích stran,“ doplňuje. Takové opatření by podle něj ocenili i obyvatelé ČR.
Ekonomika bankomatů je poměrně nákladná, patří k nim nákup zařízení, jeho údržba, platba nájmů, doplňování hotovosti, čištění, servis oprav a upgrade software a zavedení moderních zabezpečení. Podle Ondřeje Kozáka má ale Euronet dobré zkušenosti i s instalací bankomatů v malých obcích: „Spolupracujeme se starosty, kteří bankomat berou jako službu pro své občany, aby nemuseli pro hotovost dojíždět daleko.“ Největší poptávku eviduje firma v posledních měsících u restaurací a poskytovatelů služeb, kteří se rozhodli neakceptovat platební karty.
Bezhotovostní platby rostou navzdory zrušené EET
I přes stálou a možná i trochu nostalgickou oblibu hotovostních plateb ale zájem o ty bezhotovostní určitě neklesá. Nejlépe se to dá ilustrovat na vývoji plateb kartou. Sdružení pro bankovní karty vydalo na začátku září statistku za 2. čtvrtletí 2023, ze které vyplývá, že základní transakční ukazatele v používání platebních karet a mobilů, respektive dalších elektronických platebních prostředků (tzv. tokenů), opět rostly. Celkový počet transakcí dosáhl v daném období v obchodních místech 669 milionů, což představuje meziroční růst o 17 %. Celkový objem transakcí v obchodních místech dosáhl 393 mld. Kč, to je 11% meziroční růst.
Jak zmiňuje Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje společnosti Mastercard pro ČR a Slovensko, podle souhrnných dat z bank jak akceptační síť, tak počty bezhotovostních transakcí každoročně rostou: „Na konci roku 2022 bylo už přes 307 tisíc platebních terminálů, o rok dříve 293 tisíc a na konci roku 2018 jen 199 tisíc. Za rok 2022 se uskutečnilo u obchodníků přes 1,85 miliardy transakcí, o rok dříve 1,46 miliardy a za rok 2018 1,02 miliardy.“
V souvislosti s přechodem na hotovostní platby se mluví ve veřejném prostoru hlavně o gastro scéně. Ani aktuální data společnosti Dotykačka ale posun směrem k hotovostním platbám neodhalila. „Pokud se podíváme na průměr celého gastra, tak v srpnu přijímalo bezhotovostní platby 67 procent podniků. V květnu to bylo 66 procent a v lednu 64 procent. Je tedy vidět dlouhodobý růst,“ vysvětluje ředitel Petr Menclík. Pokud se ohlédneme o několik let zpět, v srpnu 2022 přijímalo bezhotovostní platby 55 % gastro podniků a v srpnu 2019, tedy ještě před covidovou pandemií, to bylo jen 29 % podniků. Nejdál jsou v tomto ohledu podniky v Praze, kde karty akceptují tři čtvrtiny gastro zařízení. Nejvlažnější vztah k bezhotovostním platbám mají gastro provozovatelé na venkově. I tam už ale vlastní terminál bezmála 60 % podniků (přesně 59 %). „Z porovnání podobně velkých a podobně zaměřených gastro podniků, kdy polovina má platební terminál a polovina přijímá pouze hotovost, vyplynulo, že podniky, které přijímají bezhotovostní platby, navštěvuje v průměru o 25 procent víc hostů, jejich průměrná útrata je o deset procent vyšší a celkový obrat stoupne průměrně o 35 procent,“ dodává Petr Menclík.
Čísla o tom, jak se zákazníci rozhodují, kde a v jaké formě utratí své peníze, se v průzkumech někdy i poměrně výrazně liší. K převážně bezhotovostní budoucnosti ale směřuje i okolní svět. Podle studie PwC Navigation the Payments Matrix z roku 2021 vedou v počtu transakcí na člověka rozvinuté regiony Severní Ameriky a Evropy. Na starém kontinentu průměrně dojde ke zhruba 250 platbám ročně, v roce 2030 studie odhaduje, že lidé uskuteční až 600 plateb. Podíl bezhotovostních plateb stále roste a pandemické roky tento vývoj výrazně urychlily. I ti zákazníci, kteří měli k technologiím a bezhotovostním platbám nedůvěru, během covidových let zjistili, že jde o bezpečnou, a hlavně rychlou platební možnost, a zůstali u ní. Volbu způsobu platby je vždy nejlépe nechat na zákaznících. Trh se přizpůsobí tomu, co si budou přát. S hotovostí i bez hotovosti.
K problematice bez/hotovostních plateb se vyjádřili vybraní odborníci:
„Většina chce platit kartou, považuje ji za primární způsob placení.“
Platební karty používá více než 90 procent Čechů, v drtivé většině jsou bezkontaktní. Podle Sdružení pro platební karty je v ČR vydáno přes 14 milionů karet, z toho 52 procent Mastercard, před deseti lety to bylo 10,2 milionu. Z našich dlouhodobých průzkumů také jednoznačně vyplývá, že lidé vnímají bezhotovostní platby jako primární způsob placení za zboží a služby. Češi platí kartou nebo mobilem v 59 procentech případů, a bylo by to až 77 procent, kdyby v 18 procentech případů nenaráželi právě na obchodníky, kteří bezhotovostní platby neakceptují. Někteří obchodníci si neuvědomují, že se neakceptací karet připravují o značnou část tržeb. Navíc z našich průzkumů víme, že pokud obchodník neakceptuje platbu kartou, odradí od nákupu až 66 procent svých potenciálních zákazníků.“
Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje, Mastercard CZ & SK
„Obchodům v průměru vzrostou tržby o čtvrtinu.“
Podíváme-li se na data z menších nezávislých prodejen – od večerek a menších samoobsluh po specializované prodejny, jako jsou květinky, prodejci textilu, chovatelských potřeb nebo vybavení pro cyklisty, je tu vidět průběžný nárůst podniků akceptujících bezhotovostní platby. Aktuálně přijímá karty 74 procent menších a středních maloobchodů, loni v červnu to bylo 62 procent, vychází to v průměru na nárůst o jeden procentní bod za měsíc. Bezhotovostní platby u obchodníků, kteří přijímají karty, tvoří téměř polovinu jejich tržeb. Naše statistiky potvrzují, že obchodníci, kteří nepřijímají karty, se připravují o zákazníky. Stejně tak pozorujeme, že obchodům, které začnou přijímat karty, v průměru vzrostou tržby přibližně o čtvrtinu.
Petr Menclík, ředitel, Dotykačka
„Poptávka po bankomatech roste.“
V posledních měsících jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po bankomatech zejména ze stran služeb a restaurací, které se rozhodly, že již nadále nechtějí brát platební karty. Ty důvody jsou různé, kromě EET to jsou také vysoké poplatky ze stran karetních poskytovatelů, které se mohou vyšplhat až na několik procent. Tyto poplatky potom přebírá obchodník, zákazník to obvykle nevidí. Dalším důvodem může být okamžitý přístup k finančním prostředkům a platba dodavatelům v hotovosti. Dovedu si představit malou restauraci, která platí například sedmdesát tisíc dodavateli v hotovosti, ale jelikož přijímá platby kartou, tak je v záloze nemá. Takže se zase jedná o dojíždění do většího města pro hotovost, což také může být riziko. A v neposlední řadě vnímám také jednoduchost a snadnost použití, protože přijímání hotovostních plateb vyžaduje minimální infrastrukturu nebo technologii. Obchodníci nemusí investovat do drahých pokladních systémů ani se starat o problémy s připojením. Hotovostní platby se také snadno počítají, zpracovávají a odsouhlasují, což zjednodušuje a urychluje celkový proces plateb.
Ondřej Kozák, výkonný ředitel, Euronet
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 9/2023.
