Zástupci českého obchodu a průmyslu varují před komplikacemi spojenými s blížícím se začátkem účinnosti nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Pravidla mají začít platit již 12. srpna, stále však chybí řada prováděcích předpisů, a proto není možné požadavky nařízení naplnit. Řada návrhů Evropské komise je navíc velmi nákladná a zákazníci zaplatí tisíce korun navíc kvůli zbytečně komplikovaným pravidlům, tvrdí zástupci tuzemského byznysu. Ten požaduje odklad požadavků, které není technicky možné k datu účinnosti nařízení realizovat. V Česku proto vznikla celoevropská výzva na dvouletý odklad požadavků, reálnější přístup k celé komplikované regulaci požaduje i český ministr životního prostředí.
Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR – Packaging and Packaging Waste Regulation) přináší dlouhou řadu nových povinností, které budou znamenat nutnost měnit obaly potravin i spotřebního zboží a také obaly pro přepravu. Vytvoření a testování nových obalů zejména pro potraviny přitom trvá jeden až dva roky.
„Firmy několik týdnů před začátkem účinnosti stále nevědí, podle jakých konkrétních pravidel mají připravovat nové obaly, měnit technologie a plánovat miliardové investice. Dlouhodobě upozorňujeme, že požadavky nového nařízení nejsou realistické časově ani technologicky. Způsob, jakým je PPWR zaváděno, je dalším dílkem do mozaiky nepředvídatelného prostředí, kterým Brusel firmám vytváří právní i ekonomickou nejistotu,“ říká Jan Mraček, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Klíčovým problémem je skutečnost, že nařízení odkazuje na desítky budoucích prováděcích a delegovaných aktů, jejichž finální parametry dnes nikdo nezná a nelze tak odpovědně zahájit přípravu nových obalových řešení. Kvůli absenci jasných metodik jsou jednotlivé státy nuceny schvalovat vlastní řešení, což vede k nebezpečné fragmentaci jednotného evropského trhu. Zásadní právní nejistoty už navíc vyústily v žaloby u Soudního dvora EU, které podaly subjekty z Německa, Itálie, Francie, Rumunska i České republiky. Nařízení má také zavést složité předávání dokumentace týkající se obalů mezi jednotlivými články hodnotového řetězce, což povede k dalšímu obrovskému nárůstu administrativy v celém dodavatelském řetězci.
„Legislativa v tomto stavu přináší do podnikání zmatek. Hrozí, že firmy budou muset kvůli měnícím se výkladům stále dokola investovat do nových obalových řešení. Chovat se odpovědně znamená plánovat dopředu. Nutit podniky utrácet miliony za technologie, aniž by znaly pravidla pro příští měsíce, je absurdní. S podporou udržitelného byznysu to nemá vůbec nic společného, a proto podobně jako firmy v jiných zemích i české firmy požadují, aby byly nerealistické požadavky odloženy do doby, kdy budou jasné všechny technologické požadavky,“ říká prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Obalový chaos za miliardy
Zásadní obavy vzbuzují také nepřiměřeně vysoké ekonomické dopady. Podle oficiální dopadové studie Evropské komise bude opakované přeznačování obalů, způsobené nesladěnými termíny jednotlivých povinností, stát evropský průmysl minimálně dvakrát 18 miliard eur. V konečném důsledku to znamená zbytečné finanční zatížení přibližně 80 eur (v přepočtu zhruba 2 000 korun) na každého jednoho obyvatele Evropské unie.
„Musíme si na rovinu říct, že tyto miliardové vícenáklady dopadnou na peněženky zákazníků, protože se tyto uměle vyvolané výdaje promítnou do finálních cen produktů. Spotřebitelům v Česku se tak kvůli administrativnímu chaosu každodenní nákupy zbytečně prodraží zhruba o 2 000 korun, aniž by to přineslo reálný užitek pro životní prostředí,“ varuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Ekologický paradox v praxi
Zástupce českých podnikatelských organizací mrzí, že Evropská komise dlouhodobě nekomunikuje praktické dopady PPWR s těmi, kteří budou muset nová pravidla v praxi splnit a financovat. Některé cíle v evropské legislativě jdou navíc přímo proti sobě a vzájemně se vylučují. Není například možné požadovat snižování potravinového odpadu a současně plošně zakazovat šetrné balení ovoce a zeleniny, které prokazatelně prodlužuje jejich trvanlivost. Stejně tak je nutné upozornit, že snižování objemu obalů v době, kdy roste ekonomika a s ní i celkový objem nákupů, bude v praxi extrémně problematické.
„Průmysl ani obchod v žádném případě nejsou proti ekologii nebo snižování ekologické stopy. Naopak, udržitelnost je dnes pevnou součástí našich strategií. Cíle nové legislativy však musí být realistické a proveditelné v praxi. Nemůžeme schvalovat pravidla, která jsou odtržená od reality, protože nefunkční byrokracie životnímu prostředí nijak nepomůže,“ dodává předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Na všechny tyto problémy upozorňují firmy po celé Evropě a s tím, jak se blíží datum účinnosti, je podle zástupců byznysu nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu. „Oceňujeme proto, že se ministr životního prostředí Igor Červený v souladu s našimi požadavky rozhodl toto téma zvednout i na červnové Radě ministrů životního prostředí a že aktuálně buduje koalici členských států, aby se zabránilo zbytečnému zdražování a tlaku na zavádění nereálných požadavků,“ uzavírá Jan Mraček.
Požadavek na odklad nereálných požadavků nařízení o 24 měsíců podporují klíčové tuzemské podnikatelské organizace Asociace českého tradičního obchodu, Česká asociace odpadového hospodářství, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Jejich iniciativu dále podporují také zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku veřejně prospěšných služeb.
Související články:
Když technologie nestačí
Rok 2026 přepíše pravidla udržitelnosti. České firmy čeká konec greenwashingu, obrat k cirkulární ekonomice a tvrdé sankce
Zelená transformace jako příležitost. Pro Evropu, Česko i firemní sféru
Albert představil výsledky v udržitelnosti. Dál navyšuje potravinové dary a sází na upcycling