Pomalé, ale rok od roku lepší

13. listopadu 2024

Publicistika 0

790

Otázky udržitelnosti, včetně oblasti nakládání s odpady, rezonují v tuzemských společnostech přímo úměrně tomu, jak reagují nejen na nové regulační požadavky, ale jak si postupně uvědomují strategický význam udržitelnosti jako konkurenční výhody. „Dynamika se v českých firmách za posledních pár let výrazně proměnila,“ říká Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky. Tempo je ale podle ní stále dost pomalé.

Legislativa a nutnost ESG reportingu přináší sice firmám na jedné straně tlak, na té druhé ale současně poskytuje strukturu, jak klíčová témata, jako jsou potravinový a plastový odpad nebo emisní stopa, uchopit. „Na trhu se objevují i nové technologie, které firmám usnadňují efektivnější nakládání s odpady a optimalizaci zdrojů. Také se díky legislativě upravuje přístup k obalům a ustupuje se od bioplastů, které často nemají koncovky pro zpracování. Postupně i díky principům hodnocení celkové životní stopy výrobků a produktů si firmy uvědomují komplexnost,“ uvádí Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Dodává, že aktivity zejména retailových řetězců a firem v oblasti rychloobrátkového zboží za sebou mají kus práce, včetně aktivní komunikace se svými dodavateli. „Hledají nové způsoby, jak zavádět udržitelné postupy. To souvisí i s výstupy uhlíkových kalkulaček, které právě na Scope 3 neboli dodavatelský řetězec poukazují, protože je zřejmé, že právě zde je majorita všech emisí,“ doplňuje. Tempo všech aktivit je ale podle ní stále pomalé: „Předávání požadavků na data směrem k dodavatelům a vysvětlování toho, co velké firmy chystají, se mělo dít už v roce 2020 po podpisu Green Dealu. Ne teď, kdy přichází konkrétní směrnice v platnost.“

Hledání cest, jak nakládat s odpady co nejefektivněji

V čem se českým firmám daří? „Vídám stále více pilotů v retailu, který v rámci hledání konkrétních úspor CO₂, ale hlavně financí hledá alternativy pro likvidaci odpadu precizním třízením, optimalizací logistiky, lisováním na místě a předávání přímo zpracovatelům. Tady vidím budoucnost,“ přibližuje Soňa Klepek Jonášová.

Předpokladem pro úspěšné projekty v retailu je podle Elišky Froschové Stehlíkové, tiskové mluvčí společnosti Lidl Česká republika, hlavně dobře vypracovaný odpadový management i management zdrojů, včetně hospodaření s vodou: „Abychom se co nejvíce přiblížili cirkulární ekonomice v nakládání se zdroji a odpady, zaznamenáváme toky zdrojů v našich provozních procesech. Efektivním tříděním a správným nakládáním s použitými materiály umožňujeme opětovné využití nebo recyklaci použitých zdrojů a minimalizujeme podíl nerecyklovatelného odpadu.“ Na zlepšení výsledků odpadového hospodářství retailera má vliv víc dlouhodobě uplatňovaných přístupů: „Třídíme v prodejnách i logistických centrech. Využíváme oddělené kontejnery na jednotlivé druhy odpadu, jako je pečivo, ovoce a zelenina, směsný komunální odpad, letáky, dřevo, kov, a využíváme lisovací zařízení na karton a sedm druhů plastového odpadu.“

Z vytříděných plastových komodit obchodník pět s výnosem obchoduje a myslí i na zdánlivé maličkosti. „Z provozu jsme odstranili jednorázové kelímky a snížili spotřebu papírových utěrek. Kávovou sedlinu z našich automatů teď nově předáváme k energetickému zpracování do bioplynové stanice,“ zmiňuje Eliška Froschová Stehlíková. Mezi důležité aktivity v Lidlu patří také certifikace Ready to Zerowaste, kde je hlavním KPI poměr „špatně“ manipulovaného odpadu. „V aktuálním obchodním roce máme zatím průměr 3,27 procenta odpadu, který byl energeticky využit, nebo skládkován. 96,73 procenta předáváme k dalšímu zpracování,“ přibližuje další úspěchy. Firma ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky analyzovala vznik a složení odpadu. „Byli jsme následně schopni dát části odpadů druhou šanci, vrátit je recyklací do oběhu, a rovněž přijímat kroky k předcházení jejich vzniku,“ dodává.

Krokům ke snižování obalových materiálů se aktivně věnuje také společnost Tesco Stores ČR. „Abychom se vyhnuli používání jednorázových přepravních obalů, používáme k přepravě výrobků do prodejny také znovupoužitelné zelené plastové přepravky. Používáním kontejnerů Euro Pool System namísto kartonových krabic snížilo Tesco v roce 2023 své emise o 3 083 tun CO₂. Celkem bylo použito 9 126 706 vratných přepravek,“ přibližuje jeden z projektů external communication manager Iva Pavlousková.

Privátní značky v ekologičtějších obalech

Soňa Klepek Jonášová chválí firmy také za to, jak se v oblasti plastového odpadu snaží nahrazovat méně ekologické materiály recyklovatelnými variantami, zvláště v rámci svých privátních značek: „To se sice neprojeví v jejich odpadovém hospodářství, ale je to nezbytné pro recyklaci post-konzumerního odpadu.“

Tesco letos přešlo na nové balení masa vlastní značky, které podle Ivy Pavlouskové dosahuje úspory plastu o více než 80 %. „Díky této inovaci ročně ušetříme až 56 tun plastu. Menší obaly nejen snižují plastový odpad, ale zároveň usnadňují přepravu, což vede ke snížení emisí spojených s logistikou,“ popisuje. Balení podle ní nejen perfektně chrání mleté maso a udržuje ho v optimálním stavu a kvalitě, zároveň je také plně recyklovatelné.

Mleté maso v úspornějším obalu nabízí také Lidl nebo Albert. „U mletého masa nově používáme takzvaný flow pack, který ročně ušetří několik desítek tun plastu,“ konkretizuje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Stále je ale třeba myslet na to, jak vyvážit transportní funkce obalu, pohodlí zákazníků, a zejména zachování kvality potravin, které je u obalů prvořadou funkcí. „U každého nového produktu, ale také u těch stávajících hledáme řešení, jak snižovat objemy obalového materiálu. Mezi jedno z takových řešení patří úspěšné představení bio sortimentu masa v recyklovatelných obalech z papíru potaženého lehce oddělitelnou fólií. Zákazník po vybalení výrobku jednoduše oddělí tyto dvě složky a pohodlně je vytřídí. Řešení, které představuje sedmdesátiprocentní snížení plastového materiálu, jsme dále představili u balení čerstvého lososa či prémiových steaků, kde přineslo úsporu více než 17 tun plastů,“ specifikuje.

AI hlídá ovoce i zeleninu

Trendem je i využívání umělé inteligence a optiky pro sledování kazícího se ovoce v prodejnách. Běžnou praxí se stává prodej nestandardní nebo již „unavené“ zeleniny a ovoce. Dělají to například v Tescu v rámci projektu Perfectly Imperfect.

„Je zde i patrný posun směrem k cirkulárním řešením, kdy se firmy snaží nejen o minimalizaci odpadu, ale o jeho kompletní eliminaci od fáze designu,“ objasňuje dál Soňa Klepek Jonášová. Klasickým příkladem je využití potravin, které už by si zákazníci nekoupili. „Stále inovativním příkladem je náš banánový chlebíček, který pečeme z přezrálých, sladkých banánů,“ vyzdvihuje Jiří Mareček. Z testu, který Albert uskutečnil v zero food waste prodejně v pražských Nových Butovicích, firma postupně rozšířila recepturu do dalších hypermarketů s vlastní pekárnou. Za jediný rok tak dokáží transformovat 15 tun dobře zralého banánu, který by si již zákazníci nekoupili, do 96 tisíc kusů chutného a zdravého pečiva.

Podobný přístup k přezrálým banánům mají i v Tescu. Ve svých pekárnách pečou sladké rohlíky s rozinkami, jejichž základ tvoří sladké kynuté těsto, do kterého se přidávají banány vyřazené z prodeje z důvodu vysoké zralosti. „Právě ty pečivu dodají vláčnost a sladkost. Zároveň každý den pečeme jen tolik sladkých rohlíků, kolik zbyde banánů,“ prozrazuje Iva Pavlousková. Dalším příkladem, jak omezit potravinový odpad, jsou také „nedokonalé“ kaiserky. Ty se používají pro výrobu oblíbených pizza bulek. „Využijeme tak pečivo, které by jinak dodavatelé neprodali a končilo by v koši jen kvůli jejich nedokonalému vzhledu,“ upozorňuje. S dalším dodavatelem zase vymysleli produkt baby potatoes: „To jsou malé brambůrky, které by jinak zůstaly na poli, protože velikostně nepatří do běžného pytle. Tím, že dnes je na nich řada receptů založených, tak jsme z nich udělali produkt, který část zákazníků vyhledává.“

Cirkulární Česko postupně plní jednotlivé úkoly

Česká republika má vypracovaný strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky do roku 2040 (Cirkulární Česko 2040). Jeho vyhodnocování probíhá v rámci implementačního dokumentu Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022 až 2027. Naplňování plánu bude podle Veroniky Krejčí, tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP), hodnoceno v monitorovací zprávě, která bude vládě předkládána pro informaci vždy jednou za tři roky. První report všech gesčních resortů tak vláda dostane do 30. března příštího roku a první monitorovací zprávu do 31. prosince 2025.

Omezování zejména potravinových odpadů je pro MŽP jedním ze stěžejních témat, kterému je věnována samostatná aktivita v rámci Akčního plánu skrze Podporu prevence vzniku potravinových odpadů. „Jedním z úkolů v této aktivitě je analýza podmínek pro darování pokrmů z restaurací a stravoven pro usnadnění jejich využití,“ přibližuje Veronika Krejčí. Od 1. 7. 2023 je v platnosti vyhláška o požadavcích na pokrmy, která umožňuje jídelnám a restauracím darovat pokrmy, které byly zchlazeny nebo zmraženy po celou dobu jejich použitelnosti. Změna má potenciál zjednodušit logistiku a lépe využít přebytečné jídlo. Zamezí se tak plýtvání potravinami a usnadní se darování přebytečného jídla například lidem v nouzi. Na základě toho vznikla řada projektů, například pod organizacemi Zachraň jídlo či Nesnězeno.cz.

Do projektu Nesnězeno se jako první obchodní řetězec připojil už v dubnu 2023 Penny. Společný projekt hodnotily obě firmy v červenci letošního roku; od začátku spolupráce zákazníci zachránili zhruba 300 tun potravin a prodali 100 tisíc balíčků. Díky velkému zájmu už projekt funguje ve 200 prodejnách Penny po celé ČR, kde nabízejí výhodné balíčky potravin s blížící se dobou spotřeby se slevou minimálně 50 %. Spolupráce s platformou Nesnězeno využívá jednoduchý model. Zákazník si v aplikaci nebo na webu Nesnězeno vybere nejbližší prodejnu a objedná si předpřipravený dvou- až tří kilový balíček potravin, kterým se blíží doba spotřeby. Balíček, který nejčastěji obsahuje pečivo, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a další čerstvé potraviny, si následně vyzvedne v prodejně. Za cenu 79 Kč tak zákazníci získají zboží v hodnotě minimálně 160 Kč.

Spolupráce s potravinovými bankami se rozšiřuje

Za další splněný úkol považuje Veronika Krejčí podporu potravinových bank, které garantují rovněž MŽP a Ministerstvo zemědělství. V rámci Operačního programu životní prostředí MŽP podporuje budování infrastruktury potravinových bank a za několik posledních let sem zamířilo několik set milionů korun.

S potravinovými bankami velmi úzce spolupracují i obchodní řetězce. Podle Jiřího Marečka už jde o spolupráci na každodenní bázi na úrovni jednotlivých prodejen. A do potravinových bank míří i stále se zvyšující objem darovaných potravin. „Letos jsme se zavázali darovat celkem 3 800 tun potravin pro lidi v nouzi. Bankám jsme v posledních čtyřech letech darovali už 11 chladicích dodávek, které umožňují dostat k lidem v nouzi více čerstvých potravin, a pravidelně přispíváme na jejich provoz a servis,“ deklaruje Jiří Mareček. Spolupráce se stále rozšiřuje, letos tak Albert jako první maloobchodník na trhu zahájil večerní darování čerstvých potravin, jako je maso, mléčné produkty, balené saláty či džusy, které každý večer putují přímo do sociálních kuchyní, azylových domů a chráněných bydlení. „V zero waste prodejně v pražských Nových Butovicích pilotujeme další inovace v oblasti neplýtvání potravinami a rozvíjíme vize do budoucna. Součástí prodejny je i kantýna pro zaměstnance, kde kuchař denně připravuje až 150 porcí jídla výhradně z potravinových přebytků. Navíc v této kantýně pořádáme kurzy vaření z potravinových přebytků pro děti z dětských domovů.“

Edukace spotřebitelů a minimalizace greenwashingu

Klíčovou roli v tom, jak nakládat s odpady a neplýtvat, hraje i edukace spotřebitelů. Podle Veroniky Krejčí je důležité, aby ceny lépe odrážely environmentální náklady a aby spotřebitelé měli přístup k jasným a spolehlivým informacím bez greenwashingu. „Na úrovni EU se touto problematikou zabývá návrh nové směrnice o dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení, která má za cíl zajistit důvěryhodnost environmentálních štítků a tvrzení, což umožní spotřebitelům lépe informovaná rozhodnutí a zvýší konkurenceschopnost podniků usilujících o ekologickou udržitelnost. Dále také nové nařízení o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, které zahrnuje i požadavek na zpřístupnění takzvaného digitálního pasu výrobku. Nařízení zavádí rámec pro ekodesign udržitelných výrobků a požadavek na digitální pas výrobku, který zlepší sledovatelnost a poskytne zákazníkům relevantní informace, včetně pokynů pro nakládání s výrobkem po skončení jeho životnosti,“ předestírá Veronika Krejčí s tím, že tento úkol je plněn průběžně.

MŽP podporuje i projekty sdílení věcí a veřejných dílen, ať už jde o iniciativu společnosti IKEA s názvem Druhý život nábytku nebo společnost Vratné lahve, která nabízí biopotraviny ve vratných obalech a provozuje prodejny a e-shop s doručením do domácností, čímž usnadňuje nákup potravin bez nutnosti přemýšlet o obalech.

Platforma SharyGo se zase specializuje na půjčování věcí mezi lidmi a expanduje do regionů, zatímco Opravárna sdružuje opraváře a servisy a motivuje firmy k lepší opravitelnosti výrobků, čímž se snaží snížit množství elektroodpadu. Dlouhodobě MŽP podporuje z Operačního programu životní prostředí zřizování re-use center, které slouží k využívání použitých funkčních věcí.

Retail a výrobci FMCG půjdou příkladem

Příkladem dobré praxe v nakládání s odpady a cirkularity je podle Soni Klepek Jonášové systém společnosti Cyrkl, která poskytuje firmám digitální platformu pro optimalizaci materiálových toků a sdílení odpadních materiálů. Například přepravní obaly, jež by běžně skončily jako odpad, jsou přesouvány k dalším zpracovatelům, kteří je využijí jako suroviny. V retailu by podle ní taková platforma mohla pomoct řetězcům snižovat odpad na minimum a efektivně sdílet zdroje.

Budoucnost vidí hlavně v automatizaci procesů pro sledování odpadů a v maximální transparenci napříč dodavatelskými řetězci: „S pokročilými technologiemi, jako je AI a blockchain, budou moci firmy sledovat původ i konečné využití každého materiálu, což výrazně zvýší efektivitu a důvěryhodnost jejich kroků směrem k cirkularitě. Důraz bude kladen i na transparentní komunikaci se zákazníky, kteří chtějí mít přehled o ekologických dopadech svého nákupu.“ Retail i výrobci rychloobrátkového zboží tak podle ní mají potenciál jít příkladem a inspirovat ostatní sektory, jak využívat cirkulární ekonomiku jako nástroj pro dosažení udržitelné budoucnosti.

Názor odbornice:

„Tuzemským firmám často chybí komplexní přístup.“

Tuzemské firmy zaostávají především v integraci cirkulární ekonomiky jako komplexního přístupu napříč celou firmou. Často se udržitelné projekty zaměřují pouze na jeden aspekt, například snížení plastového odpadu, aniž by byly propojeny s širším konceptem cirkularity nebo s ostatními procesy firmy. Doporučila bych jim aktivněji prozkoumávat přístupy typu zero waste nebo materiálovou recyklaci, jak je využívají některé evropské společnosti. Například využití dat pro sledování odpadu nebo zavádění technologií pro lepší logistiku a distribuci jsou oblasti, které by mohly významně zefektivnit jejich cirkulární strategii. Samozřejmostí by do budoucnosti mělo být větší napojení na lokální producenty a farmáře, jak je to zřejmé třeba v regionech ve Francii. I velké supermarkety jsou schopny nabrat regionální sortiment, a to je za mě nezbytná součást nadcházejících let.