Chtěli byste si v dnešní době otevřít vlastní obchod. Malý krámek na rohu ulice, možná s potravinami, knihami, s něčím poctivým, co má smysl? Možná vám nechybí energie a odvaha. Ale je to vůbec dobrý nápad? Počet živnostníků v posledních letech klesá. Ti, kteří přibývají, jsou často cizinci, nebo bývalí zaměstnanci, kteří jen mění formu spolupráce se svými chlebodárci. Těch opravdových retailistů, lidí, kteří chtějí opravdu budovat vlastní obchod, není mnoho. A jejich situace je čím dál složitější.

Dnešní maloobchod už není volným trhem. Zákazníci, kteří definují hodnotu a podobu služby, chtějí pohodlí: zásilkové boxy v každé ulici, doručení do druhého dne, výběr z tisíců položek. Jenže taková poptávka vyžaduje robustní infrastrukturu – logistické sítě, software, datovou analytiku. Investice, které si malý podnik nemůže dovolit.

Není divu, že se maloobchod stává arénou velkých hráčů, Ti si rozdělili pole a nastavili pravidla hry. Tahle koncentrace postupuje pomalu, ale jistě až do bodu kdy „konkurence“ bude znamenat jen jinou značku v rámci stejného řetězce.

Zároveň mizí i samotný prostor, kde byste mohli krámek otevřít. Malé obchody v centrech měst pomalu končí. Lidé jezdí do nákupních center na okrajích, kde si prostory dělí jen velcí nájemci. Město bez pestrého maloobchodu ztrácí své kouzlo a rozmanitost.

Že zmizely trafiky a hračkářství, je jedna věc. Ale ztrácíme i možnost začít podnikat od nuly. Prostě rozjet svůj projekt s alespoň nějakou perspektivou budoucího živobytí. Mám pocit, že čím dál víc lidí ani neuvažuje o tom, že by „si otevřeli něco svého“. To je varovný signál pro ekonomiku i celou společnost, protože tím přicházíme o klíčovou střední třídu.

Jako spotřebitelé máme pocit, že volbu stále máme. Jenže konsolidovaný trh znamená méně inovací, méně konkurence, méně alternativ. Jakmile se trh zúží, zmenší se i možnost volby. A podnikatelé stylu dvacátého století ji možná už definitivně ztratili.

Ale všechno zlé může být k něčemu dobré. Možná jsme v případě velkých řetězců už překročili hranice MALOobchodu. Není jejich obchodování už jen infrastrukturou bez duše? Možná i dnes lze založit vlastní krámek – s čímkoliv – a jít si za svým snem. Jen musíme najít nový styl podnikání.

A kdo ví, možná se opakuje přirozený cyklus. Když vymřeli velcí dinosauři, dostali prostor malí savci. I dnešní řetězce byly jednou malou rodinnou firmou, nebo vizionářským startupem. Možná přijde chvíle, kdy robustní řetězce narazí na své limity – a právě tehdy budou malí, pružní a opravdoví podnikatelé připraveni. Držme jim palce, ať ten okamžik zachytí.

Petr Tulach, CTO, Logio