Češi jsou při nákupu oblečení konzervativnější než ostatní Evropané. Častěji nakupují pouze jeden kus oblečení a naopak méně často kupují celý set vzájemně se doplňujících položek. Mají méně zkušeností s technologickými inovacemi, které se ve světě v souvislosti s nákupy módy objevují, jsou citlivější na cenu a při on-line nákupech se častěji než jiné národy rozhodují na základě podrobných recenzí daného produktu. Méně se zajímají o původ kupovaného zboží a méně se svými nákupy chlubí na sociálních sítích. Vyplývá to z průzkumu společnosti Boston Consulting Group mezi spotřebiteli ve vybraných zemích v Evropě a USA.
Češi nakupují oblečení s podobnou frekvencí jako lidé v ostatních zemích. Polovina lidí nakupuje několikrát do roka a 40 procent jednou měsíčně nebo častěji. Mladí lidé přitom obecně nakupují častěji než starší generace. Zatímco 29 procent lidí do 30 let nakupuje několikrát měsíčně a stejné procento jednou za měsíc, osm z deseti lidí nad 50 let nakupuje maximálně několikrát do roka.
„Tyto rozdíly jsou do jisté míry přirozené, protože mladí lidé více sledují aktuální módní trendy a podle nich upravují své šatníky. Zároveň nemají takové množství dalších výdajů jako zákazníci s rodinami či hypotékami,“ vysvětluje Helena Toušková, expertka na informační technologie ze společnosti Boston Consulting Group.
Zároveň upozorňuje na to, že i když mladí Češi nakupují módu výrazně častěji než starší zákazníci, ostatní mladí Evropané nakupují častěji. „Mladí Češi patří spolu se Švýcary a Rakušany k těm, kteří mají nejnižší frekvenci nákupů. Alespoň jednou za měsíc u nás módu nebo doplňky nakoupí 58 procent mladých, v Rakousku 56 procent a ve Švýcarsku 53 procent. V Polsku, Itálii či Španělsku takto nakupuje přes 70 procent mladých lidí,“ říká Helena Toušková.
Češi mají méně zkušeností s novými technologiemi
Češi při nákupech módy a módních doplňků v menší míře využívají některé nové technologie spojené s nákupem módy, ať už jde o aplikace či kabinky s virtuálními zrcadly nebo aplikace, které na základě fotografií vlastního šatníku doporučují konkrétní kombinace jednotlivých doplňků. Méně často využívají také předplatné služeb, které kombinují prodej zboží se službami osobního stylisty.
Naopak spolu s Polskem vedou v adopci bezkontaktních plateb a jsou zvyklí více kombinovat on-line kanály s kamennými pobočkami. Jde například o nákup on-line a vyzvednutí na pobočce, případně on-line objednávky z kamenné prodejny.
„Vidíme, že Češi ve větší míře adoptují především ty technologie, které jim ulehčují samotný proces nákupu než ty, které jim pomáhají s výběrem konkrétního zboží. Důvodem je ale především nedostupnost těchto řešení na českém trhu. Předpokládáme, že jakmile se u nás tyto technologie rozšíří, dojde k jejich rychlé adopci, podobně jako u bezkontaktních plateb, které si Češi výrazně oblíbili a ve kterých jsme na světové špičce,“ říká Helena Toušková s tím, že v Česku jsou totiž zatím k dispozici spíše izolované a jednodušší aplikace, které jsou zaměřené na jednotlivé a menší položky, například brýle či boty.
I toto je přitom oblast, kde jsou výrazné generační rozdíly. Zájem o nové trendy je nevyšší mezi lidmi do 40 let. Ti nejvíce stojí o virtuální zrcadla (v aplikacích či šatnách), které by ráda vyzkoušela třetina z nich. Oblečení vyrobené pomocí 3D tisku nebo personalizované podle vlastních preferencí zákazníka by potom ráda vyzkoušela čtvrtina zákazníků do 40 let.
Češi nakupují častěji jen jeden kus oblečení
Češi při jednom nákupu objednávají méně kusů oblečení a doplňků než lidé v ostatních zemích a jsou také méně ochotní k on-line koupi souvisejících doporučených produktů. Celkem 40 procent Čechů nakupuje pouze jeden produkt, v ostatních zemích je to v průměru 30 procent nakupujících. Češi také méně často nakupují kompletní outfit, tedy sadu položek, které tvoří dohromady celek. V Itálii takto módu nakupuje čtvrtina lidí, v USA 20 procent a ve Francii 17 procent, v Česku jde však pouze o sedm procent spotřebitelů.
Češi se také spolu s Rakušany svými nákupy nejméně chlubí na sociálních sítích. Například na Facebooku se alespoň někdy pochlubí svým nákupem čtvrtina Čechů a Rakušanů, zatímco v okolních zemích je to průměrně třetina lidí a v Polsku dokonce polovina.
Podobně jako v jiných zemích se Češi při nákupu vhodného zboží spoléhají především na detailní popis a tabulku velikostí, ale téměř polovina lidí se zároveň orientuje na základě recenzí ostatních uživatelů. Větší důraz na recenze kladou už jen lidé v Polsku, naopak v ostatních zemích je využívá pouze přibližně třetina lidí.
Češi jsou méně loajální a citlivější na cenu
Češi patří spolu s Maďary mezi země, ve kterých o nákupu konkrétního zboží nejčastěji rozhoduje cena. V obou případech je mezi dvěma hlavními kritérii pro výběr konkrétní značky u 73 procent lidí, zatímco v ostatních zemích jde v průměru o 66 procent lidí. Nejméně lidí ji vnímá jako zásadní kritérium v Itálii, konkrétně 61 procent.
Češi také méně často než zbytek Evropanů nakupují zboží pravidelně na jednom místě. Přesto 70 procent lidí inklinuje k tomu, vracet se k oblíbenému on-line obchodníkovi, 74 procent potom nakupuje pravidelně ve stejných fyzických obchodech. Nejloajálnější jsou v tomto ohledu zákazníci ve Švýcarsku a USA, kde se pravidelně vrací devět z deseti nakupujících.
Dalším výrazným rozdílem je starost Českých nakupujících o původ zboží. Alespoň částečně důležitá je pro třetinu nakupujících, zatímco třeba ve Španělsku jde o tři čtvrtiny zákazníků. Naopak jako nedůležitou nebo zcela nepodstatnou ji vnímá 28 procent Čechů, čtyři procenta Španělů a pět procent Italů.
Při nákupech módy a módních doplňků využívají tuzemští spotřebitelé stejným dílem nákupy v prodejnách i on-line. Přibližně třetina Čechů preferuje on-line nákupy, třetině je to jedno a třetina naopak preferuje nákupy v prodejnách, což odpovídá evropskému průměru. On-line nákupy jsou nejoblíbenější v Německu, kde je upřednostňuje 46 procent lidí, naopak ve Španělsku je to pouze necelá pětina nakupujících (17 procent). V Česku jsou on-line nákupy nejoblíbenější mezi lidmi do 30 let. V této skupině je preferuje téměř polovina spotřebitelů, zatímco u lidí nad 50 let je to jen čtvrtina.
