Stav zálohování v Česku

28. dubna 2025

Publicistika 0

876

V polovině března měla projít prvním čtením v Poslanecké sněmovně novela zákona o obalech, která zavádí povinné zálohování PET lahví a plechovek. Do jednacího sálu ale nepřišli ti, co přijít měli. Koaliční poslanci se nedostavili a projednávání novely tak ani nezačalo. A zřejmě už k němu v tomto volebním období nedojde. Co to v praxi znamená a jak aktuálně vypadá stav zálohování v Česku?

Záhy poté, co nedošlo na projednávání novely zákona o obalech, začalo být zřejmé, že se to už jednoduše nestihne. „Je jasné, že se zákon již nedá projednat ve standardních lhůtách. O zkrácené lhůty se pokoušíme, ale záleží, zda k němu bude vůle. Už dříve jsme zdůrazňovali, že je možné v průběhu legislativního procesu debatovat o změnách návrhu ve třech oblastech: navýšení plochy pro zavedení zálohování u obchodů a čerpacích stanic z 50 na 100 metrů čtverečních, dále posunutí termínu spuštění zálohování na 1. 1. 2027 a také vynechání části o zpoplatnění letáků z novely zákona o obalech. Pokud novela zákona o obalech neprojde, prodělají na tom nejvíce obchodníci, potravináři a hlavně obce,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Přečtěte si také

Albert testuje vratný systém na plechovky a PET lahve

K důrazné akci vyzval Petra Hladíka formou otevřeného dopisu Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Snahou zamezit projednání novely zákona o obalech by podle něho poslanci rezignovali na svou povinnost plnit cíle dané národními i evropskými předpisy, zasazovat se za lepší kvalitu života občanů České republiky a snižovat energetickou i emisní náročnost hospodářství. „Jestli vláda a poslanci připravenou novelu zákona o obalech neschválí do konce volebního cyklu, převezmou z našeho pohledu plnou odpovědnost za všechny negativní konsekvence, mezi jiným nedosahování cílů pro sběr a recyklaci nápojových obalů, vyšší platby za nerecyklované plastové obaly do rozpočtu Evropské unie, zvýšení poplatků výrobců pro Eko-Kom, který se bude muset podle legislativy snažit cíle sběru dosáhnout, což bude mít negativní vliv na inflaci,“ uvádí v dopise.

Pilot prošel bez problému, zákazníci jsou připraveni

Někteří obchodníci už si plánované povinné zálohování vyzkoušeli nepovinně nanečisto. Maloobchodní řetězce Kaufland a Lidl, oba ze skupiny Schwarz, spustily už na jaře roku 2023 pilotní provoz vracení zálohovaných obalů, který v průběhu dvou let rozšířily na 16 provozoven. Pilot se odehrál v rámci mezinárodní strategie REset Plastic, která usiluje o snížení množství plastů používaných ve výrobě i v obchodech, kdy odpad nesmí být vnímán jako odpad, ale jako znovu využitelný materiál. Zavedení zálohového systému PET a plechovek vnímá Kaufland jako zásadní krok k posílení recyklace a udržitelného nakládání s odpady a podporuje vytvoření férového systému, který bude přínosný pro všechny, od výrobců přes retail až po zákazníky. „Zároveň zdůrazňujeme nutnost dostatečné a důkladné přípravy a harmonizace se všemi klíčovými partnery, aby systém plnil svůj účel dlouhodobě a jeho spuštění provázel hladký průběh,“ popisuje Filip Šlampa vedoucí pilotního projektu společnosti Kaufland Česká republika.

Přečtěte si také

Průzkum Ipsos: Zálohový systém pro PET lahve a plechovky chtějí tři čtvrtiny české populace

Podobně to vidí v Lidlu. „Chceme se inspirovat nejlepšími zkušenostmi z jiných zemí a současně se vyhnout chybám v implementaci. Zkušenosti z jiných zemí, jako je Slovensko, potvrzují, že 98 procent zálohovaných obalů se vrací prostřednictvím velkých obchodů,“ informuje Martin Molnár, jednatel společnosti Lidl Česká republika. I on upozorňuje, že pro dlouhodobý úspěch je klíčové správné nastavení celého systému. V pilotním testovacím projektu zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek obě společnosti vybraly ke konci ledna letošního roku více než 1,4 milionu obalů. Anketa pak odhalila, že 37 % zákazníků vracelo nápojového obaly jednou týdně, 13 % dokonce častěji. A 7 z 10 nevnímá problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou do prodejny.

Vracení zálohovaných obalů budou řešit i čerpací stanice

Podle návrhu by povinně měli nabídnout místo pro vrácení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 m², a také všechny čerpací stanice nad 50 m². Největší síť čerpacích stanic v tuzemsku, Orlen, legislativní rámec pozorně sleduje. „Podle navrhovaného znění zákona by se zpětný odběr zálohovaných obalů od nápojů měl vztahovat i na naše čerpací stanice. Zálohový systém vnímáme jako krok směrem k udržitelnosti a podpoře recyklace. Z našeho pohledu to přinese určité administrativní a logistické výzvy na našich čerpacích stanicích, včetně nutnosti úprav skladovacích prostor, zavedení nových cenovek s uvedením výše zálohy, popřípadě pořízení zařízení pro příjem zálohovaných obalů. Proto bude nutné parametry systému zavést a nastavit takovým způsobem, aby byl v maximální možné synergii s dnes dobře fungujícím systémem zpětného odběru odpadních plastových obalů a plechovek,“ říká Lada Gadas, senior specialistka komunikace společnosti Orlen Unipetrol.

Do systému zálohování se mohou kromě těch povinně daných dobrovolně zapojit i menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. „Důvodem pro stanovení této hranice je, aby vracení nápojových obalů bylo dostupné pro naprostou většinu obyvatel, tedy komfort pro zákazníky díky husté síti a dostupnosti sběrných míst. Zásadním důvodem bylo ale také to, aby nevznikala konkurenční výhoda pro velké obchody, co se týká vrácení zálohovaných obalů,“ vysvětluje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Systém není koncepčně promyšlen

Zálohování se obávají především menší obchodníci. Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) dlouhodobě upozorňuje na to, že systém není koncepčně promyšlen a malým obchodům výrazně zkomplikuje provoz. Ať už potřebou vytvořit skladovací prostory, nárůstem byrokracie nebo komplikovanějším udržováním hygieny v prodejnách, kam by zákazníci nosili fakticky odpadky. „Osobně nevidím jinou možnost než řešit odpad maximálně komplexně a nevytvářet různé systémy pro různé druhy odpadu. Taková řešení jsou nepohodlná pro spotřebitele, velmi drahá a komplikovaná na zavedení. Přesně takové by případně bylo zavedení povinného zálohování jen vybraných komodit, jako jsou PET lahve a plechovky, které tvoří v rámci celkového odpadu jen marginální problém,“ míní Pavel Březina, předseda AČTO.

Nedávná informace o možnosti vhazovat kovové obaly od potravin, tedy nejen od nápojů, do žlutých kontejnerů, kam jsou lidé zvyklí dávat jen plast, je podle něho daleko smysluplnější řešení: „Dává to určitě větší smysl než vytváření nových systémů na například tetrapak, plastové obaly od mléčných výrobků, nebo třeba doposud nezálohované sklo.“ Návrh zákona o obalech, který zahrnuje i celou problematiku zálohování, podle něho nezlepší žádné případné kosmetické úpravy spočívající například v tom, že se zvýší podlahová plocha prodejen, kde bude odběr zálohovaných lahví povinný. „Taková úprava by vedla pouze k přesunu části zákazníků do větších obchodů,“ je přesvědčen Pavel Březina.

Zkušenosti ze sousedního Slovenska podle Juraje Otty, country managera společnosti Tomra Collection Slovakia, která je dodavatelem zálohomatů pro sběr hliníkových, plastových a skleněných nápojových obalů, ale ukazují, že si malí obchodníci v systému své místo najít umí. „Je přirozené, že menší obchody, které nejsou povinny se do systému zapojit, na počátku váhají, ale postupem času se připojí, protože tak svým zákazníkům nabídnou doplňkovou službu. Možnost vracet zálohované obaly ve svém oblíbeném malém obchodě většina zákazníků vítá, navíc je vyplacená záloha motivuje k okamžitému dalšímu nákupu,“ konstatuje.

Rozsah zapojení malých obchodů je podle něho obvykle úměrný rozsahu jejich prodeje zálohovaných produktů. Většinou volí možnost manuálního sběru, který je relativně nenáročný na náklady a provoz. „Navíc operátor zálohového systému zpravidla tyto malé obchody do zapojení motivuje a podporuje, aby byla zajištěna široká sběrná síť pro všechny spotřebitele. Příkladem může být právě Slovensko, kde Správca zálohového systému od začátku poskytoval vybavení pro malé obchodníky, kteří se rozhodli zapojit ve formě manuálního sběru. Zároveň byl nastaven vyšší maloobchodní manipulační poplatek pro manuální sběr, aby motivoval další malé obchodníky do samotného zapojení,“ upřesňuje.

Pro plné dosažení provozní efektivity podle jeho slov potřebují nové systémy přibližně tři roky, což je doba potřebná k tomu, aby se zefektivnily celkové procesy, zlepšila se logistika a aby si na nový systém zvykli spotřebitelé.

Zálohování budí horké vášně

Dva nesmiřitelné tábory a dvě názorové linie, jež málokdy dojdou protnutí, je typickým rysem tuzemského veřejného života. A nejinak je tomu u zálohování, které má své zastánce i odpůrce. Proti navrženému systému zálohování jsou zástupci některých měst, dlouhodobě pak proti novele vystupuje Česká asociace odpadového hospodářství, jejíž ředitel Petr Havelka se proti němu ostře vymezuje i na profesní síti LinkedIn. Jde podle něho o extrémně drahý systém, na který doplatí především lidé, a s ekologií nemá nic společného. „Je již obecně známý fakt, že zálohování jednorázových obalů a plechovek je typickým příkladem Green Dealu. Navíc i podle zkušeností z dalších zemí, jde o systém sběru obalů, který je skutečně extrémně nákladný a který ve finále zaplatí vždy jen občané. Přitom sbírá pouze jedno procento komunálních odpadů, ovšem za vysoké miliardy. My potřebujeme efektivní řešení pro všechny obaly a vytváříme ho,“ uvádí ve svém příspěvku. A doplňuje také, že ve státech, které zavedly zálohování jednorázových obalů, došlo ke zvýšení jejich produkce. Cílem by přitom pro jednotlivé státy i celou EU mělo být především snižování produkce jednorázových obalů.

Za zmínku stojí fakt, že dva státy, které patří v EU k velkým kritikům kroků Green Dealu, tedy Slovensko a Maďarsko, již systém zálohování zavedly. A právě Slovensko se také nedávno stalo zemí, kde byla stvrzena nově založená Evropská asociace zálohových systémů (European Deposit Return Systems Association, EDRSA), která sdružuje všech 17 dosud zálohujících evropských zemí.

Řešení? Přizpůsobení místním specifikům

Debata všech zúčastněných stran je přínosná a prošly si ji všechny země v Evropě, které zálohování zavedly nebo zavádějí. Podle Juraje Otty to bez debat ani nejde: „Zavedení zálohového systému, stejně jako u každé jiné změny v systému nakládání s odpady, vždy předchází vážná debata. A existuje mnoho zemí, kde probíhala podobně bouřlivě jako v Česku. Obvykle pro uklidnění bouřlivých vášní stačilo přizpůsobení systému místním specifikům.“ Příkladem může být prodloužené přechodné období, které umožňuje zúčastněným stranám lépe se přizpůsobit nadcházejícím změnám (Rumunsko), silná podpora maloobchodníků, aby se mohli dobrovolně do systému zapojit (Slovensko) nebo intenzivní vývoj digitálních nástrojů, které podporují okamžité vyplácení záloh a finanční transparentnost systému (Maďarsko).

V současné době nejsou podle Juraje Otty evropské země bez zálohového systému schopné plnit sběrové cíle požadované v legislativách SUPD a PPWR, natož zajistit čistou recyklační smyčku daných obalů. „Na stále nových příkladech vidíme, že evropské země spatřují v zálohových systémech potřebný nástroj, který jim umožňuje plnit cíle EU, udržovat cenné zdroje v oběhu, rozvíjet vysoce kvalitní recyklaci a zbavit veřejná prostranství pohozeného odpadu. Příkladem těchto zemí, které zaznamenaly zmíněné pozitivní dopady zálohového systému, jsou z poslední doby například Irsko, Rumunsko nebo Slovensko,“ doplňuje.

Pravidla EU nebudou tak výhodná

K povinnému zálohování směřuje nově přijaté evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Jeho součástí je i povinnost plnit za rok 2026 cíl 80 % sběru plastových lahví a plechovek a od roku 2029 plnit cíle sběru plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje na úrovni alespoň 90 %. „Je sice možné požádat o výjimku z povinného zálohování, pokud státy splní za rok 2026 80 procent sběru PET lahví a plechovek. To ale ČR při současném sběru 75 procent plastových nápojových lahví a pouze 27 procent plechovek nesplní,“ sděluje Veronika Krejčí. A dodává, že pokud se nyní nezavede zálohování podle české legislativy do roku 2027, bude se muset zavést povinně podle podmínek EU. „Systém už ale nebude tak výhodný pro obce, které podle českého návrhu dostanou 15 procent z nevrácených záloh, ani pro obchodníky,“ shrnuje.

Stejně to vidí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, podle které je to pro tuzemsko smutná vizitka: „Česká republika by kvůli tomu nedosáhla cirkularity nápojových obalů, které se tak opakovaně nevyužijí. Nezavedení systému záloh by pocítili také daňoví poplatníci, protože český stát bude muset každoročně zaplatit pokutu za nerecyklované plasty v řádu miliard korun.“ Iniciativa bude podle ní dál hledat cestu, jak v Česku zálohování PET lahví a plechovek zrealizovat.

„Kvůli evropskému nařízení o obalech a obalovém materiálu se zavedení systému záloh stejně nevyhneme. V takovém případě ale bude systém záloh nastavený podle evropských pravidel, a ne podle toho, aby vyhovoval České republice a všem stranám, které budou do systému zapojeny,“ zmiňuje. To například znamená, že se bude muset vracet ve všech místech, která jednorázové nápojového obaly prodávají, a to může systém prodražit. Stejně tak pro obce to bude méně výhodné, protože těm nynější návrh navrhuje kompenzace z nevybraných záloh. Podle analýzy INCIEN by přitom při dnešní podobě návrhu zákona obce ročně na zavedení zálohového systému vydělaly 120,7 milionu korun.

Komentář k tématu zálohování nám poskytli vybraní odborníci:

„Zavedení systému záloh se stejně nevyhneme, už si ale neurčíme pravidla.“

Kvůli evropskému nařízení o obalech a obalovém materiálu se zavedení systému záloh stejně nevyhneme. V takovém případě ale bude systém záloh nastavený podle evropských pravidel, a ne podle toho, aby vyhovoval České republice a všem stranám, které budou do systému zapojeny. To znamená například, že se bude muset vracet ve všech místech, která jednorázové nápojového obaly prodávají, a to může systém prodražit. Stejně tak pro obce to bude méně výhodné, protože těm nynější návrh navrhuje kompenzace z nevybraných záloh. Podle analýzy společnosti INCIEN by přitom při dnešní podobě návrhu zákona obce ročně na zavedení zálohového systému vydělaly 120,7 milionu korun.

Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů, Iniciativa pro zálohování

„Návrh není dobře promyšlen.“

Návrh na zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek není dobře promyšlen v kontextu řešení celkového odpadového hospodářství. Na tento fakt poukazovali experti, obce, obchodníci či zástupci odpadových firem už dávno. Přesto se pokouší Ministerstvo životního prostředí prosadit návrh za každou cenu a vůbec se přitom nezabývá možnými alternativami, zejména rozvojem stávajícího systému s větším zapojením moderních třídicích linek.

Pavel Březina, předseda, Asociace českého tradičního obchodu

Jak to chodí jinde:

Irsko

Od 1. února 2024, na konci února 2025 systém slavil první miliardu vrácených obalů (v prvním půlroce se jednalo teprve o 350 milionů), více než 3 000 odběrných míst.

Maďarsko

Zálohový systém funguje od 1. 1. 2024, na webových stránkách https://repont.hu/en je „živé“ počítání odevzdaných obalů, aktuálně téměř 1,5 miliardy.

Rakousko

Spuštěno teprve 1. 1. 2025, aktuálně je v oběhu přibližně 25 milionů obalů, v polovině února se vrátil přibližně jeden milion obalů. Aktuálně se jedná o přechodový rok, v oběhu se mohou objevovat zálohované i nezálohované láhve (s datem výroby nejpozději 31. 3. 2025), vysoká podpora obyvatelstva (80 %), nadstandardní počet odběrných míst (11 400), 25 centů záloha.

Rumunsko

Spuštěno 30. 11. 2023, za první rok se vysbíraly více než 3,5 miliardy obalů, aktuálně se systém blíží k milníku 4 miliard, v posledních měsících roku 2024 země překročila 80% míru sběru, což je cíl nastavený pro rok 2025.

Slovensko

Od 1. 1. 2022, míra zpětného sběru za rok 2024 byla 90 % (cíl dříve stanovený pro rok 2025), celkově se vrátily již více než tři miliardy obalů, přes 3 300 odběrných míst, aktuálně Správca zálohového systému, který se o systém stará, pracuje na zefektivnění celého systému a lepší dostupnosti pro všechny obyvatele, naposledy představil QR kódy pro nevidomé a slabozraké občany.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 4/2025.