Podle aktuální zprávy Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR) český trh s biopotravinami v roce 2024 opět rostl a celkový obrat včetně vývozu dosáhl 13,27 mld. Kč. Spotřeba na domácím trhu vzrostla na 8,51 mld. Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se zvýšil na 1,87 %. Také vloni podle zástupců ekologického zemědělství a retailerů znamenal další růst. Přesto bio zůstává z pohledu struktury nabídky i nákupního chování spíše doplňkovou volbou než běžným standardem.

Podle MZe ČR není hlavní bariérou dalšího rozvoje biopotravin v Česku nabídka, ale spíše slabší domácí poptávka a odbyt. Tuzemský trh je přitom do značné míry závislý na dovozu, zatímco část místní produkce směřuje na export, zejména do Německa. Klíčovou roli proto stát přisuzuje podpoře spotřeby, zejména prostřednictvím osvěty, vzdělávání a posilování důvěry v biopotraviny. Významným nástrojem má být také rozvoj veřejného stravování a školních programů, které mohou pomoci vytvořit stabilní domácí odbyt.

Zajímavý je i posun v samotné komunikaci bio segmentu. Podle MZe ČR by se neměl opírat pouze o zdravotní benefity, ale více zdůrazňovat širší hodnoty, především způsob produkce, welfare zvířat nebo dopady na životní prostředí. Bio se tak má posouvat od „zdravější volby“ ke komplexnímu hodnotovému konceptu, který spotřebitelům lépe vysvětlí, proč má smysl tyto produkty upřednostňovat.

Trh roste

Podle Kateřiny Urbánkové, manažerky Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců, zůstává vývoj ekologického zemědělství v Česku stabilní, i když tempo růstu není výrazné: „Nárůst ploch je stabilní, ale kvůli konci programovacího období společné zemědělské politiky už na trh nevstupuje tolik nových farem, i když nové ekologické farmy stále vznikají.“

Další vývoj podle ní ovlivní především ekonomické podmínky. „Nevíme, co s trhem udělá inflace, vysoké ceny vstupů a pohonných hmot,“ upozorňuje. Ekologické zemědělství sice není primárně závislé na průmyslových hnojivech a pesticidech, citelně ho ale zasahují náklady na naftu, které se promítají do agrotechniky a práce na polích či pastvinách. Přesto Kateřina Urbánková očekává, že trh s biopotravinami bude dál růst.

Veřejné stravování jako klíčový kanál

Zásadní potenciál pro rozvoj odbytu vidí svaz ve veřejném a institucionálním stravování. „V zahraničí tvoří tento segment až třetinu odbytu domácí ekologické produkce, u nás to bylo dlouho prakticky nulové,“ říká Kateřina Urbánková. Situace se však začíná měnit. Do praxe postupně vstupuje připravovaná legislativa. „Vyhláška začíná žít, i když její účinnost byla odložena o rok, z plánovaného září 2026 na září 2027,“ vysvětluje. MZe ČR zároveň podporuje zavádění biopotravin do veřejného stravování, a to minimálně v podobě kombinace lokální produkce a pětiprocentního podílu bio surovin.

Jednou z hlavních překážek rozvoje zůstává slabé propojení dodavatelů a odběratelů. Pomoci mají například databáze producentů, regionální tržiště nebo zapojení stávajících dodavatelů. „Sortiment je široký, je to spíš otázka vůle,“ zdůrazňuje Kateřina Urbánková. Podle svazu je přitom klíčové posílit domácí poptávku, sektor podle něj nelze dlouhodobě stavět jen na dotacích a exportu. Důležitou roli hraje i edukace spotřebitelů a gastronomického sektoru, přičemž největší růst se očekává ve veřejném stravování.

Svaz zároveň upozorňuje na nutnost posílení domácího zpracování, aby se více tuzemských surovin, zejména maso či mléko, zpracovalo přímo v Česku. Klíčové je zjednodušení legislativy a rozvoj menších kapacit. Vedle toho začíná měnit přístup i retail, který projevuje větší zájem o odlišení domácí bio produkce. Svaz proto vedle zastupování farmářů posiluje i roli poradce a aktivně vstupuje do debat o dalším směřování trhu.

Strukturální limity nabídky

Na potřebu lepšího propojení mezi produkcí a odbytem upozorňuje i obchodní sektor. Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, mají retailové řetězce dlouhodobý zájem o spolupráci s českými ekozemědělci a jednoznačně preferují domácí produkci. A to nejen v obchodě, ale také v gastronomii. Důvodem je rostoucí poptávka zákazníků po tuzemských biopotravinách i snaha zajistit stabilní a dostatečně širokou nabídku v prodejnách.

Zároveň však podle něho naráží trh na strukturální limity nabídky. „Česká bio produkce zatím v řadě kategorií nedokáže pokrýt poptávku trhu,“ konstatuje Tomáš Prouza. Nejvíce se to projevuje u ovoce a zeleniny, ale také u bio hovězího masa, kde je paradoxně Česko produkčně silné, avšak část produkce končí v zahraničí. Právě u hovězího masa je přitom potenciál dalšího růstu, mimo jiné díky relativně malému cenovému rozdílu mezi bio a konvenční variantou. Další bariérou rozvoje jsou nedostatečné zpracovatelské a skladovací kapacity. Řada bio surovin se proto vyváží ke zpracování do zahraničí, což znamená ztrátu přidané hodnoty pro český trh.

Široký zásah, ale slabá každodenní relevance

Biopotraviny mají v Česku široký zásah, ale slabou každodenní relevanci. Zjistila to společnost Median v průzkumu MML-TGI za období 3. a 4. kvartálu roku 2025. Ve většině kategorií je pravidelně kupuje jen několik procent zákazníků. V kategorii bio masa jsou to například jen tři procenta a u bio mléčných produktů čtyři procenta zákazníků. Naproti tomu více než polovina populace bio maso nekupuje vůbec. Nejblíže mainstreamu je ovoce a zelenina, kde se bio alespoň příležitostně dostává do nákupního košíku zhruba u dvou pětin domácností.

Ve všech sledovaných kategoriích výrazně převažují zákazníci, kteří bio kupují jen občas. Například u bio mléčných produktů je to téměř 39 % a u ovoce a zeleniny přes 42 %. To potvrzuje, že hlavní bariérou není vyzkoušení, ale přechod k pravidelné spotřebě. U konkrétních kategorií, jako jsou jogurty, se bio varianty zatím prosazují jen omezeně. Pouze malé procento zákazníků konzumuje výhradně bio (okolo jednoho procenta), zatímco většina, 77 %, preferuje standardní produkty nebo je kombinuje.

Zajímavý kontext dává srovnání s dalšími „lepšími“ alternativami. Výrazně vyšší podíl zákazníků pravidelně nakupuje například potraviny z volného chovu (13 %) nebo produkty s přidanými funkčními benefity. Bio tak nesoutěží jen s běžnými potravinami, ale i s širším trendem „zdravějších“ a funkčních výrobků.

Spojení s mladším, progresivnějším životním stylem

Biopotraviny v baleném segmentu oslovují většinu českých domácností, alespoň jednou ročně je nakupuje zhruba 80 % z nich. Vyplývá to z dat YouGov Shopper panelu za období 2/25 – 2/26.

Přesto však zůstává jejich význam v celkových výdajích relativně nízký, s podílem okolo 1,4 %. Hlavním důvodem je nízká frekvence nákupu, průměrná domácnost pořídí bio produkt jen 14 až 15krát ročně. Trh tak stojí na široké, ale zatím málo intenzivní zákaznické bázi.

„Klíčovými zákazníky bio segmentu jsou mladší domácnosti, zejména mileniálové a generace iBrains do 44 let, které generují více než polovinu výdajů za balené biopotraviny. Právě tyto skupiny určují budoucí směr trhu a potvrzují, že bio je silně spojené s mladším, progresivnějším životním stylem,“ přibližuje data Anna Kissová, client service team leader YouGov.

Hlavními důvody, proč zákazníci po biopotravinách sahají, jsou vnímání jejich zdravotní přínosnosti a environmentální dopad. Přibližně 28 % spotřebitelů je považuje za zdravější variantu a pětina věří, že jejich nákupem přispívá k ochraně životního prostředí. Tyto motivace ukazují, že bio není jen cenová nebo chuťová volba, ale i hodnotová.

Drogerie a privátní značky

Balené biopotraviny se nadprůměrně prodávají v drogeriích, on-line kanálech a specializovaných prodejnách. Právě ty přitom mají vyšší míru důvěry, více než 18 % zákazníků jim při nákupu bio dává přednost. To naznačuje, že důvěryhodnost a expertíza hrají v této kategorii významnou roli.

Privátní značky mají v bio segmentu výrazně silnější postavení než v běžném FMCG. Podílejí se na výdajích domácností z 62 %, zatímco tržní průměr je zhruba 30 %. Bio je tak typickou kategorií, kde retail dokáže díky vlastním značkám výrazně ovlivňovat nabídku i cenovou dostupnost.

Bio produkty jsou přítomné napříč kategoriemi, největší zastoupení ale mají v dětské výživě, dále jsou to snacky, cereálie, čaje a také v ovoci a zelenině. Zároveň ale existuje prostor pro další rozvoj, zhruba 17 % spotřebitelů by uvítalo širší nabídku. To ukazuje, že trh ještě není plně saturovaný a má potenciál další expanze.

Ochota připlatit si zůstává nízká

Zásadní limit poptávky po biopotravinách ukazuje podle společnosti Median i postoj zákazníků k ceně. S tvrzením, že má smysl platit více za bio potraviny, souhlasí jen zhruba 15 % populace, zatímco téměř polovina lidí tento názor odmítá. Cenová bariéra je tak jedním z hlavních důvodů, proč se bio nestává běžnou volbou.

A právě tento tlak vysvětluje, proč retail intenzivně pracuje s cenovou dostupností a privátními značkami. Řetězce se snaží bio „zdemokratizovat“, tedy dostat ho z prémiového segmentu do běžného nákupu. Typickým krokem je rozšiřování vlastních značek nebo plošné snižování cen, což má překlenout propast mezi zájmem a reálným nákupem.

Tlak ze strany retailu

Napříč maloobchodem je patrná snaha přiblížit biopotraviny běžnému zákazníkovi především prostřednictvím ceny a dostupnosti. Řetězec Lidl sází na plošné zlevnění bio sortimentu a silnou roli privátních značek, aby bio přestal být prémiovou volbou a stal se standardem. Společnost Tesco Stores ČR vnímá privátní značky jako vstupní bránu do kategorie, zároveň ale vidí budoucnost v produktech s přidanou hodnotou, které kombinují bio kvalitu například s rostlinným či funkčním profilem. Síť dm drogerií zase staví na vyvážené nabídce napříč cenovými hladinami a potvrzuje, že růst stojí jak na rozšiřování zákaznické báze, tak na častějších nákupech.

Další hráči zdůrazňují posun bio směrem ke každodenní spotřebě. On-line supermarket Košík.cz potvrzuje, že bio už není okrajovým segmentem, ale součástí běžného nákupu, přičemž poptávku táhnou zejména rodiny a městští zákazníci. Společnost Rossmann Česká republika se zaměřuje na produkty, které zákazník snadno zařadí do každodenního režimu, jako jsou snacky, nápoje či snídaňové výrobky, a rozšiřuje sortiment postupně v těchto kategoriích. A řetězec Billa sází na strategii, která se dlouhodobě vyplácí, klíčem k růstu je správná prezentace. Integrace bio produktů přímo do běžných regálů vede k tomu, že je zákazníci stále častěji vnímají jako přirozenou alternativu.

Český trh s biopotravinami se posouvá z okrajového segmentu, i když zatím není plně mainstreamový. Bio dnes oslovuje většinu domácností, ale naráží na nízkou frekvenci nákupů. Klíčem k dalšímu růstu proto není jen šíře nabídky, ale především lepší dostupnost a přiblížení bio běžným nákupním zvyklostem.

Jako běžná součást nákupu

Společnost Lidl Česká republika vnímá biopotraviny jako kategorii, která se postupně stává běžnou součástí nákupního chování. Podle řetězce zájem o bio dlouhodobě roste a cílem firmy je, aby se bio produkty mohly stát přirozenou a pravidelnou součástí nákupního košíku každého zákazníka, nikoliv jen prémiovou volbou pro vybrané. „Tomu odpovídá i aktuální strategie, jejímž klíčovým krokem je plošné snížení cen bio sortimentu napříč kategoriemi,“ přibližuje aktuální situaci Veronika Nová, vedoucí oddělení firemní komunikace.

Významnou roli přitom hrají privátní značky, které tvoří většinu nabídky a umožňují řetězci kontrolovat kvalitu i původ surovin a zároveň držet produkty cenově dostupné. „Mezi naše nejprodávanější bio výrobky patří trvale ovoce a zelenina. V bio kvalitě nabízíme výrobky napříč sortimentem, od těstovin či kávy přes potraviny pro děti pod značkou Lupilu až po dvakrát ročně nabízený sortiment bio akční nabídky,“ doplňuje Veronika Nová. Na e-shopu má řetězec také celoročně nabídku textilu z biobavlny.

Růst táhne i širší zákaznická báze

Společnost dm drogerie markt potvrzuje, že růst zájmu o biopotraviny stojí na dvou paralelních trendech, rozšiřuje se okruh zákazníků i četnost jejich nákupů. „Zájem o biopotraviny dlouhodobě roste. Podílí se na tom jak postupné rozšiřování okruhu zákazníků, kteří bio nakupují pravidelně, tak i demografické vlivy,“ říká tiskový mluvčí Jiří Peroutka. Řetězec zároveň upozorňuje na rostoucí význam cenové dostupnosti i u bio segmentu, kdy zákazníci více sledují poměr ceny a kvality. Klíčovou roli proto hraje vyvážený mix privátních, značkových a lokálních produktů, který umožňuje pokrýt různé cenové hladiny. Další růst pak dm spojuje s kombinací osvědčeného sortimentu a průběžných inovací reagujících na aktuální trendy.

Vedle hlavního růstového trendu upozorňuje firma také na jemnější změny v chování zákazníků. Do popředí se totiž dostávají demografické faktory, například nižší porodnost, která aktuálně zpomaluje růst kategorie dětských biopotravin. Zároveň se ukazuje, že ani zákazníci bio segmentu už nejsou „odolní vůči ceně“ a více zvažují poměr kvality a ceny. Síť dm proto staví svou strategii na vyváženosti, kombinuje stabilní prodejní „stálice“ s průběžnými inovacemi a zároveň rozvíjí sortiment spíše kontinuálně než jednorázovými novinkami. Bio tak podle řetězce postupně dozrává v plnohodnotnou, strukturovanou kategorii s jasným jádrem nabídky i prostorem pro další rozvoj.

Dostupnost a produkty s přidanou hodnotou

Také ve společnosti Tesco Stores ČR biopotraviny postupně přecházejí z doplňkové kategorie do běžného nákupního chování. „Z dat vidíme stabilní růst zájmu o biopotraviny. Ten se projevuje jak vyššími prodeji, tak postupným rozšiřováním okruhu zákazníků, kteří bio zařazují do pravidelných nákupů,“ uvádí Lucie Loučková, manažerka externí komunikace.

Důležitou roli přitom hrají privátní značky, které podle Tesca fungují jako vstupní brána do kategorie a pomáhají zákazníkům vyzkoušet bio produkty za dostupnější cenu. Zároveň ale roste význam výrobků s přidanou hodnotou, tedy těch, které kombinují více benefitů, například bio kvalitu s bezlepkovostí, rostlinným složením nebo vyšším obsahem bílkovin. Právě v těchto segmentech vidí řetězec největší potenciál dalšího růstu, spolu s rozvojem nových kategorií, jako jsou například bio nápoje, kde retailer letos rozšiřuje úspěšnou řadu neslazených organických nápojů Charlie’s.

Tesco zároveň upozorňuje na posun v samotném řízení sortimentu. Podle řetězce dnes limity bio segmentu nespočívají ani tak v nedostatečné nabídce ze strany výrobců, ale spíše v tradičním nastavení retailu. Aktivně proto hledá cesty, jak bariéry překonávat, například optimalizací sortimentu nebo hledáním vhodných alternativ. Tento přístup doplňuje i konkrétními novinkami, jako jsou bio džemy Fior di Frutta či rostlinné nápoje Oatly v bio kvalitě, a rozvojem kategorií, kde zákazníci hledají kombinaci kvality, udržitelnosti a funkčních benefitů.

Už nejde o prémiovou volbu

Biopotraviny se rychle posouvají z prémiového segmentu do běžného nákupního standardu také v on-line. „Bio potraviny už nejsou jen občasnou prémiovou volbou, ale staly se běžnou součástí nákupů širších skupin zákazníků,“ připouští Zdeněk Mjartan, category manager čerstvých potravin on-line supermarketu Košík.cz. Růst se přitom projevuje jak vyšším počtem zákazníků, tak i častější frekvencí nákupů, přičemž nejsilnější poptávku táhnou zejména rodiny s dětmi a zákazníci z velkých měst. Dlouhodobě dominují čerstvé kategorie, jako je ovoce a zelenina, stále větší význam ale získávají také bio maso, mléčné výrobky a dětská výživa. Košík.cz zároveň upozorňuje, že i přes rostoucí oblibu zůstává klíčovým faktorem cena, což vede část zákazníků k tomu, že bio produkty v nákupním košíku střídají s konvenčními alternativami.

Košík.cz zároveň potvrzuje, že biopotraviny nelze vnímat izolovaně, ale jako součást širší změny spotřebitelského chování. Vedle bio totiž roste i zájem o farmářské a kvalitativní produkty obecně, což ukazuje na silnější důraz zákazníků na původ a složení potravin. Řetězec zároveň upozorňuje na praktické limity trhu, jako je sezonnost nebo náročná certifikace, které mohou ovlivňovat dostupnost sortimentu. Do budoucna proto plánuje posilovat spolupráci s lokálními dodavateli a rozšiřovat nabídku produktů s jednoduchým složením, například v segmentu mražené zeleniny, ovoce a směsí.

Snadná použitelnost a běžný jídelníček

Síť drogerií Rossmann vnímá biopotraviny jako segment, který se rychle stává součástí každodenního nákupu a zákazníci je čím dál častěji kombinují s běžným sortimentem. „Klíčovou roli hrají privátní značky, zejména enerBiO, které nabízejí bio kvalitu za dostupnější cenu, zároveň ale doplňují sortiment i o značkové a lokální produkty s přidanou hodnotou. Nejlépe se přitom prodávají výrobky pro každodenní konzumaci, jako jsou snacky, ořechy, nápoje nebo snídaňové produkty,“ specifikuje tisková mluvčí Rita Gabrielová. Firma tak potvrzuje trend, že bio uspěje především tam, kde je pro zákazníka snadno použitelné a přirozeně zapadá do jeho běžného jídelníčku.

Firma zároveň naznačuje, že další rozvoj bio sortimentu nebude stát na jednorázových novinkách, ale na průběžném rozšiřování nabídky v kategoriích každodenní spotřeby. Zaměřuje se především na snacky, snídaňové produkty, rostlinné alternativy nebo nápoje, tedy sortiment, který zákazníci snadno zařadí do běžného jídelníčku. „Cílem není rozšiřovat bio nabídku samoúčelně, ale soustředit se na produkty, ke kterým se zákazník bude vracet, a tím podporovat jejich dlouhodobou spotřebu,“ dodává.

Změna nákupního chování zákazníků

Fakt, že růst zájmu o biopotraviny lze podpořit i vhodnou prezentací sortimentu, potvrzuje společnost Billa ČR. Klíčovým krokem podle řetězce bylo začlenění bio produktů přímo do standardních kategorií místo jejich oddělování. „Tento krok podpořil dynamiků prodejů a změnil i chování zákazníků. Přispěl totiž k tomu, že zákazníci dnes bio produkty častěji vnímají jako přirozenou alternativu ke standardním výrobkům,“ vysvětluje tisková mluvčí Dana Bratánková. V prodejích dominují zejména základní položky každodenní spotřeby, jako je mléko, vejce, jogurty, ovoce nebo zelenina. Důležitou roli přitom hrají privátní značky, například Srdce domova Bio, Billa Bio nebo Bon Via Bio, které doplňují značkové výrobky a společně tvoří vyváženou nabídku.

Billa zároveň naznačuje další směr rozvoje bio sortimentu, mimo jiné inspirací ze zahraničí. Ve spolupráci s rakouskou centrálou plánuje přinášet na český trh osvědčené bio produkty, které se již prosadily u zákazníků v sousedních zemích. Do budoucna očekává pokračující růst zejména u mléčných výrobků každodenní spotřeby, jako jsou smetana, tvaroh nebo kefír.

Bio za cenu nebio

„V Albertu nabízíme široký sortiment biopotravin a v průběhu roku připravujeme opakovaně speciální katalog bio produktů se sloganem ‚Bio za cenu neBio‘. Rozšířená nabídka za zvýhodněné ceny pomáhá popularizovat organické potraviny a rozšiřuje povědomí o ekologickém zemědělství mezi širokou skupinou zákazníků,“ konstatuje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Zákazníci podle něj potvrzují rostoucí význam bio kategorie nejen svým zájmem, ale i nákupním chováním, biopotraviny mají stále větší podíl v jejich košících a prodeje v této kategorii dlouhodobě stabilně rostou.

Klíčovou roli hrají privátní značky, zejména Nature’s Promise s téměř 300 bio produkty napříč kategoriemi, doplněná značkou Perla. „Privátní značky posilují dostupnost bio produktů, zároveň ale vidíme velký prostor pro rozvoj lokální nabídky, zejména u ovoce a zeleniny, kde narážíme na limity dané sezonností i kapacitami dodavatelů,“ doplňuje Jiří Mareček. Mezi nejprodávanější patří dlouhodobě mléčné výrobky, zatímco významný růstový potenciál má do budoucna bio maso. V nejbližším období se Albert zaměří především na čerstvé produkty, jako jsou saláty a kořenová zelenina.

K tématu biopotraviny se vyjádřili vybraní odborníci:

„Už nejde jen o občasnou prémiovou volbu.“

Poptávka po biopotravinách roste kombinovaně, tedy stoupá nejen počet zákazníků, kteří je nakupují, ale i frekvence jejich nákupů. Už nejsou jen občasnou prémiovou volbou, ale staly se běžnou součástí nákupů širších skupin zákazníků. Do svých košíků je pravidelně zařazují zejména rodiny s dětmi a obyvatelé velkých měst. Rostoucí poptávka po bio sortimentu se odvíjí i od trvalého trendu důrazu na původ a kvalitu surovin. Přestože český zákazník zůstává citlivý na cenu, stále více kromě bio potravin do nákupů zařazuje i další produkty s garancí kvality, jako jsou třeba farmářské výrobky.

Zdeněk Mjartan, category manager fresh potravin, Košík.cz

„Limitem pro nákup je nejčastěji cena.“

Jak je v českém retailu běžné, limit nejčastěji představuje cena, pokud je bio výrazně dražší než běžná alternativa. U některých produktů zákazník rozdíl v ceně akceptuje, u jiných už hodně zvažuje, jestli mu přidaná hodnota dává smysl. Týká se to například části ořechů, olejů, hotových jídel nebo specializovanějších produktů. Nejlépe se prodávají produkty, které zákazník snadno zařadí do běžného dne. Jsou to již zmiňované sladké a slané snacky, tyčinky, ořechy, sušené ovoce, rostlinné nápoje, čaje a káva.

Rita Gabrielová, tisková mluvčí, Rossmann Česká republika

„Zastoupení privátních značek výrazně převyšuje tržní průměr.“

Důležité postavení v bio sortimentu mají privátní značky obchodních řetězců. Jejich zastoupení výrazně převyšuje tržní průměr. Na výdajích domácností se podílejí 62 procenty, zatímco průměr v rámci rychloobrátkového zboží činí 30 procent.

Anna Kissová, client service team leader YouGov

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel také v časopisu Zboží&Prodej 5/2026.