Generace Z přináší na pracovní trh nový pohled na práci, hodnoty i očekávání. Vyrůstala s technologiemi a digitálními standardy, zažila pandemii, ekonomické otřesy i návrat války do Evropy. Teď se stává jedním z hlavních motorů proměn ve firemní kultuře, přičemž klade jedinečný důraz na duševní pohodu, flexibilitu a otevřenost v komunikaci.

Podle analýzy společnosti Alma Career, která provozuje zaměstnaneckou platformu Atmoskop.cz, vnímají zaměstnavatelé změny v přístupu mladé generace stále silněji – a ti, kteří se jim dokážou přizpůsobit, získávají výraznou výhodu.

Z je populačně slabší generací

Generaci Z tvoří lidé narození zhruba mezi lety 1995 a 2010. V Česku je dnes přibližně půl milionu lidí z Generace Z ve věku 15 až 24 let, kteří se buď chystají vstoupit na trh práce, nebo v něm právě začínají působit. Z hlediska demografie jde o populačně slabší generaci – ve srovnání s tzv. Baby Boomers, tedy silnými ročníky narozenými po druhé světové válce, je jejich počet zhruba poloviční. „Když k tomu přičteme lepší možnosti práce v zahraničí a jazykovou vybavenost mladé generace, je jasné, že zaměstnavatelé mají před sebou výzvu. A pokud budou přehlížet, co tahle generace chce, přijdou o talent i konkurenceschopnost,“ říká Michaela Filipčíková, marketingová manažerka platformy Atmoskop.cz.

Technologie jako standard a důraz na smysluplnou práci

Generace Z je první, která vyrůstala s internetem a chytrým telefonem jako přirozenou součástí života. Ovládají moderní nástroje, běžně využívají umělou inteligenci a očekávají totéž od zaměstnavatelů. Zásadní je ale i duševní pohoda, otevřenost a důvěra. Častěji preferují hybridní režim, očekávají flexibilitu a přímou komunikaci.

„Na Atmoskopu vidíme, že mladí zaměstnanci se mnohem častěji než starší kolegové vyjadřují k atmosféře v týmu, vztahům na pracovišti nebo vedení. Hledají prostředí, kde budou slyšet, kde dostanou zpětnou vazbu a kde jejich práce bude dávat smysl,“ vysvětluje Michaela Filipčíková.

Podle dat JobsIndexu z roku 2024 změnilo v předchozích 12 měsících zaměstnání 21 % lidí ve věku 18–24 let – nejvíce ze všech generací. Zároveň jde o skupinu nejvíce otevřenou novým nabídkám: každý třetí by odešel hned, pokud by přišla lepší nabídka.

Jiný přístup ke vzdělání i debatě o mzdě

Tato generace se méně orientuje na akademické tituly. Větší váhu přikládá reálným dovednostem a zkušenostem. Mnozí její zástupci nacházejí inspiraci spíše v online světě než v tradičních kariérních vzorech. Klíčová je pro ně autenticita, možnost růstu a férové zacházení.

To se promítá i do jejich přístupu k tématu mezd. Podle ankety portálu Platy.cz, který je součástí Alma Career, označilo 47 % respondentů z Generace Z diskuzi o výplatě za příjemnou, zatímco jen 13 % ji vnímá negativně. Pro srovnání: mezi lidmi nad 45 let považuje debatu o mzdě za příjemnou pouze 29 % a více než pětina ji označuje za nepříjemnou.

Na platformě Atmoskop.cz pak mladí zaměstnanci aktivně komentují nejen benefity a atmosféru v týmu, ale také férovost v odměňování. Transparentnost v oblasti mezd i pracovních podmínek pro ně představuje samozřejmý standard – nikoliv výjimku.

„Hodnocení od lidí do 30 let v posledních letech přibývá – firmy díky tomu získávají zpětnou vazbu nejen na mzdy a benefity, ale především na důvěru v nadřízené a kvalitu vztahů na pracovišti. Zkušenosti ukazují, že tam, kde je slyšet hlas mladých, roste i loajalita a motivace celého týmu,“ doplňuje Michaela Filipčíková.

Co z toho plyne pro firmy?

Firmy, které chtějí mladou generaci oslovit a udržet, by se měly zaměřit nejen na benefity, ale především na kvalitu vedení, atmosféru v týmu a prostor pro sdílení názorů. Generace Z chce vědět, že její práce má smysl, že ji někdo vnímá a že firma naslouchá.

Na Atmoskopu mladí zaměstnanci často oceňují například férový přístup nadřízených, otevřenou komunikaci nebo možnost pracovat alespoň částečně na dálku. Negativně naopak vnímají formální přístup bez zpětné vazby, nejasná očekávání nebo nedostatek autonomie.

„Přestože Generace Z zatím netvoří většinu zaměstnanců, její vliv na firemní kulturu je už dnes znatelný – a do budoucna bude dál sílit. Ti zaměstnavatelé, kteří to pochopí včas, získají nejen mladé talenty, ale i modernější, otevřenější a konkurenceschopnější organizaci,“ dodává na závěr Michaela Filipčíková.