Při pohledu na trh z makro pohledu se dá říct: dobré i špatné zprávy. Kupní síla a spotřebitelská nálada roste, ale objem potravinářského maloobchodu stagnuje, což omezuje příležitosti k růstu. To ovlivňuje obchodníky i značky. Buď je potřeba získat tržní podíl od konkurence, nebo růst díky výrobkům s přidanou hodnotou, kde je vyšší cena odůvodnitelná. O takové inovace sice je mezi nakupujícími zájem, ten má ale přirozeně své cenové limity.
Dobrá zpráva je, že kupní síla roste, měřeno indexem reálné mzdy. Současně se zlepšuje spotřebitelská nálada: stoupá celkový index spotřebitelské důvěry i „vnímaná kupní síla“, tedy subjektivní hodnocení finanční situace domácností. Ovšem v této oblasti jsme se zatím nedostali na „předinflační“ rok 2021 (připomeňme, že vrcholila pandemie, přesto jsme vývoj své finanční situace hodnotili lépe než dnes), natožpak na nedostižně optimistická léta 2018–2019. Další dobrou zprávou je, že objem spotřebních výdajů domácností, tedy útraty očištěné o vliv inflace, v roce 2024 vzrostly, meziročně o 2,3 %.
Na segment potravinářského obchodu zbyla špatná zpráva. Rostoucí výdaje domácností se týkají segmentů jako rekreace, móda, zdraví, stravování, ubytování a podobně, ale ne potravin. K potravinářskému trhu máme k dispozici dva kvalitní datové zdroje: agregované tržby obchodníků s potravinami a širokým sortimentem a spotřební výdaje za potraviny a nápoje (jako zdroj tvorby HDP). Oba nám ukazují shodný obrázek: proti roku 2021, respektive roku 2020, objem výdajů za potraviny klesl a přes rostoucí kupní sílu nijak výrazně neroste. Přesné číslo se liší podle zdroje a podle porovnávaného období, ale zhruba se dá říct, že v roce 2025 nakupujeme o 8 % méně potravin než v roce 2021 (index objemu) a že trh zatím nejeví známky výraznějšího růstu. Růst tržeb potravinářského trhu jako celku je tedy z velké části poháněný inflací. Predikce („střední model“) na dalších 12 měsíců ukazuje nulový růst objemu trhu a ani „optimistická“ varianta predikce nenaznačuje, že bychom se dostali aspoň na úroveň roku 2021.
Ceny, akce a dostupnost prodejny
Přestože roste kupní síla, nemění se základní nastavení nákupního chování. Hlavními důvody pro výběr prodejny jsou dostupnost prodejny (pěšky nebo autem), akční slevy, nízké ceny a v rámci toho také stále více výhody z věrnostního programu. Blízkosti k nakupujícím využívá na trhu hned několik diskontních i supermarketových řetězců. Jde o formáty, které mají stále významný potenciál k expanzi: v centrech větších měst, v menších obcích, kde je stále často konkurence slabší, i v retail parcích ve „volné krajině“ mezi několika menšími obcemi. V důsledku tak každým rokem přibude několik desítek nových moderních prodejen (jen v potravinách), jejichž konkurence postupně omezuje spádové zóny hypermarketů.
Co se týká akcí, cen a věrnostních odměn, pokračuje trend z minulých let: dopad akcí na nákupní rozhodování je stále stejně silný, mění se ale mírně jeho role. Méně nakupujeme v akci do zásoby, zato roste dopad akcí na střídání produktů a značek. Z pohledu informačních zdrojů roste penetrace mobilních aplikací řetězců (i celkově věrnostních programů) a nadále klesá penetrace papírového letáku distribuovaného do schránek. Papírový leták je však stále (i když už jen těsně) nejvyužívanějším informačním zdrojem pro nákup v akci: je prioritní pro 29 % nakupujících, zatímco mobilní aplikace pro 25 % nakupujících. Kdybychom ovšem k aplikacím přidali i aplikace vyhledávačů (jako Akcniceny.cz), dostaly by se na 30 %, čímž by papírový leták těsně překonaly.
U věrnostních programů potravinářských řetězců stojí za zmínku, že aspoň jeden z nich využívá 93 % českých nakupujících.
Inovace a pozitivní emoce
V předchozím odstavci jsme se věnovali „konzervativní“ (ovšem velmi úspěšné) cestě k růstu. Nejde ale přehlédnout, že „mentální mapa“, ve které mají čeští nakupující umístěné řetězce, je nejvýznamněji segmentuje právě na dvě poloviny. První z nich („konzervativní“) zahrnuje obchodníky (a jejich věrné zákazníky), kteří se profilují základními retailovými hodnotami: cena, akce, dostupnost, dostačující výběr kategorií. Ta druhá (řekněme „progresivní“) musí sice tyto základní hodnoty také splnit, ale přidává navíc inovace, diferencovaný sortiment, příjemný nákupní zážitek (design prodejny) a pohodlný nákup (orientace, tok nakupujících po ploše a tak dále).
Mezi těmito dvěma světy se také segmentují nakupující – na jedné straně ti s konzervativnějším přístupem, na druhé straně ti, kteří chtějí něco navíc a mohou si to finančně dovolit – „přidaná hodnota“ něco stojí.
Určitým povzbuzením může být to, že zájem o inovace v sortimentu potravin stále roste. Navíc, zájem o inovace je výrazně nadprůměrný u mladších nakupujících (zhruba do 45 let) než u těch starších. Prioritní hodnotou u mladších je zaměření na zdravější sortiment (a až potom často citované trendy jako speciální diety, funkční potraviny, proteinové produkty, bio/eko, zero-waste a tak dále). Starší nakupující, celkem očekávatelně, kladou důraz na vyšší zastoupení českých potravin a regionálních produktů.
Svoji roli však hraje i samotný proces nákupu. Příjemným zjištěním je, že 24 % lidí si přes všechny překážky nákup potravin aspoň občas dokáže užít. Důležité také je, že čím mladší nakupující, tím vyšší emotivní investice do nákupu: například lidi do 35 let nákup potravin (občas) baví ve 28 %, u lidí 36+ je to jen 23 %. U nakupujících do 25 let bývá nákup zábava dokonce ve 32 %. Totéž se týká dalších „emotivních“ prvků nákupního procesu – obecně, mladší zákazníci vkládají do nákupu potravin víc emocí, zatímco ve vyšším věku je to stále větší a větší rutina.
Dá se to číst jako indikace toho, že práce retailu na nákupním zážitku dává smysl a přináší obchodníkům zvýšení hodnoty jejich značky. Do budoucna se tedy snad můžeme těšit na modernizaci trhu ve směru příjemnějšího a zábavnějšího prostředí, které přinese víc inspirace na prodejní ploše. To bude mimochodem jeden z hlavních diferenciátorů „kamenného“ obchodu proti sílící potravinářské e-commerce.
Zdroj grafů: Shopper Review 2025, Skála a Šulc (% ze všech českých nakupujících potraviny)
Žebříček je založen na dostupných výsledcích
TOP 50 českého obchodu je zpracováno podle aktuálně dostupných účetních závěrek a výročních zpráv (říjen/listopad 2025). Proto se mezi obchodníky liší časová období (finanční roky), pro která jsou data k dispozici. Pořadí firem podle obratu je tedy jen přibližné, protože výkony nejsou porovnané ke stejnému datu. Za tržby považujeme pro účel TOP 50 součet tržeb za zboží a tržeb za vlastní výrobky a služby. Počty prodejen vycházejí z dostupných informací ke konci října 2025. Do přehledu jsou zařazeni jak obchodníci s převahou rychloobrátkového zboží (potraviny, drogerie, parfumerie, krmiva a potřeby pro domácí zvířata), tak obchodníci se spotřebním zbožím (elektro, DIY, nábytek, sport, odívání). Kvůli logice věci jsou v samostatné tabulce zobrazeni obchodníci s převahou rychloobrátkového zboží a v druhé tabulce obchodníci s převahou spotřebního zboží. Velká část obchodníků provozuje jak kamenné prodejny, tak e-shop, takže tyto kategorie nejsou uváděné samostatně.
V rámci obchodníků s rychloobrátkovým zbožím mají nejvyšší tržby Lidl Česká republika, Kaufland Česká republika a Albert Česká republika. Čtvrtou společností je Penny Market (v TOP 10 je i Billa ze stejné skupiny Rewe). TOP 5 uzavírá Tesco Stores ČR. V rámci TOP 10 jsou ještě dva mezinárodní řetězce: makro ČR a Globus ČR. Svým rychlým růstem se k TOP 10 začíná blížit Rohlík.cz společnosti Velká pecka (aktuálně 13. místo mezi prodejci rychloobrátkového zboží). Významný podíl na tržbách TOP obchodníků mají i společnosti provozující menší prodejny: JIP východočeská, Hruška, Astur & Qanto, Flosman a největší spotřební družstva, Coop družstvo HB a Jednota, SD České Budějovice. V žebříčku se objevuje i společnost Tamda Foods provozující velkoplošné prodejny potravin. Firmy nabízející jiné kategorie rychloobrátkového zboží reprezentují: péči a krmiva pro domácí zvířata Plaček Pet Products, parfumerie Notino, řetězce drogerií dm drogerie markt, Teta drogerie a lékárny ČR, Rossmann. Základní souhrnné údaje jsou uvedené pro skupiny Družstvo CBA CZ a celou Skupinu Coop. Obchodní činnost naopak ukončila společnost Rosa Market (prodejny Enapo a Pramen CZ). Uvedené tržby společnosti Notino zahrnují kromě ČR i další evropské trhy, kde firma působí. Podle vyjádření firmy vzrostly výkony meziročně o 18 %, český trh se na celkových tržbách podílí 12 %. Kvůli změně účetního období však nejsou k dispozici aktuálnější porovnatelná data pro dvanáctiměsíční fiskální rok.
Mezi obchodníky převážně se spotřebním zbožím dominuje Alza.cz a mezi TOP 5 jsou dále HP Tronic Zlín, IKEA ČR, Fast ČR a Sportisimo. Celkově významným segmentem jsou obchody s převahou elektroniky (kde letos chybí Okay, který ukončil obchodní činnost), potřebami pro dům, dílnu a zahradu (Hornbach Baumarkt CZ, OBI Česká republika, Bauhaus, Mountfield, Siko koupelny, BM Česko a Uni hobby), nábytkem (XLCZ Nábytek, Jysk a Sconto). Celkově 21% podíl v žebříčku obchodníků se spotřebním zbožím mají obchody se sportem (Sportisimo a Decasport) a odíváním (Pepco Czech Republic, LPP Czech Republic, Inditex, New Yorker, KiK textil a non-food). Mezi nejsilnějšími společnostmi je letos i rychle rostoucí Action Retail Czech.
Zdeněk Skála, jednatel, Skála a Šulc
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 12/2025.