Letos v létě se uzavřely dva kamenné obchody neziskové organizace Bezobalu v Praze. Ačkoli šlo o pouhé dvě prodejny, téma v médiích rezonovalo, jistě i díky okurkové sezoně, natolik, že to vypadalo na konec veškerého bezobalu v tuzemsku.
Podle Vojtěcha Sedláčka, zakladatele organizace Bezobaly, která se soustředí na osvětu o smysluplnosti bezobalového prodeje a podporuje spolupráci mezi obchody a jejich dodavateli, je trh s bezobalovými obchody poměrně stabilizovaný: „Nedá se říci, že by byla situace tragická. Vnímám, že čekáme na lepší časy, ale obchody fungují.“ Je tu zhruba sedm až osm desítek obchodů, které se bezobalovému prodeji stabilně věnují a každý si je může dohledat například na www.bezobaly.cz nebo www.reduca.cz, která také sdružuje tzv. bezodpadovou mapu.
Spousta věcí se změnila
Před pandemií se bezobalové prodejny slibně rozrůstaly, ještě v roce 2021 jich bylo téměř 120. Jejich počet ale události posledních let poměrně výrazně zredukovaly. „Povědomí o kvalitě potravin, biopotravin a udržitelnosti před covidem rostlo a lidé byli tématu otevření. Hodně se mluvilo o přínosu biopotravin oproti konvenční produkci. Ale během covidu se spousta věcí změnila,“ říká Vojtěch Sedláček. Lidé si podle něj zvykli nakupovat potraviny více on-line, do jisté míry zpohodlněli a spadli do určitého stereotypního nakupování. „Byl to takový skok do bezpečných kolejí,“ uvádí. A dodává, že covid rozvoj bezobalových prodejen narušil, následná válka na Ukrajině a krize energetická a inflační pak ale mnohé obchody zkrátka dorazily: „Ve společnosti panuje přirozená nervozita, věci se mění a lidé se zaobírají jinými myšlenkami než těmi na ohleduplnost.“
Někoho covid zasáhl, jiné ne
Lucie Sotáková, vedoucí obchodů Bez obalu, které v Ostravě a Frýdku-Místku provozuje nezisková organizace Laudato Si, potvrzuje, že covidové období bylo velmi těžké: „Spousta lidí si v té době začala objednávat přes dovážkové služby on-line supermarketů, a mnozí u toho zůstali. Začali jsme nabízet také vlastní rozvoz po okolí, ale zájem není tak velký. Nemůžeme si dovolit takovou reklamu, aby se ta informace dostala k většímu okruhu lidí.“ I energetická krize stála za odlivem části zákazníků, pokles byl ale prý jen chvilkový. „Podle mě si lidé rychle uvědomili, že šetřit mohou na jiných věcech než na kvalitním jídle,“ míní. Mezi nejprodávanější položky obchodu patří základní potraviny: mouka, cukr, sůl a luštěniny, velmi oblíbené jsou ale také všechny druhy ořechů, sušeného ovoce a v poslední době také gumové bonbony v bio kvalitě. Velká část zákazníků chodí i pro farmářské a bio mléčné výrobky. Sortiment rozšiřují podle přání zákazníků a také podle toho, zda jej lze získat v dostatečné kvalitě a bezobalové variantě. Naposledy tak do prodeje zařadili třeba bio koření.
Zkušenosti bezobalových obchodů napříč tuzemskem jsou ale velmi různé. Štěpán Cipra, zakladatel Bezobalového koloniálu Jelen v pražské Mečislavově ulici, naopak tvrdí, že pandemie obchodu nijak zásadně neuškodila: „Naopak nám pomohla přesvědčit lidi, že nám mohou důvěřovat. Zákazníci neměli zájem trávit čas ve velkých obchodních centrech, takže třeba březen roku 2021 byl náš vůbec nejsilnější měsíc. Válka a nejistota v rámci energií nepomohly samozřejmě nikomu, letos se ale čísla vrátila zpět do normálu.“ Největší skupinu jeho zákazníků tvoří místní lidé, obvykle v produktivním věku, které zajímá původ jídla. „Mezi zákazníky vidíme i jiné generace a mám radost, že zboží nabízíme stabilní klientele, která nám důvěřuje, protože to bylo smyslem založení obchodu,“ dodává Štěpán Cipra. Nejčastěji k němu zákazníci míří pro chlazené čerstvé zboží, ovoce a zeleninu, základní drogerii a během sezony se také daří třeba lokálním květinám.
Povědomí o skutečných benefitech je malé
Běžní spotřebitelé o bezobalovém prodeji vědí. Podle průzkumu společnosti NIQ, který realizovala pro server Mediaguru.cz v roce 2022, o existenci obchodů prodávajících zboží do vlastních obalů vědělo 7 z 10 respondentů. Lidé ale podle Vojtěcha Sedláčka nemají ve většině povědomí o tom, jaké skutečné benefity bezobalový prodej přináší. A vidět je to hned, když nakouknete do internetových diskusí pod články o konci dvou pražských obchodů. Většina diskutujících si stěžuje na vyšší ceny potravin u totožných produktů, které levněji nakoupí v supermarketech a nekomfort, protože musí myslet na své vlastní obaly.
„Ten sortiment ale není stejný,“ vysvětluje Vojtěch Sedláček. V průměru se podle něj prodávají v bezobalových obchodech konvenční suroviny a potraviny ve stejné cenové hladině, v nabídce biopotravin, na které se většina bezobalových prodejen soustředí, jsou ale levnější. „Dalším benefitem jsou lokální dodavatelé, potraviny necestují přes půl světa a obvykle také podporujeme hlavně menší zemědělce. Neznamená to, že v obchodech nejsou také potraviny ze zahraničí, ale i tak se v importu snaží obchodníci spolupracovat v zahraničí hlavně s menšími výrobci a farmáři. A konečně, filozofie bezobalového prodeje není jen v tom, že se neprodukují obaly, ale také v tom, že obchody mají být co nejvíce dostupné lidem v místech, kde žijí,“ upřesňuje. Smyslem je tedy rychle seběhnout do obchodu a za pár minut nakoupit namísto dlouhého výletu za město do hypermarketu.
Jde o úhel pohledu
Miloš Toman, autor podnikatelské koncepce intuitivního marketingu, ve svém příspěvku pro blog webového portálu Zboží&Prodej uvedl, že ho konec pražských obchodů Bezobalu nepřekvapil: „V případě bezobalových prodejen je důležité, že zákazníky připravují o pohodlí. Většině se nechce vláčet s sebou celý den tašku plnou krabiček, lahví a pytlíků, aby si pak do nich cestou z práce nakoupili. Navíc tento systém silně omezuje impulzní nákup a zmenšuje celkovou velikost nákupního košíku. Proti tomu ovšem Bezobalu nabízel jen dobrý pocit z ekologického chování. A to je málo. Zboží se nijak podstatně nelišilo od toho, co si můžeme včetně obalu koupit v supermarketu nebo na e-shopu.“
Vojtěch Sedláček poukazuje na to, že lidé, kteří preferují nákup v bezobalovém obchodě, se na svět dívají trochu jinak. „Zatímco pro někoho je nekomfortní nákup v bezobalovém obchodě, pro jiné je nekomfortní právě nákup ve velkém řetězci se spoustou lidí. Lidé také nechtějí mít po nákupu plné koše například plastových obalů. Je to o osobních preferencích, o tom, jak člověk nahlíží na svět celkově.“
A podobně to vidí také Lucie Sotáková. Souhlasí s tím, že většina zákazníků obětuje své pohodlí, ať už tím, že si přinesou do prodejny svoje obaly, nebo tím, že vůbec přijdou, protože je určitě pohodlnější zaparkovat před supermarketem, kde lze koupit úplně vše. „Mnozí zákazníci ale zkrátka chodí radši do menších prodejen, protože chtějí podpořit malý český podnik a jeho dodavatele, kteří jsou z velké části lokální a supermarkety je stále nenabízejí.“ Láká je také atmosféra v prodejně, kde si mohou v klidu popovídat a nemusí se s nákupním vozíkem vyhýbat zástupu lidí, jako v supermarketu, kam se míří hlavně za akcemi. „Zároveň z větší části máme podstatně jinou nabídku než supermarkety. Své dodavatele si vybíráme, nejdeme bezhlavě po ceně. Zajímá nás původ zboží, jeho kvalita a čerstvost, dálka, ze které muselo docestovat. Vždy preferujeme co nejvíc lokální zboží, upřednostňujeme menší výrobce a pěstitele. U produktů zkoumáme složení, a co se nám nezdá dostatečně kvalitní, to nebereme. Zboží se v bezobalových prodejnách rychleji točí, proto například u sortimentu ořechů můžeme zaručit mnohem větší čerstvost, a tím i kvalitu. Mnoho zákazníků také uvítá to, že si u nás může koupit jakékoliv množství, a ne předem dané balení, které může být pro mnoho lidí prostě příliš velké,“ vypočítává odlišnosti od konvenčních prodejen potravin Lucie Sotáková.
Cestou k úspěchu může být i komunita
Vojtěch Sedláček je přesvědčen, že žádný hromadný konec bezobalových obchodů se nechystá, jejich formy se ale možná budou proměňovat. „Určitě by pomohlo ještě více edukace a také věřím v generaci Z, pro kterou jsou témata, jako je ohleduplnost k životnímu prostředí, kvalitní jídlo a bezodpadová budoucnost, důležitá.“ Majitelům obchodů doporučuje, aby zkoušeli různé modely, které fungují v jiných oblastech. Třeba i formu členského obchodu.
Právě takovou cestou jde jedna z již zmiňovaných bývalých prodejen pražského Bezobalu. Po ohlášení jejich konce se kolem hradčanské pobočky vytvořila komunita s cílem obchod zachovat. Bývalí zaměstnanci Bezobalu založili spolek a otevřeli Spolkovou prodejnu. „Během záchranné akce jsme měli za cíl získat 300 členů, což je počet, se kterým by prodejna měla dlouhodobě stabilně fungovat. Zatím se nám podařilo získat přibližně 250 členů, do konce roku bychom rádi dobrali zbylých padesát,“ prozrazuje Vojtěch Coufal z týmu, který nový spolkový obchod buduje. „Prodejnu jsme byli nakonec schopni se spolkem odkoupit díky obrovské podpoře příznivců, kteří přispěli jednorázovou částkou na její záchranu a dále již neplatí měsíční provozní příspěvky. Nyní chceme prodejnu stabilizovat, přijmout chybějící členy a v prosinci budeme opět prodávat šetrné vánoční stromečky. Letos to bude ve spolupráci s Holešovickou tržnicí a Kasárnami Karlín,“ doplňuje. V novém roce spolek vybere rozvojový projekt, kterému se bude věnovat.
Ke spokojenosti není třeba vytvářet zisk
Na komunitním a velmi často neziskovém konceptu funguje více bezobalových prodejen napříč ČR. Lidé jsou do osudu provozovny osobně zapojeni a vše kolem ní se jich tak přirozeně více dotýká. Coby členové mohou ovlivnit, co, ale i jak se prodává, a díky členským poplatkům mají nákupy levnější. Rádi se do obchodu vracejí, protože je tak trochu i jejich. Tak například Spolek živá obživa, který provozuje obchod s biopotravinami v Praze už od roku 2019, má 165 členů, z toho je 110 aktivních. Ti se podílí na komunitních akcích a odebírají zásoby. Finanční stabilitu obchodu zajišťují sami odběratelé svými členskými příspěvky. Na oplátku dostávají přístup ke kvalitnímu jídlu za členské ceny a šetří tak s každým nákupem. Velikost komunity záleží na prostředí, ve kterém se obchod nachází, i na životním stylu těch, kteří se do komunity zapojí. Nutno dodat, že takový prodej není pro každého a oslovuje jednoduše jen tu část zákazníků, kteří mají myšlenkově k těmto tématům blízko. A v prvním řadě nejde jen o peníze. „Krotíme náklady, kde to jen jde. Nemáme designové prodejny, vybavení jsme pořídili co nejlevněji a spíše investujeme do sortimentu než do zkrášlování prostor,“ vysvětluje filozofii bezobalového obchodu v Ostravě a Frýdku-Místku Lucie Sotáková. A dodává: „To, že jsme neziskovka, hraje samozřejmě roli, zisk obchod negeneruje. Tržby pokrývají jen náklady na provoz a mzdy.“
Většinový zákazník chce něco jiného
Česká kosmetická společnost Manufaktura v několika svých prodejnách v červenci 2022 spustila pilotní projekt prodeje stáčené kosmetiky bez obalu. Rozhodnutí přišlo na základě přání zákazníků, kteří po stáčeném sortimentu delší dobu volali. Aktuálně je ale kvůli vánočnímu období, v rámci kterého je třeba uzpůsobit provoz specifickým potřebám, bezobalový prodej pozastaven. A jak říká kreativní ředitelka Bára Čechová, v dohledné době čeká firmu diskuse o tom, jestli se k bezobalovému prodeji počátkem příštího roku vracet v plné míře či nikoliv: „I nadále počítáme s tím, že bude v našich prodejnách možné si formou bezobalu zakoupit vážené koupelové bylinné soli. Tento způsob prodeje aplikujeme již mnoho let. Stáčený sprchový gel a vlasový šampon však po téměř jedenapůlroční zkušenosti jako perspektivní příliš nevidíme.“ Zájem o bezobalový prodej byl, i přes cenové zvýhodnění a oblíbené produkty, minimální. Navíc postrádal svůj hlavní smysl, tedy úsporu obalů, protože si je zákazníci obvykle zapomínali a znovu si tak kupovali prázdné lahvičky. Podle Báry Čechové firma bude do budoucna spíš hledat jiné cesty, jak jít ekologii a udržitelnosti naproti.
V roce 2019 se do pilotního prodeje bezobalové drogerie pustily také společnosti Rossmann a Henkel. O dva roky později ale projekt ukončily. „Spuštění pilotu se potkalo s covidovou dobou, a to silně ovlivnilo další obchodní rozhodnutí o pokračování. Věřím, že kdyby ke spuštění došlo v jiný moment, praxe mohla být jiná. Projekt byl ale zatím pozastaven,“ popisuje Olga Stanley, tisková mluvčí společnosti Rossmann.
Útlum či ztráta bezobalového prodeje je také zřejmá u on-line prodejců potravin. Bezobalový prodej pozastavil s přechodem na nový systém skladu a logistiky Košík.cz. „Od jara zásobujeme celou republiku z několika logistických hubů, a to se s možností plošného prodeje bezobalových prodejů zatím vylučuje,“ sděluje tiskový mluvčí František Brož.
Na webu Rohlik.cz sice stále je, i když hůře dohledatelná, kategorie Otoč obal, kde zákazníci mohou najít potraviny od mléčných výrobků až po drogerii a kosmetiku, ale snížení zájmu o potraviny ve vratném obalu zde vnímají. „Hlavní příčinou tohoto stavu je podle nás nejdříve pandemie a následně inflace,“ hodnotí tisková mluvčí Denisa Ladka Morgensteinová. Ale i když je kvůli zvýšeným nákladům v této kategorii výběr dodavatelů omezený, Rohlik.cz prý bude nadále hledat nové možnosti a plánuje nabídku rozšiřovat.
Bezobalovému prodeji v tuzemsku určitě neodzvonilo. Jeho filozofie stále oslovuje tu část zákazníků, pro které jsou při nákupu potravin důležitější jiné benefity než pouze cena a sleva. Provozovatele takových obchodů zase více zajímá samotná filozofie bezobalového prodeje než zisk. I do budoucna tak zůstanou tyto obchody pouze doplňkovou formou prodeje potravin a většinového zákazníka si nezískají. Výrazněji zasáhnout ovšem může v budoucnu preference generací Z a Alfa.
K problematice bezobalového prodeje se vyjádřili vybraní odborníci:
„Vidíme smysluplnější cesty než bezobalový prodej.“
Zájem zákazníků o bezobalový prodej stáčené kosmetiky doposud byl bohužel naprosto minimální. A to i přes cenové zvýhodnění a to, že v bezobalové formě jsme nabízeli léty ověřené bestsellery, třeba ikonický Pivní vlasový šampon a nejpopulárnější sprchový gel Louka. Většina zákazníků, kteří si u nás stáčené produkty zakoupila, si k nim navíc kupovala i prázdnou lahvičku, protože si zapomínali nosit svou vlastní. Projekt tedy pro nás postrádal hlavní smysl, který byl právě v úspoře obalů. Bezobalový sortiment stáčené kosmetiky navíc pravidelně bojoval s expirací, zabíral v prodejnách místo atraktivnějším položkám a zatěžoval personál kvůli nárokům na údržbu a časovou náročnost stáčení. Jako smysluplnější cestu, jak jít ekologii a udržitelnosti naproti, vidíme spíše rozšiřování sortimentu větších či náhradních balení, zachování tuhých šamponů či pevných mýdel, která vydrží výrazně déle než klasické šampony, tekutá mýdla či sprchové gely a podobně.
Bára Čechová, kreativní ředitelka, Manufaktura
„Většímu rozvoji by pomohlo více edukace.“
Univerzální recept na úspěšný bezobalový obchod neexistuje. Vždy záleží na tom, kde se prodejna nachází, jaký sortiment nabízí, ale také na tom, kdo ji vede a jakou komunitu lidí kolem sebe vytváří. Některé obchody jsou tak stále i v menších městech úspěšné a lidé se do nich opakovaně vrací, jiné končí. Nedá se generalizovat. Myšlenka, že by mohl ze současného počtu bezobalových prodejen vzniknout jeden řetězec, podle mě není reálná. Právě proto, že za jednotlivými obchody stojí příběhy jednotlivců, kteří je provozují se svým přesvědčením a zkrátka obchod chtějí dělat sami a podle sebe. Většímu rozvoji bezobalového obchodu by pomohlo více edukace. A také věřím v generaci Z, pro kterou jsou témata udržitelnosti, ohleduplnosti a kvalitních potravin, důležitá.
Vojtěch Sedláček, zakladatel, Bezobaly
„Můžeme efektivněji spolupracovat s lokálními výrobci a zemědělci.“
Budoucnost nakupování bez obalu vidím ve spolupráci menších místních kamenných provozoven s lokálními výrobci a zemědělci. Důležité je také říci, že se nesnažíme šetřit pouze vzniklé obaly mezi obchodem a zákazníkem, ale i v rámci celého dodavatelského řetězce. Vzhledem k větší specifice provozu a našemu důrazu na místní jídlo nemají velké obchodní řetězce takovou schopnost flexibilně reagovat na změny v úrodě, a tak raději volí zahraniční produkci, jež je také mimo jiné spojena se spoustou sekundárních obalů. Ty zákazník nikdy nevidí, a tak je řetězce nemají motivaci jakkoliv poslat do dalšího kola, využít, redukovat a podobně.
Štěpán Cipra, zakladatel, Bezobalový koloniál Jelen
„Nakupují maminky i starší lidé.“
Mezi naše zákazníky patří například maminky, které chtějí dopřát svým dětem kvalitní stravu, ale také ekologicky smýšlející lidé, kterým není lhostejný osud planety. Velká část sortimentu našeho zboží je v bio kvalitě, takže kromě toho, že lidé ušetří zbytečné obaly, tak je tu také úspora půdy z hlediska použitých pesticidů a herbicidů. Zákazníky ale také zajímá šetrný chov zvířat, v případě mléčných výrobků nebo vajec. Nakupují u nás i starší lidé, kteří žijí sami a balení ze supermarketu jsou pro ně příliš velká. Zákazníci si kromě základní myšlenky – nakoupit jen jídlo, ne odpad, u nás oblíbili osobní přístup a nakupování v klidném tempu.
Lucie Sotáková, vedoucí obchodů Bez obalu, nezisková organizace Laudato Si
„Drtivá většina zákazníků preferuje zboží v obalu.“
Stáčírnu produktů značky Tierra Verde jsme nabídli zákazníkům pilotně ve dvou hypermarketech v Brně a v Opavě. Bohužel ale o tuto formu prodeje zákazníci neprojevili výrazný zájem a drtivě se kloní k produktům baleným. Značku Tierra Verde ovšem vnímáme pozitivně a balené výrobky oslovují dlouhodobě část našich zákazníků svým konceptem ekologického výrobku.
Aneta Turnovská, tisková mluvčí, Globus ČR
„Bezobalové stěny lákají k vyzkoušení.“
Bezobalová stěna je v maloobchodě s potravinami zcela novým prvkem a zákazníci, kteří se stěně chvilku věnují, prohlédnou si ji a vyzkouší, jsou nadšeni jak myšlenkou na bezobalový prodej, tak samotnou inovací a novou cestou, jak je možné suché plody a třeba i detergenty nakupovat. Ve vnímání již nyní dělá stěna dobrou službu a jsme rádi, že jsme tuto inovaci představili v maloobchodě s potravinami jako první. Bezobalové stěny jsou stále pilotními projekty a máme je v Praze v Nových Butovicích a na Chodově a v Ostravě v Nové Karolině. Jsme jediným maloobchodníkem, který má takto rozsáhlou bezobalovou stěnu, kde si mohou zákazníci do znovupoužitelných nádob odsypat nejen ořechy či müsli, ale také třeba luštěniny, rýži, kuskus nebo základ pro ovesnou či pohankovou kaši a také tekutou a sypkou drogerii či kosmetiku. Například na pražském Chodově nabízí bezobalová stěna více než osm desítek položek. Z pohledu jejich počtu i tržeb je podíl prodejů prostřednictvím bezobalové stěny pochopitelně velmi malý, a odehrává se také na nepoměrně menším prostoru než prodej v klasických obalech. Naším prvotním cílem je, aby si zákazníci tento styl nakupování vyzkoušeli, postupně se k němu vraceli a potom jej začali preferovat. Z pohledu úspory obalových materiálů je to jedna z cest dopředu. Mezi nejoblíbenější produkty patří ořechy, müsli a sušenky.
Jiří Mareček, ředitel komunikace, Albert Česká republika
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 11/2023.