Tradiční obchod zůstává stabilní, ale čelí tlaku, který dopadá nejvíc na malé prodejny a regionální výrobce. Podle Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu, AČTO, a zároveň předsedy představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev, Skupiny Coop, jsou bariérou zejména přísné evropské regulace, zatímco šancí je rozvoj konceptu 24/7 a silnější orientace na lokální produkty. Rok 2026 tak bude o flexibilitě, spolupráci s obcemi a lepší prezentaci regionální produkce.

Jak náročný byl pro tradiční obchod rok 2025? Zvyšující se náklady, konkurence i proměny chování zákazníků – co z toho představovalo pro členy AČTO největší výzvu?

Rok 2025 nelze označit za zlomový, ale potvrdil několik dlouhodobých trendů. Tradiční trh si drží svou pozici, zároveň však pokračuje uzavírání menších prodejen v regionech. Většinou těch, které byly dlouhodobě nerentabilní, takže se to na celkových výsledcích zásadně neprojevuje. Ekonomická situace našich členů je stabilizovaná a výzvy zůstávají podobné jako v minulosti: rostoucí náklady, nutnost modernizace a silná konkurence nadnárodních řetězců. Obchodníci na ně reagují různými strategiemi podle místních podmínek, což je právě síla flexibilního tradičního trhu.

Můžete uvést konkrétní příklady z prodejen menších obcí nebo regionů?

Hezkou ukázkou dobré praxe je zaměření na regionální potraviny. Těm se velmi dobře daří například v podnikových prodejnách, jako je obchod Mlékárny Otinoves. V rámci většího počtu prodejen sází dlouhodobě na podobnou strategii družstva Coop Konzum, které lokální produkci v prodejnách systematicky propaguje.

Co se z vašeho pohledu změnilo v nákupních košících či zvycích českých zákazníků? Volí více kvality a privátní značky, kde je dobrý poměr cena a kvalita?

Příklon zákazníků k privátním značkám je jasný trend, na který tradiční obchod reaguje. Klíčové však je, jak obchodníci k této kategorii přistoupí. Dlouhodobě udržitelná strategie podle mě znamená poctivý přístup, také u privátních značek nesmí docházet ke kompromisům v kvalitě. Považuji proto za správné, že někteří čeští obchodníci v rámci svých privátních značek uvádějí i konkrétní dodavatele a touto formou zákazníky informují o původu a potažmo kvalitě produktů.

Obslužnost venkova a menších měst je klíčová pro tradiční obchod. Jak se letos vyvíjela situace menších prodejen? Jsou stabilní, nebo hrozí jejich uzavírání?

Zavírání menších obchodů na venkově nás samozřejmě netěší a může do určité míry pokračovat. Je však třeba říci jednu nepříjemnou pravdu, uzavření prodejen postihuje především místní obyvatele. Pro české sítě je z ekonomického hlediska často racionálním krokem uzavřít menší a dlouhodobě nerentabilní prodejnu. Naštěstí si tuto situaci stále více uvědomují zástupci státní správy i samosprávy a spolu s obchodníky hledají způsoby, jak prodejny udržet. Řešením může být například společný provoz obecního obchodu nebo finanční či jiná podpora obchodníka. Na obchod v malé vesnici nelze pohlížet jen jako na byznys, ale také jako na službu pro komunitu.

Digitalizace a nové formáty, například automatizované prodejny 24/7, se prosazují u menších obchodníků a v obcích. Jak se budou dál tyto koncepty rozvíjet?

Koncept 24/7 je bezpochyby úspěšný. První takový obchod se objevil před třemi lety a dnes jich funguje více než sto, přičemž počet stále roste. Je to jedno z reálných řešení, jak udržet prodejny v regionech. Samotná technologie ovšem nestačí, obchodník musí nabídnout příjemné prostředí, atraktivní sortiment a další služby. Legislativa zatím potřebuje zpřesnění, ale nebrání rozvoji konceptu. Spíše naopak, zkušenosti z vysokých škol, letišť, turistických lokalit či nemocnic ukazují, že tento formát přináší nové možnosti. Největší potenciál má koncept 24/7 stále v regionech, kde lze očekávat úzkou spolupráci obchodníků a samospráv. Zjednodušeně řečeno, v roce 2026 lze očekávat větší využívání automatizace právě v obecních prodejnách.

Které legislativní kroky v roce 2025 považujete za nejméně přizpůsobené realitě tradičního obchodu a proč?

Tradiční obchod je zejména u čerstvých potravin úzce propojen s lokálními dodavateli, typicky menšími a středními firmami. Na výrobce potravin se však dnes valí velké množství legislativy. Pro menší a střední podniky znamená její zavedení neúměrné náklady, které často vedou k vyšším cenám než u velkých výrobců. V důsledku toho je ohrožen celý řetězec tradičního obchodu, protože zákazníci se rozhodují zejména podle ceny.

Příkladem problematické legislativy jsou směrnice o odlesňování, nařízení o obalech, pravidla ESG reportingu nebo požadavky na kybernetickou bezpečnost. Nejde přitom jen o obchod, na stole je širší otázka cen potravin i potravinové soběstačnosti České republiky a Evropské unie. Faktem je, že v některých ohledech evropská legislativa jde proti zájmům obchodníků, zemědělců, výrobců potravin i spotřebitelů. Snaha regulovat mnohdy přesahuje rozumné meze, což se projevuje nejen vyššími cenami potravin, ale i nižší konkurenceschopností evropských podnikatelů.

Jak by podle vás mělo tradiční podnikání najít rovnováhu mezi udržitelným rozvojem, ochranou životního prostředí a reálnými podmínkami pro malé obchody?

Ochrana životního prostředí je nezbytná a bez určité míry regulace se neobejde. Prodej potravin je a vždy bude spojen s produkcí obalů a řešit každý druh obalového odpadu zvlášť nedává smysl. Nemůžeme přece vytvářet, jak se o to snažila naštěstí nepřijatá legislativa, pro každý obalový materiál speciální systém, který je výhodný jen pro určité subjekty. To bychom měli v prodejnách kromě PET lahví a plechovek od nápojů odděleně třídit také tetrapaky, plechovky od potravin, kelímky od jogurtů či mléčných nápojů? Návrhy legislativy musí být připravovány s ohledem na širší souvislosti. Obecně bych považoval za tragédii, aby ve jménu ekologie byly byrokracií a neúměrnými náklady likvidovány prodejny v regionech a menší výrobci potravin, kteří společně nejvíce přispívají k zachování krátkých řetězců.

Jaké tři hlavní trendy či priority by podle vás měly tradiční prodejny sledovat, aby obstály v zvyšující se konkurenci, a přitom zůstaly relevantní pro své komunity?

Prodejny tradičního obchodu musí být flexibilní, což do značné míry splňuje koncept 24/7. Musí umět nabídnout něco, co velké řetězce nenabídnou, ať už z hlediska sortimentu, nebo osobního přístupu. A zároveň se musí nadále zlepšovat v oblasti nákupního prostředí. Všechny tyto priority jsou stejně důležité a splnění jen některé z nich není zárukou úspěchu.

Jak vnímáte roli tradičního obchodu při podpoře lokálních dodavatelů a menších obcí a jak by tuto misi mohl stát nebo veřejná správa dál podpořit?

Tradiční trh musí dokázat, že to s podporou místních dodavatelů myslí vážně. Nemůžeme konkurovat masivním marketingovým kampaním nadnárodních řetězců, které realitu často značně ohýbají. Musíme se soustředit na konkrétní zákaznický zážitek. Pokud dobře odprezentujeme jogurt či koláč místního dodavatele, na kterém si zákazník doma skutečně pochutná, rád se do malého obchodu vrátí. Podle vyjádření představitelů nastupující vlády by se podpora komunikace regionálních produktů měla zvyšovat. Tyto kroky budeme pozorně sledovat a rádi se aktivně zapojíme do případného nového pojetí podpory regionálních potravin.

Jakou radu nebo doporučení byste měl pro novou vládu, aby podpořila tradiční obchod a malé podnikatele v Česku?

Bylo by skvělé, kdyby se opatření s dopady na obchodníky nepřipravovala bez zvážení všech možných důsledků, tedy bez diskuse s těmi, kterých se týkají. Opakovaně se setkáváme s tím, že se legislativa tvoří bez dopadových studií a bez zkušeností s reálným fungováním byznysu. V praxi pak zákony často způsobují pravý opak zamýšleného efektu. Místo podpory malých a středních podnikatelů jim tak zákony spíše komplikují život. Stejně důležité je zajistit rovnocenné podnikatelské podmínky a bojovat proti šedé ekonomice. Systém EET je jedním z nástrojů, který poctivým obchodníkům pomáhá čelit nekalé konkurenci, která pravidla nedodržuje.

Jaký novoroční vzkaz byste poslal svým členům, tradičním obchodníkům? A co byste jim doporučil jako hlavní přístup nebo strategii pro rok 2026?

Není důvod k pesimismu. Existují stovky pozitivních příkladů, jak uspět. Pojďme se jimi inspirovat, ale zároveň hledat vlastní cesty. Nejsme svázáni korporátními pravidly a naše schopnost rychle se přizpůsobovat měnícím se podmínkám může být správnou cestou k úspěchu. Bez práce však samozřejmě žádný úspěch čekat nemůžeme.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Rozhovor najdete i v časopisu Zboží&Prodej 12/2025.